Ekonomika Chile pravděpodobně letos zaznamená propad HDP o více než šest procent

Chilská ekonomika ve velmi krátké době utrpěla dva tvrdé dopady: zásadní sociální nepokoje v posledním čtvrtletí roku 2019 a bezprecedentní dopad pandemie COVID-19, které země čelí od března 2020. Po stabilním růstu hrubého domácího produktu Chile 1,2 % v roce 2017 a 3,9 % v roce 2018 se rychlost růstu zpomalila v roce 2019 na 1,0 % a pro rok 2020 se počítá s  poklesem HDP o více než 6 %.

Sociální nepokoje, které zemi zachvátily v říjnu 2019, navíc ukázaly na obrovský myšlenkový propad mezi majoritní částí společnosti a nejvyšším vedením země, přičemž trvající ekonomická krize v souvislosti s pandemií již jen prohloubila extrémní krizi chilské demokracie. Při prvním náznaku zlepšení epidemiologické situace v zemi se i proto nespokojení chilští občané navracejí do ulic, aby ukázaly na obrovské sociální rozdíly ve společnosti, které po sobě nejen současná zdravotnická krize zanechala.

Obsah článku:

Chilské hlavní město čelilo jednomu z nejhorších dopadů šíření koronavirové pandemie v jihoamerickém regionu, ale v posledních týdnech došlo k útlumu zdravotní krize a zpomalení šíření nemoci. Uvolnění karanténních opatření opět vyhnalo do ulic protestující, kteří nesouhlasí se sociální politikou vlády a svůj nesouhlas každý den vyjadřovali během bouřlivých protestů od října minulého roku do začátku letošního března, kdy jim karanténní opatření protesty znemožnila.

Chile zaznamenalo dle světových statistik jeden z nejhorších výsledků v boji proti pandemii nového typu koronaviru, v absolutních číslech s počtem přes 482.888 nakažených vyskytuje na čtrnáctém místě na světě, avšak chilské panorama je ještě mnohem horší, pokud statistiky zvažují míru potvrzených případů v přepočtu na milion obyvatel. V této oblasti Chile zaujímá nyní šesté místo na celém světě s více než 25.600infikovanými (za vedoucími Katarem, Bahrajnem, Izraelem, Peru a Panamou).

I přes snižující se počty nakažených novým typem koronaviru Chile stále zaznamenává průměrné denní přírůstky mezi 1000 a 1600 nemocných a přibližně 50 nových úmrtí souvisejících s COVID-19.  Centrum chilského hlavního města bylo zatíženo karanténními opatřeními od 26. března do 17. srpna a celková délka karantény tak trvala více než 140 dní. S postupným otevíráním jednotlivých ekonomických činností v zemi a uvolňováním přijatých opatření se tak situace udržuje v relativně stabilních hodnotách, avšak známky ústupu nemoci v zemi jsou prozatím značně pomalé.

18. března prezident republiky rozhodl o vyhlášení výjimečného stavu na období 90 dní v důsledku rozvoje pandemie nemoci COVID-19, která se začala šířit po celé zemi. O tři měsíce později bylo opatření znovu prodlouženo a 12.9. došlo k rozhodnutí, že zůstane v platnosti i dalších 90 dní, tedy do poloviny prosince. Vláda se však zavázala, že zváží zrušení výjimečného stavu dříve, pokud to umožní zlepšující se epidemiologická situace.

Prudký nárůst počtu nakažených

Díky poměrně pokročilému systému zdravotní péče se zpočátku udržoval počet nově nakažených i úmrtí na výrazně nižších číslech než v jiných zemích jihoamerického regionu jako např. Brazílii, Ekvádoru a Peru. V dubnu vláda dokonce prezentovala plán na distribuci ve světě zcela unikátního „Covid-pasu“, který by rychleji umožnil Chilanům, kteří se zotavili z nemoci, vrátit se do práce.

Během měsíců května až července se však ukázalo, že vláda situaci značně podcenila. Po týdnech prudce rostoucích počtů nově nakažených již Chile zaznamenalo více než 482.800 nemocných.

Chile se ocitlo v atmosféře absolutní nejistoty. Nárůst nakažených koronavirem i přes úplný zákaz vycházení, jež se v určité fázi pandemického vývoje bezprostředně dotkl téměř 70 % chilského obyvatelstva, v mnohých částech země i nadále narůstá a zdravotnický systém v některých regionech až nyní podstupuje nejtvrdší zkoušku od začátku pandemie.

MMF předpovídal do konce roku 2020 pokles světové ekonomiky o 3 % a o 1 % u rozvíjejících se ekonomik. V případě ekonomiky Chile se však očekává ještě větší pokles opřes 6 %, což představuje nejhorší propad domácí ekonomiky od krize v letech 1982–1983.

V momentu, kdy došlo po měsících izolace k uvolnění karanténních opatření v chilské metropoli i z toho důvodu opět dochází ke střetům mezi policií a protestujícími. Sociální ohnisko, které šokovalo zemi na konci roku 2019, je tedy i nadále velkým zdrojem napětí. V dubnu tohoto roku se navíc mělo konat referendum týkající se změny ústavního zákona, jehož velká část byla sepsána ještě během období diktatury v 80. letech, a proti němuž se bouří poměrně značná část chilského obyvatelstva. Referendum bylo přesunuto na 25. října z důvodu aktuální zdravotnické situace v zemi.  V souvislosti s blížícím se termínem referenda vychází do ulic každým dnem větší a větší část chilských obyvatel, poněvadž ekonomická i zdravotnická krize, dlouhodobá karanténní opatření, úplné uzavření škol od 15.3. a rapidní nárůst nezaměstnanosti všeobecně přispívají k obrovské nespokojenosti Chilanů. I proto protesty ochromují centrum hlavního města Santiaga s denní pravidelností a jsou mnohdy velmi tvrdě potlačovány chilskou policií, což vede pouze k další eskalaci napětí. Během pandemie se ještě více poukázalo na celospolečenské problémy. Pouze malé a značně privilegované části Chilanů byla umožněna práce z domova, nákup potravin online se stal výsadou těch, kteří disponují kreditní kartou (méně než 55 % ekonomicky aktivního obyvatelstva), a jako by to nestačilo, průměrný příjem nejchudších vrstev společnosti klesl o 72 procent, přičemž příjem 20 % nejbohatších klesl průměrně „jen“ o 32 procent.

Současná krize v zemi by se tedy dala rozdělit do tří základních rovin, které se nyní zásadně prolínají a jedná se o aspekty krize zdravotnické, sociální a ekonomické, která je bohužel nutným důsledkem obou předchozích. Naděje na celkové zlepšení situace, která zemi značně ochromuje, je však i nyní v nedohlednu, poněvadž se zdá, že i přes uklidnění situace ve zdravotnictví opětovně vyeskaluje sociální ohnisko, které ochromí společenský život v Chile s ještě větší intenzitou, než tomu bylo na konci roku 2019.

Zpět na začátek

Údaje o nezaměstnanosti v Chile potvrzují hloubku současné krize

Nejnovější údaje o zaměstnanosti uvádějí, že míra nezaměstnanosti za období květen-srpen 2020 činila 13,5 %. To ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku znamenalo prudký nárůst o 5,9 %. Ačkoliv se zdá, že celkový propad je o něco nižší, než se očekávalo na začátku pandemie, značné nuance objevující se v této statistice ukazují, že současná realita je podstatně nepříznivější. Oficiální čísla totiž nezaznamenávají tu část populace, která před vypuknutím pandemie působila jako OSVČ či pouze vykonávala práci na částečný úvazek či pracovní dohodu. I proto je nutné se na současnou situaci dívat poněkud detailněji, aby bylo možné odvodit skutečné trendy v oblasti současné chilské zaměstnanosti. Podle ekonomických statistik představovali nepřítomní zaměstnanci 18,9 % z celkového počtu zaměstnaných osob a za dvanáct měsíců tak celková čísla narostla o 132,6%, což odpovídá 763 914 lidem. V této kategorii jsou však zachyceni pouze ti pracovníci, na které se vztahuje zákon o ochraně zaměstnanosti. Reálný pokles počtu zaměstnaných meziročně však představuje zrhuba 20,6 %, poněvadž nezaměstnanost populace „mimo pracovní sílu“ (OSVČ, DPP apod.) se rozšířila o 31,8 %, přičemž toto číslo reálně zahrnuje i tu část populace, jež si nemůže žádat o jakoukoli formu sociální podpory v nezaměstnanosti.

Analýza podle odvětví ukazuje, že nejvyšší pokles byl zaznamenán v důsledku zpomalení v sektoru obchodu (-24,9 %), stavebnictví (-34,8 %) a stravovacích či ubytovacích službách (-49,5 %). Na druhou stranu byl však zaznamenán výrazný nárůst ve finančních a pojišťovacích činnostech (8,9 %), dodávkách vody (12,9 %) a administrativních a podpůrných službách (2,0 %).

Další důležitý úhel pohledu na celkovou situaci představuje počet odpracovaných hodin. Za 12 měsíců došlo k poklesu objemu práce měřeného celkovým počtem efektivních hodin odpracovaných zaměstnanci o téměř 33 %, přičemž průměrný počet odpracovaných hodin klesl o 14,7 %, což je zhruba 32,1 hodiny. To může být vysvětleno tím, že velkou část snížení počtu zaměstnaných osob ovlivnily počty těch, kteří před krizí pracovali na plný úvazek nebo více než 46 hodin, u nichž došlo k poklesu o 20,9 %. To celkově znamená, že se Chile nachází v situaci, kdy pracuje výrazně nižší procento populace, ale také průměrná odpracovaná hodina na jednotlivce je nižší.

Zpět na začátek

Podpora pro nejchudší rodiny

Zdá se, že vláda v boji proti koronaviru selhávala a i z toho důvodu došlo 13. 6., uprostřed pandemické krize, k obměně na pozici ministra zdravotnictví. Nový ministr zavedl ještě mnohem tvrdší opatření, která však nikterak neřeší těžký ekonomický propad země. Nová chilská vláda se rozhodla pro přímé dodávky potravin pro nejchudší rodiny. Zhruba 3 miliony potravinových balíčků mělo být rozděleno mezi nejchudší populaci.

Po oznámení začátku distribuce balíčků však nastal obrovský zmatek a nekoordinovanost ze strany vlády. Následovaly zmatky ve skutečném počtu příjemců i v logistice distribuce balíčků, obvinění z politického zneužití a výskytu sociálních protestů v některých oblastech kvůli všeobecnému zklamání obyvatelstva z množství dodávek potravin. V souvislosti s incidenty se proto v současnosti vede živá politická diskuse o tom, zda by bylo snazší a účinnější posílit a zvýšit možnosti finanční podpory pro jednotlivce a nízkopříjmové skupiny, které již dříve byly navrhovány.

Před několika týdny navíc vláda zahájila tzv. „Plán na ochranu střední třídy“, který by umožňuje příslušníkům střední třídy žádat o jednorázovou podporu ve výši 500.000 chilských pesos (CLP). O příspěvek mohou požádat všichni zaměstnanci, kteří měli před začátkem pandemie příjem mezi 400.000 a 2.000.000 CLP a kteří v důsledku hospodářské krize přišli o 30% a více za svých celkových příjmů.

Současná zdravotnická situace v zemi a počet nově nakažených za den se začal postupně snižovat, a proto se vládarozhodla pro přijetí nových opatření na postupné uvolňování restrikcí za účelem pozvolného návratu k normalitě a hospodářské stabilitě.

Zpět na začátek

Klesá export, zastavil se turistický ruch

Koronavirová krize ovlivňuje chilskou ekonomiku ve čtyřech základních bodech. Prvním z nich je přímý účinek poklesu ekonomické aktivity hlavních obchodních partnerů související s vývozem zboží ze země.

Export z Chile byl významně ochromen ještě před výskytem nemoci covid-19, poněvadž samotná Čína představuje pro Chile hlavního obchodního partnera na mezinárodním trhu. Vývoz ze země do této destinace již v únoru poklesl až o 10,5 %, Chile hlavnímu asijskému partnerovi prodává téměř polovinu svého vývozu mědi, na němž je ekonomika země prakticky závislá.

Cena mědi od poloviny ledna tohoto roku do začátku března, kdy se v zemi ještě nový typ koronaviru nevyskytl, poklesla o 10 %. Negativní dopad na těžební průmysl pochopitelně pokračuje i po vypuknutí pandemie. V reálu však snížení objemu celkového vývozu ze země do Číny snížilo chilské HDP o 0,34 %. Navíc objem vývozu byl znovu nastartován v průběhu měsíce června a dopady nejsou nyní tak drastické, jak se původně očekávalo.

Druhý vážný problém pro ekonomiku představuje pokles poptávky po turistických službách. Odhaduje se, že pokud se zákaz cestování kvůli viru prodlouží až do měsíce října tohoto roku, cestovní ruch v zemi by se v roce 2020 snížil minimálně o 45 %, což samozřejmě představuje obrovský ekonomický propad celého sektoru.

Třetí problém, který již značně ochromil chilskou ekonomiku, je pokles cen základních komodit a s ním související oslabení potenciálu celkového exportu. Investiční banka Goldman Sachs odhaduje, že 10% pokles cen komodit sníží HDP Chile o 1,3 %, a v současné době bohužel již pokles cen komodit překročil 13,5 %.

Taktéž přerušení globálních výrobních řetězců zejména v souvislosti s dovozem meziproduktů z Číny pro fungování místních výrobních odvětví částečně ovlivnilo chilský export, avšak ne tak výrazně, jako je tomu v případě jiných zemí v regionu jako například Mexika a Brazílie. Výrazný pokles však zaznamenal zejména farmaceutický a elektronický výrobní průmysl.

Mezitím čtvrtý a zřejmě největší zjevný problém vyplývá z větší averze investorů k riziku a zhoršujícím se finančním podmínkám v zemi. Část těchto účinků je již delší dobu patrná na velmi prudkém poklesu akciového trhu nejen v Chile, nýbrž i v  celém latinskoamerickém regionu.

Zajímavé jsou taktéž statistiky poklesu prodeje v restauracích. Podle údajů Chilské národní obchodní komory (CNC) zaznamenal prodej občerstvení v restauracích či obchodech s rychlým občerstvením po celé zemi ve druhém čtvrtletí 2020 reálný pokles o 79,5 procent. Duben byl měsícem, ve kterém byl podíl uzavřených obchodů nejvyšší: došlo k meziročnímu poklesu o 86,7 %, zatímco v květnu a červnu došlo k poklesu o 77,6 % a 74,6 %. Tento sektor se nyní ocitl v největší ekonomické nouzi a přes 30% restauračních zařízení v zemi již muselo zcela ukončit svou činnost.

Zpět na začátek

Protikoronavirová opatření

První vládní opatření proti šíření koronaviru byla zavedena už 15. března, kdy bylo v zemi evidováno pouze 75 nakažených a Chile vstoupilo do takzvané „třetí fáze pandemie“.

Přes všechna striktní zavedená opatření v zemi nyní přibývá každý den zhruba 1000 až 1800 nových případů nakažených koronavirem. Je nutno však také podotknout, že se testuje již mnohem méně než dříve.

Uzavření hranic a omezení letecké přepravy

Dne 18. března došlo k uzavření státních hranic na všech trasách, leteckých, námořních i pozemních, které však nemělo negativně ovlivnit export a import nákladu.

Od 18. března mohou do země vstoupit pouze chilští občané či cizinci s trvalým pobytem v Chile. Všichni, kdo hranice překročí, nicméně musejí podstoupit dvoutýdenní povinnou karanténu. Od minulého týdne byla zavedena možnost vstupu do země s negativním výsledkem testu PCR na prokázání nového typu koronaviru bez následné nutnosti podstoupit povinnou karanténu. Cizinci však doposud nemají možnost žádat o dlouhodobá pobytová víza, jelikožchilské zahraniční úřady ve světě zůstávají veřejnosti uzavřené. V zemi byl vyhlášen výjimečný stav na tři měsíce, ten vláda následně v polovině června z důvodu katastrofální situace v zemi o další tři měsíce prodloužila až do 15. 9. 2020. V sobotu 12.9. bylo opět rozhodnuto o prodloužení výjimečného stavu o další tři měsíce, tedy do 15.12.

Uzavření hranic mělo být ukončeno ke 13. dubnu, ale vláda se rozhodla opatření ponechat až do skončení výjimečného stavu. Vzdušný prostor Chile však nikdy nebyl zcela uzavřen, a proto největší jihoamerická letecká společnost Latam již od 1. května začala pravidelně operovat na trasách Santiago de Chile – Miami a Santiago de Chile – São Paulo a od posledního květnového týdne i na trase Santiago – Los Angeles.

Doprava směrem do Chile slouží výhradně k přepravě chilských občanů, poněvadž cizinci bez povolení k trvalému pobytu v zemi mají do Chile v průběhu výjimečného stavu absolutní zákaz vstupu do země. Naopak ze země může vycestovat z chilských občanů jen ten, kdo má v cílové zemi trvalý či přechodný pobyt. Chilské občany bez příslušného potvrzení ze země do zahraničí nikdo nepustí, cestování za turistickými účely je zcela zakázáno. Činnost znovu obnovily i další společnosti (AirFrance, Lufthansa, KLM a Iberia), čímž došlo k zavedení pravidelného spojení země s Evropou.

Zpět na začátek

Předpokládaný propad chilské ekonomiky pro rok 2020

Světová banka na začátku měsíce října aktualizovala statistiky za první tři čtvrtletí roku 2020 a v případě Chile ještě snížila dosavadní odhad poklesu ekonomiky v takové míře, že předpokládaný pokles HDP bude v roce 2020 o dva procentní body horší než pokles předpokládaný v projekcích v měsíci červnu, a bude tak činit více než 6 %. Jako hlavní důvody zhoršení dosavadních předpokladů banka uvedla, že Chile čelí takto vysokému dopadu, protože je ekonomikou velmi otevřenou, vysoce integrovanou a s vysokým propojením na mezinárodním poli. Světová banka však zdůraznila, že existují jisté náznaky, že dopad může být méně závažný, pokud se ekonomický stav země v následujících měsících bude udržovat v takových mezích, jak tomu naznačil pozitivní vývoj v průběhu měsíce září.

Data zveřejněná Světovou bankou neodpovídají odhadům chilského Ministerstva financí zveřejněných v září 2020, kdy ministerstvo dokonce zmírnilo své původní předpoklady propadu ekonomiky a odhadlo pokles HDP na rok 2020 o 5,5 % a navýšení fiskálního deficitu na „pouhých“ 8,2 % (oproti předchozím 9,5%). Ministerstvo argumentovalo tím, že lepší cena mědi a celkový rychlejší návrat k ekonomicky aktivnímu životu v Chile téměř najednou nesmírně ulevil veřejným financím zasaženým pandemií koronaviru. Lepší prognózu ministerstva však Světová banka jednoznačně nepotvrdila, a naopak vyjádřením předpokládaného propadu ekonomiky o 6,3 % oproti roku 2019 tedy ukázala o dva procentní body pesimističtější pohled, než jaký byl původně uvažovaný v měsíci červnu.

Ve výhledu do budoucnosti je Světová banka o něco pozitivnější a předpokládá zvýšení HDP země v roce 2021 o 4,2 %, což naopak vylepšuje červnovou prognózu růstu HDP pro rok 2021 o 3,1 %. Pro rok 2022 dále odhaduje růst o 3,1 %.

Přezkum mezinárodní instituce se však netýkal pouze místní chilské ekonomiky. Světová banka rovněž odhaduje, že regionální latinskoamerická ekonomika se letos sníží o 7,9 % v důsledku dopadu pandemie koronaviru, zejména kvůli poklesu vnější poptávky a kolapsu cestovního ruchu. Pro rok 2021 však předpokládá, že nárůst HDP bude zhruba 4 %, což pro oživení Latinské Ameriky, která je zdravotnickou krizí nejvíce zasaženým regionem na světě, představuje důležitý pozitivní výhled do budoucna. Světová banka ve svých prognózách očekává, že tři největší ekonomiky v regionu, Mexiko, Brazílie a Argentina, letos rovněž zaznamenají výrazné poklesy, a to o 10 %, 5,4 % a 12,3 %. Tyto tři země však budou podle odhadů v příštím roce vést regionální oživení, protože se očekává růst mexické ekonomiky o 3,7 %, brazilské o 3 % a argentinské o 5,5 %.

Přes přímý dopad pandemie Světová banka potvrdila, že tato krize nenastala jen z důvodu krize související bezprostředně s šířením nového typu koronaviru, nicméně šla mnohdy ruku v ruce s pomalým hospodářským růstem posledních let, a bezprostředně i s vlnou sociálních nepokojů v mnoha zemích regionu.

Přímý dopad restriktivních opatření v Chile nepřiměřeně dolehl zejména na domácnosti s neformálními pracovními pozicemi, což jednoznačně potvrdilo potřebu zavádění nových sociálních politik zaměřených na podporu formalizace, aniž by však byla penalizována tvorba nových a zcela potřebných pracovních míst. Přes svůj negativní výhled Světová banka zdůraznila, že existují náznaky, že celkový dopad může být méně závažný, poněvadž světový obchod se zbožím se v měsíci září vrátil na předkrizovou úroveň a ceny komodit se po zaznamenání prudkého počátečního poklesu udržovaly v měsících srpnu a září v relativně stabilních hodnotách.

Zpět na začátek

Dopady koronaviru na chilské hospodářství

Přímé důsledky globálního šíření nemoci covid-19 na chilskou ekonomiku lze sledovat ze statistik za období od druhé poloviny měsíce března do poloviny měsíce dubna. Chilský dovoz v tomto období klesl o 18,6 %, celkový vývoz pak o 6,5 %, ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku, což činí celkových 5 694 milionů USD v případě dovozu a 4 776 mil. USD pro případ vývozu.

Na lokální úrovni však dovoz zaregistroval již osmý měsíc poklesu. Nákup spotřebního zboží klesl o 23,5 %, což představuje 1 338 mil. USD, přičemž klesají výdaje za zboží dlouhodobé spotřeby s výjimkou nákupu mobilních telefonů, které stále mírně rostly o 0,9 %.

V případě meziproduktů došlo k poklesu v tomto segmentu o 15,1 %, tedy v hodnotách 2 512 mil. USD, a k ještě výraznějšímu poklesu o 34,5 % v mezinárodním dovozu ropy. Dovoz investičního majetku v březnu klesl o 20,2 % a dosáhl v březnu 927 mil. USD.

Pokles vývozu byl nejmarkantnější již ve zmíněném těžebním průmyslu, kde objem celkové těžby klesl o 5,3 % s 2 893 mil. USD. V průmyslovém vývozu, který klesl o 10,3 %, je velmi znatelný pokles vývozu lososa, jenž se snížil o 7,8 %, a taktéž ve vývozu všech typů průmyslových celulóz, které klesly o 42,3 % (s nejmarkantnějším poklesem částečně zpracované bělené a polobělené jehličnanové celulózy o 57,3 %, či eukalyptové celulózy o 50,8 %).

Pouze export v zemědělském sektoru vykázal mírné zlepšení s nárůstem o 0,8 %. V měsíci březnu došlo k celkovému pozitivnímu nárůstu vývozu třešní o 168,2 % či borůvek (81,9 %).

Efekty ekonomické krize by mohly oddálit investice do projektů zaměřených na plánované snížení emisí do roku 2030

Na začátku měsíce dubna ministerstvo životního prostředí, energetiky a vědy oznámilo, že vzhledem k dopadům ekonomické krize bude muset upravit strategii pro přijetí opatření na plánované snížení emisí v zemi do roku 2030. Chile přislíbilo snížit své emise skleníkových plynů o 30 % do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

Pro dosažení tohoto pozitivního vývoje byla v období 2020 až 2050 odhadnuta dodatečná investice ve výši 41,3 mld. USD, což původně znamenalo investici mezi 1 % a 1,5 % hrubého domácího produktu (HDP) země na období 2020 až 2050. V plánovaném scénáři recese v důsledku účinků pandemie covid-19 však takové prostředky vláda uvolnit nemůže.

Mnozí odborníci ale tato opatření významně kritizují, poněvadž tvrdí, že pokud jsou původní výpočty celkových výdajů do investice správné, postupné zavádění opatření by nebylo ohroženo z důvodu ekonomických důsledků koronaviru. Mnozí říkají, že se zde objevuje alternativní prostor pro hledání nových strategických partnerů, spočívající ve změně strategie přechodu směrem k čistším energiím, které by měly mít nejvyšší prioritu a kde je zároveň možné vyhlašovat výběrová řízení za účelem objevení levnějších poptávek, které se v sektoru v důsledku globální recese mohou očekávat.

Odborná veřejnost také očekává, že ačkoli existují zdroje, které budou kvůli ekonomickému kontextu v příštích letech značně omezeny, existují i ​​jiná opatření, která by do budoucna mohla změnu a přijetí nových projektů výrazně podpořit. Mnozí tak narážejí na změnu daňového chování v zemi, jež by proměnilo doposud zavedený systém dotací a umožnilo náhradní formu finančního výběru v souvislosti s možností rozvoje nových technologií v energetickém sektoru a s hledáním alternativních ekologičtějších řešení.

Zpět na začátek

Klíčové body nově přijatého plánu hospodářské obnovy

Z důvodu koronavirové pandemie a celkového pozastavení chilské ekonomiky na několik měsíců stoupla nezaměstnanost v zemi na více než 12 %, a proto se vládní plán „Krok za krokem“ snaží implementovat taková opatření, která Chile opět navedou na cestu hospodářského růstu. Tzv. Plán ekonomické reaktivace podle slov prezidenta obsahuje důležité nástroje, které budou vyžadovat „velkou vůli vlády, státní zdroje a také velký závazek a příspěvek soukromého sektoru, občanské společnosti a občanů“.

Mezi stěžejní body plánu na obnovu chilského hospodářského růstu patří následující:

  • Rozsáhlý program zaměstnaneckých dotací, z něhož bude mít prospěch až 1 milion lidí, který bude stát téměř 2 miliardy USD a umožní vytvoření 1,8 milionu pracovních míst.
  • Plán veřejných investic do fyzické, sociální a digitální infrastruktury, s prioritou v následujících oblastech chilského života: město a bydlení, dálnice a silnice, přístavy a letiště, pitná voda, zavlažování a nádrže, nemocnice, vzdělávací zařízení, veřejná doprava, sportovní a kulturní střediska, a v neposlední řadě digitální sítě na vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Veřejné investice v období 2020–2022 dosáhnou 34 miliard USD, z čehož 4,5 miliard USD odpovídá dodatečným investicím s příslibem vytvořit 250 000 nových pracovních míst a to rovnoměrně ve všech regionech země.
  • Podpora malých a středních podniků prostřednictvím programů na poskytnutí   dotací, technické pomoci a přístupu k pracovnímu kapitálu se státními zárukami.
  • Daňové úlevy pro soukromé investice, které představují asi 80 % celkových investic v zemi, a podpora 130 soukromých investičních projektů, které mají kapacitu na vytvoření 120 tisíc přímých pracovních míst.
  • Zvláštní plán na zjednodušení postupů, zefektivnění podpory a urychlení investic do podnikání a obnovy.

Zpět na začátek

Generace nových společností a příležitostí pro Chile

Chile bude v postkoronavirové době muset přehodnotit svou dočasnou hospodářskou cestu v době mezi lety 1989 až 2020 a začít zavádět novou generaci společností, které doplní stávající ekonomické subjekty s cílem vytvořit silnější, dynamičtější a rozmanitější ekonomiku, která umožní vybudovat nová pracovní místa a více přidané hodnoty získávaných produktů. Země bude potřebovat inovativní a technologické společnosti, které jsou schopny exportovat produkty a znalosti, jež zemi opět dostanou na přední místa na světovém trhu.

Země má dobré předpoklady stát se lídrem například v těžební technologii, čisté energii, či inovativních řešeních v rámci potravinářského průmyslu. Velmi dobrým chilským příkladem inovačního a růstového potenciálu je společnost NotCo, která byla nedávno zvolena mezi „100 technologických průkopníků“ Světového ekonomického fóra. Proto bude do budoucna zcela stěžejní podpořit podobné nové subjekty, které umožní další ekonomický rozvoj země.

V letech 1980 až 2020 byl hospodářský růst zaměřen na krátkodobou ziskovost, která však nyní vyžaduje větší zaměření na udržitelnost. Velký hospodářský pokrok dosažený v minulosti tvoří produktivní a kapitálovou základnu, na níž musí země nadále stavět. Současnou výzvou je ale další posílení rostoucího ekosystému inovativních podniků.

Veřejné příspěvky prostřednictvím programů Corfo či daňových úlev pro začínající malé a střední podniky jsou značné, avšak musejí vykazovat jasné úspěchy a vydávat transparentní údaje, aby povzbudily více účastníků trhu k účasti na těchto nových potenciálních projektech. Kromě problému financování začínajících podniků v Chile se zřetelnějším zaměřením na výsledky je třeba zlepšit i financování velkých podniků (inovativní a konsolidované podniky, které byly schopny růst poslední tři roky o více než 20% ročně) tak, aby nakonec nepřesunuly kapitál do zahraničí a neusadily se v jiných zemích.

Při analýze nedávno zveřejněné evropské hodnotící zprávy o inovacích (EIS) 2020 tato iniciativa stanovila, že k dosažení vysoké úrovně inovací potřebují země 1) přiměřenou úroveň veřejných a soukromých investic do vzdělávání, 2) investice do výzkumu a rozvoje, 3) efektivní partnerství mezi podniky a akademickou obcí a v neposlední řadě 4) proinovativní prostředí s pevnou digitální infrastrukturou.

Řečeno ve zkratce, Chile se nyní musí zaměřit na vývoj inovativnější, rozmanitější a složitější ekonomiky a vytvořit širší a pevnější síť podniků a podnikatelů. Při analýze veřejných a soukromých podnětů rozvinutějších ekonomik je zcela zřetelné, že země bude muset podniknout nové kroky v otázkách, jako je přístup ke kapitálu, flexibilita práce a digitální transformace. Stejně jako byl před 10 lety v zemi vytvořen program „Start Up Chile“, nyní by země mohla navrhnout program „Scale Up Chile“, využívající možnosti politiky prostřednictvím inovativních programů na podporu ekonomik, jež zastřešují chilské veřejné instituce jako Corfo, Banco del Estado nebo jiné. Tento impuls musí být inovativní, aby se zvýšila komplexnost chilské ekonomiky, ale zároveň se nové ekonomické subjekty budou muset řídit strategiemi udržitelného rozvoje.

Santiago de Chile, Chile

Agentura CzechTrade v Chile informuje české podnikatele, že plánovaná obchodní mise v těžebním průmyslu, která se měla konat na konci dubna, je odložena na příští rok a to konkrétně duben 2021. Incomingová mise agentury CzechInvest v oblasti umělé inteligence do ČR plánovaná na první polovinu října musela být taktéž odložena na příští rok z důvodu zhoršující se epidemiologické situace v Evropě. Další plánované akce zatím nejsou současnou situací ovlivněny, jedná se o misi a workshop v oblasti IT a software plánované na listopad.Situace v zemi je však stále velmi nejasná a komunikace s chilskými partnery je bohužel vždy obestřena velkou nejistotou a dlouhými reakčními prostoji.

Zahraniční kancelář v Chile i přes nepříznivou situaci funguje bez větších omezení a nadále poskytuje českým firmám kompletní poradenství a podporu pro export, vstup i vyhledávání potenciálních obchodních partnerů pro české firmy na chilském trhu.

Zpět na začátek

Jiří Jílek, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Santiago de Chile

Další informace o situaci v Chile přináší rozhovor s Jiřím Jílkem.

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem