English version
Některé odpočty ovšem ruší vládní konsolidační balíček. Letos na podzim jej schválili zákonodárci a od roku 2024 odstraňuje možnost využít odpočet v případě příspěvků odborové organizaci a také odpočet od základu daně na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.
Odpočty řešte do konce roku
Zdaňovacím obdobím při vyplňování přiznání k daním z příjmů, jež OSVČ odevzdávají do května (dnes již pouze elektronicky) respektive do července, je obvykle kalendářní rok.
Na rozdíl od slev, které jsou automatické a můžete je zohlednit až při vyplňování daňového přiznání, musíte bonus v podobě nezdanitelných částí daně vyřešit do konce roku.
Například hodnotu daru, který poskytnete v lednu 2024, budete moci odečíst až při přiznání daní z příjmu na jaře 2025.
„Chcete-li optimalizovat daně v přiznání, jež budete odevzdávat na jaře 2024, máte na to, abyste si mohli odečíst od daní některé položky čas do konce letošního roku. Všechny základní odečitatelné položky jsou uvedeny v paragrafu 15 zákona o daních z příjmů,“ potvrzuje poradce Michal Dvořáček.
Paragraf 15 Zákona 586/1992 Sb. obsahuje tyto odečitatelné položky (u daně z příjmu fyzických osob):
- bezúplatná plnění (dříve dary) včetně darování krve či plazmy,
- úroky ze stavebního spoření, hypotečního úvěru a dalších obdobných úvěrů
- členské odborové příspěvky (ruší se),
- příspěvky na úhradu dalšího vzdělávání (ruší se)
- pojistné na penzijní připojištění,
- pojistné na soukromé životní pojištění.
Právnické osoby (firmy) si zase mohou z daní odečíst (podle paragrafu 34 zákona) prostředky věnované na výzkum a vývoj a na podporu odborného vzdělávání (vč. pořízení majetku na podporu odborného vzdělávání a výdajů vynaložených na žáka nebo studenta).
Zaměstnanci a také osoby samostatně výdělečně činné, jež platí zálohy na daň z příjmu v průběhu roku, mají šanci – při využití odpočtů – dosáhnout na přeplatek, který jim uhradí stát. Musejí o něj ovšem vždy sami požádat (viz níže).
„Zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí jen malé procento OSVČ s vysokými příjmy. Nehradí je rozhodně ti, kteří s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností v daném roce začínají, ani ti, kteří zaplatili na dani z příjmů fyzických osob ročně 30 tisíc korun nebo méně,“ připomíná poradce.
Konsolidační balíček přináší mnoho změn v daních. Které to jsou a koho se týkají?
Těchto drobných živnostníků, kterých je stále drtivá většina, se tedy netýká přeplatek, ale jen možnost snížit si daňový základ. Ve výsledku nicméně ušetří stejně jako ostatní, protože si peníze z darů, příspěvků, zaplaceného penzijního pojištění či hypotéky odečtou přímo v přiznání od daňového základu. Připomínáme, že základ odpovídá rozdílu mezi vašimi ročními příjmy a výdaji.
Podmínkou uvedenou v zákoně (odstavec 9 paragrafu 15) je, aby byl poplatník daňovým rezidentem Česka nebo jiného členského státu Evropské unie (případně státu tvořícího Evropský hospodářský prostor).
„Úhrn jeho příjmů v Česku musí ovšem představovat minimálně 90 procent všech jeho ročních výdělků. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně. A pokud tyto příjmy z ciziny máte, doložit je musíte,” dodává poradce.
Jak postupovat při vyplňování přiznání?
Nezdanitelné části základu daně respektive seznam odečitatelných položek najdete v tiskopisu daňového přiznání na druhé straně v oddílu č. 3. Potvrzení o tom, že jste poskytli dar, zaplatili příspěvek či splátku na hypotéku musí být vždy součástí přiznání, jinak vám berňák nárok neuzná. Přidává se k němu jako příloha na samostatném listu.
Příklady dokumentů, které se přidávají k daňovému přiznání (DP) jako přílohy
Co je daňový přeplatek?
Daňový přeplatek vzniká tehdy, pokud během roku odvede plátce (zaměstnavatel za zaměstnance či podnikatel sám za sebe) zálohu na daně z příjmu, která je vyšší než daň vypočtená po skončení roku. Přeplatek odpovídá rozdílu těchto částek.
Pokud nemáte evidované nedoplatky, bude vám přeplatek vrácen. Musíte o něj ale zažádat a finanční úřad má následně na vyplacení peněz čas 30 dní.
Zaměstnanec, kterému provedl roční zúčtování zaměstnavatel, obvykle žádá o vracení přeplatku do 15. února a vyplacenou vratku dostane ve výplatě za březen. OSVČ pak nesmějí zapomenout podat žádost spolu s daňovým přiznáním a peníze jim přijdou na účet nejpozději do června respektive do srpna (vyplňuje-li jim přiznání poradce). Připomínáme, že přeplatky se vracejí pouze tehdy, jsou-li vyšší než 100 korun.
Pro úplnost dodáváme, že daňový bonus, který se týká jen těch, již využívají slevy na jedno či více dětí, je od letošního roku bez limitu. Do předloňského roku platilo, že vám stát mohl vrátit maximálně 60 300 korun ročně.
Pro výplatu daňového bonusu je navíc nutné dosáhnout ročních zdanitelných příjmů ve výši 103 800 korun (šestinásobek minimální mzdy)
Co si můžete odečíst ze základu daní z příjmů?
I. Bezúplatná plnění (dříve dary) – odstavce 1,2 paragrafu 15 zákona
Zákon hovoří o tom, že za bezúplatné plnění (dar) se považuje poskytnutí jakékoli hmotné věci, finanční částky, služby či nemovitosti jiné osobě (fyzické i právnické) zcela zdarma. Komu lze dar poskytnout?
Abyste takovýto dar mohli zahrnout do svého ročního zúčtování, musí mít hodnotu alespoň 1 000 korun nebo přesáhnout dvě procenta vašeho základu daně. Postačí přitom splnit pouze jednu z obou uvedených podmínek.
„Pokud například darujete jednou za rok LDN, kde leží vaše babička, 3 000 korun, samozřejmě si je můžete od daňového základu odečíst. Dávejte jen pozor na podmínku, že si lze odečíst jen určité procento ze základu,“ potvrzuje poradce.
Příklad:
Vzhledem k tomu, že příslušnou částku odečítáte z daňového základu, odepíšete z výsledné daně patnáct procent. Pan Novotný daroval sociálnímu zařízení 2000 korun, jeho daň z příjmu fyzických osob tedy bude ve výsledku nižší o 300 korun (15 procent ze základu).
Dlouhodobě nebylo možné mezi odčitatelné položky zahrnout dar, respektive dary, jejichž úhrnná hodnota přesahuje 15 procent základu daně.
Od roku 2020 je ale výjimečně možné odečíst si ze základu daně až 30 procent, a to v případě darů na dobročinné účely. Dočasná úprava, která toto umožnila, měla podle legislativců skončit v roce 2021, nakonec ale vydržela v platnosti i pro rok 2022. A tuto možnost nakonec podpořil i vládní konsolidační balík. Třicetiprocentní odpočet tedy zůstává i pro rok 2023.
Jinými slovy: Individuální i firemní dárci, kteří se rozhodnou podpořit veřejně prospěšné aktivity, včetně sociálních a zdravotních služeb, budou moci i za zdaňovací období 2023 využít možnost zvýšeného daňového odpočtu.
Loni o prodloužení výjimky rozhodla ruská invaze na Ukrajinu, kvůli níž byl přijat speciální zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.
V paragrafu 1 zákona se říká:
(1) Za zdaňovací období roku 2022 lze podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně.
(2) Za zdaňovací období skončená v období od 1. března 2022 do 28. února 2023 lze podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů od základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů.
Jednotlivé dary (do zmíněného limitu) lze také sčítat. Pokud někoho během roku obdarujete několika drobnějšími prezenty, všechny položky si můžete odečíst.
Mezi takzvaná bezúplatná plnění patří i bezplatné dárcovství krve či plazmy. Pokud jste pravidelným dárcem, opět se můžete těšit na nižší daň z příjmu.
A v tomto případě nejde o malé sumy. Jeden odběr je aktuálně oceněn částkou 3 000 korun. U složitějších lékařských zákroků je pak částka ještě výrazně vyšší. Žijící dárce orgánů nebo člověk, který daruje kostní dřen či kmenové buňky, má nárok na odpočet od základu až 20 tisíc korun (to představuje 3000 Kč z vypočtené daně).
Bezúplatná plnění mohou podle litery zákona společně poskytovat i manželé v rámci „společného jmění manželů“. Pokud dar splňuje zákonem stanové podmínky, do svého ročního zúčtování ho může zahrnout pouze jeden z nich nebo i oba (viz opět paragraf 15 zákona).
Daň z příjmů: Kdo a kdy musí platit čtvrtletní a pololetní zálohy?
Pokud dárce podává daňové přiznání sám, zapíše úhrnnou hodnotu daru do příslušného řádku DP (loni 46). Písemný doklad potvrzující poskytnutí daru na A4 je přílohou daňového přiznání.
Pokud za dárce vyúčtování daně z příjmů provádí zaměstnavatel, předá dárce doklad potvrzující poskytnutí daru zaměstnavateli do 15. 2. následujícího roku a ten doklad do vyúčtování zahrne.
Potvrzení o daru musí obsahovat základní údaje, ze kterých je evidentní, kdo je poskytovatelem a příjemcem daru, jaká je jeho hodnota, účel či datum darování.
II. Úroky z hypoték, stavebního spoření a obdobných úvěrů – odstavce 3,4 paragrafu 15 zákona
Hypotéky nebo úvěry poskytnuté stavební spořitelnou patří dnes v Česku k nejčastěji využívaným odčitatelným položkám a jsou pro plátce daní z příjmů velmi výhodné.
Od základu si totiž můžete odečíst maximálně 150 tisíc korun ročně (ze všech úvěrů poplatníků v jedné společně hospodařící domácnosti), které jste zaplatili na úrocích plynoucích z poskytnutého hypotečního úvěru nebo stavebního spoření.
Pokud si zařídíte hypotéku až v průběhu roku, lze si odečíst pouze poměrnou část (jednu dvanáctinu za 150 tisíc, což je nejvýše 12 500 korun měsíčně). Ti, kteří první splátku zaplatí v září, tak budou mít nárok maximálně na 50 tisíc korun odpočtu.
Výsledná roční daň vám teoreticky může klesnout maximálně o 22 500 korun (patnáct procent ze 150 tisíc).
Nabízíme přehled slev na daních. Opět se zvýší základní sleva na poplatníka
III. Pojistné na penzijním připojištění a životním pojištění – odstavce 5,6 paragrafu 15 zákona
Pokud jde o penzijní připojištění, jež v Česku využívají stovky tisíc lidí, maximální roční částka, kterou lze odečíst od základu daně, činí aktuálně 24 000 korun. Maximální roční úspora na dani je tak 3600 korun.
„U soukromých životních pojištění (ŽP) je situace obdobná jako u klasického „penzijka“. I v tomto případě si můžete ze základu odepsat maximálně 24 tisíc korun ročně,“ informuje Dvořáček.
Pro možnost uplatnění daňového odpočtu se hodnotí vlastní vklady na smlouvu nad částku příspěvku, ke které náleží maximální státní příspěvek ( za rok 2023 nad 1 000 korun měsíčně).
Na maximální daňový odpočet za rok 2023 vzniká při pravidelném vkladu na smlouvu nárok při měsíční úložce ve výši 3 000 korun a více.
Bohužel ale nejde toto pravidlo uplatnit u smlouvy na ŽP, která obsahuje možnost mimořádných výběrů peněz. Podle poradkyně Gabriely Ivanco ze společnosti Mazars přitom není podstatné, jestli peníze během daného roku vyberete nebo nikoliv. Stačí, je-li ve smlouvě zmíněna ona možnost.
Další podmínky pro možnost daňových odpočtů ze ŽP:
- pojištění je sjednáno alespoň na dobu 5 let,
- máte sjednanou částku alespoň 40 000 korun pro případ dožití (pojistná doba 5 až 15 let), respektive 70 000 korun a více, pokud se jedná o pojistnou dobu delší než 15 let
- nemůže dojít k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a v jehož důsledku nedojte k ukončení pojistné smlouvy.
Pozor! Při nesplnění některé z uvedených podmínek, je situace obdobná jako u výše zmíněného úvěru na nákup stavebního pozemku. Pokud vám na přestupek berňák přijde, budete muset částku, o kterou jste si daňový základ snížili/opakovaně snižovali, zpětně doplatit.
IV. Členské odborové příspěvky – odstavec 7 paragrafu 15 zákona (od 1.1. 2024 ruší konsolidační balíček)
Méně obvyklou možnost, jak si snížit daňový základ, využijí naposledy členové odborových sdružení. Od základu daně lze totiž odečíst uhrazené členské příspěvky, a to do výše 1,5 procenta vašich zdanitelných příjmů, ale nikdy ne víc než 3 000 korun v rámci jednoho zdaňovacího období (kalendářní rok).
Potvrzení, které vám vydá odborová organizace, opět přidáte jako přílohu k přiznání k daním z příjmů. Pokud zapomenete, znovu platí, že berňák vám odpočet neuzná.
V. Příspěvky na úhradu dalšího vzdělávaní – odstavec 8 paragrafu 15 zákona od 1.1. 2024 ruší konsolidační balíček)
Pokud jste během roku absolvovali nějakou zkoušku, která měla ověřit výsledky vašeho sekundárního vzdělávání, můžete si platbu za ni také letos naposledy odečíst od základu daně. Maximálně jde ale o deset tisíc korun.
Výjimku mají lidé se zdravotním postižením – jedná-li se o nižší stupeň postižení, mohou si odečíst maximálně 13 tisíc, v případě těžšího postižení až 15 tisíc korun. Aby byla položka uznatelná, nesmí zkoušku hradit váš zaměstnavatel.
Jakub Procházka
