Covid-19 v zemích východního sousedství EU: příležitosti pro české exportéry a investory

Pandemie covidu-19 výrazným způsobem změnila naše nahlížení na mezinárodní obchodní systém a síť pozitivních a negativních závislostí mezi jeho aktéry. Pracovníci odboru zahraničně ekonomických politik ministerstva průmyslu a obchodu proto připravují souhrn situace v jednotlivých zemích.

Aktuální situace v jednotlivých zemích východního sousedství EU:

Předpoklady analýzy

S vysokou mírou pravděpodobnosti lze očekávat, že alespoň v krátkodobé a střednědobé perspektivě budou sílit protekcionistické, a hlavně regionalizační tendence. Součástí řešení z hlediska EU proto bude posilování ekonomického a obchodního významu jejího sousedství. Zaměření na politiku sousedství a posilování obchodních vztahů s těmito zeměmi úzce souvisí s prioritami EU v rámci plánu obnovy po koronaviru.

EU se hodlá zaměřit na posilování otevřené strategické autonomie, v jejímž rámci by mělo dojít k posilování diverzifikace unijních dodavatelských řetězců. Z pohledu ČR je pak třeba diverzifikovat zaměření exportu na vnitřní trh, kam míří 85 % českého vývozu. Zároveň je žádoucí, aby došlo ke zvýšení odolnosti dodavatelských toků ve smyslu zajištění stabilních dodávek vstupů pro české výrobce.

Vzhledem k tomu, že řetězce jsou vždy natolik odolné, do jaké míry je zranitelný jejich nejslabší článek, je v zájmu ČR, aby diverzifikace cílila zejména na důvěryhodné partnery, což platí dvojnásob v případě strategických dodávek. V tomto ohledu je vhodné maximálně využít příležitosti v rámci ekonomického oživení po koronaviru ve státech východního sousedství EU.

Předkládaná analýza, vypracovaná Sekcí zahraničního obchodu a EU MPO ČR, se zaměřuje na východní sousedství EU, resp. země Východního partnerství, západního Balkánu a Turecko. Jde o třetí země, kde bude pro české exportéry a investory nejsnazší působit po skončení pandemie vzhledem ke geografické a v některých případech i ekonomické a politické blízkosti. Cílem této analýzy je proto zmapovat příslušné teritorium z hlediska možného působení českého byznysu po odeznění pandemie a souvisejícím přeskupení globálních dodavatelských řetězců.  

Jednotlivé „case studies“ jsou strukturovány do tří částí. První část se věnuje změnám makroekonomických ukazatelů příslušných zemí, a to i ve vztahu k ČR. Je jasné, že je ještě poměrně málo statistických dat, nicméně některé základní závěry je možné učinit již nyní. Druhá část se zabývá jednotlivými reakcemi vlád, které mají největší vliv na ekonomiku příslušných zemí a jejich zahraničně-obchodní spolupráci s ČR. Třetí část se zaměřuje na to, jaké nové příležitosti se objevily a, jak se „pravidla hry“ pro naše podnikatele v teritoriích změnila vlivem pandemie. V závěru textu pak je syntetický přehled hlavní trendů. Data makroekonomických ukazatelů jsou aktualizována k 17. 9. 2020.

Zpět na začátek

Hlavní trendy

Trendy jsou popsány k 15. 6. 2020.

Jak je patrné z přehledu epidemiologické situace v jednotlivých zemích, je průběh pandemie ve všech případech (s výjimkou Turecka a Arménie) poměrně mírný, a to také z důvodu relativně rychlé a účinné reakce místních vlád. Pokud se nerozvine druhá vlna, lze předpokládat poměrně rychlý restart jednotlivých ekonomik. Doposud lze konstatovat, že většina ekonomik předmětných zemí byla více negativně ovlivněna protiepidemiologickými opatřeními než samotnou pandemií.

Vzhledem k tomu, že lze v krátkodobém a střednědobém horizontu očekávat tlak na zkracování dodavatelských řetězců vzhledem ke zkušenosti s pandemií covidu-19, bude narůstat význam ekonomik východního sousedství pro EU. Lze očekávat postupný přesun výroby s nižší přidanou hodnotou ze vzdálenějších destinací, což ve výsledku může napomoci k rozvoji hospodářství předmětných zemí. Je však prozatím nezodpověditelnou otázkou, zdali zkrácení dodavatelských řetězců může kompenzovat dražší pracovní sílu zemí východního sousedství EU ve srovnání s jihovýchodní a východní Asií.

Zároveň je možné, že zvyšování odolnosti dodavatelských řetězců se neprojeví výhradně jejich zkrácením, ale i paralelní tendencí zajistit si vstupy do výroby z různých zdrojů tak, aby při výpadku jednoho regionu existovaly alternativní dodavatelské toky. Z tohoto pohledu lze opět očekávat zvýšený zájem o spolupráci českých/evropských firem s partnery ze zemí východního sousedství.

Neoddiskutovatelným důsledkem zkušeností spojených s pandemií covidu-19 je též digitalizace celých ekonomik. Lze předpokládat, že ty ze zemí východního sousedství, které budou infrastrukturně a znalostně lépe připraveny na podmínky digitalizovaného obchodu, budou pro české/evropské firmy představovat atraktivnější partnery pro spolupráci.

Zkušenosti s pandemií covidu-19 ukazují dlouhodobou potřebu podporovat odolnost ekonomik Západního Balkánu, Východního partnerství a Turecka ze strany EU. To platí zejména ve chvíli, kdy kandidátský status či hlubší integrace s EU není na stole pro většinu těchto států s výjimkou Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska.

Ve všech zemích je patrná tendence k odložené spotřebě. Drahé nákupy nového spotřebního zboží či automobilů lidé v tomto nejistém období odkládají do budoucna. Nezměněná je však poptávka po potravinách, lécích a pomůckách zdravotní ochrany apod.  

Je potřeba zdůraznit, že na některé ekonomiky regionu (Ázerbájdžán, Bělorusko) má výrazně negativnější dopad probíhající ropná krize. Makroekonomická nestabilita těchto ekonomik by se v krátkodobém horizontu mohla přelít do dalších zemí regionu.

Ze sektorového hlediska je velkým poraženým pandemické krize zejména cestovní ruch a doprava a navázané služby. Strukturální problémy způsobené oslabením těchto sektorů mohou v budoucnu pociťovat země, které vsadily na cestovní ruch jakožto jeden z pilířů svého hospodářství (Albánie, Arménie, Černá Hora, Gruzie, Turecko).

Perspektivními sektory pro spolupráci se v následujícím období jeví oblast ICT, digitalizace a smart technologie. Stabilními sektory pro další spolupráci jsou doprava, strojírenství a energetika (hlavně alternativní zdroje), zdravotnictví, farmaceutika, zemědělství a obchod se službami.

Podle dosavadního vývoje se nejlépe ze zemí západního Balkánu s krizí vyrovnává srbská ekonomika, která bude proto i nadále představovat klíčový trh pro české exportéry a investory v tomto regionu.

Z pohledu nejlépe nastaveného systému daní, státní podpory a úlev pro investory pak Severní Makedonie v současnosti představuje skutečně nejlepší destinaci pro outsourcing manuálně drahých částí výroby českých firem, a to i s ohledem na takřka souvislé dálniční propojení s ČR. Řada velmi úspěšných firem v ČR již v minulosti narazila na hranice svého dalšího rozvoje zejména kvůli nedostatku volných zaměstnanců a rostoucím mzdovým nákladům. Přesunutím manuálně nákladných částí výroby by si české firmy mohly uvolnit české zaměstnance a vlastní kapacity pro sofistikovanější části své výroby a zlevnit cenu svého zboží o tu část výroby, kterou si v následující dekádě mohou zabezpečit v zemi, kde jim takřka platí za to, že tam vyrábí.

Ve východní Evropě lze spatřovat nejvíce možností pro české podnikatele na Ukrajině, kdy tento trend byl nastaven již v minulých letech a Ukrajina se tak postupně stává hlavním kompenzačním trhem za ztráty na ruském trhu. Bělorusko se bude mnohem delší dobu vyrovnávat s poklesem ceny ropy a Moldavsko je pro české podnikatele v současnosti zanedbatelným trhem.

Nejaktivnějším státem v průběhu krize a v restartu ekonomiky v oblasti Jižního Kavkazu je Gruzie, která bude i nadále představovat bránu pro české exportéry a investory do regionu. Arménie byla silně zasažena pozdním nástupem epidemie. Ázerbájdžán se bude stejně jako Bělorusko potýkat s následky ropné krize. Turecko představuje v oblasti východního sousedství EU v době po pandemii „divokou kartu“. I přes to, že byla země silně zasažena covidem-19, vláda představila ambiciózní plán strukturálních reforem ekonomiky, včetně digitalizace. Pokud budou reformy efektivně implementovány, podaří se Turecku vystoupit ze stávající ekonomické stagnace.

Zpět na začátek

Albánie

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. září 2020 bylo dle oficiálních statistik v Albánii zaznamenáno 11 672 nakažených osob (z toho 6 668 vyléčených) a 340 úmrtí.

Albánská ekonomika v důsledku pandemie covidu-19 poklesne o 5 % (dle MMF), o 5–6,9 % (dle WB), o 9 % (dle EBRD). Dopad bude silný zejména kvůli vysoké závislosti albánské ekonomiky na cestovním ruchu a převážné výrobě s nízkou přidanou hodnotou do italského módního průmyslu. Propadu kromě krize přispívá ničivé zemětřesení z počátku 2020 a skutečnost, že Albánie je v recesi údajně již rok. Vláda odhaduje, že se příjmy státu v prvním pololetí 2020 propadnou o více než 0,5 mld. EUR. V souvislosti s krizí dochází k výraznému (blíže neurčenému) nárůstu nezaměstnanosti. Od začátku krize domácí měna depreciovala o 7 %.

Vzájemný obchod s Albánií v prvních sedmi měsících klesl o 24,4 %. Statisticky zaznamenal pokles vývozu do Albánie (-21,9 %) i dovozu (-26,7 %) oproti stejnému období roku 2019.

Vládní reakce a opatření

Od 27. dubna docházelo k postupnému rozvolňování restriktivních opatření. Vláda představila dva finanční balíčky, které přijdou státní rozpočet na 500 mil. EUR. V rámci prvního balíčku (cca 300 mil. EUR) šlo např. o následující: pro lékařský personál – doktory, sestry ostatní zdravotnický personál pečující o koronavirové pacienty bylo vyčleněno 25 mil. USD; pro firmy, které se potýkají s problémy vyplácení mezd zaměstnancům 100 mil. USD; pro osoby v materiální nouzi 6,5 mil. USD; ministerstvo obrany, které bylo pověřeno zajišťováním humanitárních operací, získalo navíc 2 mld. albánských leků (cca 17,6 mil. EUR); na další mimořádné události bylo vyčleněno 1 mld. ALL (8,8 mil. USD) pro albánskou vládu. Byly zrušeny všechny pokuty související s odběrem elektrické energie, což se týká cca 211 tis. obyvatel v zemi. Úhrada podnikových daní byla odložena do 1. 6. 2020.

V rámci druhého balíčku (od 15. 4., vláda přijala opatření v hodnotě 220 mil. USD, z čehož 150 mil. USD mělo být vyplaceno ve státních zárukách a 70 mil. USD rozdáno jako jednorázové platby. Jednalo se o rozšíření, které zahrnovalo 100 tisíc zaměstnanců malých podniků (nebyli součástí prvního balíčku). Dále vláda připravila jednorázovou platbu ve výši 40 000 ALL pro tři kategorie obyvatel:

  • 176 tisíc propuštěných,
  • 66 tisíc zaměstnanců velkých podniků
  • 10 tisíc zaměstnanců v odvětví cestovního ruchu.

Dále všechny podniky s výjimkou bankovního sektoru, telekomunikací a velkoobchodní distribuce, mohou odložit platbu daně ze zisku do 30. 9. Platby daně ze zisku pro odvětví cestovního ruchu a výrobní podniky jsou odloženy do 31. 12.

V červnu měl být představen třetí balíček ekonomických opatření na podporu všech sektorů ekonomiky s cílem podpořit priority a nejdůležitější investiční projekty vlády.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory v Albánii

Největšími výrobními obory v Albánii jsou textilní a obuvnický průmysl, které vytvářejí okolo 40 % hodnoty albánského průmyslu. Současnou krizí jsou nejvíce zasaženy nejen turistický ruch a pohostinství, ale také výroba. V tisku se hovoří o stovkách bankrotů. Pro úplnost: v blízké době má dojít k zahájení odkládaných přístupových rozhovorů EU s AL a MK. Podle odhadů EBRD pak albánská ekonomika v roce 2021 poroste o 12 % – za předpokladu, že omezující opatření budou jen krátkodobá.

Příležitosti jsou i nadále v sektorech textilního a obuvnického průmyslu (ať už se jedná o strojní vybavení či dodávky materiálu), a to s ohledem na rozsah tohoto sektoru v zemi. Dále zemědělství a potravinářství (malá mechanizace s ohledem na horský ráz krajiny), hromadná přeprava osob (městské autobusy na elektřinu a CNG – ekologizace MHD, železnice – obnova a vozový park), stavební dodávky (materiál i stroje v souvislosti s nedávným zemětřesením z počátku roku 2020), vodovodní a kanalizační hospodářství (čističky odpadních vod – projekty, technologie v souvislosti s požadavky EU po zahájení vyjednávání o vstupu Albánie do EU).

Výhledově by mělo proběhnout zasedání Komise pro hospodářskou spolupráci provázané s akcí podporující zájmy českých firem. Zasedání je plánováno v návaznosti na rozvolnění restriktivních opatření pandemie v obou zemích a uskuteční se v Praze.

Zpět na přehled zemí

Arménie

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. září 2020 bylo v Arménii zaznamenáno 46 376 nakažených, z toho 42 069 vyléčených a 923 úmrtí. Epidemiologická situace se pomalu zlepšuje. Arménie je významně ovlivněna uzavřením hranic se dvěma ze svých sousedů (Ázerbájdžán a Turecko), hranice s Gruzií a Íránem zůstaly pro kargo otevřeny.

Makroekonomická situace země se odvíjí od cen surovin, zemědělských produktů, potravin a nápojů, které vyváží, remitencí ze zahraničí a příjmů z turistického ruchu. Všechny tyto faktory, až na ceny zemědělských a potravinářských produktů, byly výrazně ovlivněny celosvětovou pandemií. MMF očekává pokles HDP v roce 2020 o 3,6 %.

Vzájemný obchod s ČR se v prvních sedmi měsících se zvýšil o 2,8 % oproti stejnému období roku 2019 (vývoz poklesl o 5,8 % a dovoz se zvýšil o 11,8 %).

Vládní reakce a opatření

Vláda začala přijímat jak protiepidemiologická, tak ekonomická opatření již v průběhu března společně s vyhlášením nouzového stavu. Vláda podala ke schválení balíček ekonomických opatření pro stimulaci jednotlivých sektorů ekonomiky a zaměstnanosti. Z obavy o nedostatek potravin Arménie v rámci jednání EEU schválila osvobození potravinářských výrobků od cel (do 30. 6.). Země nejdříve nechtěla přijmout žádnou pomoc ze zahraničí kvůli zadlužování, ale neúnosnost situace ji donutila přijmout pomoc ze strany EU (ve formě okamžité pomoci i půjček), taktéž Visegrádská skupina předala zemi finanční pomoc.

Uvolňování bezpečnostních opatření započalo na konci dubna, nicméně epidemiologická situace se v druhé polovině května natolik zhoršila, i kvůli nedodržování vládních opatření ze strany občanů, že došlo k opětovnému zpřísnění pravidel a premiér Pašinjan dokonce oznámil, že v případě neúnosnosti situace bude na zemi uvalena kompletní karanténa.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory v Arménii

V aktuální situaci, kdy epidemie v Arménii ještě nedosáhla vrcholu, se velmi těžko hodnotí příležitosti pro české společnosti v zemi. Z předchozího směřování země však lze přepokládat, že bude zájem o spolupráci v oblasti jaderné energetiky (JE Mecamor), strojírenství a těžkého průmyslu či dopravy.

V případě příznivé epidemiologické situace budou zorganizovány projekty na pomoc českým exportérům v oblasti letectví, zdravotnické techniky a kyberbezpečnosti. Dále lze předpokládat, že se po stabilizaci situace v zemi uskuteční z března přesunutá oficiální cesta předsedy Poslanecké sněmovny R. Vondráčka do Arménie, jež bude doprovázena 5. zasedáním česko-arménské Mezivládní komise pro hospodářskou spolupráci.

Zpět na přehled zemí

Ázerbájdžán

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. září 2020 bylo v Ázerbájdžánu evidováno 38 517 pozitivně testovaných na koronavirus, z toho 35 998 vyléčených. Nemoc si vyžádala celkem 566 obětí na lidských životech.

Makroekonomická situace v zemi je extrémně poznamenána pádem cen ropy ze začátku března, tento fakt bude v příštích měsících rozhodující pro ekonomiku země. Jedním z nejvíce postižených sektorů se stala doprava, jež poklesla až o 80 %, došlo také k posunutí startu fungování dopravního uzlu Baku – Tbilisi – Kars pro osobní dopravu (pro kargo již funguje). Dle odhadů MMF by mělo hospodářství poklesnout v roce 2020 o 3,5 %.

Vzájemný obchod s Ázerbájdžánem se v prvních sedmi měsících se snížil o 32,7 %. Statisticky zaznamenal růst vývozu do Ázerbájdžánu (28,3 %) a pokles dovozu (35,4 %) oproti stejnému období roku 2019.

Vládní reakce a opatření

Vláda začala přijímat protiepidemiologická opatření již v průběhu března, nicméně větší znepokojení vyvolává v Ázerbájdžánu již od vypuknutí pandemie oslabování ceny ropy. V rámci pomoci bylo alokováno cca 2,5 mld. AZN (cca 3 % HDP), které byly vloženy do devíti programů na podporu zasažených sektorů ekonomiky i podnikatelského sektoru. Rovněž došlo ke schválení asistenčního balíku ve výši 1 mld. AZN na podporu ekonomiky a sociální oblasti. Také byl schválen dekret na podporu ohroženým drobným zemědělcům.

Počet nemocných v červnu výrazně stoupl, což vedlo v bakuské aglomeraci a dalších ohniscích nákazy k opětovnému zpřísnění karanténního režimu po jeho květnovém rozvolnění. Karanténní režim byl společně s uzavřením hranic země a přerušením jejího pravidelného leteckého spojení s vnějším světem prodloužen do 1. 8. 2020.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory v Ázerbájdžánu

Země je díky své poloze jedním z hlavních tranzitních států mezi Kaspickým a Černým mořem. V rámci projektů zaměřených na modernizaci jednotlivých tratí a přístavů by se mohly realizovat české společnosti. Ázerbájdžán zaměřuje své investice i do diverzifikace energetických zdrojů a na alternativní zdroje energie.

Obě prezidentské administrativy diskutují termín oficiální návštěvy prezidenta Ázerbájdžánu Ilhama Alijeva v ČR; je otázkou, zda k ní s ohledem na dopravní omezení dojde ještě v roce 2020. Jako příprava na ni se v Praze uskuteční 5. zasedání Smíšené komise pro hospodářskou, vědecko-technickou a kulturní spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky.

Zpět na přehled zemí

Bělorusko

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. září 2020 bylo dle oficiálních statistik v Bělorusku zaznamenáno 74 552 nakažených osob (z toho 72 661 vyléčených) a 761 úmrtí.

Politické a pandemické napětí se promítne do ekonomické situace. Dle MMF dojde letos v Bělorusku k poklesu hospodářství o 6 %. HDP za první čtvrtletí roku 2020 meziročně poklesl v průměru o 0,3 % a jeho vývoj s největší pravděpodobností nebude souhlasit s oficiální prognózou Běloruska pro rok 2020, kde je uvedeno plánované zvýšení HDP až o 2,8 %. Od půlky června se běloruský rubl znehodnotil o 11 %. Výsledkem setkání prezidenta Lukašenka a ruského prezidenta Putina 14. září byla dohoda o půjčce od Ruska ve výši 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy korun).

Vzhledem k provázanosti s ruskou ekonomikou a vleklému vyjednávání ohledně podmínek dodávek ruské ropy zaznamenala běloruská ekonomika v prvním čtvrtletí 2020 výrazné zpomalení tempa růstu. Vlivem šíření koronaviru došlo na světových trzích ke snížení poptávky po běloruském zboží, byl zaznamenán pokles průmyslové výroby, komplikace zaznamenal také petrochemický a dopravní sektor.

Vzájemný obchod s Běloruskem v prvních sedmi měsících rostl o 7,1 %. Statistiky zaznamenaly růst vývozu do Běloruska (24 %) a pokles dovozu (-17,7 %) oproti stejnému období roku 2019.

Vládní reakce a opatření

Prezident Alexander Lukašenko se již od počátku propuknutí pandemie snaží koronavirus ignorovat, o čemž mimo jiné svědčí také uspořádání honosné vojenské přehlídky dne 9. 5. při příležitosti 75. výročí od konce druhé světové války. Bělorusko je jedinou evropskou zemí, ve které nebyla zavedena přísná karanténní či jiná opatření.

Dosud jediný mimořádný výnos „Na podporu ekonomiky“ v souvislosti s celosvětovou pandemií onemocnění covid-19 přijal A. Lukašenko dne 24. 4. 2020. Toto nařízení prezidenta Běloruska č. 143 má za cíl minimalizovat dopad globální epidemiologické situace na běloruské hospodářství a spočívá v podpoře společností v těch sektorech ekonomiky, které jsou podle běloruského vedení nejvíce postiženy nepříznivými dopady současné epidemiologické situace. Již nyní je ale zřejmé, že toto opatření nepomůže běloruskému soukromému sektoru a vláda bude nadále upřednostňovat podporu pro státem vlastněné (mnohdy ztrátové) podniky.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory v Bělorusku

Vliv na běloruskou ekonomiku bude mít nepochybně snížení příjmů z exportu ropných výrobků. Podobně jako u většiny států bude významně zasažena oblast turistického ruchu, zavření ruských hranic ovlivní místní zemědělský sektor. Ekonomickou zátěží pro stát bude rovněž jaderná elektrárna Astravec, jejíž stavba byla realizována ze značných půjček od Ruské federace a samotné připojení již bylo několikrát odloženo (přes 100 pracovníků elektrárny bylo však umístěno do karantény, neboť se potvrdila nákaza covidem-19 u 15 dělníků původem z Ruska).

Je velice pravděpodobné, že nová situace do určité míry ovlivní priority a strategie firem v oblasti mezinárodní spolupráce. Pro české exportéry zůstává i nadále významná perspektiva spolupráce v oblasti odpadového hospodářství a modernizace vodohospodářských objektů. Díky dobrému jménu českého strojírenského průmyslu bude další nepochybnou perspektivou oblast modernizace průmyslových závodů a dodávky technologických celků.

Ve druhé polovině 2020 by měla v Minsku zasednout česko-běloruská Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci.

Zpět na přehled zemí

Bosna a Hercegovina

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. září 2020 bylo dle oficiálních statistik v Bosně a Hercegovině zaznamenáno 23 929 nakažených osob (z toho 16 701 vyléčených) a 725 úmrtí.

Tato země je zvláště zranitelná rozpadem výrobních řetězců EU a poklesem transferových plateb od občanů zaměstnaných v zahraničí (představují více než 10 % HDP). Dle MMF dojde letos k poklesu hospodářství o 5 %. Dle místních expertů ekonomická produkce v Bosně a Hercegovině klesala už během dvou prvních měsíců roku 2020 (v různých oblastech v rozsahu 0,5–12,4 %).

Místní přední ekonomové ve své studii odhadují, že v roce 2020 poklesne HDP Bosny a Hercegoviny o 8,31 % a předpovídají ztrátu 65 tis. pracovních míst, což představuje nárůst registrované nezaměstnanosti asi o 5 %. Slabinami země při potýkání se s ekonomickými důsledky pandemie je křehký trh práce, omezená kapacita veřejných rozpočtů, závislost na remitencích či velký podíl maloobchodu na HDP. Naopak výhodou je menší míra globalizace ekonomiky, nízká zadluženost a stabilita finančního systému. Turistický průmysl pro tuto ekonomiku není tolik významný.

Vzájemný obchod s Bosnou a Hercegovinou v prvních sedmi měsících poklesl o 20,6 %. Statistiky zaznamenaly pokles vývozu do Bosny a Hercegoviny (23,2 %) a pokles dovozu (-16,9 %) oproti stejnému období roku 2019. 

Vládní reakce a opatření

Opatření jsou rozdílná v jednotlivých entitách, zahrnují: snížení daně z příjmu OSVČ – paušál – na polovinu do konce 2020. Bylo umožněno podávat žádosti o snížení zálohy na daň. Proběhla restrukturalizace splátek úvěrů od veřejných bank (pro firmy i jednotlivce) na základě žádosti. Platí zákaz zvyšování cen základních produktů. Podobná opatření přijímá vláda Republiky srbské (jedna ze dvou entit v Bosně a Hercegovině). V Republice srbské byl zaveden limit na nákupy potravin na jednotlivce (například 25 kg mouky, 3 litry oleje, 2 kg soli).

Firmy, které propustily zaměstnance, neměly nárok na podporu vlády. Některá města odpouštěly firmám placení lokálních daní a odvodů do konce roku 2020. Entita Republika srbská od dubna oddálila platbu daně z příjmu fyzických osob do 30. 4. 2020 a právnických osob do 30. 6. 2020, navíc je možné požádat finanční úřad o odklad splátky až do konce roku 2020.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory v Bosně a Hercegovině

Nejvíce postižené byly prvotně obuvnický, textilní a stavební průmysly a samozřejmě také cestovní ruch a doprava. Překvapivě pozitivní dopad má epidemie na zemědělství – důraz na zásobování potravinami z domácích zdrojů, výrazné navyšování osevních ploch a připravovaný nárůst produkce zemědělců. Textilní průmysl a gumárenství velmi rychle přešly na produkci ochranných prostředků.

Skokově se urychlila digitalizace v domácnostech a firmách. Roste využití železnice (také díky rychlé spolupráci železnic obou entit), země tímto aktivovala dodávky jakéhokoli zboží přes námořní přístav Ploče (jedná se o chorvatský přístav, který však Bosna a Hercegovina využívá libovolně na základě mezinárodní dohody).

Příležitosti jsou zejména v sektorech těžby, konkrétně povrchové, hnědého uhlí (dobývací technika, obnova pásových dopravníků) a v energetice (např. ekologizace starších uhelných bloků), a to s ohledem na sílu tohoto sektoru v rámci širšího regionu – Bosna a Hercegovina je nejvýznamnějším vývozce elektřiny a trend odklonu od uhlí na něj dosud nedolehl.

Další příležitosti jsou v zemědělství (mechanizace a vybavení pro hornatější oblasti, systémy skleníkového pěstování apod.), hromadné dopravě osob (vozový park – modernizace i ekologizace), příležitosti skýtají systémy a technologie odpadového hospodářství, úpravny vod a čističky, strojní vybavení pro dřevozpracující, nábytkářský a kovoobráběcí průmysl, a to s ohledem na vysoký podíl průmyslové výroby této země v rámci bývalé Jugoslávie. V oblasti turistiky jsou možnosti pro olympijská lyžařská střediska (výstavba a obnova lyžařských vleků), ale i u dodávek a prodeje outdoorového vybavení.

S ohledem na doznívající pandemii se předpokládá účast českých firem na veletrhu ENERGA v roce 2021 (PROPED ZÚ Sarajevo) a konání konzultací spolupředsedů komise pro hospodářskou spolupráci.

Zpět na přehled zemí

Černá Hora

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. září 2020 bylo dle oficiálních statistik v Černé Hoře zaznamenáno 7 061 nakažených osob (z toho 4 692 vyléčených) a 123 úmrtí.

Dle MMF se hospodářství Černé Hory propadne o 9 %. Nové zdroje financování podnikatelských subjektů v souvislosti s koronakrizí pak v celém roce 2020 mají stát státní kasu mezi 350–400 mil. EUR. Jen v dubnu 2020 poklesly rozpočtové příjmy Černé Hory o více než 20 %.

Důležitý sektor ekonomiky – cestovní ruch trpí nejvíc, příjezdy turistů v červenci opět prudce poklesly, domácí poptávka je nízká. Pokles počtu turistů ze zahraničí bude mít za následek pokles poptávky po zboží, a tedy i dovozu, který v minulých letech rostl mimo jiné právě v důsledku růstu počtu turistů. Očekává se i vyšší míra nezaměstnaností. Lze očekávat i snížení remitencí, které dle Světové banky dosáhnou výše 3,4 % HDP.

V červnu 2020 Černá Hora dostála finanční pomoc od MMF ve výší 83,7 mil. USD (74 mil. EUR). Pomoc byla poskytnuta v rámci nástrojů pro rychlé financování (Rapid Financial Instrument) k uspokojení naléhavých potřeb pro zlepšení platební bilance.

Podle slov premiéra Duško Markoviće dojednává Černá Hora získání částky 508 mil. EUR ze zahraničí, kterou chce primárně použít na oživení ekonomiky. Z této částky mají tvořit 53 mil. EUR donace a zbytek úvěry od různých finančních institucí a Evropské komise.

Vzájemný obchod s Černou Horou v prvních sedmi měsících zaznamenal enormní pokles o 60,2 %. Statistiky zaznamenaly pokles vývozu do Černé Hory (63,6 %) a pokles dovozu (37,4 %) oproti stejnému období roku 2019.

Vládní reakce a opatření

Vláda Černé Hory je ve specifické pozici. Nemůže totiž emitovat peníze (užívá EUR) a nemůže tak monetárními nástroji podpořit průmysl. V úvahu připadá změna rozpočtu, avšak v dalším období a při stavu vysoké zadluženosti země (státní záruky na obří infrastrukturní projekty takřka „za hranou“ povolenou mezinárodními finančními institucemi).

První balíček opatření vlády v hodnotě cca 100 mil. EUR, byl přijat v polovině března 2020. Hlavní elementy představovaly odklad platby daně z příjmu a příspěvků o tři měsíce, úvěrová podpora společnostem prostřednictvím investičního a rozvojového fondu a zavedení tříměsíčního moratoria na splácení půjček občanům a podnikům v komerčních bankách.

Druhý balíček na podporu ekonomiky a občanů dosáhl hodnoty okolo 75 mil. EUR. Jeho cílem byla záchrana pracovních míst. Jednalo se o státní podporu zaměstnancům v uzavíraných společnostech (zejména tedy stravování, služby, doprava a cestovní ruch), kterým je vypláceno 100 % hrubé minimální mzdy. V absolutní výši šlo např. o 222 EUR měsíčně na zaměstnance a 143 EUR za odvody sociálního a zdravotního zabezpečení.

Mikropodniky, malé a střední podniky (do 250 zaměstnanců) dostávaly od státu (za duben a květen) 50 % hrubé částky minimální mzdy za každého registrovaného zaměstnance – v absolutním vyjádření 111 EUR a 71,5 EUR na odvody a příspěvky. Platy top vrcholných úředníků, ve výkonných i legislativních orgánech, včetně poslanců a soudců, byly sníženy o 50 %.

Nezaměstnaní, kteří nebyli pokryti výše uvedenými kompenzacemi, obdrželi jednorázovou pomoc ve výši 50 EUR. Všechny společnosti, kterým bylo zakázáno provozovat činnost z důvodu vládních opatření k potlačení šíření viru, byly osvobozeny od placení účtů za elektřinu v dubnu, květnu a červnu.

Třetí balíček opatření na podporu ekonomiky, který přijala vláda 7. června 2020, byl zaměřen na zachování a restrukturalizaci černohorské ekonomiky, zachování stávajících investic a vytvoření předpokladů pro podporu nových investic a diverzifikaci ekonomiky.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory v Černé hoře

I nadále v Černé Hoře pokračuje výstavba infrastruktury (dálnice – čínský dodavatel) a železniční koridory (postupná modernizace). Příležitosti tak zůstávají v turistickém ruchu – výstavba objektů a dodávky pro hotely na pobřeží s tím, že sektor v současné době negeneruje takové zisky, jako v minulých letech. Mezi spotřebiteli zůstává silná poptávka po potravinách, lécích, ochranných a čisticích prostředcích, dodávkách do zemědělství a po běžném spotřebním zboží (nákup dražších výrobků je odkládán (pračky, auta atd.).

V souvislosti s přístupovými rozhovory s EU se do popředí dostává potřeba ekologizace hromadné přepravy osob (např. dodávky autobusů elektřinu či CNG, modernizace železničních koridorů), i nové požadavky na vodní a odpadové hospodářství (čističky odpadních vod, technologie pro uložení a zpracování komunálního odpadu ve městech apod.).

Před pandemií byla zvažována cesta předsedy vlády do Černé Hory a Albánie s doprovodnou podnikatelskou misí zástupců českých firem. V případě realizace této cesty v dalším období je možné zájmy českých podnikatelů podpořit také prostřednictvím smíšené komise pro hospodářskou spolupráci.

Zpět na přehled zemí

Gruzie

Makroekonomické dopady covidu-19

Země zavedla preventivní opatření již na počátku tohoto roku a dle oficiálních statistik Gruzie 15. září 2020 eviduje 2 562 případů výskytu koronaviru, 19 osob nemoci podlehlo. Vyléčilo se 1370 nemocných.

Ačkoliv je počet nemocných v Gruzii velmi nízký, ekonomika utrpěla vážné ztráty plynoucí z pandemie. Podíl gruzínské ekonomiky na turistickém ruchu je cca 11 %, kvůli uzavření hranic tak došlo k výrazné ztrátě příjmů.

Země je rovněž závislá na investicích a remitencích ze zahraničí, lze očekávat, že tok těchto financí byl přerušen pandemií koronaviru. Dle MMF lze očekávat v roce 2020 pokles HDP o 4 %.

Obrat mezi Gruzií a ČR se v prvních sedmi měsících 2020 zvýšil o 8,9 % (dovoz z Gruzie se zvýšil o 14,2 %, přičemž vývoz se snížil o 15,8 %).

Vládní reakce a opatření

Vláda dne 24. 4. schválila tzv. antikrizový plán ekonomické obnovy země, díky němuž byly podpořeny firmy i zaměstnanci, kteří ztratili práci. Součástí byl plán uvolňování restrikcí rozdělený do šesti fází. V souladu s uvolňováním byl představen také plán podpory a úlev pro firmy a občany. Předseda vlády oznámil, že přílišná závislost země na turistickém ruchu není pro ekonomiku ideální, protože tento zdroj příjmů je velmi nestálý.

Díky půjčce od ADB na boj s koronavirem země začala vyrábět a vyvážet roušky, jichž byla doposud dovozcem. Otevření země turistickému ruchu začalo na začátku června, kdy došlo k otevření venkovních částí restauračních zařízení (vnitřní části se otevřely 8. 6.). Gruzie začala v červnu jednat se státy, s nimiž by mohla podepsat memorandum o porozumění a podpoře vzájemného turismu (Česká republika byla mezi nimi).

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory v Gruzii

Gruzie se s nastalou situací vyrovnala nejlépe ze zemí jižního Kavkazu. Kromě již probíhajících projektů zaměřených na podporu turistického ruchu či dopravy, o nichž je předpoklad, že budou i nadále pokračovat a předpovězené tendry budou vypsány, Gruzie vyčlenila 103 mil. EUR pro nákup zdravotnických potřeb a materiálu.

V plánu byl outgoing do Gruzie zaměřený na zdravotnický materiál a farmaceutické výrobky. Po stabilizaci situace se uskuteční z března přesunutá oficiální cesta předsedy Poslanecké sněmovny R. Vondráčka do Arménie a Gruzie, jež by měla být doprovázena 5. zasedáním česko-gruzínské Smíšené komise pro dvoustrannou hospodářskou spolupráci.

Zpět na přehled zemí

Kosovo

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. září 2020 bylo dle oficiálních statistik v Kosovu zaznamenáno 12 683 nakažených osob (z toho 8 788 vyléčených) a 488 úmrtí.

Dle MMF letos poklesne hospodářství Kosova o 5 % (dle Světové banky o 4,5 %). Nejvýraznější dopad na hospodářství může představovat snížení peněžních transferů ze zahraničí, které v minulých letech představovaly přes 15 % HDP Kosova.

Vzájemný obchod s Kosovem v prvních sedmi měsících rostl o 6,5 %. Statistiky zaznamenaly růst vývozu do Kosova (5,1 %) i dovozu (34,8 %) oproti stejnému období roku 2019.

Vládní reakce a opatření

Kosovo zavedlo EUR a nemůže využít monetárních nástrojů (je závislé na rozhodnutí ECB). Centrální banka prodloužila splátky úvěrů do 30. 4. 2020. Úroková sazba z úvěrů pro malé a střední podniky působící v odvětví cestovního ruchu byla snížena o 50 %, úroková sazba z úvěrů pro velké společnosti byla snížena o 15 %.

Dne 11. 3. vláda vyčlenila 10 mil. EUR na posílení systému zdravotní péče. Dne 30. 3. schválila balíček mimořádné podpory ve výši 170,6 mil. EUR (3 % HDP) na podporu jednotlivců, firem a obcí zasažených krizí. Dne 18. 5. vláda vyčlenila dalších 10,9 mil. EUR na usnadnění provádění balíčku mimořádné podpory (z čehož 9,4 mil. EUR bylo přiděleno ministerstvu hospodářství a 1,5 mil. EUR ministerstvu financí). Další balíček hospodářské obnovy v hodnotě 1,1 mld. EUR byl představen 1. 6. Finanční prostředky byly určeny jednotlivcům a firmám ve formě půjček, grantů a dotací.

Specificky pak opatření vypadala následovně: prodloužení lhůty pro splnění daňových povinností, dvojnásobení sociálních dávek ve vybraných měsících, zvláštní příplatek 30 EUR všem, kteří přijímají měsíční sociální a důchodové dávky ve výši menší než 100 EUR, zaměstnancům v obchodních společnostech 170 EUR (v dubnu a květnu). Vláda za duben a květen hradila 50 % hodnoty pronájmu nemovitostí malým a středním podnikům, které provozovaly svoji činnost v pronajatých prostorách, a dále jim za tyto měsíce uhradila jejich platby na důchodové zabezpečení. Na podporu likvidity veřejnoprávních podniků vláda poskytla bezúročné půjčky s odkladem splátek do konce roku 2020.

Na podporu municipalit zasažených epidemií koronaviru vláda vyplatila v měsících dubnu a květnu zvláštní příplatek ke mzdě ve výši 300 EUR všem terénním zaměstnancům, kteří byli vystaveni zvýšenému nebezpečí nákazy (lékaři, sestry, policie, hasiči, inspektoři úřadu práce, finanční úřady, celníci, obchodní inspekce). Vláda vyplácela také 100 EUR v dubnu a v květnu pro každého zaměstnance prodejen potravin, lékáren, pekáren. Vláda dále zavedla nové nevratné granty a subvence pro zemědělce, kulturní zařízení a na podporu exportu z Kosova. Ti občané, kteří byli mimo systém zabezpečení zajišťovaný z rozpočtu Kosova, mohli požádat o výplatu 130 EUR za duben, květen i červen 2020. 

Kosovo připravilo také balíček pro ekonomické oživení po krizi v celkové hodnotě 1,1 mld. EUR. Prioritně měla podpora směřovat exportérům a výrobcům a měla zahrnovat vládní garance na podnikové půjčky a některé dotační tituly.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory v Kosovu

Příležitosti pro české podnikatele je za současného stavu těžké odhadnout. Projekty realizované na území Kosova i nadále budou z velké části spolufinancovány z mezinárodních zdrojů (z EU, Světové banky, EBRD apod.) a měly by proto pokračovat v nezměněných objemech. Předpokládá se dlouhodobá poptávka po stavebním materiálu a technologiích, která je dána skokovým nárůstem populace.

Dále se předpokládá poptávka po drobné zemědělské mechanizaci, po dodávkách do energetiky a povrchových dolů (rekonstrukce a ekologizace stávajících uhelných elektráren, připravovaná výstavba nových bloků), vozovém parku pro hromadnou přepravu osob (zejména autobusy – s ohledem na ekologické požadavky a projekty financované EU), systémy vodního a odpadového hospodářství.  

Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí se plánuje opětovná realizace pandemií odložené mise českých firem z oblasti těžby a energetiky do Kosova (PROPED ZÚ Priština).

Zpět na přehled zemí

Moldavsko

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. září 2020 bylo dle oficiálních statistik v Moldavsku zaznamenáno 43 734 nakažených osob (z toho 32 293 vyléčených) a 1143 úmrtí.

Optimistický scénář moldavské vlády počítá s poklesem HDP Moldavska o cca 3 % (v roce 2019 růst o 4,2 %). Prioritou vlády je zejména vyplácení sociálních dávek, v ostatních oblastech bude nutno šetřit. Schodek rozpočtu by měl být pokryt prostřednictvím půjčky MMF, úvěru od Ruska, vydáním státních dluhopisů a privatizací.

Objevily se také pesimističtější odhady vývoje HDP – podle německých analýz by HDP měl v roce 2020 poklesnout o 6,3 %. Podle EBRD by v roce 2020 měl propad činit 4 % a v příštím roce je možné očekávat růst 5 %. K poklesu v tomto roce by měl kromě omezení některých segmentů ekonomiky přispět i očekávaný pokles remitencí z ciziny.

Vzájemný obchod s Moldavskem v prvních sedmi měsících vzrostl o 4,4 %. Statistiky zaznamenaly pokles vývozu do Moldavska (-13 %) a růst dovozu z Moldavska o (+35,4 %) oproti stejnému období roku 2019.

Vládní reakce a opatření

Dne 15. 5. vypršel nouzový stav, následně byla platnost naprosté většiny dosavadních opatření prodloužena Národní mimořádnou komisí pro zdraví společnosti. Do 30. 6. nemohli do Moldavska vstupovat cizinci. Od 26. 5. byl povolen provoz mezinárodní železniční a autobusové dopravy (o obnovení leteckého spojení zatím rozhodnuto nebylo).

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory v Moldavsku

V současnosti nelze odhadnout dopady pandemie koronaviru. Moldavská vláda upřednostňovala ochranu sociálně slabých před ekonomickými dopady pandemie. Otázkou tedy zůstává schopnost financovat zejména státní a regionální zakázky, které byly pro potenciální české exportéry a investory klíčové (modernizace vozového parku železnic a projekty smart cities). Prostor samozřejmě mají projekty modernizací moldavských nemocnic, které jsou, jak krize covidu-19 ukázala, ve špatném stavu.

V druhém pololetí 2020 by v Kišiněvě měla zasedat česko-moldavská Mezivládní komise pro hospodářskou spolupráci.

Zpět na přehled zemí

Severní Makedonie

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. září 2020 bylo dle oficiálních statistik v Severní Makedonii zaznamenáno 15 925 nakažených osob (z toho13 418 vyléčených) a 661 úmrtí.

Dle MMF letos hospodářství Severní Makedonie poklesne o 4 %. Domácí odhady dopadů hovoří o nárůstu nezaměstnanosti – až k 20 %. Narůstá zadluženost veřejného sektoru. Očekávají se výpadky v daňových příjmech (20–40 %). Největší propad hospodářství se očekává ve 2. čtvrtletí, kdy má dojít k nárůstu rozpočtového schodku o 40–65 %. Budou sníženy rozpočtové výdaje. V Severní Makedonii jsou nejvíce zasaženy pohostinství, cestovní ruch a doprava. Naopak nezasaženy se zdají být farmacie a potravinářství.

Vzájemný obchod se Severní Makedonií v prvních sedmi měsících klesl o 18,5 %. Statistiky zaznamenaly pokles vývozu do Severní Makedonie (-36,1 %) a pokles dovozu (-10,2 %) oproti stejnému období roku 2019.

Vládní reakce a opatření

První dva balíčky ekonomických opatření byly primárně zaměřeny na záchranu pracovních míst. Dne 17. 5. pak vláda přijala třetí soubor opatření v hodnotě 355 mil. EUR. Nový balíček představoval přímou finanční podporu pro zvýšení spotřeby, podporu zemědělství a odměňování zdravotnického personálu infekčních klinik.

Jedním z hlavních opatření bylo vydávání platebních karet ve výši 9 000 MKD (146 EUR) ve prospěch 100 000 lidí bez zaměstnání nebo občanů, kteří pobírali minimální sociální pomoc. Vláda na toto opatření vyčlenila 16 mil. EUR. Dále 100 000 občanů obdrželo poukázky ve výši 6 000 MKD, které bylo možné utratit na místních turistických místech za účelem posílení místního cestovního ruchu. Tyto poukázky mohli obdržet všichni zaměstnaní občané, kteří dostávali čistý plat nižší než 15 000 MKD. Studenti z rodin s nízkými příjmy dostali poukázky ve výši 6 000 MKD v celkové hodnotě 12 mil. EUR na pokrytí nákladů na univerzitní poplatky nebo ubytování ve studentských kolejích.

Mladí lidé také mohli požádat o platební kartu ve výši 3 000 MKD na nákup domácích produktů nebo poukázky ve výši 30 000 MKD na spolufinancování vzdělávacích školení a IT kurzů. Zaměstnanci Kliniky infekčních nemocí, Ústavu pro veřejné zdraví a pohotovostních lékařských týmů obdrželi po dobu dvou měsíců o 20 % vyšší mzdy. Vláda pomohla modernizaci zemědělského sektoru prostřednictvím půjčky Světové banky ve výši 50 mil. EUR. 5 mil. EUR bylo přiděleno na podporu malých a středních podniků, které zpracovávaly zemědělské produkty. Vláda se také rozhodla financovat zakládání vinic.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory v Severní Makedonii

S ohledem na poslední opatření vlády, které obsahuje půjčku Světové banky na modernizaci zemědělství, podporu SMEs zpracovávajících zemědělské produkty a podporu při zakládání vinic jsou největší příležitosti v dodávkách do potravinářství, zemědělské mechanizace a vinařských technologií. I v Severní Makedonii se spotřebitelské preference změnily ve prospěch potravin a zdravotního materiálu, investice do dražších spotřebičů či nákupy automobilů jsou zatím odsouvány do budoucna.

S ohledem na plánované zahájení přístupových rozhovorů o členství Severní Makedonie v EU se počítá s růstem poptávky po projektech čističek odpadních vod a projektech odpadového hospodářství v městských aglomeracích. V zemi dramaticky rostou továrny zahraničních firem díky vynikajícím investičním podmínkám. Této situace by se neměly bát využít české firmy, které zvažují outsourcing manuálně nákladných částí své výroby. Průměrné mzdové náklady jsou zde oproti ČR poloviční, odvody a daně (měřeny odvodem ze zisku) méně než třetinové, nezaměstnanost i více než pětkrát vyšší, přitom úlevy a vládní subvence pro investory nejlepší ze všech zemí celé východní Evropy.

Zpět na přehled zemí

Srbsko

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. září 2020 bylo dle oficiálních statistik v Srbsku zaznamenáno 32 511 nakažených osob (z toho 31 313 vyléčených) a 735 úmrtí.

Dle MMF poklesne letos hospodářství Srbska o 3 % (tedy nejméně ze zemí Balkánského poloostrova). Očekává se deficit rozpočtu okolo 7 %. Veřejný dluh dle odhadů na konci roku dosáhne 60 % HDP. Přibližně sedmimilionové Srbsko evidovalo k 15. 5. 2020 okolo 515 000 nezaměstnaných.

Vzájemný obchod se Srbskem v prvních sedmi měsících klesl o 7,5 %. Statistiky zaznamenaly pokles vývozu do Srbska (-14,9 %) a růst dovozu (+1,6 %) oproti stejnému období roku 2019.

Vládní reakce a opatření

Srbsko alokovalo na ekonomická opatření v hlavním vládním balíčku více než 5 mld. EUR, což představuje cca 11 % HDP. Tato podpora je dle srbských ekonomů i vládních představitelů největší v rámci zemí jihovýchodní Evropy a desátá největší (poměrem k HDP) v Evropě, kde průměr činí cca 8 %. Dle Hospodářské komory Srbska jsou tři nejdůležitější oblasti pomoci firmám následující:

  • daňové úlevy,
  • úlevy na mzdách (například na pokrytí části mezd nebo možné náhrady mezd v nejzranitelnějších odvětvích),
  • vytváření podmínek pro likviditu, tj. dočerpávání kapitálu do podnikání.

Vláda platila minimální mzdu každého zaměstnance mikropodniku, malého a středního podniku po dobu tří měsíců. Tato opatření pokryla více než 900 000 lidí a dosáhla částky 97,3 mld. RDS. Velké podniky získaly podobnou podporu, ale s 50 % minimální mzdy na každého zaměstnance po dobu tří měsíců. Vláda také oznámila systémy záruk na půjčky na udržování likvidity a pracovního kapitálu pro všechny ekonomické subjekty prostřednictvím komerčních bank působících v Srbsku. Platba daně ze mzdy a příspěvků na odvody se oddálila v období stavu nouze, platba daně z příjmu právnických osob za druhé čtvrtletí se také odložila.

Vláda Srbska dále rozdala 160 000 rekreačních poukazů, aby tak hotelům kompenzovala přiměřený počet zahraničních hostů. Investiční rozvojový fond nabídl půjčky na pracovní kapitál společnostem v oblasti zdravotnického materiálu, cestovního ruchu a pohostinství a zpracování potravin až do výše 3 mil. EUR na jeden subjekt. Vzhledem k tomu, že placení nájemného za své obchodní/kancelářské prostory během mimořádného stavu se stalo jedním z nejdůležitějších problémů, město Bělehrad se rozhodlo neúčtovat toto nájemné.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory v Srbsku

Srbsko dle analytiků zaznamená během roku 2020 nejmenší pokles hospodářské činnosti ze všech sousedních zemí regionu. Měl by pokračovat příliv zahraničních investic, který je provázen otevíráním nových výrobních kapacit velkých zahraničních společností. Jedná se o dlouhodobé projekty, které globálním výrobcům přináší významné úspory z pohledu velmi nízkých výrobních nákladů v Srbsku. Přesun výroby do Srbska bude světovou hospodářskou krizí spíše urychlen. Vláda bude pokračovat ve velkých infrastrukturních projektech, které již získaly čínské či ruské firmy (dálnice a železniční koridory). Zemědělství a potravinářství nebudou zasaženy poklesem poptávky.

Příležitosti jsou v sektorech energetiky (ekologizace a subdodávky hnědouhelných elektráren vč. zařízení pro těžbu), strojírenství (obnova strojního vybavení po desetiletích oddalovaných investic), zemědělství a potravinářství (velká zemědělská mechanizace do Vojvodiny, farmářské, ovocnářské a potravinářské technologie, vč. bioplynových stanic, závlahových zařízení, balících linek), vodní a odpadové hospodářství (čističky a úpravny vod – s ohledem na přechod ke standardům EU), prostředky hromadné přepravy osob (v souvislosti s plánovanými investicemi do MHD v Bělehradě).

Ve druhé polovině roku 2020 se uskuteční každoroční zasedání smíšené komise pro hospodářskou spolupráci se Srbskem, které bude také příležitostí k projednání všech významnějších projektů českých firem v Srbsku.

Zpět na přehled zemí

Turecko

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. září 2020 bylo dle oficiálních statistik v Turecku zaznamenáno 294 620 nakažených osob (z toho 261 260 vyléčených) a 7 186 úmrtí.

Turecká ekonomika, která byla v posledním období těžce zkoušená vysokou mírou inflace a výkyvy ve směnných kurzech národní měny, nyní čelí dalším potížím souvisejícím s epidemií koronaviru. Mezinárodní měnový fond Turecku pro rok 2020 předpovídá pád HDP o 5 %, Evropská komise o 5,4 % a stejný pád očekává i Economist Intelligence Unit (EIU). Jde tedy o úpravu o víc než 8 %, jelikož původní analýzy EIU pro rok 2020 hovořily o růstu 3,0 %. Turecké analýzy jsou ovšem mnohem optimističtější a Ministerstvo financí na konci roku 2020 stále počítá s pozitivním růstem HDP.

Vzájemný obchod s Tureckem v prvních sedmi měsících rostl o 4,3 %. Statistiky zaznamenaly růst vývozu do Turecka (+18,4 %) a pokles dovozu (-10,6 %) oproti stejnému období roku 2019.

Vládní reakce a opatření

Turecko aktivovalo systém kurzarbeitu, v rámci kterého vláda poškozeným podnikům hradí 60 % hrubé mzdy zaměstnanců (resp. částky v rozmezí od 260 do 650 USD) za předpokladu, že konkrétní zaměstnanec odpracoval v dotčené firmě alespoň 60 dní a v posledních třech letech odváděl odvody minimálně 450 dnů. Turecko zavedlo i systém levných půjček, o které se mohou ucházet firmy, malí podnikatelé, ale taky nízkopříjmové domácnosti. Nízkopříjmovým domácnostem má pomoci i mimořádná hotovostní dávka ve výši 1000 tureckých lir (148 USD).

Mezi další opatření patřilo odložení plateb srážkové daně, DPH i pojistného o šest měsíců pro maloobchod, producenty železa a oceli, automobilový průmysl a další sektory; pozastavení platby daně za hotelové ubytování do listopadu 2020; snížení DPH na domácí lety z 18 % na 1 %; odložení o tři měsíce splátek úvěrů společností, jež se dostaly do potíží vinou současné pandemie. Přímá podpora ekonomiky byla spočtena na 89 mld. USD, přičemž dle vyjádření ministerstva financí po započtení multiplikačního efektu dosáhla hodnoty 10–11 % HDP.

Z důvodu, že pandemie silně zasáhla turecký export (v dubnu 2019 došlo k meziročnímu poklesu vývozu o více než 41 % a negativní saldo obchodní bilance se zvýšilo o 67 %) se pozornost vlády zaměřila i na pomoc exportérům. Příkladem bylo navýšení prostředků pro exportní Eximbanku, prostřednictvím které mohly podniky žádat o výhodné půjčky (ve výši do 3,67 mil. USD pro SMEs a 7,34 mil. USD pro ostatní). Turecká vláda rovněž podpořila účast firem na e-commerce platformách (hradí až 80 % poplatků v roce 2020 a 60 % v dalších letech) a participaci na on-line veletrzích a výstavách (do výše 50 % nákladů).

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory v Turecku

Turecká vláda vnímá současný vývoj i jako šanci pro uspíšení digitální transformace a modernizaci ekonomiky. Z těchto důvodu existují příležitosti pro uplatnění moderních technologií a „smart“ řešení. Příkladem mohou být prvky konceptu smart city, zejména inteligentní dopravní systémy. České firmy z oblasti dopravního průmyslu a ICT budou mít příležitost představit svá řešení pro smart cities v Turecku na podzim 2020 v rámci plánovaného PROPEDu.

V době (post)pandemické zažívá e-commerce v Turecku boom a uplatnění tak naleznou nejenom samotné online obchodovatelné výrobky (obzvláště z kategorie fast moving consumers goods), ale také související IT služby a řešení pro provoz e-commerce platforem a navazujících oborů včetně infrastruktury, dopravy a logistiky (např. plně-automatické sklady apod.).

Další vládní programy v podobě zvýhodněných půjček směřují na podporu poptávky po domácí produkci a příležitosti se nabízejí subdodavatelům (případně podnikům s lokalizovanou výrobou v Turecku) v oblastech automotive, spotřební elektroniky a domácích spotřebičů. Turecko rovněž plánuje představit novou strategii pro přilákání nových zahraničních investorů a zvrátit tak trend posledních let, kdy přímých zahraničních investic spíš ubývalo.

Poslední zasedání Česko-turecké smíšené hospodářské komise se uskutečnilo v říjnu 2019 v Praze, přičemž smíšená komise by se mohla sejít k dalšímu jednání v roce 2021 v Ankaře.

Zpět na přehled zemí

Ukrajina

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 15. září 2020 bylo dle oficiálních statistik na Ukrajině zaznamenáno 159 702 nakažených osob (z toho 70 810vyléčených) a 3 264 úmrtí.

Ukrajinská vláda odhaduje meziroční propad HDP o 4,8 % (v roce 2019 růst 3,7 %). Národní banka Ukrajiny očekává, že nezaměstnanost vzroste na Ukrajině ve 2. čtvrtletí 2020 na 11,5 % (oproti úrovni 8,5 % ve 2. čtvrtletí 2019), inflace vzroste na 8,7 % (oproti loňským 5,5 %). Dále je očekáván pokles průměrné mzdy 12 500 UAH (420 EUR) na 10 700 UAH (360 EUR).

Vzájemný obchod s Ukrajinou v prvních sedmi měsících klesl o 13 %. Statistiky zaznamenaly růst vývozu na Ukrajinu (-11,3 %) a pokles dovozu (-14,9 %) oproti stejnému období roku 2019.

Vládní reakce a opatření

V březnu byla zavedena celostátní karanténa, která byla platná do 22. 6. Od 29. srpna do 30. září kvůli šíření koronaviru v zemi zavřela Ukrajina hranice.

Již 1. 3. Ukrajina získala od EBRD úvěr ve výši 529 mil. EUR k podpoře státní politiky v oblasti ekonomického růstu a fiskální stability v oblasti služeb. Dále předpokládá získání dalšího úvěru od EBRD ve výši 315 mil. USD.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory na Ukrajině

V období koronavirové krize zesílil již tak rostoucí IT sektor (zejména start-upy), je zde tedy široký prostor pro investice či outsourcing části služeb na Ukrajinu. V rámci současné evropské snahy o diverzifikaci dodavatelských a výrobních řetězců a možného přesunu výroby z Číny blíže k Evropě se otevírá příležitost pro investice a modernizaci většiny oblastí ukrajinského průmyslu. Výhodou je geografická blízkost, průmyslová tradice (zejména v hutnictví a strojírenství) a velký počet kvalifikovaných pracovníků.

Otázkou tedy zůstává schopnost financovat státní a regionální zakázky, které byly pro některé české exportéry a investory klíčové (zelená energetika, městská hromadná doprava). Prostor mají projekty modernizací ukrajinských nemocnic, které jsou v poměrně špatném stavu.

V druhém pololetí 2020 je jednou z priorit MPO cesta vicepremiéra Havlíčka do Kyjeva společně s doprovodnou podnikatelskou misí. Během této cesty by měla zasednout česko-ukrajinská Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci.

Zpět na přehled zemí

Zpět na začátek

Pravidelné novinky e-mailem