English version
Odhady ONS ukazují, že britská ekonomika je nyní o 21,8 procent menší než na konci roku 2019. Deficit běžného účtu Británie poklesl na nejnižší úroveň za posledních devět let, na 2,8 miliardy liber, neboli 0,6 procenta HDP, z 20,8 miliardy liber v prvních třech měsících roku 2020. Bank of England (BoE) v srpnové zprávě aktualizovala svou predikci a varovala, že se HDP může v letošním roce propadnout až o 14 procent (což by byla nejhlubší recese za více než 300 let). Banka očekává ve 3. čtvrtletí 2020 HDP o 3 až 4 procenta nižší než úroveň před vypuknutím pandemie.
Státní dluh vyroste až na 95 procent HDP
V současné době patří k nejpostiženějším sektorům ubytování a stravování, letecká doprava, automobilový sektor, vzdělávání, výrobní průmysl, maloobchod a stavebnictví. Ekonomické dopady pandemie se přitom projeví zejména v nízké produktivitě a omezení pracovních hodin, snížení investic a spotřebitelských výdajů, nižších dodávkách ze zahraničí, nižším exportu a snížené ochotě riskovat. Vzroste státní dluh, ve fiskálním roce 2020 až 2021 zhruba o 200 miliard liber na 95 procent HDP. Očekává se, že vláda masivně podpoří ekonomiku prostřednictvím investic především do zdravotnictví, infrastruktury, energetiky, a to i za cenu navýšení státního dluhu.
Ušlé příjmy vláda živnostníkům kompenzuje až do výše 80 procent
Britská vládní reakce na podporu hospodářství v době pandemie čítá balíček opatření na podporu ekonomiky a zmírnění dopadů koronaviru ve výši 190 miliard liber zaměřených na veřejné zdravotnictví, občany, OSVČ a firmy. Podpora je zaměřena na firmy napříč sektory.
Vláda také platí kompenzace ve výši až 80 procent mezd pracovníků, které firmy nechaly doma, ale nepropustily je (přibližně 8,5 milionů osob). Vláda dále kompenzuje až 80 procent průměrných ušlých příjmů OSVČ. Nad tento rámec je firmám k dispozici na překlenovací půjčky 330 miliard liber (15 procent HDP země). Britská centrální banka navíc snížila základní sazbu z 0,75 procenta na současných 0,10 procenta, a uvolnila pravidla pro banky k poskytování půjček.
Vládní investice otevřely nové příležitosti i pro české dodavatele
S ohledem na vysoké vládní investice napříč sektory (a ochotu vlády je i nadále zvyšovat) lze identifikovat několik zajímavých příležitostí pro české exportéry v následujících sektorech:
• Dopravní průmysl a infrastruktura (cyklistika, stavebnictví, elektromobilita, železniční a silniční doprava).
• Energetický průmysl (jádro, obnovitelné zdroje, ukládání a úspory energie, chytrá energetická řešení).
• Informačně-komunikační technologie (e-commerce, herní průmysl, digitální marketing, umělá inteligence, infrastruktura).
• Zdravotnický a farmaceutický průmysl (výstavba nemocnic, zdravotnický materiál, výzkum).
• Dopady Brexitu
Podle studie agentury Bloomberg dosáhly ekonomické dopady Brexitu na britskou ekonomiku již 130 miliard liber, a do konce roku 2020 se mají zvýšit o dalších 70 miliard. Britská ekonomika je v současnosti o tři procenta menší, než jaká by mohla být, kdyby země zůstala v EU.
Celní procedura bude přitvrzovat postupně
Velká Británie dále zveřejnila svůj globální celní tarif, kterým by se dovozci museli řídit při absenci preferenční obchodní dohody Británie s EU od 1. ledna 2021. Na britských hranicích bude od 1. ledna 2021 pro dovozce přechodně platit zjednodušený celní režim, v rámci kterého budou muset uchovávat doklady k dováženému zboží a celní deklarace budou moci dodatečně zpracovat až do konce června 2021, včetně případné splatnosti cla. Od dubna 2021 bude zapotřebí všechny dovozy zboží živočišného původu do Británie předem notifikovat, a od července 2021 bude vyžadováno předložení celních deklarací přímo při dovozu zboží.
Určitou možností, jak se mohou čeští exportéři vyhnout nejistotě o výsledku vyjednávání o preferenční obchodní dohodě s EU, by mohlo být založení pobočky v Británii. Její založení není složitým procesem (obvykle trvá sedm dnů), navíc Británie neuplatňuje omezení pro vlastníky či manažery. Doporučuje se ovšem, aby dokumenty potřebné k založení společnosti připravil britský právník.
Aleš Marta, odbor zahraničně ekonomických politik I, sekce EU a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu
Informace o vývoji a důsledcích pandemie v Irsku lze nalézt v pravidelně aktualizovaném zpravodajství.
