English version
Tempo zakládání nových firem je v tomto roce pomalejší, než tomu bylo ve stejném období let 2018 i 2017. „To je odraz zpomalující tuzemské ekonomiky. Za první tři měsíce roku 2019 podnikatelé založili o 329 méně podniků než v roce 2018 a dokonce o 1 553 méně než v roce 2017,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová s tím, že rok 2017 byl co do počtu nově registrovaných firem rekordní.
V České republice bylo ke konci prvního kvartálu registrováno celkem 497 280 firem, z toho 470 768 společností s ručením omezeným a 26 512 akciových společností. Přesto, že za první tři měsíce letošního roku vzniklo 8 087 nových firem, celkový počet registrovaných subjektů se zvýšil pouze o 4 962. Ve sledovaném období tedy bylo vymazáno z obchodního rejstříku 3 902 firem. „Na 100 vzniklých společností tak připadalo 48 zaniklých. Pročisťování podnikatelské základny, které provází vysoké přírůstky a úbytky subjektů, a které sledujeme již několik měsíců, tak ještě nabývá na intenzitě,“ dodala Petra Štěpánová z Bisnode.
Klesá i aktivita podniků
O zpomalování svědčí i další zprávy. Index nákupních manažerů v ČR (PMI) v dubnu klesl na úroveň 46,6 bodu z předchozí úrovně 47,3. Odhady se pohybovaly v rozpětí 47,0 až 48,0 bodu a v průměru se čekalo malé zlepšení. „Mírné zlepšení se čekalo především z důvodů náznaků stabilizace indikátorů aktivity v EU a především v Německu. Nicméně stejně jako je zlepšení aktivity ve výrobě otazníkem v Německu a dalších evropských státech, tak zůstává otazníkem i v ČR. Do druhého čtvrtletí tak česká ekonomika vstupuje se signálem dalšího ochlazení,“ říká Michal Brožka, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
„PMI zpracovatelského průmyslu zaznamenal desátý měsíc nepřetržitého poklesu – nejnižší od prosince 2012. Během recese české ekonomiky 2012 až 2013 přitom byl index PMI níž než nyní v jediném měsíci, a to právě v prosinci 2012. Průmysl – někdejší motor české ekonomiky – ji nyní zřetelně brzdí,“ doplňuje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit v Česku a na Slovensku.
I přes přetrvávající otazníky a rizika je podle Michala Brožky možné, že Česká národní banka (ČNB) přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb. „Od minulého zasedání ČNB se až tak moc nezměnilo. Ale něco přece. Čínská a evropská ekonomika se na začátku roku vyvíjely lépe, než se čekalo. Česká inflace byla trochu rychlejší, než se čekalo a než čekala Česká národní banka. Nedošlo k brexitu,“ dodává Michal Brožka.
Upozorňuje, že česká ekonomika v očích ČNB operuje nad úrovní potenciálního výstupu a měnová politika by měla být utaženější, než je. „Otázkou je, zda už nepůjde především o reakci na to co je za námi, nežli před námi. Na druhou stranu řada rizik přetrvává. Otázka brexitu je pouze odložena. Čínsko-americká obchodní jednání nedořešena. Navíc index aktivity PMI za duben v Číně zase klesl. Ale v hlavách centrálních bankéřů, soudě dle jejich výroků, došlo k určitému posunu, takže o zvýšení budou uvažovat rozhodně intenzivněji, než na předchozích zasedáních,“ poukazuje Michal Brožka.
Peněžní trh a analytici jsou podle něj více naklonění variantě zvýšení sazeb. V případě nezvýšení sazeb koruna by tak koruna mohla mírně oslabit. V prognóze Cyrrus vzroste hlavní úroková sazba na 2,0 procenta, a pokud to nebude nyní, tak ve třetím čtvrtletí. Na této úrovni podle prognózy hlavní sazba setrvá beze změny do první poloviny roku 2020.
Redakčně upravené zprávy společností Bisnode a Cyrrus
