Covid-19 v Latinské Americe: příležitosti pro české exportéry a investory

Pandemie covidu-19 výrazným způsobem změnila naše nahlížení na mezinárodní obchodní systém a síť pozitivních a negativních závislostí mezi jeho aktéry. Pracovníci Odboru zahraničně ekonomických politik II Ministerstva průmyslu a obchodu ČR proto připravují souhrn situace v jednotlivých zemích.

Předhled situace v jednotlivých zemích Latinské Ameriky:

Aktuální situace v Latinské Americe

Latinská Amerika se od 26. února, kdy byl oficiálně zaregistrován první nakažený v Brazílii, dostala do pozice nejpostiženějšího regionu světa co do počtu nákaz. Zmiňovaná Brazílie překročila 16. července hranici 2 milionů nakažených, následuje ji Mexiko, Peru, Chile, Kolumbie a Argentina (všechny země se nachází v první dvacítce nejpostiženějších států).

Hospodářská komise OSN pro Latinskou Ameriku a Karibik (ECLAC) odhaduje, že dopady krize způsobené epidemií covid-19 budou nejhorší od roku 1914. Dle jejího posledního odhadu (červenec 2020) se předpokládá, HDP regionu Latinské Ameriky se v letošním roce propadne o 9,1 %, nezaměstnanost regionu vzroste na 13,5 % (44,1 mil. lidí) a podíl osob žijících v chudobě vzroste v roce 2020 na 37,3 % (230,9 mil. lidí). Krize bude umocněna poklesem zahraniční poptávky (Čína, USA, EU) po komoditách, poklesem cen surovin, zvýšení averze k riziku a celosvětovým zhoršením podmínek financování, paralýzou cestovního ruchu a snížením remitencí.

Krize se podepíše i na omezení investiční aktivity. Největší propad ekonomiky se očekává u Peru (tvrdá karanténní opatření), Argentiny (zadluženost), Brazílie (zadluženost, probíhající kulminace pandemie), Chile, Mexiko a Ekvádor (sociální nerovnováha, orientace ekonomiky na export surovin, nezvládnutá situace). Tvrdě dopady koronaviru pocítí v důsledku de facto zastavení turismu i středoamerické ekonomiky. V průměru vlády v regionu vyčleňují na zmírnění dopadů pandemie 3,9 % HDP, nejvíce Salvador, Brazílie, Chile, Bolívie a Peru.

I přes tuto situaci je však nutno vnímat region jako perspektivní z pohledu zahraničního obchodu České republiky. Latinská Amerika může skýtat nové příležitosti pro diverzifikaci hodnotových řetězců a hledání nových odbytišť pro české exportéry v pokrizové obnově ekonomik. Na region se proto v nadcházejícím období bude upírat také soustředěná pozornost Evropské unie. Ve hře je dokončení modernizace obchodních dohod s Mexikem a s Chile a především dokončení práce na asociační dohodě s uskupením MERCOSUR, u níž již v polovině roku 2019 došlo k politické shodě. Česká republika by tak měla rovněž zhodnotit příležitosti, které region skýtá dlouhodobě i nyní ve specifickém kontextu světové pandemie.

Nenastoupí-li v Latinské Americe ze strany současných vládních představitelů výraznější protekcionistická opatření, pak lze z perspektivy českých exportérů a investorů očekávat dobré podmínky v řadě sektorů napříč celým regionem. Hlavní roli v rámci boje s pandemií hraje bezpochyby zdravotnický sektor, ve kterém se zrcadlila jak alarmující socioekonomická nerovnost obyvatel, tak i systémová zaostalost. Důraz bude kladen na zabezpečení dostatku zdravotnických ochranných pomůcek, lůžek na jednotkách intenzivní péče, ale také léků a látek pro jejich výrobu.

Patrná je i zde tendence přehodnotit globální hodnotové řetězce a zejména ty části výrobních procesů, které dosud probíhaly v Číně, včetně úsilí o větší soběstačnost. Evropští exportéři by navíc z hledisek kvality a kredibility mohli být upřednostňováni před jinými dodavateli. V oblasti zdravotnictví lze také předpovídat vládní pobídky zaměřené na posílení stávající sítě nemocničních zařízení a s nimi související infrastruktury. Vyspělejší ekonomiky regionu dle očekávání vsadí v kontextu doporučení dodržování sociálních odstupů na rozvoj e-medicíny a jejích specifických odvětví.

Dalším sektorem, na který se pravděpodobně zaměří větší pozornost, bude vodohospodářský a odpadní. Nevyhovující situace související s dostupností pitné vody je společným jmenovatelem pro celý region a jedná se o faktor, který má potenciál akcelerovat šíření virů a bakterií. V souvislosti s pandemií lze očekávat rostoucí důraz na zpřístupnění vody jako základní lidské potřeby.

Jedním z důsledků hluboké recese v letošním roce bude tendence firem i jednotlivců snižovat náklady a šetřit. V tomto ohledu by v regionu při správné komunikaci a propagaci mohl posílit význam cirkulární ekonomiky. Přeměna odpadů na zdroje představuje atraktivní investici.

Ve snaze o prevenci lze očekávat, že místní vlády alokují část svých prostředků na posílení a zkvalitnění mobility v hlavních latinskoamerických metropolích, které trpí přetížeností, nízkým stupněm digitalizace a obecně špatným stavem prostředků městské hromadné dopravy. Dá se předpokládat, že investice směřující do výstavby plánovaných nových infrastrukturních projektů, ať už se bude jednat o silniční, železniční či námořní dopravu, budou prioritizovány.

Budování infrastruktury představuje pro vládnoucí administrativy v kontextu přísných epidemiologických opatření relativně bezpečnou ekonomickou aktivitu s nízkým stupněm rizikovosti, která zároveň přispívá k růstu zaměstnanosti a životní úrovně obyvatel. Uplatnění mohou nalézt také řešení s rysy smart cities.

Velký boom nemine ani digitální technologie. Jedná se o společný jmenovatel pro celý latinskoamerický region, přičemž primárním cílem by měly být modernizace a zvýšení produktivity jednotlivých odvětví. Na poli digitálních technologií existuje prostor pro mnohá zlepšení, od budování infrastruktury v odlehlejších částech země, přes rozvoj e-commerce, až po digitalizaci státní správy.

Zpět na začátek

Přehled situace v jednotlivých zemích

Argentina

Makroekonomické dopady covidu-19

K prvnímu úmrtí na covid-19 došlo 7. března, k 19. červenci Argentina zaznamenala přes 120 tisíc případů nákazy a přes 2200 tisíc úmrtí, což je však výrazně lepší situace než v sousední Brazílii a dokonce než v některých latinskoamerických zemích, které přijaly obdobně přísná opatření (např. Kolumbie a Peru).

Argentinská situace je rovněž specifická koncentrací nákazy, kdy zhruba 95 % případů je soustředěno v provincii Buenos Aires a samotném hlavním městě. Druhá nejlidnatější provincie Córdoba naopak zaznamenala méně než 1 % všech argentinských případů.

V prvním čtvrtletí roku 2020 zaznamenalo HDP pokles mezi 0,75 a 1 %. Dopad na ekonomiku země pak bude mít i výskyt nákazy v Buenos Aires, které produkuje kolem poloviny argentinského HDP a paralýza místní ekonomiky se může rozlít snadno dále do země. Odhady propadu ekonomiky ve druhém čtvrtletí 2020 se pohybují mezi 19,5 a 25 %.

Přísná opatření pro boj s pandemií vedla k výraznému oslabení výroby, v prvním čtvrtletí se výrobní sektor propadl o 13,5 %, automobilová výroba pak o 40 %, elektronika o 41,6 %, textilní výroba o 27,4 %. Podle Nadace na pozorování malých a středních podniků (Fundación Observatorio Pyme) je 61 tisíc firem ohroženo krachem, jelikož ani s vládní podporou nezvládají zaplatit platy zaměstnanců. Navíc se již 80 % společností muselo zadlužit, aby pokryly tyto výdaje.

Země se může potýkat s hlubší krizí než v roce 2002 a pomalejším oživením, které komplikuje celosvětové oslabení ekonomiky. Argentina především do pandemické krize vstoupila na pokraji dalšího a již devátého bankrotu, ke kterému technicky došlo 22. května (kdy byla promeškána splátka dluhu). Nadále nicméně pokračují jednání s věřiteli o restrukturalizaci dluhu, rekordní půjčka od Mezinárodního měnového fondu a soukromých věřitelů je ve výši 57 mld. USD. Poslední nabídku argentinské vlády mohou věřitelé přijmout do 4. srpna.

Vládní reakce a opatření

Vláda prezidenta Fernándeze přijala velmi restriktivní opatření proti šíření pandemie a již 20. března zavedla plošnou karanténu, která je jednou z nejpřísnějších na světě. Oproti sousední Brazílii je také klíčová role ústřední vlády, která drží v rukou většinu rozhodnutí ohledně zdravotních i ekonomických opatření, uvolnění karantény probíhá se souhlasem prezidenta.

V březnu došlo k omezení obchodu i pohybu, byly uzavřeny školy a hranice. Domácí i mezinárodní lety byly zakázány do 1. září. V květnu vláda umožnila postupné uvolňování opatření, nicméně následně zpřísnila opatření v Buenos Aires až do 17. července. Do 2. srpna pak byla prodloužena karanténa, ovšem s určitým uvolňováním.

Vláda klade důraz na omezení zdravotních dopadů pandemie, nicméně nehledě na problematickou probíhající restrukturaci státního dluhu zajistila opatření ve výši přibližně 5 % HDP. Výdaje zahrnují zejména financování zdravotnického sektoru, podporu ohrožených skupin a pracujících, podporu nejvíce zasaženým sektorům, podporu poptávky skrze veřejné zakázky, státní záruky za mikropůjčky malým a středním podnikům či zajištění pokračování dodávek veřejných služeb. Stát se snaží bojovat s možným nárůstem nezaměstnanosti, přičemž do konce července vláda zakázala propouštění. Pro tyto účely zároveň vláda tak platí 50 % platů zaměstnanců společností, které se ocitly bez příjmů.

Společnosti mohou odložit platby zaměstnavatelských odvodů, živnostníci získali přístup ke speciálním půjčkám, byla rozšířena podpora v nezaměstnanosti. Vláda za účelem ekonomické podpory přistoupila k emisi bankovek, což však může zhoršit inflaci, která již meziročně dosahuje 45 %. Vláda také navrhla jednorázovou daň z bohatství pro osoby se zdanitelným příjmem k prosinci 2019 v hodnotě přes 200 mil. pesos (zhruba 65 mil. korun), v řešení je také znárodnění zadlužené obilné společnosti Vicentin.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Vývoj argentinské ekonomiky a s tím spojených příležitostí pro české společnosti se bude odvíjet nejen od rychlosti ústupu pandemie, ale také od výsledků snahy o restrukturalizaci státního dluhu a dalšího vývoje argentinské ekonomické krize. Lze očekávat, že obnova ekonomiky bude relativně zdlouhavá kvůli světové recesi, nicméně klíčové sektorové příležitosti dlouhodobého charakteru budou nadále pro české společnosti relevantní.

České společnosti proto budou moci nadále využívat příležitosti v těžebním sektoru včetně důrazu na těžbu lithia a mědi, v energetice spojené s obnovitelnými zdroji i těžbou plynu, i v zemědělství. Významnou příležitost pak představuje sektor ICT, kde vláda implementuje Národní internetový plán, avšak digitalizace a rozvoj nových aplikací byla posílena i potřebami při pandemii. Argentina představuje také relevantního partnera pro talenty v oblasti umělé inteligence. Specifickou oblastí je pak segment startupů, prostor pro spolupráci je v oboustranné mobilitě českých i argentinských projektů.

Klíčová pro rozvoj dalších příležitostí bude také ratifikace Asociační dohody EU – Mercosur, která pro české firmy odbourá překážky tarifního i netarifního rázu pro vstup na argentinský trh. Od momentu dosažení politické dohody v polovině roku 2019 probíhá technické dokončování textů, po kterém by následoval ratifikační proces. Na argentinský trh a ostatní členské země uskupení (Brazílie, Paraguay, Uruguay) budou firmy těžit z odstranění cel zejména v oblasti strojírenství, automobilového sektoru, textilního, farmaceutického či chemického sektoru a z dalšího otevírání argentinského trhu, obdobně jako v případě Brazílie.

Zpět na přehled zemí

Brazílie

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. 7. bylo dle oficiálních statistik v Brazílii zaznamenáno 1 926 824 nakažených osob (tj. 9 198 případů na milion obyvatel) a 74 133 úmrtí. Kulminace epidemie se očekává začátkem srpna.

Situace se regionálně velmi liší. Středozápadní oblast země se zaměřením na zemědělství neznamenala tak významný pokles hospodářské aktivity jako například oblast východního pobřeží a jih, kde se soustředí služby a průmyslový výroba. Obzvlášť znevýhodněny byly sektory automobilový a letecký, které v 1. kvartálu 2020 zaznamenaly největší propad (více než 30 % produkce).

Pro rok 2020 předpovídá Mezinárodní měnový fond 9,1% pokles HDP, pro rok 2021 je to 3,6% růst HDP. Míra veřejného dluhu znepokojivě roste a koncem tohoto roku se dle odhadů Světové banky dostane na 85,9 %. Dle Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik lze v letošním roce v Brazílii očekávat nárůst chudoby na 6,9–7,9 % a extrémní chudoby na 23–25,4 %. Dále je nezávislými experty odhadován nárůst nezaměstnanosti ve formální ekonomice o 4,2–14,8 %. Co se týče vzájemné obchodní výměny s Českou republikou, obchodní obrat poklesl v prvních pěti měsících roku o 10,3 %, respektive došlo k poklesu českého exportu o 14,7 % a importu o 4,4 %.

Vládní reakce a opatření

V platnosti jsou zákaz cestování a vstupu cizinců do země a zákaz vycházení v některých oblastech. Navzdory míře rozšíření pandemie v Brazílii v zemi neplatí celostátní povinnost nošení roušky ani celostátní povinná karanténa. Přijímání konkrétních opatření je navíc v kompetenci regionálních vlád, nikoliv federální vlády. Například ekonomická centra země, Sao Paulo a Rio de Janeiro, počínaje 13. červencem dospěla k otevírání veřejných prostor typu restaurací, sportovišť či parků.

Na zmírnění dopadů pandemie vláda dle Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik alokovala v podobě fiskálních balíčků 4,6 % HDP. Federální vláda se zaměřila na finanční podporu formálně i neformálně pracujících, podniků i jednotlivých brazilských států a municipalit. Centrální banka přistoupila ke snížení úrokových sazeb i ke kurzovým intervencím a vláda přijala fiskální opatření na podporu jednotlivců i firem. Obecně nutno podotknout, že uvolnění finančních prostředků na boj s pandemií bylo v kontextu brazilského zadlužení vyhodnoceno jako štědré.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Ve světle pandemie vycházela po ekonomické stránce nejlépe situace na trhu se zemědělskou produkcí, kdy Brazilský institut geografie a statistiky odhaduje, že v roce 2020 vykáže Brazílie rekordní produkci (export obilovin, sóji, kávy, bavlny aj.). Jen pro červen 2020 je odhadován meziroční nárůst o 2,5 %. Zemědělství a potravinářský průmysl tak de facto představují záchrannou síť brazilské ekonomiky.

Lze očekávat, že budou více a více poptávána řešení na bázi smart agriculture, ale také moderní technologie využitelná jak při pěstování plodin a jejich sklizni, tak u chovu hospodářských zvířat. Populární je v poslední době také pivovarnictví. Brazilský zemědělský sektor vyjde navíc posílen i v důsledku přijaté dohody o volném obchodu s uskupením Mercosur.

V reakci na pandemii lze dále očekávat zaměření autorit na vodohospodářský a odpadní sektor, jehož nevyhovující infrastruktura v některých částech země akcelerovala šíření pandemie. V souvislosti s pandemií lze očekávat rostoucí důraz na zpřístupnění vody jako základní lidské potřeby.

Na základě zákona přijatého v červnu 2020 dojde k privatizaci vodovodních a odpadních společností a očekávají se investice do tohoto sektoru. Otevírají se tudíž příležitosti zejména v podobě technologií na čištění vody. V podobném duchu lze v rámci prevence zhoršování epidemiologické situace očekávat také důraz na posílení a zkvalitnění mobility v urbanizovanách oblastech a metropolích, potažmo zlepšení kvality infrastruktury.

V rámci samotného boje s pandemií jsou kladeny nároky na zdravotnictví, rozvoj ehealth řešení včetně telemedicíny (rehabilitace, monitoring, psychologické poradenství). V čele s nejvýznamnějšími nemocničními zařízeními a vědeckými laboratořemi je patrný zájem o sdílení know-how a transfer technologií. 

V Brazílii je pak z dlouhodobého hlediska možné předjímat také rostoucí důraz na environmentální technologie, neboť firmy mají tendenci zlepšit svoji reputaci pod kritizovanou Bolsonarovou exekutivou. Vzhledem k silné mezinárodní kritice lze očekávat, že trend bude u vybraných brazilských společností pokračovat i nadále, což je přisuzováno změně společenských vzorců chování a poptávky spotřebitelů.

Brazilský parlament se nyní zabývá návrhem zákona na podporu použití bioplynu a jeho derivátů (infrastruktura, distribuce, komercializace) včetně podpory výzkumu a častějšího využití biomethanu v městské hromadné dopravě a biologických hnojiv v zemědělství. Legislativní návrh obsahuje finanční incentivy od Brazilské rozvojové banky (BNDES) či daňové úlevy. 

Klíčová pro rozvoj dalších příležitostí bude obdobně jako v případě Argentiny také výhledová ratifikace Asociační dohody EU – Mercosur, která pro české firmy odbourá překážky tarifního i netarifního rázu pro vstup na tento trh. Posílené příležitosti lze tak očekávat v oblasti strojírenství, automobilového sektoru, textilního, farmaceutického či chemického sektoru, úspěchem bude i otevření přístupu na trh veřejných zakázek, usnadnění obchodu službami, ochrana práv duševního vlastnictví či implementace kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji.

Zpět na přehled zemí

Chile

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. 7. bylo dle oficiálních statistik v Chile zaznamenáno 319 493 nakažených osob (tj. 17 701 případů na milion obyvatel) a 7 069 úmrtí.

Pro rok 2020 předpovídá Mezinárodní měnový fond 7,5% pokles HDP, pro rok 2021 je to 5,0% růst HDP. Makroekonomické výsledky však může ohrozit vnitropolitický vývoj, neboť v Chile panuje dlouhodobá společenská frustrace související s extrémní nerovností uvnitř společnosti a její institucionalizací. Dlouhodobý deficit chilské ekonomiky je navíc spatřován v její orientaci na export nerostných surovin do Číny (30 % exportu) a nedostatečné diverzifikaci produkce.

Santiago de Chile, Chile
Santiago de Chile, Chile

Míra veřejného dluhu se dle odhadů Světové banky v roce zvýší na 33 % HDP, nicméně hrozí akcelerace zadlužení. Dle Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik lze v letošním roce v Chile očekávat nárůst chudoby na 2,1–2,6 % a extrémní chudoby na 11,9–13,7 %. Dále je nezávislými experty odhadován nárůst nezaměstnanosti ve formální ekonomice o 4,6–15,7 %.

Co se týče vzájemné obchodní výměny s Českou republikou, obchodní obrat poklesl v prvních pěti měsících roku o 11,1 %, respektive došlo k poklesu českého exportu o 20,6 %. Naopak český import ve sledovaném období vzrostl o 12,9 %.

Vládní reakce a opatření

Výjimečný stav by měl v Chile trvat nejméně do 13. září 2020 (ten s sebou nese zákaz nočního vycházení od 22:00 do 5:00). V některých částech chilských metropolí i regionů je flexibilně nařizována karanténa (týká se zejména hl. města Santiaga de Chile), zvýší-li se rapidně počet nakažených. Během karantény mohou obyvatelé vycházet za účelem navštívení lékaře, převzetí soc. dávky či nákupu pouze dvakrát týdně na základě zvláštního povolení. Nadále platí zákaz shromažďování se, cestování, zákaz prezenční školní docházky, povinnost nošení roušek.

V souvislosti s pandemií došlo k rozmístění příslušníků armádních složek v teritoriu ke kontrole dodržování vládních opatření. Platí také zákaz návštěv osob důchodového věku v pečovatelských domech. Odloženo bylo referendum o změně ústavy, a to na říjen 2020.

Co se ekonomických opatření týče, prezident Piñera oznámil plán ekonomické podpory firmám a rodinám ve výši 11,8 mld. USD, což odpovídá cca 4,7 % ročního HDP Chile. Mezi přijatá opatření patří například daňové úlevy a jiná opatření na podporu OSVČ, ochrana pracovních míst, daňové úlevy a finanční podpora MSP, finanční podpora nejzranitelnějších vrstev obyvatel, distribuce potravinových balíčků. Hospodářská komise poslanecké sněmovny dále navrhla zákaz přerušení dodávky základních služeb (pitná voda, elektrická energie, plyn, kanalizace, telefonní služby, internet). Pohledávky takto vzniklé by se rovnoměrně rozdělily do splátek po dobu 12 měsíců následujících po ukončení výjimečného stavu.

Vrstva těch nejbohatších chilských podnikatelů navíc ohlásila vznik fondu, jehož cílem je přispět 50 mld. USD k řešení nejakutnějších potřeb ve zdravotnictví souvisejících s covidem-19. Na zmírnění dopadů pandemie vláda dle Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik alokovala v podobě fiskálních balíčků 5,7 % HDP.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

V rámci krize spojené s pandemií jsou kladeny zvýšené nároky na zdravotnický sektor, který byl stižen korupčními skandály i potřebou selekce pacientů při jejich přijímání do nemocnic z důvodu nedostatečných lůžkových kapacit. Nutno podotknout, že již z doby před pandemií byly známé plánované investice do zdravotnických kapacit, kde se vláda zavázala do roku 2026 dokončit 57 nových zdravotnických zařízení, což skýtá příležitosti pro české dodavatele.

Kritizované netransparentní vládní nákupy rozvířily diskuzi kolem neschopnosti Chile obstát ve vyhrocené epidemiologické situaci, což by mohlo nasměrovat lokální experty k většímu úsilí o hledání vlastních spolehlivých produktů, a tudíž lze očekávat zvýšení zájem o výrobní vstupy pro laboratoře. Obecně je rovněž patrný důraz na rozvoj ehealth řešení včetně telemedicíny. Zaznamenán byl i zájem o sdílení zkušeností a transfer know-how a technologií v tomto sektoru. 

V chilském kontextu lze s ohledem na prevenci podobného typu krizí hledat v zkvalitnění infrastruktury, posílení parku MHD (s ohledem na social distancing) a obecně zkvalitnění městského plánování. Co se týče mobility v rámci měst, v Chile lze registrovat deficit v oblasti smart cities řešení. Chilské metropole se potýkají se značným znečištěním ovzduší, což lze řešit alternativními způsoby přepravy.

Podobně neutěšená je situace s dostupností pitné vody, která není samozřejmostí, a navíc dochází k častým výpadkům dodávek vody v důsledku výkyvů počasí a přírodních katastrof. Shodou okolností se Chile v letošním roce kromě pandemie potýká také s rekordním obdobím sucha, jaké dosud země ve své novodobé historii registruje. Tato situace si žádá akutní reformu nakládání s vodními zdroji a přilákání inovací ve vodohospodářském a odpadním sektoru.

Lze očekávat poptávku po technologiích na čištění vody (z domácností i z průmyslu, zejm. těžebního). Do popředí zájmu chilské společnosti bude v rostoucí míře vstupovat také snaha o šetrnost k životnímu prostředí, udržitelnost a inkluzi sociálně ohrožených skupin obyvatel.  

Co se týče digitálních technologií, konkrétně Chile chce dosáhnout zefektivnění procesů ve státní správě, což lze demonstrovat na závazku implementovat do konce roku 2020 digitální identitu a zajistit datovou interoperabilitu. Vláda navíc usiluje i o incentivizaci využití digitálních technologií v soukromém sektoru. Lze očekávat poptávku po řešeních z oblasti kyberbezpečnosti a ochrany uživatelských dat, big data, cloud computing (trh roste o 20–30 % ročně).

Google v Chile plánuje investici ve výši 200 mil. USD a podobný záměr oznámila také společnost Oracle. V Chile se také dynamicky rozvíjí umělá inteligence, na tomto poli lze také hledat synergie s českými kapacitami.

Zpět na přehled zemí

Kolumbie

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. 7. bylo dle oficiálních statistik v Kolumbii zaznamenáno 159 898 nakažených osob (tj. 3 259 případů na milion obyvatel) a 5 625 úmrtí.

Pro rok 2020 předpovídá Mezinárodní měnový fond 7,8% pokles HDP, pro rok 2021 je to 4,0% růst HDP. V kolumbijském kontextu se bude jednat o první recesi v posledních dvou dekádách. Míra veřejného dluhu se dle odhadů Světové banky v roce zvýší na 53,1 % HDP. Kolumbie navíc v během pandemie získala půjčku od Světové banky v hodnotě 700 mil. USD.

Dle Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik lze v letošním roce v Kolumbii očekávat nárůst chudoby na 11,3–12,7 % a extrémní chudoby na 30,4–32,5 %. Dále je nezávislými experty odhadován nárůst nezaměstnanosti ve formální ekonomice o 4,2–14,4 %.

Co se týče vzájemné obchodní výměny s Českou republikou, obchodní obrat poklesl v prvních pěti měsících roku o 27 %, respektive došlo k poklesu českého exportu o 25,2 % a importu o 28,2 %. Obrat obchodu s Kolumbií poklesl v prvních pěti měsících roku o 27 %.

Vládní reakce a opatření

Vláda ohlásila řadu opatření na boj proti koronaviru, mezi nimi povinné omezení pohybu (včetně prezenční školní docházky) s minimálními výjimkami, povinnou karanténu osob příchozích do Kolumbie ze zahraničí, tresty za porušení výše uvedených opatření (až 8 let vězení), vytvoření Fondu na zmírnění nečekaných událostí, dále oznámila odložení některých termínů pro výběr daní, deklarovala zajištění elektrické energie všem domácnosti bezplatně po dobu karantény, garantovala fixní cenu vody, zakázala vývoz klíčových zdravotnických pomůcek a zařízení, navýšila finanční podporu rodinám, mladistvým, důchodcům a dalším ohroženým skupinám obyvatel.

Dle očekávání kolumbijského ministra zdravotnictví mohou některá tato opatření trvat 7 až 8 měsíců. Omezena byla vnitrostátní letecká přeprava osob vyjma případů humanitární pohotovosti a přepravy zboží. Na zmírnění dopadů pandemie vláda alokovala 8 % HDP. Centrální banka přistoupila ke snížení úrokových sazeb i ke kurzovým intervencím a vláda přijala fiskální opatření na podporu jednotlivců i firem. Výjimečný stav v Kolumbii potrvá nejméně do konce srpna. Přestože během posledních čtrnácti dnů přibylo cca šest desítek tisíc nových nakažených, ekonomika se po sektorech postupně uvolňuje.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

V důsledku pandemie lze očekávat, že infrastruktura a stavební sektor jakožto odvětví klíčová pro hospodářský růst, podporu zaměstnanosti či inovací, budou mít podporu vlády. Dlouhodobě je v Kolumbii navíc patrná tendence investovat do infrastruktury i ze strany soukromého sektoru, a proto soukromé investiční infrastrukturní projekty představují příležitosti pro české dodavatele. Vláda usiluje o konektivitu napříč kolumbijským teritoriem skrze silniční, železniční, námořní i leteckou infrastrukturu.

Co se týče zdravotnického sektoru, ten je v regionálním kontextu v relativně dobré kondici, nicméně i přesto se zde otevírají příležitosti pro spolupráci, a to jednak v digitálních řešeních typu ehealth, telemedicína, ale také v oblasti sdílení zkušeností, know-how a technologií s vyšší přidanou hodnotou. Že je Kolumbie vhodnou zemí pro export digitálních řešení, se ukázalo během pandemie například na skutečnosti, že oblast e-commerce zde rostla největším tempem v rámci regionu.

Další oblastí, která má do budoucna velký potenciál, jsou environmentální technologie. Škála řešení, která jsou v Kolumbii využitelná, je velmi široká, sahá od udržitelných zdrojů energie, přes čištění vody až po cirkulární ekonomiku. Přeměna odpadů na zdroje by navíc mohla přispět ke snižování nákladů, což bude dle očekávání pro kolumbijský veřejný i soukromý sektor důležité téma. Kolumbie se navíc orientuje na oranžovou ekonomiku založenou na kreativitě, která se může naplno projevit zejména ve službách (volný čas, hoteliérství, restaurace), přičemž kombinace udržitelnosti a turismu může představovat tu správnou cestu ven z krize.  

Zpět na přehled zemí

Mexiko

Makroekonomické dopady covidu-19

První potvrzené případy koronaviru byly v Mexiku zaregistrovány 28. února. Mexiko zaznamenalo k 16. červenci přes 317 tisíc případů nákazy covid-19 a téměř 37 000 úmrtí. Problematický je však nedostatek testů a obecné údaje naznačují daleko širší nákazu – v hlavním městě bylo v období od března do května třikrát více úmrtí, než v předchozích letech.

Mezinárodní měnový fond predikuje pokles HDP Mexika v roce 2020 o 10,5 %, Centrální banka Mexika odhaduje kontrakci ekonomiky o více než 8 %, bude se jednat pravděpodobně o největší ekonomický propad za několik desetiletí. Mexiko do krize vstupovalo již s oslabenou ekonomikou, která zpomalovala bezmála od poloviny roku 2018, přičemž v prvním kvartálu 2020 pokleslo HDP meziročně o 2,4 % a jednalo se o již páté čtvrtletí v řadě poklesu HDP Mexika. Pro rok 2021 se odhady o vývoji mexické ekonomiky pohybují mezi 0,5 % a 4,1 % změny HDP.

Vzhledem k omezení provozu podniků během pandemie oslabily výrobu jednotlivé sektory, v prvních čtyřech měsících došlo ke snížení aktivity výrobního průmyslu o 10,9 %, nejvíce byly zasaženy sektory kožedělných výrobků a obuvi (pokles o 29,5 %) a dopravních prostředků (pokles o 26,9 %), zatímco potravinářský sektor zaznamenal nárůst o 2,5 %. Podle dostupných informací za celé první pololetí poklesla výroba automobilového sektoru o 40,1 %. Sektor služeb je zásadním způsobem zasažen také, téměř 80 % restaurací zavřelo, 30 000 z nich již definitivně.

Celkový export země v prvním semestru zaznamenal propad o 41,7 %, Mexiko samozřejmě negativně ovlivňuje i situace v regionu a v USA. Pandemie tvrdě dopadla na nezaměstnanost, podle statistik již k propouštění zaměstnanců přistoupilo přes polovinu společností v Mexiku a dle vyjádření zástupců Centrální banky dosáhla nezaměstnanost 25 %. Centrální banka Mexika odhaduje pokles pracovních míst v tomto roce v rozmezí 800 000 a 1,4 milionu. Podobně jako v dalších zemích Latinské Ameriky je i zde problémem neformální ekonomika, polovina mexické populace v ní působí a je tak bez sociálního ani zdravotního zabezpečení.

V Mexiku se také výrazně zhoršuje bezpečnostní situace, což může nadále zpomalovat ekonomickou obnovu země. V prvních čtyřech měsících roku 2020 bylo zabito podobné množství osob, jako zemřelo na covid-19. Dopady pandemie tak mohou mít dlouhodobý a hluboký charakter.

Vládní reakce a opatření

Mexická vláda přistoupila k pandemii zejména skrze zdravotní opatření a omezení fungování země, restrikce však zatím neprovází rozsáhlá ekonomická podpora a země je jednou z nejúspornějších v regionu ve vztahu k boji s ekonomickými následky pandemie. Vláda prezidenta Lópeze Obradora (známého jako AMLO) vyhlásila v reakci na pandemii národní zdravotní krizi a zavedla opatření zahrnující omezení cestování, zavírání škol, sociální distancování a přerušení všech jiných než základních aktivit. V rámci vládních výdajů byl v dubnu představen plán pro boj s krizí, s důrazem zejména na výdaje ve zdravotnictví.

Ekonomická podpora se soustředí zatím převážně na podporu malým podnikům a finanční transfery pro sociálně rizikové skupiny (chudí, děti a staří obyvatelé), přičemž dodatečné výdaje státu se pohybují jen kolem 1 % HDP (což je výrazně nižší ve srovnání s řadou latinskoamerických zemí).

Pomoc pro malé a střední podniky se zaměřuje zejména na možnost požádat o jednorázový úvěr s výhodnými podmínkami splatnosti ve výši 24 450 korun (25 000 pesos). Podpora je směřována jak společnostem ve formálním, tak i neformálního sektoru. Jedná se o půjčky na tři roky, bude se tedy jednat o 36 měsíčních splátek s úrokovou sazbou ve výši 6,5 %. Banky začaly půjčky vyplácet od 4. května. Prezident v rámci tohoto plánu slíbil, že nebudou zvyšovány ceny benzinu ani energií.

Ve druhé polovině dubna byl naopak oznámen balíček úsporných opatření, který omezil některé výdaje a zavedl dobrovolné snížení platů státních úředníků. Bylo přislíbeno omezení státních licitací až o 75 %, některé stěžejní projekty by neměly být ohroženy. Prezident z velké části odmítá záchranné balíčky pro firmy a historicky se proti tzv. bailoutům stavěl. Zatím proto nebyl představen robustnější plán pro záchranu soukromého sektoru. Pomoc by ale měla obdržet i státní ropná společnost PEMEX.

V polovině května mexická vláda představila plán na otevření ekonomiky včetně semaforového označení jednotlivých států, které určuje míru možného uvolňování v návaznosti na stav pandemie v daných oblastech. K 3. červenci bylo 15 států včetně hlavního města v červené zóně a 17 států v oranžové zóně (což jsou dohromady všechny mexické státy).

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Pandemie ani ekonomické problémy v Mexiku v dohledné době neskončí, a ačkoli čeští exportéři budou čelit výzvám dané situace, lze očekávat, že po obnově i během ní se mohou objevit zajímavé příležitosti. Celkově je patrný nedostatek zdravotnického vybavení a ochranných prostředků, vzhledem k vysoké přítomnosti chytrých telefonů je také šance na úspěch protipandemických IT řešení a ve zdravotnictví lze očekávat zájem o řešení v oblasti ehealth.

Lze očekávat, že bude nadále příležitost pokračovat ve spolupráci v automobilovém sektoru (s přihlédnutím ke změnám dohody USMCA, nicméně Mexiko je ve výrobě 7. na světě), v němž dochází již nyní opět k oživení produkce, strojírenství včetně pokročilé výroby, či letectví (i přes aktuální problémy je Mexiko dále mezi předními světovými producenty sektoru), v těžbě (dochází k revitalizaci zejména ropné produkce), ale v řadě inovativních oblastí. Právě stěžejní výrobní sektory (stavební, důlní, automobilový, ale i letecký, lodní a kosmický průmysl) označila mexická vláda za základní sektory mexické ekonomiky a společnosti se mohou dle pokynů jednotlivých států otevírat.

Další příležitosti skýtají sektory jako ICT, kdy Mexiko je druhým největším příjemcem přímých zahraničních investic v oblasti ICT projektů, daří se mu přitáhnout 23 % z celkových investic v regionu. S tím lze spojit také příležitost pro malé firmy či startupy s jedinečnými řešeními. Pro české firmy bude rovněž nové příležitosti vytvářet výhledová ratifikace modernizované dohody EU s Mexikem, která napomůže další liberalizaci vzájemného obchodu, ale usnadní i obchod službami či přístup k subfederálním veřejným zakázkám.

Ekonomiku bude ovlivňovat implementace nové severoamerické dohody o volném obchodu známé jako USMCA (v Mexiku T-MEC), která vstoupila v platnost 1. července. Dohoda zavádí zejména změnu pravidel původu s požadavky na zvýšení regionálního obsahu v automobilovém sektoru (regionální obsah klíčových částí vozů je nyní 75 %, obsah oceli 70 %, požadavky jsou i na další součásti a výši mezd pracovní síly).

Mexiko zavádí legislativu spojenou s implementací dohody (zejm. v oblasti pracovního práva) a lze očekávat, že dohoda povede k dalšímu přesunu investic ze zahraničí do Mexika (který se posílil již úspěšným dojednáním samotné dohody), což je i jeden ze záměrů vlády. Posílení regionálního semknutí ekonomik a snaha o posílení investic do země může být i příležitostí pro české společnosti zvažující realizaci přímých zahraničních investic v zemi a vstup na severoamerický trh.

Prezident AMLO prosazuje dále tzv. čtvrtou transformaci ekonomiky a je patrné, že ekonomický rozvoj bude kromě spolupráce se severním sousedem sázet nadále také na velké infrastrukturní projekty. Hlavními a vlajkovými projekty administrativy jsou výstavba ropné rafinerie Dos Bocas, vlak na poloostrově Yucatán nazývaný Tren Maya a nové letiště Santa Lucia.

Mezi projekty jsou pak další zaměřené na výrobu elektrické energie a modernizaci elektráren a hydroelektráren, udržování a výstavbu silnic, dokončení výstavby meziměstského vlaku CDMX-Toluca, dokončení přehrad a kanálů. Ani v jednom z případů prezident zatím neslevil z ambicí. České společnosti se tak případně mohou snažit o zapojení do dodavatelských řetězců těchto projektů.

Zpět na přehled zemí

Peru

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. 7. bylo dle oficiálních statistik v Peru zaznamenáno 333 867 nakažených osob (tj. 10 379 případů na milion obyvatel) a 12 229 úmrtí.

Pro rok 2020 předpovídá Mezinárodní měnový fond 13,9% pokles HDP, pro rok 2021 je to 6,5% růst HDP. Dlouhodobý deficit peruánské ekonomiky bývá identifikován v nedostatečné diverzifikaci produkce, nízké produktivitě a nekvalitní infrastruktuře. Míra veřejného dluhu se dle odhadů Světové banky v roce zvýší na 32,3 % HDP. Dle Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik lze v letošním roce v Peru očekávat nárůst chudoby na 4,6–5,1 % a extrémní chudoby na 18,5–20,1 %.

Dále je nezávislými experty odhadován nárůst nezaměstnanosti ve formální ekonomice o 3,3–11,8 %, nicméně větším problémem je stávající enormní podíl neformálně pracujících. Co se týče vzájemné obchodní výměny s Českou republikou, obchodní obrat vzrostl v prvních pěti měsících roku o 1,0 %, respektive došlo k nárůstu českého exportu o 1,5 % a importu o 0,1 %. 

Vládní reakce a opatření

Na zmírnění dopadů pandemie vláda alokovala 7,6 % HDP. Centrální banka přistoupila ke snížení úrokových sazeb i ke kurzovým intervencím a vláda přijala fiskální opatření na podporu jednotlivců i firem. Výjimečný stav v zemi byl prodloužen do 31. července 2020, nicméně od 1. července došlo ke zrušení povinné karantény, která trvala nepřetržitě po dobu více než tří měsíců. Rozvolňování se zatím netýká cestování (vnitrostátního mezi provinciemi ani mezinárodního, vyjma obchodu).

Do návratu k normalitě má Peru vzhledem k povinnému nošení roušek ve veřejných prostorách, dodržování povinného odstupu, zákazu nočního vycházení (od 22 do 4 hodin ráno), zákazu prezenční školní výuky, zákazu společenských akcí, zákazu stravování v restauracích apod. stále relativně daleko. Fungování obchodů či bank rovněž dosud nebylo v plné míře obnoveno. 

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

V reakci na pandemii lze dále očekávat zaměření autorit na vodohospodářský a odpadní sektor, jehož nevyhovující stav nepřispěl k mírnění dopadů pandemie. Vodovodní infrastruktura trpí i častými extrémními klimatickými jevy, které v Peru nejsou dobře podchycené. Zájem o nové technologie z oblasti čištění odpadních vod, nakládání s vodními zdroji či geologický průzkum jsou proto v hledáčku vlády dlouhodobě.

Další oblastí, která má do budoucna velký potenciál, jsou environmentální technologie, ať už se jedná o využití bioplynu či principy cirkulární ekonomiky. Přeměna odpadů na zdroje by navíc mohla přispět ke snižování nákladů, což bude dle očekávání pro peruánský soukromý sektor důležité téma.

Potřeba inovací je patrná také v oblasti městské mobility, která byla s rostoucí urbanizací podceněna, což se opět podepsalo negativně na šíření pandemie. Lze očekávat snahu místních municipalit investovat do veřejné dopravy a jejího managementu. Uplatnění mohou nalézt české dopravní prostředky i smart cities technologie.

Agroprůmysl a potravinářský sektor představuje z peruánské perspektivy sázku na jistotu. Výzvou je budování nových produkčních kapacit, ale také modernizace ve smyslu řešení smart agriculture, která by napomohla zvýšení produktivity v sektoru. V oblasti zdravotnictví ve formě e-medicíny a telemedicíny se rovněž nachází nové příležitosti. Českým dodavatelům se prostor otevírá i proto, že Peru nedisponuje dostatečnou technologickou vyspělostí, aby mohlo být soběstačné.

Regionálně Peru vyčnívá v tendenci investovat do infrastruktury (i ze strany soukromého sektoru), což je patrné již od 90. let. Angažovanost soukromého sektoru, který je hnacím motorem růstu stavebnického sektoru, tak vytváří příležitost po české dodavatele. Zároveň stavebnictví představuje relativně bezpečnou investici i za zhoršených podmínek vlivem pandemie a strategické projekty mohou mít pozitivní vliv na obnovu ekonomiky.

Nerostné bohatství a připravované nové důlní projekty otevírají příležitosti českým dodavatelům důlních i environmentálních technologií, nicméně hladké fungování tohoto sektoru bude možné pouze za předpokladu zajištění dostatečných hygienických standardů a bezpečnosti práce. Peru vnímá těžební sektor jako svoji perspektivní a silnou stránku, což se s pandemií nijak nemění.

Zpět na přehled zemí

Zpět na začátek

Pravidelné novinky e-mailem