English version
Ještě důležitější je podle autorů výzkumu fakt, že Čechům patří pozice evropského skokana roku. Z 33 evropských zemí zapojených do žebříčku meziročně vylepšili své znalosti o 2,1 procenta, což je nejvíce v Evropě.
„Na zlepšujícím se výsledku České republiky se projevuje, že se neustále snižuje věk, kdy se děti začínají učit anglicky a tento jazyk je také obklopuje mnohem více než v minulosti v podobě hudby, filmů a seriálů v originálním znění.
V angličtině hrají videohry, sledují internet a také více cestují,“ říká Michaela Gabrišová, ředitelka společnosti EF Education First pro Českou republiku.
Praxe schází
„Ve srovnání s těmi nejlepšími zeměmi ovšem České republice stále schází větší důraz na využívání jazyka v praxi. V českých školách studenty dobře naučí gramatiku a slovní zásobu, ale jejich konverzace se na takovou úroveň nedostane,“ dodává Michaela Gabrišová.
Ještě lichotivějšího výsledku dosáhla Praha, jež se ve srovnání 58 světových metropolí dostala s 65,1 procenty na desáté místo a předstihla přitom taková globální centra, jako je Brusel či Berlín. Celkově se srovnávacího testu EF Education First v České republice zúčastnilo 3300 lidí, převážně ze středních a vysokých škol. Průměrný věk testovaných Čechů činil 25 let, což je v souladu s celosvětovým věkovým průměrem účastníků 26 let.
Pozitivní změnu k lepšímu potvrzují i české jazykové školy. „Například v našich kurzech angličtiny pro veřejnost v aktuálním semestru únor-červen podíl kurzů na komunikativní úrovni (B1/středně pokročilí a vyšší) poprvé v historii překročil 50 procent,“ konstatuje Martin Hejhal, ředitel jazykové školy Spěváček.
Viditelná změna
Podobnou zkušenost mají i další jazykovky. „Pokud se podívám na naše pomaturitní studium, před deseti lety jsme tam přijímali studenty, kteří úspěšně složili maturitní zkoušku z anglického jazyka na úrovni B1, dle Evropského referenčního rámce jazyků, ale reálně tuto znalost neměli. Museli jsme s nimi často začít od úplných základů s tím, že za celý rok intenzivního denního studia poté dosáhli úrovně, kterou dle maturitního vysvědčení již měli mít. V současné době je situace výrazně lepší, což lze připsat i zavedení státní maturity z angličtiny, kterou ve své volbě většina maturantů upřednostňuje před matematikou,“ připojuje Martina Nováková, ředitelka Jazykové školy Jipka.
Pořadí zemí podle The EF English Proficiency Index (Zdroj: EF Education First)
Právě s vědomím toho, že budou studenti z angličtiny maturovat, podle Martiny Novákové věnují jazyku po celou dobu studia výrazně více pozornosti. Díky tomu přibývá studentů, kteří jsou jazykově velmi dobře vybaveni a připravují se na jazykové zkoušky nejvyšších úrovní. „Stejný trend pozorujeme i u standardních skupinových kurzů, kdy otevíráme mnohem více kurzů pro pokročilejší studenty oproti kurzům úplných či falešných začátečníků, které ještě před pár lety patřily mezi nejžádanější,“ dodává Martina Nováková.
Díky pokroku Čechů s výukou registrují jazykové školy zájem o pokročilejší úroveň vzdělávání. „Ve srovnání se situací před deseti lety realizujeme mnohem méně kurzů pro úplně začátečníky. Naše škola se zaměřuje na vzdělávání dospělých a většina našich studentů se pohybuje na úrovni A2, tedy mírně pokročilý, a výš.
Určitě je to dané i tím, že my všichni máme mnoho příležitostí využívat angličtinu v pracovním i osobním životě. Angličtina nás obklopuje na sociálních sítích, není problém sledovat anglické filmy a seriály nebo číst noviny, časopisy či blogy v angličtině,“ podotýká Bibiana Machátová, ředitelka Caledonian School.
Čím mladší, tím lepší
Pozitivní vývoj je podle odborníků vidět především u mladších studentů. „V našem denním pomaturitním studiu se úroveň nově otevřených tříd každoročně posouvá, meziročně stoupl podíl tříd na komunikativní úrovni B1 – středně pokročilí a vyšší – z 66 na 72 procent. Zároveň už se naštěstí téměř nestává, že by student po střední škole neuměl říci souvislou anglickou větu. Rostou i znalosti dětí v kroužcích na základních školách a v příměstských táborech. Znamená to také, že se mezi lektory zvyšuje podíl rodilých mluvčí angličtiny,“ doplňuje Martin Hejhal.
Děti a studenti nyní mají výrazně širší možnosti, jak se angličtinu učit. „Dnešní doba dokonce vyžaduje znalost minimálně jednoho cizího jazyka, a tím je angličtina. Mladí lidé sledují seriály v původním znění, čtou knihy v originále, poslouchají zahraniční hudbu a chtějí rozumět daným textům. Do zahraničí cestují o mnoho let dříve než jejich rodiče a chtějí se tam domluvit. Posun vidíme i v našich kurzech. Například naše jazykové příměstské tábory navštěvují žáci ve věku 8 až 12 let a již ti osmiletí mají minimálně základní znalosti angličtiny, takže se bez problémů domluví a rozumí výuce, která je celá vedena v cílovém jazyce,“ zmiňuje Martina Nováková.
Pro řadu zájemců je impulsem ke studiu také nástup do zaměstnání. „Naše jazyková škola se specializuje na firemní jazykové vzdělávání. Studenti velmi často potřebují angličtinu využívat ve svém zaměstnání, a tak je jejich motivace zlepšovat se velmi silná. Výrazný posun je vidět také u studentů, kteří se rozhodnou zapracovat na konkrétních dovednostech, které ve své práci využijí. V závislosti na úrovni studenta a intenzitě studia je pak pokrok možné vidět i v řádu týdnů,“ říká Bibiana Machátová.
Stále je co zlepšovat
Podle některých škol však změna není tak zásadní, jak výzkum ukazuje. Týká se jen některých kategorií studentů. „Pokud zaostříme na studenty ve smyslu třeba čerstvých maturantů, tak tam je situace skutečně o něco lepší než před lety. Ale spíše roste rozdíl mezi studenty kvalitních gymnázií, kteří jsou schopni i studovat v zahraničí, a zbytkem populace. Jazykové školy tedy mají stále hodně práce,“ vysvětluje David Dvorský, ředitel školy jazyků Glossa.
V pravidelných průzkumech Eurobarometr podle něj nedopadají Češi příliš dobře. „Ročně našimi kurzy projde asi 5000 studentů, z toho zhruba 65 procent je v kurzech angličtiny. Na trhu jsme již 25 let a za tuto dobu se jak v kurzech pro veřejnost, tak v kurzech pro zaměstnance firem a institucí, průměrná jazyková úroveň zvyšuje. Trend je to však vcelku pozvolný. Pokud bychom si položili otázku, do jaké míry jsou schopni lidé u nás využít angličtinu například v reálné pracovní komunikaci, situace je stále neuspokojivá,“ zdůrazňuje David Dvorský.
Podle něj se to přitom netýká jen starších generací. „Stačí se vžít do situace cizince, který potřebuje být obsloužen v angličtině třeba v obchodě, na úřadě, nebo v bance. Ani situace ve veřejné sféře, kde by měly být kompetence úředníků doloženy standardizovanými zkouškami, není stále optimální. Přitom kvalifikační požadavky jistě nejsou přemrštěné,“ dodává David Dvorský.
Evropa vede
V pořadí průzkumu EF EPI-s dominují evropské země, mezi prvními 27 je jich ze „starého kontinentu“ dokonce dvaadvacet. Na tom, že Evropané jsou premianti ve znalostech angličtiny, se podílí dlouhodobý důraz na výuku angličtiny již od raného školního věku. U Evropanů ve věku 13 let pak angličtina zcela převládá – učí se jí 97 procent z nich.
„Ministerstvo školství si uvědomuje, jak je znalost jazyků a zejména angličtiny důležitá pro budoucí uplatnění. Od příštího školního roku proto školy dostanou peníze na navýšení hodin výuky, které mohou využít například pro dělení hodin při výuce jazyků, aby se žáci učili v menších skupinkách. Na středních školách v celé republice pomáhá s výukou angličtiny také 30 mladých Američanů, absolventů prestižních univerzit, kteří zde působí v rámci Fulbrightova programu,“ uvedla mluvčí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Aneta Lednová.
Ministerstvo podle ní také dlouhodobě podporuje vzdělávací program Erasmus, díky kterému od roku 1998 vyjelo na studijní, pracovní, dobrovolnické a výukové pobyty téměř 300 000 lidí z České republiky. Resort se také zaměřuje na čtenářskou gramotnost a na rozvoj kompetencí učitelů a zlepšování kvality vzdělávání. Podporuje například zavádění metody CLIL, která dává možnost výuky jiných předmětů například matematiky, zeměpisu nebo dějepisu v cizím jazyku.
Na špici je Švédsko
Z hlediska angličtiny jsou dlouhodobě nejpokročilejší skandinávské země v čele se Švédskem, které se v roce 2018 opět vyhouplo do čela žebříčku. Přesto i Evropou prochází zřetelná hranice – země, které nejsou součástí jednotného evropského trhu, zaostávají ve znalostech angličtiny za jeho průměrem o přibližně deset procent.
Angličtina jistě není v případě těchto zemí jedinou překážkou v navazovaní užších vazeb, ale jazyková bariéra případný pokrok velmi znesnadňuje. Angličtina je světově nejvíce používaným jazykem, kterým hovoří více než 1,5 miliardy lidí. Pro převážnou většinou z nich však není první, respektive rodnou řečí, tou je pro méně než 400 milionů obyvatel planety.
Dalibor Dostál
