- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
Pro Spojené království, ostrovní zemi, je příznačné, že zahraniční obchod je rozhodujícím činitelem pro fungování ekonomiky. Obchodní bilance za rok 2011 potvrzuje dlouhodobý trend, obchod se zbožím je již mnoho let ve schodku a obchod se službami je naopak dlouhodobě v přebytku.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
| Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|
| Vývoz zboží a služeb (mln. GBP) | 371 503 | 421 771 | 387 039 | 402 577 | 487 309 |
| Dovoz zboží a služeb (mln. GBP) | 416 450 | 460 738 | 420 374 | 426 467 | 515 134 |
| Saldo (mln. GBP) | -44 947 | -38 967 | -33 335 | -23 890 | - 27 825 |
| Vývoz zboží (mln. GBP) | 220 858 | 251 372 | 227 670 | 239 647 | 299 097 |
| Dovoz zboží (mln. GBP) | 310 612 | 344 818 | 309 460 | 312 860 | 398 775 |
| Saldo (mln. GBP) | -89 754 | -93 446 | -81 790 | -73 213 | -99 678 |
| Vývoz služeb (mln. GBP) | 150 645 | 170 399 | 159 369 | 162 930 | 188 212 |
| Dovoz služeb (mln. GBP) | 105 838 | 115 920 | 110 914 | 113 607 | 116 359 |
| Saldo (mln. GBP) | 44 807 | 54 479 | 48 455 | 49 323 | 71 853 |
Zdroj: Office for National Statistics, údaje v miliónech liber
Obchodní bilance v roce 2011 vykázala deficit 27,8 mld. GBP. Vývoz zboží a služeb dosáhl hodnoty 487,3 mld. GBP a meziročně vzrostl o 20%. Dovoz zboží a služeb dosáhl hodnoty 515,1 mld. GBP a meziročně vzrostl o 21%.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Hlavním obchodním partnerem UK v roce 2011 byly země EU, na něž připadá přibližně polovina exportu a importu britského zboží. Zhruba 2/3 britského exportu směřují do zemí eurozóny a USA. K největším obchodním partnerům patřily USA, Německo, Nizozemí, Francie, Irsko a Belgie. Pokud jde o naši zemi, v pořadí dovozů do UK, je ČR dle britských statistik v roce 2011 na 22. místě. Co se týká vývozních teritorií, jsme pro UK 28. nejdůležitějším trhem.
Britské exportní trhy
|
Země |
2011 (£m) |
2010 (£m) |
Meziroční změna |
|
USA |
31,712 |
30,894 |
2,7% |
|
Něměcko |
27,539 |
23,502 |
17,2% |
|
Francie |
18,905 |
16,542 |
14,3% |
|
Nizozemí |
18,823 |
17,189 |
9,5% |
|
Irsko |
14,063 |
13,307 |
5,7% |
|
Belgie |
12,949 |
10,835 |
19,5% |
|
Itálie |
8,287 |
7,193 |
15,2% |
|
Španělsko |
7,946 |
8,065 |
-1,5% |
|
Čína |
7,055 |
5,839 |
20,8% |
|
Švédsko |
5,103 |
4,504 |
13,3% |
|
Indie |
4,597 |
3,172 |
44,9% |
|
Švýcarsko |
4,4 |
4,063 |
8,3% |
|
Kanada |
4,126 |
3,445 |
19,8% |
|
Hong Kong |
4,12 |
3,464 |
18,9% |
|
Rusko |
3,853 |
2,692 |
43,1% |
|
Arabské emiráty |
3,844 |
3,101 |
23,9% |
|
Japonsko |
3,667 |
3,443 |
6,5% |
|
Polsko |
3,655 |
2,999 |
21,9% |
|
Austrálie |
3,38 |
2,609 |
29,5% |
|
Turecko |
3,115 |
2,452 |
27,1% |
|
Singapur |
2,929 |
2,704 |
8,3% |
|
Jížní Afrika |
2,836 |
2,201 |
28,9% |
|
Norsko |
2,732 |
2,39 |
14,3% |
|
Saubská arábie |
2,554 |
2,44 |
4,7% |
|
Dánsko |
2,477 |
2,242 |
10,5% |
Britské importní trhy
|
Země |
2011 (£m) |
2010 (£m) |
Meziroční změna |
|
Německo |
41,107 |
37,812 |
8,8% |
|
USA |
25,076 |
25,574 |
-2,0% |
|
Čína |
24,828 |
23,172 |
7,1% |
|
Nizozemí |
23,019 |
21,39 |
7,6% |
|
Norsko |
20,014 |
15,359 |
30,3% |
|
Francie |
19,138 |
18,133 |
5,5% |
|
Belgie |
15,729 |
14,054 |
11,9% |
|
Itálie |
11,629 |
11,72 |
-0,8% |
|
Irsko |
10,436 |
10,421 |
0,1% |
|
Španělsko |
9,094 |
8,35 |
8,9% |
|
Japonsko |
6,998 |
6,22 |
12,5% |
|
Švýcarsko |
6,525 |
7,018 |
-7,0% |
|
Rusko |
6,326 |
4,29 |
47,5% |
|
Švédsko |
6,289 |
5,282 |
19,1% |
|
Hong Kong |
6,119 |
6,141 |
-0,4% |
|
Polsko |
5,843 |
4,957 |
17,9% |
|
Kanada |
5,208 |
5,483 |
-5,0% |
|
Dánsko |
5,017 |
3,306 |
51,8% |
|
Indie |
4,954 |
4,56 |
8,7% |
|
Turecko |
4,498 |
4,141 |
8,6% |
|
Katar |
4,185 |
1,756 |
138,3% |
|
Česká republika |
3,51 |
3,279 |
7,1% |
|
Singapur |
3,194 |
3,205 |
-0,3% |
|
Tajwan |
2,831 |
2,387 |
18,6% |
|
Maďarsko |
2,516 |
2,593 |
-2,9% |
6.3. Komoditní struktura
EXPORT
|
Produkty |
2011 (£m) |
|
Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení |
34,852 |
|
Minerální paliva, minerální oleje, živičné látky, minerální vosky |
33,462 |
|
Vozidla jiná než kolejová a příslušenství |
23,507 |
|
Elektrické stroje, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku |
17,258 |
|
Farmaceutické výrobky |
16,931 |
|
Perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy, bižuterie |
12,303 |
|
Optické, fotografické, kinematografické, lékařské nástroje a přístroje |
9,123 |
|
Organické chemikálie |
9,020 |
|
Letadla a jejich části |
8,027 |
|
Plasty a výrobky z plastů |
6,710 |
|
Železo a ocel |
5,959 |
|
Nápoje a lihoviny |
5,553 |
|
Různé chemické výrobky |
3,995 |
|
Výrobky ze železa nebo oceli |
3,259 |
|
Silice a pryskyřice, kosmetické přípravky |
2,926 |
|
Umělecké díla a starožitnosti |
2,747 |
|
Anorganické chemikálie: organické nebo anorganické sloučeniny drahých kovů |
2,511 |
|
Knihy, noviny, obrazy a jiné výrobky polygrafického průmyslu |
2,193 |
|
Další produkty |
2,182 |
|
Kaučuk a výrobky z něj |
2,173 |
IMPORT
|
Produkty |
2011 (£m) |
|
Minerální paliva, minerální oleje, živičné látky, minerální vosky |
46,560 |
|
Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti |
38,563 |
|
Vozidla jiná než kolejová skladem a části, součásti a příslušenství |
32,246 |
|
Elektrické stroje; přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku |
29,533 |
|
farmaceutické výrobky |
13,100 |
|
Perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, bižuterie, mince |
12,943 |
|
Plasty a výrobky z plastů |
9,792 |
|
Organické chemikálie |
8,659 |
|
Optické, fotografické, kinematografické, lékařské nástroje a přístroje |
8,359 |
|
Oděvy a oděvní doplňky jiné než pletené nebo háčkované |
6,606 |
|
Papír a lepenka, výrobky z papíroviny, papíru nebo lepenky |
5,283 |
|
Letadla a jeho části |
4,811 |
|
Nábytek, lůžkoviny, svítidla a osvětlovací zařízení |
4,741 |
|
Výrobky ze železa nebo oceli |
4,634 |
|
Železo a ocel |
4,454 |
|
Nápoje, lihoviny a ocet |
4,096 |
|
Umělecké díla, sběratelské kousky a starožitnosti |
3,773 |
|
Kaučuk a výrobky z něj |
3,427 |
|
Maso |
3,262 |
Zdroj: Office for National Statistics
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Jako členská země EU je UK součástí jednotného celního území EU, kde platí společný celní sazebník (Taric), jednotná klasifikace zboží (osmimístné kódy), atd. Obchod mezi členskými zeměmi EU je intrakomunitární obchod.Ten nepodléhá celnímu dohledu a mezi členskými státy nejsou celní hranice. Ve vzájemném obchodu se neuplatňují žádná cla ani množstevní omezení. Dovozce však platí DPH a u vybraných položek (alkohol, cigarety, pohonné hmoty, aj.) spotřební daň. Vývozci a dovozci mají povinnost vyplňovat statistické formuláře pro sledování intrakomunitárního obchodu (Intrastat).
Zpravodajskou jednotkou pro Intrastat jsou osoby a firmy registrované jako plátci DPH. Měsíční souhrnné údaje se podávají zvlášť pro odeslání a pro přijetí zboží (formuláře jsou barevně odlišeny). Výkazy s údaji se předávají celnímu úřadu (podle sídla firmy) 1x měsíčně, nejpozději do 10. pracovního dne následujícího měsíce po sledovaném období (hlášení podávaná písemně na tiskopisech) a do 12. pracovního dne (hlášení zasílaná elektronicky). Do údajů o přijetí a odeslání zboží se uvádí také druh dopravy a dodací podmínky podle Incoterms. Intrastat eviduje pouze odeslání a přijetí zboží, nikoliv tranzit.
Obchod mezi členskými státy EU a třetími zeměmi je zahraniční obchod EU. Pro sledování pohybu zboží se třetími zeměmi se také vytváří statistické přehledy (Extrastat). Údaje pro Extrastat se uvádí v Jednotné celní deklaraci (JCD) a zasílají statistickému úřadu EU (Eurostat). JCD je základní dokument v celním řízení při vývozu i dovozu. Vyplněný, orazítkovaný a podepsaný formulář se předkládá celnímu úřadu společně s fakturou (musí vzájemně souhlasit údaje včetně cen, dodacích podmínek, země určení, atd.) a eventuelně dalšími doklady (přepravní dokumenty, licence, certifikáty, pojištění, atd.).
Pro všechny druhy obchodu musí deklarant prokázat původ zboží průvodním osvědčením EUR.1 nebo certifikátem o původu zboží. EU používá 2 druhy pravidel původu - nepreferenční a preferenční. Nepreferenční pravidla původu jsou obsažena v Celním kodexu ES a prováděcím nařízení EK. Preferenční pravidla původu jsou mnohem přísnější a jsou uvedena v protokolech k jednotlivým preferenčním obchodním dohodám EU.
Import zboží z třetích zemí do UK (resp. EU) je v zásadě volný, přičemž se na zboží vztahuje celní sazebník EU. Většina cel se vypočítává jako procento z hodnoty dováženého zboží (ad valorem). U některého zboží se vypočítává specifické clo (tj. podle množství nebo hmotnosti zásilky). K importu některých výrobků ze třetích zemí do UK (resp. EU) jsou nutné dovozní licence (ocel, textil, zemědělské komodity a výrobky, zbraně a vojenský materiál).
Od placení cla i DPH je osvobozen dočasný dovoz zboží z třetích zemí do UK (resp. EU). Tato úleva platí např. pro kontejnery, palety a obaly, zboží na veletrh, obchodní vzorky. Celní úřad může dovozce požádat o složení finanční zálohy, která je následně dovozci vrácena po reexportu zboží mimo území EU. Zjednodušení celní procedury v tomto případě umožňuje použití dokumentu ATA Karnet, který u dočasného dovozu či vývozu zboží nahrazuje klasické celní dokumenty. V UK vystavují ATA Karnet obchodní komory.
Od placení cla je osvobozeno i zboží dovážené do UK (resp. EU) za účelem zpracování a následného reexportu mimo EU (aktivní zušlechťovací styk). Podobná úleva platí i pro vývoz zboží z EU ke zpracování do zemí mimo EU a následnému reimportu (pasivní zušlechťovací styk).
Při proclení zboží se nevyžaduje zpracování celní deklarace agentem speciálně schváleným celním úřadem. Celní deklaraci může vyplnit každý, kdo má k dispozici potřebné údaje a má pověření majitele zboží. Stejně tak může kdokoli zaplatit dovozní clo, celní poplatky a daně. Většinu celních deklarací vyhotovují speditéři a přepravní firmy. Velké firmy mají většinou samostatná oddělení, která jednají přímo s celním úřadem.
V určitých případech může dojít k zamezení (odmítnutí) dovozu. Zboží není např. v souladu s předloženými dokumenty, je poškozené, nesplňuje požadavky dané předpisy EU. Pro vývoz některého zboží mimo území EU je nutné mít vývozní licenci od příslušného britského ministerstva. Jedná se například o: zbraně a radioaktivní materiál, starožitnosti a umělecká díla, zvířata, ohrožené druhy živočichů a rostlin.
6.5. Ochrana domácího trhu
UK jako členský stát EU se řídí ve vztahu k nečlenským zemím společnou obchodní politikou EU. Za realizaci licenční politiky zodpovídají především následující britská ministerstva: Department for Business, Innovation and Skills (BIS), Department for Environment, Food and Rural Affairs (DEFRA) a Department for Culture Media and Sport (DCMS).
Dovozní licence u průmyslových výrobků vydává Export Control Organization. V současné době jsou nutné licence při dovozu z třetích zemí u některých textilních výrobků, obuvi, železa a oceli, palných zbraní a munice, jaderných materiálů a zboží kontrolovaného na mezinárodní bázi (např. dřevěné výrobky a surové diamanty z Libérie, protipěchotní miny). Licence při dovozu zemědělských produktů z mimounijních zemí vydává DEFRA. K ochraně britského trhu před těmito dovozy slouží zdravotní a bezpečnostní kontroly prověřující vliv dovážené komodity na veřejné zdraví, život zvířat a rostlin, životní prostředí, atd. Dovoz některého zboží do UK je úplně zakázán (drogy, útočné zbraně, padělky a pirátské kopie).
V UK se vyžadují také vývozní licence při exportu některého zboží do mimounijních zemí. Vývozní licence vydává několik úřadů v závislosti na druhu zboží:
- zbraně a radioaktivní materiál (Export Control Organization)
- starožitnosti a umělecká díla starší 50 let (The Museums, Libraries and Archives Council, součást DSMS)
- zvířata, ohrožené druhy živočichů a rostlin (DEFRA)
6.6. Zóny volného obchodu
Zóny volného obchodu jsou vymezené oblasti na území UK, které nejsou součástí celního prostoru EU. Zboží z mimounijních zemí, které se tu případně nachází, nepodléhá celnímu řízení a tudíž se na něj nevztahují dovozní cla EU. Pokud je však zboží uvedeno do volného oběhu v UK nebo použito/spotřebováno uvnitř zóny, dovozce musí zaplatit dovozní clo EU, britskou DPH, případně spotřební daň a poplatky.
V UK je v provozu 5 zón volného obchodu: letiště Prestwick a přístavy Liverpool, Southampton, Sheerness a Tilbury. V těchto zónách může být umístěno zboží mimounijní, britské i unijní. Zóny slouží především k uskladnění, manipulaci, popř. zpracování zboží určeného pro reexport. Přestože britské zóny volného obchodu nenabízejí žádné dodatečné tarifní výhody, existuje zde široká nabídka netarifních výhod:
- zjednodušené celní řízení
- cash flow výhody kvůli neplacení dovozního cla, dokud zboží není exportováno nebo vpuštěno do volného oběhu
- vysoká bezpečnost uskladněného zboží
- potenciál pro lepší marketing a prezentaci
- větší pružnost při určení cílové destinace pro zboží podléhající celním kvótám.
V UK jsou v provozu také celní sklady, které jsou určené pro skladování zboží podléhajícího spotřební dani. Používají se pro skladování exportního, reexportovaného i importního zboží.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)