Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
• 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
• 6.3. Komoditní struktura
• 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
• 6.5. Ochrana domácího trhu
• 6.6. Zóny volného obchodu

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Vývoj zahraničního obchodu v posledních 5 letech:

 

 

zpět na začátek

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším vietnamským exportním trhem byly v minulém roce opět Spojené státy, kam směřovalo téměř 18% vietnamských vývozů. Vývozům do USA dominují tradičně textilní výrobky (cca 40% exportu do USA), dřevo a dřevěné produkty (10%), boty (10%) a ryby (10%). Druhým největším odběratelem vietnamského zboží je EU s podílem okolo 17% a velmi podobnou strukturou dovozu jako do USA. Do EU se z Vietnamu vyváží taky především boty (20%), textil (16%), ryby (10%) a výrobky ze dřeva (6%). Dalšími pro Vietnam významnými exportními trhy jsou země ASEAN, Čína a Japonsko. Nejrychlejší růst zaznamenaly v minulém roce vietnamské vývozy do Číny (o 76%!), EU (65%) a Japonska (56%). Dlouhodobě lze pozorovat nárůst podílu nejbližších sousedů Vietnamu (ASEAN a Čína) na celkových vývozech, což souvisí s prohlubující se ekonomickou integrací tohoto regionu a účinky dohod o volném obchodu. Navzdory posilujícímu podílu Číny a zemí ASEAN v teritoriální struktuře vietnamského exportu však vyspělé trhy zůstanou i nadále hlavními odběrateli vietnamského exportu (do vyspělých průmyslových zemí směřují dvě třetiny vietnamského vývozu).

             Vietnamským dovozům dominují čínské výrobky a podíl Číny na celkových vietnamských dovozech se stále zvyšuje. V roce 2004 činil podíl Číny na vietnamských dovozech pouze 13%, o sedm let později vzrostl na 23%. Rychlý růst čínských dovozů způsobil, že už v roce 2010 Čína vystřídala země ASEAN na čele žebříčku největších obchodních partnerů Vietnamu. Druhým největším vývozcem na vietnamský trh jsou země ASEAN, následované Jižní Koreou, Japonskem a EU. Nejrychleji rostly v minulém roce dovozy z EU (o 56%), Jižní Koreje (o 52%) a ze zemí ASEAN (o 46%).   

 

Podrobné tabulky teritoriální struktury jsou uvedeny v Kapitole 11.

 

zpět na začátek

6.3. Komoditní struktura

 Ve struktuře vietnamského exportu lze v posledních letech pozorovat postupný nárůst podílu zpracovaných výrobků na úkor vývozu surovin a zemědělských produktů. V minulém roce se tento trend ještě dále prohloubil. Podíl zpracovaných průmyslových výrobků přesáhl 70% celkového exportu, zatímco podíl surovin poklesl pod 10% vývozu a zemědělských produktů pod 20%. Vietnam však stále zůstává významným světovým vývozcem zemědělských produktů a udržel si pozici největšího světového vývozce pepře, druhého největšího vývozce rýže a kávy a čtvrtého největšího vývozce rybolovných produktů.

            Komoditní struktura vietnamského dovozu zůstává v posledních letech víceméně stejná. Největší podíl vietnamského dovozu (90%) tvoří kapitálové zboží (stroje a zařízení, materiál pro průmyslovou výrobu), zhruba 9% připadá na spotřební zboží a 1% na dovoz zlata, které je využíváno pro investiční účely vietnamských střadatelů. 

            Tabulka podrobné komoditní struktury vietnamského zahraničního obchodu je uvedena v Kapitole 11.

 

zpět na začátek

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Až do roku 1988 byl zahraniční obchod Vietnamu zcela řízen státem prostřednictvím  tehdejšího Ministerstva zahraničního obchodu VSR, které podnikům zahraničního obchodu direktivně přidělovalo exportní a importní kvóty a komodity. Od roku 1989 došlo k částečné liberalizaci zahraničního obchodu, která umožnila vývozní a dovozní aktivity dalším ekonomickým subjektům. Pro srovnání je možno uvést, že v roce 1985 mělo povolení k zahraničnímu obchodu pouze 15 podniků, zatímco v roce 2008 vydala Vietnamská obchodní a průmyslová komora publikaci se seznamem nejvýznačnějších exportérů, která má přes 300 stran krátkých, dvanáctiřádkových kontaktních informací o každé z exportních firem. Se vstupem do WTO (za člena byl přijat v lednu 2007) se  Vietnam zavázal postupně uvolňovat tarifní i netarifní bariéry obchodu. Plnění dohodnuté Roadmap celkem úspěšně dodržuje. Sporné otázky doposud přetrvávajících omezení řeší společná pracovní skupina Market Access Team.

            Oblast zahraničního obchodu je, podobně jako v ČR, řízena Ministerstvem průmyslu a obchodu VSR. Ve spolupráci s ním se na řízení obchodu s určitými komoditami podílejí i další ministerstva:

1. Ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí - nerostné suroviny

2. Ministerstvo zdravotnictví - léky a farmaceutické suroviny, zdravotnická zařízení

3. Ministerstvo zemědělství - lesní zvířata, technologie na zpracování dřeva, zpracované dřevo, živočišná krmiva a léčiva

4. Ministerstvo obrany - zbraně a vojenské materiály a zařízení

5. Ministerstvo informací a spojů - zboží kulturního charakteru

6. Generální ředitelství pošt - poštovní a komunikační zařízení

            Dovážet a vyvážet lze volně veškeré zboží s výjimkou následujících kategorií:

- zboží zakázané dovážet a vyvážet

- zboží regulované kvótami

- zboží výrazně ovlivňující státní rozpočet

1. Zakázaný vývoz:

            Zbraně, munice, výbušniny, vojenská zařízení, starožitnosti, narkotika, toxické chemikálie, dřevo, palivové dřevo, dřevěné uhlí, výrobky ze dřeva pocházejícího z domácích lesů, divoká zvířata, zvířata a rostliny chráněné Ministerstvem zemědělství, zvláštní kódovací přístroje a softwarové programy, určené k ochraně státního tajemství.

2. Zakázaný dovoz:

            Zbraně, munice, výbušniny (s výjimkou průmyslových trhavin), vojenská zařízení, narkotika, toxické chemikálie, pornografické a protivládní kulturní materiály, petardy (s výjimkou pro použití v námořní dopravě), hračky s negativním vlivem na člověka a národní bezpečnost (včetně imitací zbraní), cigarety (s výjimkou dovozu pro osobní potřebu ve spoluzavazadle), použité spotřební zboží, vozidla s pravostranným řízením, použité automobily, motocykly a náhradní díly (s výjimkou autobusů nad 16 míst mladších 5 let a nákladních automobilů nad 5 t mladších 5 let), použité motory s vnitřním spalováním pod 30 koňských sil, produkty obsahující azbest (ze skupiny amfibolu), různé kódovací přístroje a kódovací software.

3. Zboží regulované exportními kvótami

            Kvóty na export zboží jsou po vstupu do WTO odstraňovány, Vietnam si však vyhražuje právo na regulace některých exportních komodit jako je rýže, některé výrobky ze dřeva a nerosty (ochrana před ilegální exploatací), a to v souladu s pravidly WTO.

4. Zboží, jehož dovoz podléhá licenčnímu režimu (importní kvóty)

            Keramické a granitové dlaždice větší než 400 x 400 mm, portlandský cement (některé druhy), klinker, automobily do 9 míst, motocykly (vč. tříkolek) kompletní i ve formě CKD, nebo SKD (dílů k montáži), včetně motorových tříkolek, jejich motorů a rámů, některé druhy oceli (kulatá stavební ocel 6-40 mm, kroucená ocel 10-40 mm, V a L ocel 20-100 mm, C,U,I a H ocel pod 120 mm, ocelové trubky 14-115 mm, litinové roury, pozinkované ocelové plechy 0.25-0.55 mm, ocelový drát, ostnatý drát a ocelové sítě), tabulové sklo 1,5 - 12 mm, kancelářský papír, tiskařský papír (50-80 g/m2), rafinovaný rostlinný olej, rafinovaný a nerafinovaný cukr.

            Licence vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu VSR v souvislosti s aktuálními potřebami vietnamské ekonomiky. Podepsat dovozní/vývozní kontrakty na výše uvedené komodity mají právo pouze ekonomické subjekty s platnou dovozní/vývozní licencí vystavenou MPO VSR.

            Celní systém se řídí zákonem „Vietnam Law on Export and Import Taxes“, který vstoupil v platnost v r. 1991 a je průběžně upravován. Celní sazebník je k dispozici na ZÚ Hanoj, sazby je možné najít na www.customs.gov.vn  

S platností od 1. ledna 1999 změnil Vietnam systém dovozních tarifů zavedením dvou tarifních hladin:

1. Preferenční tarify (jejich výše v podstatě odpovídá dřívějším „běžným“ sazbám) - jsou aplikovány na zboží pocházející ze zemí nebo ekonomických uskupení, s nimiž má Vietnam dohodu oboustranně zajišťující obchodní doložku nejvyšších výhod, neboli "Most Favoured Nation Status" (MFNS). Vietnam podepsal dohody o MFNS s 66 státy a bloky států včetně EU.

2. Běžné tarify - jsou aplikovány na zboží pocházející ze zemí, s nimiž Vietnam nemá dohodu zajišťující MFNS. Běžné tarify jsou o 50 % vyšší než preferenční tarify. Ministerstva financí a obchodu mají v individuálních případech možnost určitých úprav sazeb nahoru i dolů s tím, že maximální sazba nesmí převýšit preferenční sazbu o více než 70 % (do této skupiny zemí patří např. Japonsko, kterému však z důvodu jejich obchodního významu pro Vietnam byly přiznány preferenční tarify).

 

            Od roku 2006 přibyla další kategorie:

3. Speciální preferenční tarify - jsou aplikovány na zboží pocházející ze zemí ASEAN, jejich maximální výše je 5 %.

V oblasti vývozu dnes patří naprostá většina zboží do kategorie s rozmezím cel 0-5 %.

            V oblasti dovozu jsou aplikovány sazby většinou v rozmezí 0-50 %. Sazby GSP aplikované na dovozy z ČR zůstávají v platnosti i po ukončení platnosti Obchodní dohody v rámci Dohody o spolupráci mezi Vietnamem a EU (po vstupu ČR do EU). Výjimečně vysoké clo, jež bylo uvalováno na některé „luxusní“ zboží, jako např. alkohol (100 %), nebo na zboží, jehož dovoz „ohrožuje existenci vznikajících nových odvětví“ (např. na termosky, ale i na pivo 100 %), odstranila bilaterální dohoda EU a VSR o přístupu na trh. Vyšší než 60 % celní sazby jsou uplatňovány v malém rozsahu převážně na zboží, jehož dovoz dříve podléhal netarifním omezením, např. obkládačky, porcelán, výrobky ze skla, elektrické ventilátory, 60 % sazba je aplikována na dovoz mikrobusů a nákladních automobilů do 5 t, 50 % celní sazbou je zatěžován dovoz konfekce, obuvi, potravin a podobných výrobků, „běžně“ vyráběných ve VSR, nulové, nebo nízké sazby jsou uplatňovány na dovozy technologií, surovin a chemikálií nevyráběných ve VSR, speciálních strojů a výrobních zařízení.

Ministerstvo financí od 1.dubna 2009 zvýšilo spotřební daň na dovoz automobilů ze zahraničí. Tento krok neporušuje mezinárodní integrační závazky Vietnamu a je vyvolán především snahou omezit překotný růst automobilů, na který není dimenzována dopravní infrastruktura.

            Přes určitá kosmetická vylepšení, ke kterým průběžně dochází, je vietnamský celní systém nadále velmi komplikovaný, heterogenní a ne zcela odpovídající mezinárodním zvyklostem. Hlavním problémem je existence příliš mnoha sazeb, která s sebou přináší řadu nejasností a často i nejednoznačnost výkladu. V praxi se pak lze poměrně často setkat s tím, že výše cla je u některých druhů zboží do určité míry negociovatelná a jeho skutečná výše pak závisí na zkušenosti a „šikovnosti“ dovozce.  Nezkušeným a začínajícím obchodníkům tento stav mnohdy značně komplikuje život. K dalším problémům pak patří poměrně časté změny v sazbách u řady komodit a rovněž korupce rozšířená mezi mnoha celními úředníky.

 

zpět na začátek

6.5. Ochrana domácího trhu

Vietnam uplatňoval poměrně silnou ochranářskou politiku, která byla odůvodňována slabým stupněm ekonomického rozvoje země a potřebou ochrany domácích výrobců. Je možno konstatovat, že netarifních bariér ve srovnání s minulostí valem ubývá ve prospěch dovozních celních tarifů. K hlavním netarifním opatřením patří kvóty, obchodní povolení a technické podmínky.

            Exportní a importní kvóty: V oblasti exportu byla vietnamská obuv postižena antidumpingovou přirážkou při vývozu do zemí EU. Přestože byla tato přirážka předmětem kritiky z vietnamské strany, objem vyvezené obuvi do EU stále rostl. V oblasti importu se kvótami reguluje především dovoz konstrukční oceli, cementu, cukru, stavebního skla, automobilů, papíru a keramických dlaždic.

            Exportní a importní povolení: V oblasti importu byla u naprosté většiny komodit již v roce 1996 zrušena, při exportu se týkají např. předmětů kulturní hodnoty, vzácných zvířat a rostlin apod.

            Technická regulace: Od roku 1990 je v platnosti zákon o zbožových standardech. V praxi se tato oblast týká především dovozů živých zvířat, která musí být náležitě vyšetřena a zabezpečena, léků, které musí být testovány a certifikovány (každé 3 roky znovu) a spotřebního zboží, které musí obsahovat popis a návod k použití ve vietnamštině. V poslední době začíná Vietnam přecházet na mezinárodní standardy ISO, takže existence tohoto certifikátu značně usnadní schvalovací procedury.

 

zpět na začátek

6.6. Zóny volného obchodu

Vietnam je členem sdružení ASEAN a zóny volného obchodu AFTA (ASEAN Free Trade Area) v jejímž rámci se zavázal ke snížení dovozních celních tarifů na úroveň do 5 % od roku 2006. Vietnam zcela uvolní cla pro členské země ASEAN do roku 2020.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu