Velká Británie: Vnitropolitická charakteristika

David Cameron (CP)

Předseda vlády, první lord státní pokladny a ministr pro státní správu

Když byl ve svých 39 letech  zvolen předsedou strany v prosinci 2005, byl David Cameron mimo Westminster prakticky neznámý. Absolvent prestižního Etonu okouzlil tehdejší stranickou konferenci svým mladistvým zápalem a charismatem a údajně sdělil novinářům, že je Blairovým následníkem. Chtěl se tehdejšímu premiérovi vyrovnat snahou umístit Konzervativní stranu opět do středu britské politiky. Než se stal předsedou, řídil stranickou kampaň před volbami v roce 2005 a stal se stínovým ministrem školství. Byl zvláštním poradcem ministra vnitra Michaela Howarda a ministra financí Normana Lamonta v 90. letech a poté pracoval 7 let v PR společnosti Carlton.

Nick Clegg (LD)

Místopředseda vlády, předseda Státní rady (se zvláštním pověřením pro politickou a ústavni reformu)

Během pouhých pěti let se liberální demokrat Nick Clegg, ve stejném věku 43 let jako Cameron, vyšvihl z politického ústraní do čelních řad britské politiky. Poté, co se v roce 2005 stal poslancem za Sheffield Hallam, byl povýšen na stínového ministra pro Evropu, posléze vnitra. Když Sir Menzies Campbell rezignoval na funkci předsedy strany v roce 2007, Clegg těsně zvítězil před Chrisem Huhnem (stínový ministr vnitra). Vedl protivládní kampaň za občanské svobody a oponoval Konzervativní straně ve věci plánovaných výdajových škrtů. Pokoušel se vytvořit odstup Liberálních demokratů od stran, které nazýval starými. Jeho skutečná chvíle přišla během televizních debat před těmito volbami, průzkumy jej označily za jednoznačného vítěze té první. To se nicméně nakonec ukázalo jako nedostačující, liberálové ztratili několik křesel. Nicméně jich získali dost na to, aby se LibDem stala klíčovým hráčem v parlamentu s nejasnou většinou.

William Hague (CP)

Státní tajemník, ministr zahraničních věcí 

Od svého návratu do stínového kabinetu v roce 2005 se konzervativec Hague stal klíčovým poradcem Davida Camerona a byl vnímán de facto jako místopředseda. Má za sebou bohaté zkušenosti, v letech 1997-2001 byl předsedou Konzervativní strany a do těchto voleb stínovým ministrem zahraničí. Vtipný a zábavný poslanec Dolní sněmovny, oblíbený mezi konzervativci z venkovských oblastí. V parlamentu začal své působení jako zvláštní poradce kancléře Sira Geoffreye Howea. Brzy povýšil na (juniorního) ministra sociálního zabezpečení a v roce 1995 se stal kabinetním ministrem pro Wales. Kromě funkce stínového ministra zahraničí pověřil David Cameron Haguea rekonstrukcí strany na severu Anglie ve funkci předsedy výboru pro sever. Zahraničně politickou prioritou je Afghánistán.

George Osborne (CP)

Ministr financí

Jeden z nejbližších Cameronových přátel a spojenců. Jeho kariéra zaznamenala raketový vzrůst poté, co se v roce 2001 stal poslancem za Tatton. Michaelem Howardem byl v roce 2005 v pouhých 34 letech povýšen ze stínového hlavního tajemníka ministerstva financí na stínového ministra financí. Ve volební kampani měl klíčovou roli a stál v popředí diskusí o recesi a státním dluhu země. Ještě před tím, než se Cameron stal předsedou, byli oba srovnáváni s labouristickým tandemem Blair-Brown. Funkce si Cameron s Osbornem rozdělili stejně, ale budou se snažit vyhnout sporům. Za doby předchozí toryovské vlády byl Osborne zvláštním poradcem na ministerstvu zemědělství a později politický tajemník Williama Haguea. Ve své současné funkci by podle všeho měl mít spolu s financemi dohled nad bankami a regulací finančních trhů. Osborne prohlásil, že koaliční vláda má v plánu změnit daňový systém tak, aby byl spravedlivější pro lidi s nízkým a středním příjmem a vymyslet dlouhodobou strukturální reformu bankovního sektoru, vzdělávání a sociální péče.

Kenneth Clarke (CP)

Lord kancléř, ministr spravedlnosti

Během Majorovy vlády v 90. letech byl Clarke ministrem financí, který vyvedl Británii z předchozí recese. Jeho loňský návrat do předních pozic byl vnímán jako Cameronův hazard – Clarke, který zastával řadu ministerských funkcí u Margaret Thatcherové i Johna Majora, má vytrvale proevropský postoj. Ten je široce vnímán jako hlavní důvod jeho neúspěchu v jeho třech bojích o post předsedy strany, ale Cameron se rozhodl, že Clarkeovy zkušenosti stojí za riziko případných dalších vnitrostranických šarvátek.Clarke byl odborářským předsedou v Cambridge, v roce 1980  se stal právníkem a po několika úspěšných juniorních ministerských postech byl postupně ministrem zdravotnictví, školství a vnitra, než se stal ministrem financí (1993-1997).

Theresa May/ová (CP)

Ministryně vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti

V této vládě je považována za jasnou vítězku, stala se teprve druhou ženou na postu ministra vnitra. Za předsedy strany Iaina Duncana Smitha se stala první ženskou výkonnou předsedkyní Konzervativní strany. Převzala agendu kultury a rodinných záležitostí a poté byla Cameronem jmenována stínovou vůdkyní Dolní sněmovny. Nadšeně obhajuje pozitivní pobídky s cílem angažovat více žen do volitelných pozic a byla klíčovou autorkou seznamu přednostních kandidátů. Vášnivá modernizátorka se slabostí pro exotickou obuv se proslavila výrokem, který pronesla před toryovskými aktivisty, že jsou vnímáni jako členové „té protivné strany“ a který vyvolal vnitrostranické pobouření. Před těmito volbami byla stínovou ministryní pro zaměstnanost a penze.

Philip Hammond (CP)

Ministr obrany

Od svého zvolení za Runnymede a Weybridge v roce 1997 si v Dolní sněmovně vybudoval pověst talentovaného a působivého řečníka. Bývalý ředitel společností dodávajících lékařské vybavení. Původně se stal členem konzervativního stínového týmu pro zdravotnictví, posléze pro obchod a průmysl. V roce 2001 zajišťoval kampaň Michaela Portilla na post předsedy. V létě 2002 byl hlavou nyní neexistujícího úřadu místopředsedy vlády a regionálních vlád, poté se stal stínovým prvním tajemníkem ministra financí po změnách ve vládě v roce 2007. V nové vládě dostal místo ministra dopravy. Od 14.11.2011 zastupuje post ministra obrany ve vládě Davida Camerona, kde nahradil Dr. Liam Foxe.

Dr Vincent Cable (LD)

Ministr pro obchod, inovace a odborné záležitosti

Vtipný, vynikající řečník, oblíbený napříč stranami. Má za sebou dlouhou cestu do předních politických řad. Nejprve byl labouristou a později podporoval Sociálně demokratickou stranu před tím, než se spojila s Liberály a vznikla současná Liberálně demokratická strana. Vzděláním ekonom, v roce 1997 se stal poslancem za Twickenham a postupně si uvnitř strany vybudoval pevnou pozici. Jako místopředseda strany a stínový ministr financí si vydobyl značný respekt, neboť opakovaně upozorňoval na hrozící finanční krizi. V době, kdy fungoval jako prozatímní předseda strany po rezignaci Sira Menziese Campbella, proslul svým později hojně citovaným výrokem na adresu Gordona Browna, který se podle něj ze Stalina stal Mr Beanem. Očekává se, že bude členem nového ministerského výboru pro novou bankovní politiku, jejímž předsedou bude ministr financí.

Iain Duncan Smith (CP)

Ministr pro zaměstnanost a penze

Bývalý konzervativní lídr a poslanec za Chingford a Woodford Green zaznamenal značný kariérní růst, když byl v roce 1992 zvolen bez jakýchkoliv předchozích vládních zkušeností. Ve své prvním parlamentním angažmá proslul jako jeden z nemnoha nových poslanců, kteří se připojili k rebelii proti Maastrichtské smlouvě za Johna Majora. Bývalý důstojník, který sloužil v Severním Irsku. Stal se stínovým ministrem obrany za Williama Haguea. V září 2001 porazil svého nového kabinetního kolegu Kennetha Clarka v soutěži o stranické vedení. V reakci na neustálou šeptandu kolem jeho předsedování vyzval v listopadu 2002 svoji stranu, ať se sjednotí nebo zanikne, O rok později byl nicméně těsně poražen, neboť nepřesvědčil dost svých poslaneckých  při hlasování o důvěře. Po ztrátě předsednické funkce se přesunul svoji činnost na k vytvoření středopravého think-tanku Centrum pro sociální spravedlnost, který hrál významnou roli ve vývoji konzervativní politiky sociální péče.

Edward Davey (LD)

Ministr pro energie a změnu klimatu

Po studiích Ekonomiky v Londýně pracoval v Dolní komoře parlamentu jako ekonomický výzkumník pro Liberální demokraty. Po krátké přestávce,  kdy pracoval pro Omega Partners se v roce 1997 stal členem parlamentu a byl jmenován ekonomickým mluvčím. Po volbách v roce 2001 prošel několika rolemi stínových ministrů. Dne 3.2.2012 byl jmenován na post ministra pro energii a změnu klimatu. 

Andrew Lansley (CP)

Ministr zdravotnictví

Bývalý státní úředník, stal se aktivním konzervativcem v 80. letech po krátkém působení v roli osobního tajemníka Normana Tebbita. V roce 1990 se stal šéfem badatelského oddělení strany a byl jedním z tvůrců překvapivého toryovského vítězství ve volbách v roce 1992. Později však čelil kritice za svoji hlavní úlohu v nešťastné volební kampani v roce 2001. Za Michaela Howarda se vrátil do stínového kabinetu jako ministr zdravotnictví, kteroužto roli má nyní v kabinetu současném. David Cameron údajně dlouhodobě Lansleymu pozici zdravotnictví sliboval za to, že byl klíčovou postavou v přesvědčování voličů, že státní zdravotní systém je pro konzervativce prioritou.

Michael Gove (CP)

Ministr školství

Je považován za jeden z největších konzervativních talentů nastupujících v roce 2005. Bývalý novinář z The Times je klíčovým člověkem úzkého okruhu lidí Davida Camerona a pomáhá mu psát jeho projevy. Zabýval se agendou bydlení, posléze zastával ve stínové vládě post pro mládež, vzdělání a rodiny, a to v pouhých 39 letech. Tři roky vedl think-tank Policy Exchange, poté se stal poslancem za Surrey Heath. Původně prohlásil, že je připraven vzdát se svého postu v novém kabinetu, bude-li to nutné pro udržení dohody s LD, ale ministerský post mu nakonec zůstal.

Eric Pickles (CP)

Ministr pro komunity a místní správu

Poprvé zvolen poslancem v roce 1992 za Essex, daleko od svých yorkshirských kořenů. Má rozsáhlé zkušenosti z místní samosprávy, tři roky (do roku 1991) předsedal regionální radě Bradfordu. Zastával také několik stínových ministerských pozic – dopravu, místní samosprávu a sociální zabezpečení a získal si dobrou pověst za svoji loajalitu a veselou letoru. Své postavení upevnil památným vítězstvím nad labouristickým rivalem v doplňkových volbách v Crewe a Nantwich (2009), po nichž se stal výkonným předsedou strany. V poslední volební kampani pravidelně a přesvědčivě vystupoval v médiích.

Justine Greening (CP)

Ministryně dopravy

Vystudovaná ekonomka z Univerzity v Southamptonu, která si doplnila své vzdělání na London Business Schoul titulem MBA hned záhy po studiích vstoupila do politiky na funkci místopředsedkyně Konzervativní strany. Prošla si dvěmi pozicemi stínových ministrů a to v roce 2007 ministryní financí a v 2009 pro komunitu a místní správu. Davidem Cameronem byla zvolena v listopadu 2011 na pozici ministryně dopravy.

Caroline Spelman/ová (CP)

Ministryně pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova

Po Therese Mayové druhá žena, která kdy obsadila funkci výkonného předsedy strany (v roce 2007, v 49 letech). Pracovala v oblasti zemědělství, včetně krátkého působení v roli zástupkyně ředitele Mezinárodní konfederace evropských pěstitelů řepy v Paříži. Do parlamentu nastoupila v roce 1997 a patřila ke kandidátům na post ve stínovém kabinetu za Michaela Howarda v roce 2003. Nejprve dostala na starost životní prostředí a poté se stala stínovou ministryní pro ženské otázky - méně významné posty. Poté byla stínovou ministryní pro mezinárodní rozvoj, pro místní a devolvované vlády a naposledy stínovou ministryní pro komunity a místní správu.

Andrew Mitchell (CP)

Ministr pro mezinárodní rozvoj 

Podržel si svoji dosavadní pozici v mezinárodním rozvoji. Vedl kampaň Davida Davise na post předsedy v roce 2005 a stínový post mu zůstal i za Davida Camerona. Pracoval jako náměstek pro sociální zabezpečení a stranický whip, posléze jako stínový náměstek pro policii. Poprvé se stal poslancem v roce 1987, o 10 let později o křeslo přišel a v roce 2001 se vrátil zpět jako poslanec za Sutton Coldfield. Než nastoupil na univerzitu, sloužil u Královského tankového pluku a později pracoval pro investiční banku Lazard, v níž zůstává jako ředitel.

Owen Paterson (CP)

Ministr pro Severní Irsko

Agenda Severního Irska mu zůstává ze stínové vlády. Poprvé do ní vstoupil ve svých 50 letech v roce 2007, když David Cameron udělal změny. Bývalý ředitel společnosti British Leather. Do parlamentu vstoupil v roce 1997 jako poslanec za Shropshire North a zabýval se záležitostmi venkova jako náměstek stínového ministra zemědělství a předseda Conservative Rural Action Group. Euroskeptik, člen pravicového křídla Cornerstone Group, která agituje za tradiční konzervativní hodnoty. Pomáhal Iainu Duncanu Smithovi v jeho kandidatuře na předsedu v roce 2001 a krátce byl parlamentním osobním tajemníkem Ann Widescombeové.

Michael Moore (LD)

Ministr pro Skotsko

Ve věku 44 let byl tento poslanec za Berwickshire, Roxburgh a Selkirk jmenován ministrem pro Skotsko. Nahradil tak Dannyho Alexandra, který byl jmenován hlavním tajemníkem ministerstva financí. V roce 1997 byl Michael Moore v parlametních volbách zvolen poslancem za Tweeddale, Ettrick a Lauderdale, kdy nahradil Davida Steela, pod nímž předtím pracoval jako výzkumný pracovník. Do svého nynějšího volebního obvodu byl zvolen v roce 2010 po změnách v ohraničení volebních obvodů. Před volbami v roce 2010 se za svoji stranu vyjadřoval k otázkám obrany, zahraničních vztahů a mezinárodní spolupráce

Cheryl Gillan/ová(CP)

Ministryně pro Wales

Od roku 1992 poslankyně za Chesham a Amersham. Ve vládě Johna Majora byla náměstkyní ministra školství. V opozici měla na starost obchod a průmysl, posléze zahraniční věci. Pochází z Cardiffu. Stínovou kabinetní ministryní pro Wales se stala v roce 2005 ve svých 53 letech, funkci nyní zastává i v novém vládním kabinetu. Před vstupem do parlamentu byla marketingovou konzultantkou a ředitelkou British Film Year.

Danny Alexander(LD)

Hlavní tajemník ministerstva financí

Cleggův personální šéf a koordinátor kampaně Liberálních demokratů v těchto volbách. Byl také mediálním šéfem britské skupiny v kampani Británie v Evropě za přijetí eura, která spojila přední osobnosti Labour a Liberální demokracie se skupinami z byznysu. Do parlamentu poprvé zvolen v roce 2005, jeho význam vzrostl po zvolení Clegga předsedou strany v roce 2007. Je autorem stranického volebního manifesta 2010. Jako poslanec za Inverness, Nairn, Badenoch a Strathspey získal jedno z 11 liberálně demokratických křesel ve Skotsku. Dne 29. května byl jmenován hlavním tajemníkem ministerstva financí, kde mezi jeho hlavní úkoly patří stanovení plánu pro snížení deficitu veřejných financí.

Jeremy Hunt (CP)

Ministr pro kulturu, olympijské hry, média a sport

43letý politik si ponechává dosavadní portfolio, k němuž přibyla odpovědnost za hladký průběh olympiády v roce 2012. Od roku 2005 poslanec za South West Surrey, měl na starost agendu kultury, předtím reformu sociálního systému. Mluví plynně japonsky. Založil společnost Hotcourses, která nabízí pomoc studentům s nalezením správného zaměření a s přípravou před vstupem na univerzitu.

Danny Alexander (LD)

První tajemník ministerstva financí

Liberálně demokratický poslanec vystudoval Filosofii, Politiku a Ekonomiku na prestižní univerzitě v Oxfordu. Svou pracovní kariéru započal jako tiskový mluvčí Liberálních demokratů.  Před vstupem do parlamentu působil 4 roky v Evropském hnutí a stejné období i ředitel pro komunikaci Británie v evropské kampani. V roce 2007 se stal stínovým ministrem pro zaměstnanost a penzi. Tuto funkci však nezastával dlouhou dobu, neboť v roce 2008 se stal hlavním šéfem pro přípravu na nadcházející volby. Hrál klíčového hráče při sestavování vládního programu a to mu vyneslo jmenování na post ministra pro Skotsko, po rezignaci Davida Lawse byl povýšen na Prvního tajemníka ministerstva financí.

Lord Strathclyde (CP)

Vůdce Sněmovny lordů a kancléř lancasterského vévodství

Člen stínového kabinetu od roku 1997, po působení v roli stranického chief whip nastoupil do Sněmovny lordů, kde řídil konzervativní politiku často působící labouristické vládě větší problémy než Dolní sněmovna. Bývalý pojišťovací makléř, má velké zkušenosti z předchozí toryovské vlády. Byl juniorním ministrem obchodu a průmyslu v 90. letech a další juniorní ministerské posty zahrnovaly turistiku, Skotsko, životní prostředí a spotřebitelské záležitosti. 

Baronka Warsi/ová (CP)

Ministryně bez portfolia (státní ministryně)

Baronka Sayeeda Warsiová je první muslimskou ženou v britské vládě. Je výkonná spolupředsedkyně strany (dalším spolupředsedou je Andrew Feldman, blízký Cameronův přítel, ale ten nebude chodit na jednání vlády). V červnu 2007, v 36 letech, se také stala první muslimskou ženou na důležité stranické pozici. Přímá a bojovná, v roce 2004 se vzdala svého zaměstnání advokátky a kandidovala do parlamentu za své rodné město Dewsbury v západním Yorkshire. Zvítězil labourista Shahid Malik. Byla také zvláštní poradkyní někdejšího lídra Michaela Howarda pro komunity. Je vdaná, má dceru a tvrdí, že její vztah ke Konzervativní straně byl inspirován jejím otcem, který se z dělníka v mlýně stal majitelem firmy na výrobu postelí s obratem 2 mil. GBP ročně.