Jednalo se o první čtvrtletí s takto pozitivním růstem v letošním roce, což alespoň částečně zvrátilo obavy z příchodu ekonomické recese. K růstu ve třetím čtvrtletí došlo z velké části díky snižujícímu se obchodnímu deficitu (trade deficit), což ekonomové očekávali, nicméně to považují spíše za jednorázový jev, který se v příštích čtvrtletích nebude opakovat.
Přírůstky HDP také pocházely ze zvýšení spotřebitelských výdajů, nebytových fixních investic a vládních výdajů. Zpráva amerického Bureau of Economic Analysis odrážela pokračující posun k výdajům na služby před zbožím, přičemž výdaje na služby se zvýšily o 2,8 %, zatímco výdaje za zboží klesly o 1,2 %.
Zpráva přichází v době, kdy americká vláda svádí boj proti inflaci, která se pohybuje na nejvyšších úrovních za více než 40 let. K prudkému nárůstu cen došlo v důsledku řady faktorů, z nichž mnohé souvisí s pandemií, ale jsou také tlačeny bezprecedentními fiskálními a měnovými stimuly, které si postupně razí cestu finančním systémem.
Začátkem tohoto roku zahájil Centrální bankovní systém USA postupné zvyšování úrokových sazeb zaměřené na zkrocení inflace. Centrální banka od března zvýšila svou základní výpůjční sazbu o 3 %, čímž se dostala na nejvyšší úroveň od doby těsně před nejhorší finanční krizí.