Česko jako montovna? Mezi volnými místy dominují profese se základním vzděláním



Nový rekord si v letošním roce připsal český trh práce. Poprvé v historii samostatné České republiky totiž počet volných pracovních míst překročil 350 tisíc. Jejich struktura však zároveň ukazuje, že Česko ještě zdaleka není tou znalostní ekonomikou s vysokou přidanou hodnotou, jíž by chtělo být.

„Více než dvě třetiny volných pracovních míst, přesně 66,4 procent, jsou takového rázu, že zaměstnavatelé po případných kandidátech nežádají vyšší než základní vzdělání. V absolutním vyjádření se jedná o 232 681 míst. Při obsazování 11 683 míst z celkového počtu volných pracovních pozic, tedy 3,33 procenta, se pak u uchazečů obejdou bez jakéhokoli vzdělání,“ upozorňuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund. V součtu tak na téměř 90 procent míst není třeba ani maturity.

Vzdělání s maturitou je požadováno v případě jen zhruba jedenácti procent volných pracovních míst. Jedná se o 38 665 pozic z uvedených více než 350 tisíc. Vysokou školu dokonce jen na 7272 míst, tedy pouhá dvě procenta nabízených pozic. „To svědčí o tom, že tuzemský trh práce zatím nijak výrazně nepřesouvá těžiště k pracovní náplni s vyšší přidanou hodnotou. Extrémně silná zůstává tedy poptávka po pomocných dělnících a dalších manuálních pracovnících prostě průmyslové, zemědělské či stavební výroby s naprosto mizivou přidanou hodnotou,“ zdůrazňuje Lukáš Kovanda.

Skladiště Evropy

Struktura pracovních míst vykresluje poměrně nelichotivý obrázek o tuzemské ekonomice. „Takto silná poptávka po slabě, pokud vůbec, kvalifikované pracovní síle dokládá, že česká ekonomika v řadě oblastí stále vykazuje rysy takzvané ‚montovny‘, případně příslovečného ‚skladiště Evropy‘. Obrázek je však nepochybně vychýlen v tom smyslu, že údaje úřadů práce podhodnocují poptávku po kvalifikovanější pracovní síle,“ doplňuje Lukáš Kovanda.

Zaměstnavatelé hledající pracovníky s vyšší kvalifikací totiž podle něj v řadě případů svoji poptávku na úřadu práce vůbec neumisťují. „Neboť správně tuší, že šance najít vhodného zaměstnance právě prostřednictvím úřadu práce je za současné stále napjaté situace na trhu práce extrémně nízká,“ doplňuje ekonom.

Levná výroba nedává smysl

S tím souhlasí také odborníci na trh práce. „Nemyslím si, že současná ČR je v zahraničí vnímána jako země montoven, naopak v posledních letech k nám ze zahraničí ve velké míře přicházejí investoři, kteří zde budují provozy a služby s vysokou přidanou hodnotou, kde jsou třeba kvalifikovaní zaměstnanci s odbornými znalostmi a znalostí cizích jazyků. Jde například o informační technologie, výzkum a vývoj či podnikové služby,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruitment.

Kvůli dlouhodobému nedostatku pracovních sil v tuzemsku by podle ní pro mnoho investorů ani nedávalo smysl snažit se v Česku budovat provoz založený na kvantitě nekvalifikovaných pracovníků. „Naopak stále jsme zajímavou destinací pro projekty vyžadující technicky vzdělanou kvalifikovanou pracovní sílu,“ dodává Jitka Součková a navazuje: „Česká republika platí v zahraničí za vyspělou a stabilní průmyslovou zemi s velmi dobrou infrastrukturou a ekonomikou. Jednou z výhod pro zahraniční investory jsou ve většině oborů nižší náklady na pracovní sílu než v západní Evropě.“

Nejméně lidí bez vzdělání

Struktura volných pracovních míst neposkytuje vypovídající obrázek o české ekonomice ani podle dalších expertů. „Česká republika má ze zemí OECD nejméně dospělých lidí, kteří nemají žádné, nebo jen základní vzdělání. Alespoň střední vzdělání má v České republice 92 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr v zemích OECD je přitom 75 procent. Podle ManpowerGroup Total Workforce Index, která srovnává trhy práce v 75 zemích světa podle 90 parametrů, je v České republice mimořádně vysoká koncentrace vysoce kvalifikovaných pracovníků. Máme také vysoké procento lidí pracujících v oblasti vědy a výzkumu a máme velkou tradici a nadprůměrné procento lidí s technickým vzděláním,“ vypočítává Jiří Halbrštát, manažer náboru společnosti ManpowerGroup.

Z tohoto důvodu je podle něj Česko stále zajímavou zemí pro výrobní podniky s vyšší přidanou hodnotou, které hledají nejen kvalifikované techniky, ale i zaměstnance do svých vývojových center.

Nekvalifikované lidi potřebuje stavebnictví

„Západoevropské montážní závody nyní směřují spíše do Rumunska, Bulharska nebo Turecka a Česká republika z hlediska vysoké mzdové úrovně již pro tento typ výroby není zajímavá. Vysoká poptávka po lidech bez maturity je daná vysokým podílem zpracovatelského průmyslu v ekonomice a také vysokou poptávkou po nekvalifikované pracovní síle ve stavebnictví a maloobchodě a v oblasti služeb domácnostem,“ doplňuje Jiří Halbrštát.

V souvislosti s investičními pobídkami státu se v posledních letech objevily také pochybnosti o jejich smyslu. Řada z nich totiž nastavila tak nízké mzdy, že jsou pro české zaměstnance neatraktivní a podniky pak fungují na základě „dovozu“ agenturních pracovníků z Vietnamu, Mongolska a dalších zemí. Tento trend ale podle odborníků již končí. „Moderní výrobní závody už mají vysokou míru automatizace a robotizace. Podíl nekvalifikované pracovní síly je ve výrobních závodech poměrně nízká a firmy spíše požadují mnoho specializovaných techniků, mechaniků, strojních odborníků a IT specialistů, které si musí většinou sami vychovat a tím se podílí na vytváření vysoce kvalifikované pracovní síly v ČR,“ zmiňuje Jiří Halbrštát. Pracovníci, které si firma vyškolí, pak později s vyšší kvalifikací přechází do dalších společností.

Dalibor Dostál