- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Přehled rozpočtové struktury za posledních 5 let:
(v mld. VND)
|
Položka |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|
Příjmy a granty |
281 900 |
399 000 |
389 900 |
559 170 |
674 500 |
|
Výdaje |
357 400 |
474 280 |
439 324 |
615 640 |
796 000 |
|
Saldo |
-75 500 |
-75 280 |
-49 424 |
- 55 470 |
-121 500 |
Zdroj: MF VSR
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
Vývoj platební bilance za posledních 5 let
|
Položka |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|
Saldo běžného účtu (v mld. USD) |
-7,0 |
-9,2 |
-7,3 |
-22 |
3,1 |
|
Devizové rezervy (v mld.USD) |
21 |
23 |
16 |
13 |
11 |
Zdroj: MMF
Výrazný nárůst vietnamského exportu spolu s masivním přílivem plateb ze zahraničí (zahraniční Vietnamci poslali v minulém roce do Vietnamu více než 9 mld. USD) dostal v minulém roce vietnamskou platební bilanci po dlouhé době opět do kladných čísel. Celkový přebytek platební bilance v roce 2011 je odhadován na 3,1 mld. USD (2009: -8,8 mld. USD, 2010: -3,1), což by mělo centrální bance pomoci doplnit vydrancované devizové rezervy použité na záchranu místní měny.
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Zahraniční zadluženost Vietnamu v posledních letech poměrně rychle narůstá a v roce 2010 dosáhla 33 mld. USD (32% HDP). Ve srovnání se světovým průměrem je však zahraniční zadluženost Vietnamu relativně nízká.
Vývoj vnější zadluženosti za posledních 5 let zachycuje následující tabulka:
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|
Zahraniční zadluženost (mld. USD) |
21,83 |
23,09 |
27,84 |
33,45 |
n.a. |
|
Roční procentní nárůst |
-0,14 |
5,77 |
20,57 |
20,15 |
- |
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Stávající bankovní systém funguje od roku 1990, kdy byl přijat zákon o centrální bance (Ordinance on the State Bank of Vietnam) a zákon o bankách, úvěrových družstvech a finančních organizacích (Ordinance on Banks, Cooperative Credit Institutions and Financial Institutions). Hlavním přínosem těchto zákonů bylo oddělení centrální banky od komerčních bank a povolení činnosti akciových bank a dalších finančních a úvěrových institucí.
Řídící bankou a zároveň orgánem, který je zodpovědný za regulaci finanční a měnové politiky země je Státní banka Vietnamu (State Bank of Vietnam).
Ve Vietnamu ovládá bankovní trh 5 velkých státních komerčních bank (Bank for Foreign Trade of Vietnam – VIETCOMBANK, Bank for Investment and Development of Vietnam - BIDV, Industrial and Commercial Bank of Vietnam – VIETINCOMBANK, Vietnam Bank for Agriculture and Rural Development - VBARD, Mekong Housing Bank). Od roku 2002 funguje rovněž další státní banka (Bank of Social Policie) jejímž hlavním účelem je poskytování malých úvěrů venkovskému obyvatelstvu.. V zemi dále funguje řada menších akciových bank, 5 bank založených formou joint-venture, 33 poboček zahraničních bank a 54 zastoupení zahraničních finančních institucí, 17 společností nabízejících finační služby (mezi nimi také česká Vietnam PPF Finance Company) a 13 leasingových společností.
Tento počet bankovních institucí je některými odborníky kritizován jako příliš velký pro zemi s ročním HDP ve výši 100 mld. USD. Rostoucí zisky vietnamských bank nicméně zvyšují atraktivitu místního bankovního trhu a přitahují další investory.
Vietnamské státní banky měly být podle původního plánu privatizovány do konce roku 2010. Současné pomalé tempo privatizace však nasvědčuje tomu, že privatizace bank potrvá ještě minimálně několik let. VietcomBank byla částečně ekvitizována (privatizována) již v roce 2007. Stát si však v bance ponechal majoritu 70%.
Od roku 2007 mohou zahraniční investoři vytvářet ve Vietnamu bankovní společnosti se 100% zahraničním vlastnictvím. Podmínkou vzniku takovýchto bank je existence dohody mezi vietnamskou státní bankou a centrální bankou investorské země. Tuto dohodu prozatím podepsala Velká Británie, Austrálie, Rusko, Jižní Korea, Malajsie a Tchajwan. V roce 2008 obdržely první licence k založení banky se 100% zahraničním kapitálem 3 následující zahraniční banky: Standard Chartered, Shinhan Bank (Korea), Hong Leong Bank Berhad (Malajsie).
Restriktivní opatření vlády, které prohloubily propad realitního trhu a ztráty státních podniků v roce 2011, ještě více zvýraznily velmi špatný stav vietnamského bankovnictví. Agentura Standard & Poor’s snížila v listopadu 2011 rating vietnamského bankovnictví na nejnižší možnou hodnotu (ve stejné skupině se nyní nachází Řecko a Bělorusko). K podobnému kroku přistoupila již v září i agentura Moody’s. Důvodem ke snížení ratingu je rostoucí podíl nesplácených úvěrů, nárůst úvěrového rizika v souvislosti s pokračujícími makroekonomickými nerovnováhami, nedostatečná transparentnost a špatný regulatorní rámec bankovního sektoru. Vláda proto na konci listopadu ohlásila dlouho očekávané zahájení reformy vietnamského bankovnictví. V nejbližším období hodlá vietnamská státní banka zajistit především likviditu sektoru, zlepšit regulatorní dohled a restrukturalizovat a sloučit některé malé banky nacházející se na pokraji bankrotu (v první fázi půjde o tři menší komerční banky se sídlem v Ho Či Minově Městě, které převezme státní banka BIDV). V delším horizontu (cca 2 let) by pak mělo dojít ke kompletní restrukturalizaci celého bankovního sektoru, tedy zejména největších vietnamských státních bank.
Pojišťovnictví
Ve Vietnamu působilo v r. 2011 již 30 pojišťoven, z toho 2 ve státním vlastnictví, 10 akciových společností a 18 zahraničních investic. Ve Vietnamu dále působí 30 zastoupení zahraničních pojišťovacích společností. V únoru 2010 obdržela licenci na poskytování pojišťovacích služeb ve Vietnamu také PPF.
Největší růst zaznamenává životní pojištění (kolem 60 % ročně). Vláda postupně uvolňuje stávající kapitálová omezení pro zahraniční investory, což brzdilo rozvoj pojišťovnictví. Tento obor má v současnosti nejsilnější dynamiku růstu. V posledních letech činil průměrný růst pojistného kolem 30 % ročně, jeho podíl na HDP vzrostl z 0,37 % v r. 1993 na 4,2 % v roce 2010. Investice do pojišťovnictví činily na konci roku 2010 5,6 mld. USD.
5.5. Daňový systém
V roce 2009 vstoupily v platnost tři novely vietnamských daňových zákonů: zákon o dani z příjmů fyzických osob, zákon o dani z příjmů právnických osob a zákon o dani z přidané hodnoty. Smyslem novelizace těchto zákonů je zvýšit příjmy státního rozpočtu v situaci, kdy po vstupu Vietnamu do WTO došlo k prudkému poklesu příjmů z cel. Vietnamská vláda rovněž očekává, že novely podpoří větší efektivitu výběru daní, která je ve Vietnamu ve srovnání s ostatními zeměmi jihovýchodní Asie poměrně nízká.
Novela daňových zákonů je také dobrou zprávou pro zahraniční investory ve Vietnamu, kteří by vzhledem k celkovému poklesu daňového zatížení měli být schopni získat levnější pracovní sílu a zvýšit své zisky z investovaného kapitálu.
Srovnání daňového zatížení v zemích JV Asie
(hrubý příjem ve výši 100 tis. USD po zdanění)
| Čistý příjem | |
| Singapur | 91 000 |
| Hong Kong | 87 000 |
| Thajsko | 76 000 |
| Vietnam | 73 000 |
Daňové zatížení příjmů ve Vietnamu patří mezi největší v regionu jihovýchodní Asie. Vietnam přesto nadále zůstává jednou z nejatraktivnějších destinací pro přímé zahraniční investice v Asii.
Současný daňový systém zahrnuje následující druhy daní:
* daň z příjmu právnických osob (novela 2009)
* daň z příjmů fyzických osob (novela 2009)
* daň z přidané hodnoty (v platnosti od 1.1.1999, novela 2009)
* zvláštní spotřební daň (novela 2005)
* dovozní a vývozní daně (cla)
* daň z přírodních zdrojů
* daň z užívání půdy
1. Daň z příjmu právnických osob
Sjednocená základní sazba daně z příjmu právnických osob (tuzemských i zahraničních) je 25 %. Při splnění určitých podmínek mohou být aplikovány nižší sazby 20, 15 a 10 %.
Podmínky jsou definovány výčtem oborů podnikání, oblastmi, ve kterých právnická osoba provozuje svou činnost, počtem zaměstnanců a výší jejich příjmů. Zákon o dani z příjmu definuje i podmínky, výši a trvání daňových prázdnin.
2. Daň z příjmů fyzických osob
U daně z příjmů fyzických osob přinesla novela zákona z roku 2009 největší změny. Na jedné straně se rozšířil okruh daňových poplatníků a okruh zdanitelných položek, na druhé straně poklesla procentuální sazba daně. K rozšíření okruhu daňových poplatníků došlo zejména změnou definice trvalého pobytu. Za poplatníka trvale pobývajícího ve Vietnamu (rezidenta) se nyní považuje každý, kdo pobývá v zemi více než 183 dnů ročně nebo si pronajímá nemovitost ve Vietnamu déle jak 90 dní za rok. Toto pravidlo se však naštěstí nevztahuje na většinu zahraničních pracovníků ve Vietnamu, jejichž země mají s Vietnamem sjednánu dohodu o zamezení dvojího zdanění (mezi ČR a VSR platí tato dohoda od r. 1999). Zdanitelné položky se rozšířily o řadu příspěvků, které poskytují zaměstnavatelé svým pracovníkům. Dani z příjmů tak nyní podléhá například příspěvek na bydlení, příspěvek na leteckou dopravu na dovolenou, školné pro děti zahraničních pracovníků, příspěvek na stěhování do Vietnamu, členské poplatky a opce na akcie zaměstnavatele. Okruh zdanitelných položek se dále rozšířil o příjmy z investic (úroky, dividendy, příjmy z prodeje nemovitostí). Nejvyšší sazba daně se snížila ze 40% na 35% a poprvé dochází k zavedení nezdanitelné části příjmu ve výši 48 mil. VND ročně.
Sazby daně z příjmů fyzických osob platné od 1.1.2009 (pro poplatníky s trvalým pobytem)
| Měsíční příjem v mil.VND | Měsíční příjem v USD | Daňová sazba (%) |
| do 5 | do 300 | 5 |
| od 5 do 10 | 300-600 | 10 |
| od 10 do18 | 600-1000 | 15 |
| od 18 do 32 | 1000-1800 | 20 |
| od 32 do 52 | 1800-3000 | 25 |
| od 52 do 82 | 3000-4700 | 30 |
| nad 82 | nad 4700 | 35 |
Sazby daně z příjmů z kapitálového majetku
| Daňová sazba (%) | |
| Příjmy z pronájmu | 5-35 (progresivně) |
| Úroky | 5 |
| Dividendy | 5 |
| Dědictví | 10 |
| Cenné papíry | 20 |
| Prodej nemovitostí | 25 |
3. Daň z přidané hodnoty
Daň z přidané hodnoty (DPH) je uplatňována na většinu zboží a služeb s výjimkou některých aktivit financovaných ze státního rozpočtu (neziskové aktivity, zemědělství, zdravotnictví, školství...). Od DPH je rovněž osvobozeno zboží určené na export a některé výjimečné druhy zboží, jehož plný výčet není reálné vyjmenovat v rámci tohoto materiálu. Sazby DPH jsou 10% (základní sazba), 5% (zvýhodněná) a 20% (luxusní zboží). Novelou z roku 2009 byla zrušena daňová výjimka na dovoz fixního kapitálu. Pro uplatnění odpočtu DPH musí být všechny výdaje přesahující 20 mil. VND uskutečněny bankovním převodem.
Sazba DPH 5 % je aplikována na následující druhy zboží a služeb:
- pitná voda
- hnojiva a polotovary pro výrobu hnojiv
- zdravotnická zařízení, hygienické vaty a obvazy
- léčiva
- zemědělské produkty (kromě těch, které jsou od DPH osvobozeny)
- lesní nezpracované produkty (kromě dřeva a bambusu), čerstvé potraviny a živá zvířata
- výrobky z bambusu, ratanu a listů
- částečně zpracovaná bavlna
- krmivo pro chov
- služby a zboží pro vědecko-výzkumné účely
- služby v zemědělství
Sazba 10 %:
- ropa, zemní plyn, uhlí, rudy
- elektřina
- elektrické, elektronické a strojírenské výrobky
- chemikálie
- papír a výrobky z papíru
- cukr, mléko, cukroví, limonády a jiné zpracované potraviny
- porcelán, keramika, skol, kaučuk, plastické hmoty, dřevo a dřevěné výrobky, cement, cihly, krytinové tašky, stavební materiály
- doprava, nakládka a vykládka zboží
- poštovní a telekomunikační služby
- pronájem nemovitostí, skladů, přístavů, průmyslových hal, strojů a zařízení, dopravních prostředků
- právnické a poradenské služby
- fotografování a filmování, pronájem nosičů zvuku a obrazu, kopírování, promítání filmů
- kadeřnictví, krejčovství, žehlení a barvení
- služby hotelů, restaurací a cestovního ruchu
Sazba 20 %:
- zlato, stříbro a drahokamy
- loterie a podobné činnosti
- služby zastoupení námořních přepravců
- zprostředkovatelské činnosti
4. Zvláštní spotřební daň
- osobní automobily (místní i z dovozu)
- s počtem sedadel od 3 do 5 míst 50 %
- mikrobusy od 6 do 15 míst 30 %
- minibusy od 16 do 24 míst 15 %
- cigarety s filtrem dovezené 65 %
- cigarety s filtrem místní výroby 45 %
- cigarety bez filtru 25 %
- alkoholické nápoje s obsahem
alkoholu nad 40 % 75 %
- dtto od 20 do 40 % 30 %
- dtto do 20 % 20%
- pivo v lahvích a plechovkách 75 %
- točené pivo 15 %
- nafta, benzín a jeho příměsi 10 %
- klimatizéry s výkonem do 90000 BTU 15 %
- hrací karty 40 %
- votivní papír 70 %
Služby:
- karaoke 35 %
- zábavní podniky 30 %
- herny 25 %
- loterie 15 %
- golf 10 %
5. Dovozní a vývozní daně (cla) - viz kapitola 6.4.
6. Daň z přírodních zdrojů
Daň z přírodních zdrojů (Natural Resources Tax) je aplikována na projekty zabývající se těžbou ropy, plynu a vzácných nebo cenných nerostných zdrojů (uhlí, zlato, drahokamy). Její rozmezí je podle typu projektu a jeho lokalizace 1 % - 40 %. V roce 2010 se připravuje novela Horního zákona, která bude nově upravovat tyto poplatky.
Společné podniky, v nichž vietnamský partner použil přírodní zdroje jako vklad do společného podniku, jsou od placení této daně osvobozeny.
7. Daň z užívání půdy
Podniky se zahraniční kapitálovou účastí a projekty výrobní kooperace, kterým bylo povoleno využívat půdu nebo vodní plochu za účelem realizace svých projektů, jsou povinny platit daň z užívání půdy (Land Use Right Tax). Sazby této daně jsou určovány ministerstvem financí na základě lokalizace (město - venkov), stupně úrovně infrastruktury (dopravní dostupnost, elektřina, vodovodní systém, kanalizace) a typu projektu. Současné oficiální sazby ve městech činí 0,375 – 13,6 USD/m2/rok, přičemž sazby mimo města jsou mnohem nižší. Projekty BOT, BTO a BT jsou od placení této daně osvobozeny.
V rámci snahy o zatraktivnění podmínek pro zahraniční investice se připravuje další redukce sazeb této daně, především ve venkovských a odlehlých oblastech. Výška daně z užívání půdy je již dlouhou dobu zahraničními investory silně kritizována a i přes nedávné úpravy zůstává v řadě lokalit neúměrně vysoká.
Poznámka: Mezi Vietnamem a ČR je od roku 1999 v platnosti Smlouva o zamezení dvojího zdanění. I při snaze o poskytnutí maxima údajů není, vzhledem k prozatímní absenci anglického znění vyhlášek, omezenému rozsahu tohoto materiálu a průběžně měnícím se podmínkám, tato informace v žádném případě vyčerpávající. Českým obchodním subjektům nebo fyzickým osobám, uvažujícím o podnikání ve Vietnamu, proto naléhavě doporučujeme, aby při zvažování svých projektů tuto oblast konzultovali s odbornými auditorskými, resp. právnickými firmami. Lze doporučit např.:
Pricewaterhouse Coopers in Vietnam
4/F, International Centre 4Fl., Saigon Tower
17 Ngo Quyen Street 29 Le Duan Street
Hanoi Ho Chi Minh City
Tel.: (00844) 8251215 Tel.:(00848) 8230796
Fax: (00844) 8251737 Fax: (00848) 8251947
Baker & McKenzie
International Lawyers
13th Floor, Vietcombank Tower
198 Tran Quan Khai Str.
Hanoi, Vietnam
Tel: 00844 8251428, 8251430
Fax: 00844 8251432
e-mail: frederick.burke2@bakernet.com
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
