Covid-19 ve východní Asii: příležitosti pro české exportéry a investory

Pandemie covidu-19 výrazným způsobem změnila naše nahlížení na mezinárodní obchodní systém a síť pozitivních a negativních závislostí mezi jeho aktéry. Pracovníci Odboru zahraničně ekonomických politik II Ministerstva průmyslu a obchodu ČR proto připravují souhrn situace v jednotlivých zemích.

Přehled situace v jednotlivých zemích východní Asie:

Aktuální situace ve východní Asii

Východní Asie je oblast, která byla epidemií zasažena jako první a odkud se covid-19 rozšířil dále do světa. Zahrnuje relativně vyspělé země, které navíc mohou čerpat z dřívějších zkušeností s epidemiemi, které zasahují dýchací cesty.

S výjimkou Číny země východní Asie zavedly opatření proti šíření nákazy relativně včas a rychle, a i proto jsou počty nemocných a zemřelých v důsledku koronaviru relativně nízké v porovnání se situací, která aktuálně panuje na americkém kontinentu.

Nákazu se však nepodařilo zcela zastavit a v řadě zemí se stále objevují nová epicentra, přičemž v důsledku rozvolnění opatření často dochází v těchto epicentrech k rychlému šíření nákazy. Typickým fenoménem východní Asie je snaha o maximální počet testovaných osob a o maximální využití moderních technologií při vyhledávání potenciálních zdrojů a nosičů nákazy.

Opatření, která přijímaly vlády v jednotlivých zemích, byla rozdílná. Zatímco například v Číně byla nařízena přísná karanténa celých měst včetně zákazu pohybu obyvatel, v Korejské republice byla přijata opatření relativně mírná. 

Země východní Asie řadíme k tzv. asijským tygrům a kromě Číny patří k nejvyspělejším světovým ekonomikám. Jsou významnými hráči mezinárodního obchodu se silným zaměřením na export. Patří také k důležitým investorům. Čína hraje roli globálního subdodavatele a zvláště sousední země, jako jsou Korea či Japonsko, jsou na subdodávkách čínského průmyslu vysoce závislé. Zastavení části čínského průmyslu vedlo tedy druhotně k výpadkům výroby v některých japonských či korejských podnicích. To přináší u těchto zemí, podobně jako v Evropě, snahu o diverzifikaci dodavatelů a o snížení závislosti na dodávkách z jedné země.

Pandemie tedy ekonomicky zasáhla všechny země východní Asie bez ohledu na to, jak přísná hygienická opatření zavedly a zda přistoupily k zastavení části výroby a služeb či nikoliv. Poškozeno bylo mimo jiné strojírenství (zvláště automobilový průmysl), turistika nebo doprava. Naopak v pandemii vzrostla výroba léčiv, zdravotnických pomůcek a prostředků osobní ochrany. Z pandemie rovněž profitují firmy zabývající se výpočetní technikou a technologiemi, které umožňují poskytovat služby bezkontaktním způsobem.

Země východní Asie patří mezi nejdůležitější partnery ČR mimo země EU a s výjimkou Číny se také řadí k největším investorům. Korea a Japonsko jsou na prvních dvou místech z hlediska výše zahraničních investic od mimoevropských partnerů.

Čína je dlouhodobě naším druhým největším dodavatelem hned za Německem, Korea se drží na 10. místě (na 2. mimo EU) a Japonsko na 12. místě. S Koreou jsme jako členská země EU uzavřeli první dohodu o volném obchodu nového typu v roce 2011 a s Japonskem je v platnosti taková dohoda od února 2019. To vzájemný obchod usnadňuje a podtrhuje význam těchto zemí jako obchodních partnerů.

V současnosti je třeba usilovat jak o obnovení obchodních a ekonomických vztahů v tradičních oblastech, jako jsou automobilový průmysl, elektronika, energetika, spotřební zboží či potravinářství, tak o rozvoj spolupráce ve vědě, výzkumu a inovacích, „smart“ a on-line systémech a v oblastech spojených s průmyslem 4.0, které nepochybně při reformách ekonomik akcelerovaných důsledky pandemie nabývají stále více na významu.

Zpět na začátek

Přehled situace v jednotlivých zemích

Čína

Makroekonomické dopady covidu-19

Celkem Čína aktuálně (pevninská, bez Hongkongu a Macaa) oficiálně eviduje přes 85 tisíc nakažených, přes 80 tisíc uzdravených a 4 634 úmrtí. Údaj z Národní zdravotnické komise z 1. 10. 2020 nehlásí žádný lokálně přenášený případ koronaviru po dobu 44 dnů, všechny nové případy jsou přivezené ze zahraničí.

Pokles růstu HDP v Číně se odhaduje na 2,3 % (EIU odhaduje 1 %) za rok 2020 (oproti 6,1 % v roce 2019) a v roce 2021 se předpokládá návrat k růstu na 7,3 %. Někteří analytici na základě současných dat předpovídají, že by Čína mohla za celý rok 2020 zaznamenat negativní obchodní bilanci. Ve 3. a 4. čtvrtletí 2020 bude Čína čelit 30% poklesu externí poptávky, a to ovlivní její hospodářský růst. Nezbytné je tedy oživení domácí poptávky pro obnovu čínské ekonomiky (podpora domácí poptávky je hlavním bodem v plánech čínského vedení pro obecný celkový rozvoj ekonomiky).

Za první čtvrtletí roku 2020 došlo dle oficiálních údajů k poklesu HDP o 6,8 %. Tvorba nových pracovních míst poklesla meziročně o 24 %, zvýšila se i nezaměstnanost. Dle dostupných čínských celních údajů zaznamenala Čína kvůli stagnující zahraniční poptávce za 1. čtvrtletí 2020 pouze nepatrný přebytek zahraničního obchodu.

Ve 2. čtvrtletí 2020 došlo k plnému obnovení běžného života a s tím i k návratu k normálnímu fungování podnikatelské činnosti. Nicméně předkrizových hodnot a úrovní dosahuje jen velmi pomalu, jak ukazují oficiální statistiky ČLR.

Za prvních 8 měsíců 2020 průmyslová produkce nepatrně vzrostla o 0,4 % oproti stejnému období roku 2019, poskytování služeb pokleslo o 3,6 %, celkový maloobchodní prodej klesl o 8,6 % (ale online maloobchodní prodej vzrostl o 9,5 %), investice do fixního kapitálu jsou téměř na úrovni předchozího roku (poklesly o 0,3 %). Nadále rostly ale investice do výroby počítačů a kancelářských zařízení, léčiv a investice do e-commercových služeb a komercionalizace vědeckých a technologických výzkumů.

Inflace vzrostla o 3,5 % (z potravin nejvíce vzrostla cena vepřového masa), v srpnu 2020 oficiální nezaměstnanost poklesla na 5,6 %. Od ledna do srpna 2020 vzrostl o nepatrných 0,8 % export (poprvé při srovnání roku 2020 a 2019) a dovoz poklesl o 2,3 %.

Jediným rostoucím výrobním odvětvím je/byl segment zdravotnického materiálu a pomůcek. Nejvíce zasaženými jsou menší firmy z oblasti cestovního ruchu, pohostinství, ubytování, letecké přepravy, sportu, zábavního průmyslu. U těchto firem dochází k propouštění zaměstnanců a zavírání firem. Toto období je problematické i pro firmy orientující se na export z důvodu nízké globální poptávky (s výjimkou zdravotnických prostředků). Oproti tomu roste online prodej, rozvážky jídel, online gaming, software na online výuku a konferenční hovory, online zdravotnictví a logistické služby atp. 

Vládní reakce a opatření

Celková hodnota stimulačního balíčku by v roce 2020 měla dosáhnout cca 4–4,5 % HDP (zdaleka však nedosahuje úrovně při poslední krizi 2008–2009, kdy poměr činil cca 11 % HDP). Čínská vláda pumpuje peníze do ekonomiky pro zachování likvidity na domácím finančním trhu. Podniky jsou subvencemi motivovány k obnovení výroby a udržení zaměstnanosti.

Vláda zavedla následující fiskální opatření: snížení daňového zatížení a povinných odvodů zaměstnavatelů (celkem 3,2 mil. čínských firem obdrželo od vlády jako náhradu za platby pojištění v nezaměstnanosti za své zaměstnance téměř 4 mld. USD); podpora exportérů; investice do budování nové infrastruktury (5G sítí, dobíjecích stanic pro elektromobilitu, datová centra), podpora „nového druhu urbanizace (zlepšení veřejných služeb, renovace bytových čtvrtí) a investice do tradiční infrastruktury (železnice, projekty na efektivní nakládání s vodou); stimulace domácí poptávky (vydávání maloobchodních poukázek, vydávají i municipality); centrální vládou povolené vyšší kvóty pro emise dluhopisů regionálními vládami.

Do konce roku 2020 bylo prodlouženo zlevnění elektrické energie pro firmy o 5 % a o 15 % má poklesnout cena za internetové připojení. Důležitým instrumentem povzbuzení ekonomiky jsou rozpočtové převody lokálním vládám na úrovni prefektur a okresů, které obdrží z centrálního rozpočtu celkem 2 biliony CNY. Jsou určeny na podporu zaměstnanosti, uspokojení základních životních potřeb obyvatelstva a podporu firem.

Z monetárních opatření zavedla centrální vláda: navýšení likvidity velkých bank o 25 mld. USD; státní podporu pro banky umožňující odložení splátek úvěrů klientů (do března 2021), navýšení prostředků, zavedení preferenčních úrokových měr; snižování základní úrokové míry centrální bankou; Export-Import Bank of China vyčlenila 7,1 mld. USD na asistenční program pro výrobce a obchodní firmy zasažené pandemií.

Od dubna 2020 je otevření nového bankovního účtu u čínských bank složitější, zejména u nově založených firem (domácích i zahraničních). Je to reakce na velké shromažďování osobních údajů u právnicky méně zdatných osob (studenti, senioři) a otevírání velkého počtu firemních účtů na jejich jména v době pandemie. Tyto aktivity pak vedly k situacím, kdy banky čelily následkům nelegálních transakcí a praní špinavých peněz, a proto došlo ke přísnění požadavků.

Došlo k prodloužení slev a daňových úlev na nákup elektrických vozidel až do roku 2022 (k určité redukci však dojde).

Jednotlivá města (Šanghaj) poskytují dotace firmám na udržení zaměstnanosti v odvětvích postižených covidem-19 (např. ubytování, restaurační služby, zábavní průmysl, doprava, cestovních ruch).

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Vstup do Číny pro cizí státní příslušníky je většinově stále omezen, výjimkou jsou cizinci vlastnící povolení pobytu (k práci, osobním záležitostem a sloučení rodiny), kteří mohou vstoupit do Číny bez žádosti o nové vízum (dle konkrétních podmínek od 28. 9. 2020). Na začátku září se znovu zahájily některé přímé lety se zahraničím, např. se zeměmi jako Thajsko, Kambodža, Pákistán, Řecko, Dánsko, Švédsko a Kanada. Čeští podnikatelé však stále nemohou volně cestovat do Číny, což znamená, že se nelze setkávat se svými obchodními partnery – většina se stále řeší online.

Vítězem koronavirové krize jsou online obchody a služby. Krize zrychlila používání nových technologií (i v jiných zemích, včetně ČR) a přinesla příležitosti pro různá odvětví s online prostředím spojených. Jako jsou např. smart cities nové generace (ke klasické funkci bude posilovat veřejnou správu integrací dodavatelských řetězců, řízením dopravy, varováním v nouzových situacích nebo varováním před katastrofami), zdravotnictví, logistika, automatizace, zábavní průmysl, maloobchod či vzdělávání.

Na druhou stranu tím, že čínská střední třída nemůže vycestovat do zahraničí, kde ve velkém nakupovala luxusní zboží, začínají „do hry“ opět vstupovat investice do kamenných obchodů tohoto zboží v Číně. Čínská vláda má rovněž zájem, aby se utrácelo přímo v Číně, a tak zavádí další podpůrná opatření pro tento trend. Například spouštění nové zóny volného obchodu v provincii Chaj-nan (ostrov na jihu Číny v tropickém pásmu). Provincie je nyní propagována jako ideální destinace pro dovolenou a nákupy.

Sociální média (jako např. Wechat) se rozšiřuje z interakce mezi jednotlivci a firmami na interakci mezi veřejností a vládou. Různá řešení online jak pro sociální platformy, tak pro firmy (v různých odvětvích), která na čínském trhu ještě nejsou, jsou příležitostí pro české firmy k rozvoji podnikání v Číně.

Čínská ekonomika má do budoucna dle svých plánů (odhalených v květnu 2020 při plenárním zasedání čínského parlamentu) stát na inovacích, novém modelu industrializace, informatizaci, urbanizaci a modernizaci zemědělství. Domácí výzkum a vývoj se má zaměřit na digitální ekonomiku, chytrou výrobu, zdravotnictví, přírodní vědy a nové materiály. V této souvislosti v srpnu 2020 čínská vláda vylepšila své pobídkové programy pro oblast výroby integrovaných čipů a softwarový průmysl (daňové úlevy, výhodné financování, ochrana duševního vlastnictví a podpora výzkumu a vývoje, dovozu a vývozu a rozvoje talentů atd.). V oblasti ochrany životního prostředí se chce Čína zaměřit na budování dalších čističek vod a zařízení na zpracování různých odpadů.

Dle čínského plánu má být podporován rozvoj průmyslových odvětví, která budou zaměřena na úsporu energie či ochranu životního prostředí. V oblasti energetiky se budou nadále podporovat všechny zdroje energie, včetně fosilních (s důrazem na čisté a efektivní využívání uhlí). V plánu je také další výstavba infrastruktury pro ropu a zemní plyn včetně zvýšení skladovacích kapacit.

Výše uvedené oblasti jsou ty, které by měly české firmy monitorovat a aktivně nabízet svá řešení. Čína „samozřejmě“ chce dosáhnout co největší soběstačnosti ve zmíněných oblastech, ale než jí dosáhne, potřebuje zahraniční technologie, know-how a další spolupráci se zahraničními partnery.

Konkrétní možnosti setkání s čínskými partnery nabídne největší mezinárodní dovozní veletrh v Číně, jehož třetí ročník proběhne v listopadu 2020 v Šanghaji. Česká republika (MPO a CzechTrade) na něm organizuje českou účast, nicméně delegace z ČR kvůli existujícím opatřením nepřiletí.

Další možností pro prezentaci produktů a řešení nabídne společnost Alibaba spuštěním svých online veletrhů z různých oblastí (do konce roku plánuje 20 veletrhů).

MPO ČR připravuje jednání s čínskou stranou ohledně aktualizace projektů pod Iniciativou Pásma a Stezka (BRI – z anglického Belt and Road Initiative). Jednání bude příležitostí i pro navržení nových projektů k zastřešení touto iniciativou.

V roce 2021 by mělo proběhnout 12. zasedání Ekonomického smíšeného výboru, které je vždy propojeno s aktivitami pro interakci firem.

Zpět na přehled zemí

Japonsko

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 8. 10. 2020 bylo v Japonsku zaznamenáno dle oficiálních statistik celkem 87 900 případů nakažení koronavirem, celkem 1 617 osob již nákaze podlehlo. S ohledem na skutečnost, že celková populace Japonska činí 126 milionů lidí, se epidemiologická situace v této zemi jeví spíše příznivě. Stále však panují obavy z druhé vlny šíření koronaviru, kterou Japonsko očekává během 3. čtvrtletí 2020.

Japonská vláda nepřistoupila k plošně nařízené karanténě, v dubnu 2020 však vyhlásila vláda stav nouze nejprve v několika prefekturách, poté v celé zemi. Související opatření měla ovšem spíše doporučující charakter. Situace v zahraničí i domácí přijímaná opatření však měla negativní dopad na spolehlivost dodavatelských řetězců a na japonské podniky závislé na zahraničním obchodu.

Sira Anamwong / Shutterstock.com

Japonsko se v současnosti potýká s nelehkou hospodářskou situací, kterou by hospodářské dopady pandemie koronaviru mohly ještě umocnit. Japonskou ekonomiku i přes velmi mírný růst v minulých letech zužují strukturální problémy v podobě vysokého veřejného dluhu, hrozící stagnace ekonomiky a neplnění inflačního cíle vlády. Japonská vláda se od roku 2012 snaží o povzbuzení ekonomiky a snížení dluhu pomocí hospodářských reforem – tzv. Abenomiky.

Podařilo se sice nastartovat mírný hospodářský růst, avšak dlouhodobě se nedaří dosáhnout inflačního cíle 2 %, což by mohlo mít negativní dopady na japonský export. Japonský export také postihla protekcionistická opatření ze strany pevninské Číny a USA. Vláda premiéra Šinzó Abeho se rovněž rozhodla odložit dlouho plánované zvýšení spotřební daně, které mělo snížit veřejný dluh. V důsledku toho se Japonsko ocitlo na pokraji tzv. technické recese.

Dne 28. 8. 2020 bylo oznámeno, že nejdéle sloužící japonský premiér Abe se rozhodl odstoupit z funkce ze zdravotních důvodů. Jeho nástupcem se v polovině září stal předseda Liberálně-demokratické strany (LDP) Jošihide Suga. Dolní komora (Shūgiin) parlamentu premiéra Sugu zvolila jasnou většinou 314 z celkových 465 hlasů, v horní komoře (Sangiin) získal 142 hlasů z 245.

Ekonomický propad ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 dosáhl 7 %. V souvislosti s vypuknutím pandemie covidu-19 se navíc s poklesem potýkají celé sektory hospodářství, jako jsou cestovní ruch, doprava, maloobchod nebo automobilový průmysl. Nepříznivou zprávou pro hospodářský růst je rovněž odložení olympijských her v Tokiu na rok 2021, přičemž nový termín byl stanoven na 23. 7.–8. 8. 2021. Pandemie a následný odklad LOH pak v prvním čtvrtletí 2020 způsobily další pokles HDP o 3,4 %. Očekávaný pokles výkonu ekonomiky ve druhém čtvrtletí roku 2020 má být kolem 21 %.

Vládní reakce a opatření

V reakci na očekávané hospodářské dopady pandemie covidu-19 japonská vláda schválila dva mimořádné ekonomické balíčky (z dubna a května 2020) protiopatření za přibližně 234 bilionů yenů (2,2 bilionů USD), které odpovídají hodnotě přes 40 % japonského HDP. Zároveň byly pod tyto balíčky zahrnuty zbývající části dříve ohlášených balíčků: stimulační balíček z ledna 2020 a dva balíčky nouzových hospodářských opatření proti dopadům covidu-19 z února a března 2020. Balíčky jsou primárně určeny na podporu firmám z klíčových výrobních sektorů (automobilový, letecký a ocelářský průmysl), a to konkrétně formou poskytnutí podřízených půjček prostřednictvím státních institucí.

Tyto úvěry umožní společnostem získat potřebný kapitál bez významného zvýšení vlivu finančního trhu. Japonská centrální banka také rozšiřuje aktivity na podporu ekonomiky. Na programy garantovaných půjček a nákupů podnikových dluhopisů a cenných papírů celkově vyčlenila již 75 bil. JPY (695 mld. USD). Mezi další klíčová opatření stimulačních balíčků patří především finanční dotace všem jednotlivcům a postiženým firmám, odklad daňových poplatků a příspěvků na sociální zabezpečení a zvýhodněné půjčky od veřejných i soukromých finančních institucí.

V rámci balíčku nouzových ekonomických opatření bylo vyhrazeno i 245 mld. JPY (2,3 mld. USD) pro přesun důležitých výrobních operací japonských firem zpět do Japonska a dalších zemí zejména do regionu ASEAN. Z tohoto rozpočtu bylo vyhrazeno 220 mld. JPY pro přesun výroby zpět do Japonska zejména pro výrobce strategických komodit s vysokou přidanou hodnotou a 25 mld. JPY pro společnosti přesouvající výrobu do jiných zemí především ASEAN, které se zaměřují zejména na ostatní výrobu.

Důvodem pro toto opatření s názvem „návrat do domácího dodavatelského řetězce a podpora pluralizace“ je zřejmě snaha o snížení závislosti dodavatelských řetězců na Číně, která se v podmínkách koronavirového omezení výroby jeví jako čím dále méně výhodná. Japonsko se tak zařadilo po bok zemí, které si uvědomují nutnost větší výrobní diverzifikace, a to zejména u strategických výrob jako např. farmaceutický průmysl.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Japonská vláda po vypuknutí pandemie jednostranně pozastavila platnost všech dohod o bezvízovém styku a zamezila vstup do země občanům až 111 států (včetně schengenského prostoru). Opatření bylo sice zavedeno jako dočasné, nicméně nadále přetrvává. To může mít dopady na obchodní vztahy v rovině osobních kontaktů představitelů českých firem s japonskými partnery či zákazníky. Japonsko však dosud nezavedlo a neplánuje zavést omezení vzájemného obchodu se zeměmi Evropské unie.

Příležitosti pro české firmy se v současné (post)pandemické době objevují ve vědecko-technologické spolupráci, ve zdravotnictví, farmaceutickém průmyslu a navazujících oborech, které jsou pro Japonsko zajímavé. V návaznosti na probíhající pandemii lze pozorovat také zvýšený zájem o oblast ICT – zejména kybernetickou bezpečnost, zpracování velkého množství dat, digitalizace dokumentů, řízení provozu, IoT, v oblasti umělé inteligence nebo počítačových her a zábavních aplikací.

České podniky by mohly těžit ze snahy o snížení závislosti dodavatelských řetězců na Číně a s tím souvisejícím hledáním nových partnerů.

Zpět na přehled zemí

Korejská republika

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 30. 9. 2020 bylo dle oficiálních statistik v Jižní Koreji zaznamenáno 23 889 osob nakažených a 415 osob zemřelých. Přesto, že i Korea zažila druhou vlnu nákazy, zůstává denní přírůstek nakažených relativně nízký a celkový počet onemocnění je přibližně třikrát nižší než v pětkrát menší České republice.

Obecně lze konstatovat, že korejská vláda epidemii zvládá relativně dobře i přesto, že je úzce propojena s ČLR, odkud se epidemie rozšířila. I během vrcholící epidemie na jaře 2020 přijíždělo do země denně přibližně 1 000 Číňanů.

Přesto, že nebyla omezena průmyslová výroba, byl v 1. polovině roku v důsledku poklesu vnitřní i zahraniční poptávky a omezení dodávek surovin a polotovarů její propad citelný. Například automobilka Hyundai v únoru 2020 oznámila snížení výroby o 26 %. Rovněž malé a střední podniky byly koronavirovou krizí výrazně zasaženy.

Korejská federace malých a středních podniků uskutečnila počátkem března průzkum, ve kterém více než 70 % dotazovaných podniků připustilo potíže způsobené epidemií a přibližně polovina konstatovala, že nemůže dostát svým závazkům v důsledku uzavřených továren v Číně. I když se původní propad ekonomiky daří od konce dubna vyrovnávat, mluví odhady o celkovém ročním propadu mezi 1–1,3 %. V polovině roku přitom byly odhady optimističtější – mluvilo se o kladné nule. Avšak přetrvávající epidemie a s ní spojená omezení vedla OECD i korejskou centrální banku k většímu pesimismu.

Statistiky vzájemného česko-korejského obchodu vykázaly za prvních 7 měsíců letošního roku překvapivě růst našeho vývozu o cca 4,5 % oproti roku 2019. Velký podíl na tom má vývoz automobilových pneumatik, který se rozběhl až ve 2. pololetí 2019. Dovozy z Jižní Koreje zůstaly v uvedeném období na přibližně stejné výši jako v loňském roce. Vzájemný česko-korejský obchod si tedy v 1. pololetí 2020 vedl lépe, než se původně odhadovalo.

Vládní reakce a opatření

Korejská vláda nepřistoupila k drastickým opatřením na rozdíl od velké části jiných zemí. Nedošlo tedy například k uzavření hranic či omezení leteckých spojení. Vláda rovněž nepřistoupila k zavírání škol, obchodů či restaurací. Nebyla omezena průmyslová výroba. Došlo pouze k zákazu vývozu respirátorů a roušek, protože denní produkce roušek na počátku března ve výši cca 6,5 mil. kusů nestačila domácí spotřebě.

Na podporu ekonomiky vláda počítala s uvolněním celkové částky cca 100 mld. EUR ve čtyřech postupných etapách, přičemž v první etapě v polovině března byla částka cca 18 mld. EUR směřována na povzbuzení ekonomiky, ve druhé etapě ve druhé polovině března vláda vyčlenila cca 62 mld. EUR na zabránění nestálosti trhu, třetí etapa na konci března ve výši cca 12 mld. EUR byla zaměřena na pomoc MSP a čtvrtá etapa v polovině dubna ve výši cca 8 mld. EUR byla vyčleněna na pomoc domácnostem. Reálně však do současnosti vláda vynaložila cca 20 mld. EUR (1,4 % HDP).

Jako nástroje byly použity státní garance úvěrů, příspěvky podnikům na mzdy zaměstnanců, příspěvky na výdaje za elektřinu či dotace na propagaci korejských výrobků v zahraničí. Zemědělcům korejská vláda pomáhá při hledání a najímání sezónních pracovníků a snížila poplatky za pronájem zemědělské techniky o 50 %.

Od počátku května 2020 jednala korejská vláda s čínskou stranou o usnadnění vízového styku a vytvoření tzv. „green line“ na hranicích mezi ČLR a Jižní Koreou pro podnikatele obou zemí. Toto opatření napomohlo rozjezdu těch podniků, jejichž fungování závisí na úzké spolupráci se subdodavateli či pobočkami v Číně. Uvedená jednání však nemění nic na skutečnosti, že roste snaha korejských firem snížit svou závislost na ČLR přesunem poboček a partnerů do jiných zemí. V té souvislosti Korea hledí především směrem k Indii a k Vietnamu.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Ze statistiky vzájemného obchodu za leden až květen 2020 vyplývá, že se pandemie výměny zboží mezi ČR a Korejskou republikou nijak významněji nedotkla. Český vývoz dokonce oproti roku 2019 narostl. V blízké budoucnosti však může dojít ke snížení obchodu v důsledku aktuální nižší poptávky ve většině sektorů včetně strojírenství, automobilového průmyslu, potravin či spotřebního zboží.

Po regeneraci globální ekonomiky lze očekávat návrat obchodních příležitostí jak ve stávajících oborech (všeobecné strojírenství, automobilový průmysl, laboratorní a optické přístroje, elektronika, potraviny, spotřební zboží), tak v oborech, které jsou pro vzájemnou spolupráci relativně nové, jako jsou nano- a biotechnologie, robotika, ICT služby apod.

Korejská vláda prosazuje zavádění tzv. „untact“ metod, které spočívají v poskytování služeb bez osobního kontaktu lidí. To vyžaduje zavádění nových technologických (mimo jiné softwarových) řešení, do kterých by se mohli čeští vývojáři zapojit.

Příležitosti je možno spatřovat také v dalším prohlubování stávající spolupráce v oblasti vědy a inovací. ČR by rovněž mohla profitovat z korejské snahy o snížení závislosti na ČLR a s tím souvisejícím hledáním nových partnerů.

Zpět na přehled zemí

Tchaj-wan

Makroekonomické dopady covidu-19

K 5. 10. 2020 bylo na Tchaj-wanu 518 potvrzených případů, 485 uzdravených a 7 nahlášených úmrtí.

K nejvíce zasaženým sektorům patří cestovní ruch, hotelnictví, obchod s luxusním zbožím a letecká doprava. Dle oficiálních údajů vzrostl reálný HPD o 2,2 % za první čtvrtletí roku 2020. Ve 2. čtvrtletí roku 2020 zaznamenal již mírný pokles, a to o 0,58 % (předběžný údaj).

Soukromá spotřeba v prvním čtvrtletí roku 2020 poklesla o 1,58 %, ve 2. čtvrtletí ještě více o 4,98 %, tato situace byla způsobena poklesem v restauračních a ubytovacích službách, veřejné dopravě a v cestovním ruchu (naopak se dařilo maloobchodnímu prodeji na internetu, online hrám, donáškové službě, e-commerce platformám, další spotřebě v domácnostech, prodeji aut a finančním službám).

Investice ve 2. čtvrtletí vzrostly o 2,73 % (pomaleji než v 1.  čtvrtletí), zejména díky růst investic do stavebnictví, strojů a zařízení. V daném období vzrostl výrobní sektor meziročně o 3,48 % (po nárůstu o téměř 6,6 % v předchozím čtvrtletí), zejména díky expanzi produkce polovodičů a počítačů, elektronických a optických výrobků. Reálný vývoz a dovoz zboží a služeb zaznamenal pokles (export o 3,5 % a import o 4,09 %).

Výhled Tchaj-wanu na ekonomický vývoj v celém roce 2020 je optimistický, i když bude/je rovněž ovlivněn šířením koronaviru po celém světě. Očekává se, že reálný HDP Tchaj-wanu vzroste v roce 2020 o téměř 1,56 % (předpověď pro 2021 je růst o 3,92 %). Dominance Tchaj-wanu v polovodičovém zpracovatelském průmyslu a vznikající poptávka po nových technologických aplikacích, jako jsou 5G, internet věcí a umělá inteligence, jakož i rozšiřování kapacit při obnovování výroby, podporují růst tchajwanského vývozu.

Nicméně kvůli oslabené světové poptávce, snižujícím se cenám ropy a poklesu turistů se očekává, že skutečný vývoz zboží a služeb klesne o 2,74 % za celý rok. Výdaje spotřebitelů zůstanou slabé, i když budou a jsou částečně kompenzovány různými opatřeními na podporu (soukromá spotřeba má klesnout o 1,44 % v 2020). Očekává se růst investic do fixního kapitálu o 2,41 %, zejména díky pokračujícím investicím v polovodičovém průmyslu, výstavbou 5G sítí, větrných elektráren na moři, opětovným investováním tchajwanských zámořských investorů a rekonstrukcí nebezpečných a starých budov a obnovou měst.

Vládní reakce a opatření

Tchajwanské vedení v reakci na šíření covidu-19 uvolnilo 60 mld. NTD (cca 49 mld. Kč) na financování preventivních opatření a dotace pro postižené podniky. S cílem zvýšení domácí poptávky jsou urychlovány investice a zadávání veřejných zakázek. V rámci speciálního programu se podporuje návrat tchajwanských investorů „domů“ a s tím související odstraňování administrativních překážek (realizováno ale rovněž z důvodu probíhající obchodní války mezi USA a Čínou).

Jsou zaváděny odložené platby (daň z příjmu, platby za telekomunikační služby) či snížené sazby (pro malé podnikatele snížená daň z příjmu právnických osob, slevy na elektřinu a plyn). Resorty dopravy, zdravotnictví, financí a hospodářství aplikují kompenzace pro ubytovací zařízení, zábavní parky a letecké společnosti. Administrativou vlastněné finanční instituce snižují úrokové sazby pro hypotéky a centrální banka vyčlení až 200 mld. NTD (cca 168 mld. Kč) pro půjčky pro malé a střední podniky.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Příležitosti se nacházejí v sektorech, které má Tchaj-wan v plánu dále rozvíjet: biotechnologie, zdravotnictví, polovodiče, digitalizace, sítě 5G a 6G, kybernetická bezpečnost. Tyto sektory se do značné míry překrývají s prioritami a s aktuálními trendy v ČR a jsou vhodné pro další spolupráci, včetně sdílení know-how v oblasti zelených technologií a technologií pro autonomní vozidla, ve kterých Tchaj-wan exceluje.

V energetice Tchaj-wan klade důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné (off-shore, na moři) a solární, naopak hlásí ústup od jaderné energetiky. Nadále k perspektivním oblastem pro hospodářskou i výzkumnou spolupráci z pohledu ČR lze zařadit dopravní průmysl (letectví a železniční průmysl), inteligentní strojírenství, nové materiály a cirkulární ekonomiku.

Představit své produkty a nabídnout svá řešení lze v rámci online veletrhů/seminářů, které organizují tchajwanské organizace na podporu obchodu či různá (oborová) sdružení i v koordinaci s Českou ekonomickou a kulturní kanceláří v Tchaj-peji, či Tchaj-pejskou ekonomickou a kulturní kanceláří v Praze.

Příležitost pro osobní setkání obchodních, investičních či výzkumných partnerů bude v rámci cesty předsedy senátu ČR na Tchaj-wan na přelomu srpna a září 2020.

Na říjen 2020 plánované Česko-tchajwanské technologické dny na Tchaj-wanu se přesunou na rok 2021. Cílem je podpora užší spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Plánuje se rovněž uspořádání již 18. zasedání Česko-tchajwanské podnikatelské rady pro hospodářskou spolupráci, kterou založil Svaz průmyslu a obchodu v roce 1998 společně s tchajwanským partnerem Čínskou mezinárodní asociací pro ekonomickou spolupráci (CIECA). Z důvodu pandemie a zrušeného MSV Brno 2020 se aktuálně jedná o náhradním termínu v roce 2021.

MPO pak připravuje na rok 2021 uspořádat pravidelné Bilaterální hospodářské konzultace (na Tchaj-wanu), jejichž hlavním přínosem mají být konkrétní podněty pro další rozvoj ekonomické relace.

Zpět na přehled zemí

Zpět na začátek

Pravidelné novinky e-mailem