Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek letos v květnu oznámil, že audit digitalizace zjistil 32 průšvihů – nedostatky byly v zadání zakázky, personálním obsazení i zpracování projektu. V dohledné době mají být potrestáni někteří úředníci ministerstva.

Na sčítání ztrát je brzy

Celkové finanční ztráty se zatím podle odborníků nedají odhadnout. Nový start digitalizovaného řízení se nicméně nestihne dříve než v roce 2028 a přechodná řešení nejsou ideální.

„Na ztráty se můžeme dívat z několik úhlů pohledu. Především z časového hlediska, kdy řada staveb musela být pozastavena. Kdo zná hodnotu peněz v rámci velkých stavebních celků, ví, že celková suma může být opravdu vysoká. Podstatné ale je, že se výpadek projeví až na konci roku 2025 nebo v roce příštím,“ říká předseda Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Robert Špalek.

V současnosti se totiž primárně realizují stavby, které byly povoleny do jara 2024. A další se začnou stavět podle návrhů podaných do 30. června 2024. Na skutečné dopady „pokaženého“ projektu si tedy budeme muset počkat ještě nejméně rok nebo dva.

Úřady, které se musely vrátit k původním systémům, ovšem hlásí problémy i rok poté, co byl Portál stavebníka uveden v život. Potíže zcela nezmizely ani poté, co začaly stavební úřady využívat takzvaný technologický bypass. 

Technologický bypass představuje datové rozhraní, které propojuje starší lokální systémy stavebních úřadů s novými, které byly spuštěny v červenci minulého roku. Jeho používání je dobrovolné – stavební úřady si mohou vybrat, ve které z aplikací povedou řízení. 

Audit podle ministra Kulhánka ukázal, že byly v projektu nedostatečně vymezené standardy řízení, nepodařilo se smysluplně obsadit klíčové pozice, a potíže byly i se zadáním zakázky. Komplikace znamenala údajně také absence kolaudace celého systému ještě před spuštěním.

Tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který se stal politickou obětí nedotažení kontroverzního projektu, výsledky auditu zpochybňuje a stále tvrdí, že systémy fungují.

Současný ministr Kulhánek Bartoše (respektive tehdejší vedení ministerstva) letos v květnu opět kritizoval: „MMR manažersky zásadně pochybilo tím, že akceptovalo časovou tíseň, do které se DSŘ dostala, a neodsunulo spuštění systému na později. Ministerstvo také nedostatečně komunikovalo s klíčovými partnery.“

Stavebnictví scházejí desítky tisíc pracovníků. Nejvíce chybí řemeslníci a technické profese 

Přestože byl na Bartoše už na počátku loňského roku vyvíjen tlak, aby spuštění Portálu stavebníka odložil, ten se chtěl vlajkovou lodí Pirátů pochlubit za každou cenu, a v původním termínu.

Jak říkával Jan Werich, na světě by bylo mnohem méně práce a namáhání, kdyby lidé věděli napřed, co se podaří a co ne. Většina politiků ale i odborníci se dnes shodnou na tom, že se projekt nedotáhl do konce a že s nápravou bude ještě mnoho práce a namáhání.

Největší excesy odstraněny?

Místopředseda ČKAIT Radim Loukota nechce digitalizaci stavebního řízení kritizovat za každou cenu a nabízí střízlivý pohled na současný stav: „Podání jsou dnes možná, největší excesy jsou odstraněné. Zásadní chyba v podobě nemožnosti nahrát projektovou dokumentaci bez digitálně podané žádosti byla po 10. prosinci 2024 vyřešena novou funkcionalitou. Po vložení projektové dokumentace vkladatel obdrží odkaz, který lze přiložit k písemné žádosti i volně přeposílat dalším účastníkům,“ shrnuje.

Zároveň ale zástupci ČKAIT poměrně ostře kritizují to, že jsme až po půl roce dosáhli toho, že portál stavebníka „není v přímém rozporu se zákony této země“.

„Nevím, jestli je opravdu vrcholem digitalizace v 21. století to, že stavebník někam nahraje dokumentaci ve formátu PDF. Ani nadále systém neumožňuje vloženou projektovou dokumentaci prohlížet online v systému, ale každý si ji musí stáhnout do svého počítače,“ připomíná Loukota.

Projektová dokumentace navíc není významně zabezpečena před zneužitím, například vodoznakem. Riziko zcizení může být pro řadu stavebníků či projektantů nepříjemné, nemluvě o riziku krádeže citlivých údajů.

Napravit nedostatky digitalizace měl pomoci i výše zmíněný technologický bypass. Jak se to povedlo, si přečtěte v rozhovoru se zástupci ČKAIT.

Co měla digitalizace přinést?

Stavební povolení pro rodinný dům do měsíce, pro složitější stavby do 60 dní. Takové lhůty sliboval tehdejší ministr Ivan Bartoš.

Digitalizace stavebního řízení měla v ideálním případě stavebníkům, projektantům či developerům zásadně ulehčit život. Stavebníci měli ocenit například možnost podávat namísto desítek žádostí pouze jeden návrh online. Intuitivní formulář měl účastníka jednoduše provést celým procesem.

Portál stavebníka měl být klíčovým nástrojem pro usnadnění procesu stavebního povolování a koordinaci mezi různými subjekty – tedy efektivnější a snadnější komunikaci mezi stavebníky, projektanty a úřady, a to díky možnosti sdílet online všechny potřebné dokumenty a informace.

Stát měl mít lepší kontrolu nad stavebním řízením a případně i přehled o tom, kde se celý proces zadrhává, jaká je průměrná délka stavebního řízení, kolik je odvolání a podobně.

Zákonodárcům je třeba přiznat, že v souvislosti se zavedením Portálu stavebníka došlo už dříve k několika pozitivním změnám ve stavební legislativě (a nejde jen o to, že projekty musejí splňovat přísnější ekologické normy).

Zkrátila se například doba potřebná k vyřízení stavebního povolení. Nová legislativa navíc přinesla poněkud jasnější definice a pravidla, což usnadňuje orientaci v požadavcích na stavební projekty. Bez fungujících nástrojů jsou ale zákonná vylepšení zbytečná.

Jaké jsou důsledky auditu?

Podle ministra Kulhánka bude odpovědnost lidí z MMR za digitalizaci vyvozena ještě letos v létě (jméno Ivana Bartoše v této souvislosti nezmínil).

„Zásadní manažerská pochybení jsou nicméně jednoznačná. Co se týče role jednotlivých pracovníků, tak budou probírány v rámci klíčových zjištění auditu. Bude záležet i na tom, jestli lidé na ministerstvu stále pracují nebo ne,“ sdělil Kulhánek.

Odpovědní lidé, kteří na MMR zůstali, budou zřejmě potrestáni pokutou, vytýkacím dopisem, nebo mohou být i propuštěni. To, že někdo odpovědný skončí před soudem, se očekávat zřejmě nedá. Policie nicméně bude mít od MMR k dispozici finální verzi legislativní části auditu.

První stavební úřady používají dobrovolný technologický bypass DSŘ. Vláda zapojí další

„Už před vyhotovením auditu jsme podnikli řadu kroků, aby nové řešení lépe odpovídalo potřebám různých skupin uživatelů. Pravidelně se k tomu scházíme se zástupci větších i menších stavebních úřadů, samospráv a profesních organizací,“ dodává ministr zejména s poukazem na výše zmíněný technologický bypass.

Kulhánek mezi základní problémy nezdařené digitalizace zařadil nedostatečně vymezené standardy řízení, personální neobsazení klíčových pozic, zakázkové potíže nebo absenci kolaudace celého systému ještě před spuštěním.

Česku také hrozilo, že ho za špatně fungující digitalizaci potrestá Evropská unie. Potíž měla nastat zejména kvůli nesplnění cílů (milníků), ve kterých se ČR zavázala zkrátit proces povolování staveb nejméně o dva roky, či dodat plně funkční agendový informační systém.

Sankce mohly dosáhnout více než 13 miliard korun. Tyto peníze by šly z unijních prostředků určených pro Národní plán obnovy, což by mohlo mít citelný dopad i do dalších odvětví. Podle Kulhánka se ale černý scénář nenaplní. Ministerstvo s Evropskou komisí jedná a jednání mají spět ke zdárnému konci. Česko tedy o evropské peníze zřejmě nepřijde.

Vládní garnitura je nicméně pozadu se zadáním nové zakázky. „Na konci června budeme mít v ruce dokončenou byznys a funkční analýzu, zároveň už nyní pracujeme na možnostech konkrétnější podoby nové veřejné zakázky,“ informuje vrchní ředitelka sekce IT MMR Pavlíková.

Potřebujeme předvídatelnost a spolehlivost, ne plané sliby

Zástupci ČKAIT se kritice bývalého vedení ministerstva nediví. Stavebnictví prý potřebuje především předvídatelnost a spolehlivost. Namísto toho podnikatelům a firmám v oboru předchozí i současná vláda slibovala zrychlení a zjednodušení – a reálně došlo k pravém opaku.

„Nikdo předem nevěděl, z jaké rychlosti povolovacího řízení startujeme. Relevantní informace o výchozí délce povolování neexistovaly. Vycházelo se především z údajů jakéhosi žebříčku DoingBusiness, který však pro zásadní metodologické chyby přestal být vydáván již od roku 2020. Druhým zdrojem informací byly a dosud jsou pravidelné ankety mezi vybranými 30 až 40 stavebními podnikateli, které rozhodně nemohou ukázat na skutečné problémy našeho odvětví,“ popisuje předseda ČKAIT.

Loňský průzkum mezi autorizovanými osobami komory ukázal, že podle dříve platné legislativy a s původním systémem získávali stavebníci stavební povolení průměrně v rozmezí půl až jednoho roku.

„Nejedná se tedy o desetiletí, jak opakovaně tvrdí někteří silní hráči na trhu, kteří však často do této lhůty započítávají i to, že několik let čekali na změnu územního plánu, který umožní realizovat jejich podnikatelský záměr. Délka povolovacího řízení se musí počítat mezi podáním žádosti a vydáním pravomocného rozhodnutí,“ upozorňuje Špalek.

K předsedovi ČKAIT se přidává i Radim Loukota: „Podle starého novelizovaného zákona jsme dostali stavební povolení většinou během šesti až dvanácti měsíců, nyní máme za sebou tři čtvrtě roku digitalizace stavebního řízení, kdy místo zjednodušení a zrychlení nastal pravý opak. Podle našich indikací je většina žádostí podaná v minulém roce zatím podána marně, respektive bez jakékoliv reakce ze strany stavebního úřadu.“

Stavební úřady byly loni zavalené zejména kvůli tomu, že většina stavebníků spěchala s podáním své žádosti do 30. června 2024, aby se řešily ještě podle starého stavebního zákona. Do poloviny loňského roku přišlo na stavební úřady tolik žádostí jako obvykle za celý rok a jejich vyřízení trvalo neúměrně dlouho.

Specialisté se v tom naučí chodit

Zástupcům stavebníků se nelíbí, že se nová zakázka protahuje a že ke spuštění nového funkčního systému nedojde dříve než za dva roky a spíše až v roce 2028.

„Očekáváme nicméně, že systémy se budou postupně zprůchodňovat a chyby odstraňovat. Projektové kanceláře na to nasadí specialisty, kteří se v tom „naučí chodit“,“ sděluje v rozhovoru pro Businessinfo.cz Radim Loukota.

Ke zjednodušení a zrychlení stavebního řízení je stále daleko. A jak budou nové systémy fungovat? Mnohé ukáže zadávací dokumentace na novou zakázku. „Snad do ní jako klíčoví uživatelé části Portálu stavebníka budeme moci promluvit,“ doufá zástupce ČKAIT.

Jeho profesní organizace se ostatně chtěla více podílet i na přípravě digitalizace. Pokud by MMR do roku 2024 vycházelo víc vstříc připomínkám a upozorněním profesních organizací a zástupců stavebníků, možná nemuselo ke kritické situaci dojít.

Většina připomínek a podnětů ČKAIT zůstala bez reakce, aspoň té oficiální

„Absolvovali jsme několik schůzek, byli jsme součástí pracovní skupiny, ovšem až poté, co se problém s digitalizací projevil naplno, tedy po 1.7.2024. Většina našich připomínek a podnětů zůstala bez reakce, aspoň té oficiální,“ tvrdí Loukota.

MMR a pověřený mezirezortní tým se podle něj soustředil na zadání úkolů pro vývojáře především v oblasti rozhraní využívaném stavebními úřady. Portál stavebníka zůstal mimo pozornost a nadále je paradoxně vnímán jako méně problematická část celé DSŘ.

„Soudím tak podle vyjádření několika vládních představitelů, že Portál zůstane bez větších zásahů až do zmíněných let 27/28, kdy by měl fungovat zcela nový systém,“ dodává Loukota.

Co ještě pálí stavebníky?

Stavebnictví se ale nepotýká jen s komplikacemi v digitalizaci. Souvisejícím a nemalým problémem je prováděcí vyhláška o projektové dokumentaci v novém stavebním zákoně.

Nové prováděcí předpisy podle ČKAIT výrazně komplikují práci stavebníkům.

„Ve zkratce jde o to, že ti, kdo neprokáží zahájení příprav projekčních prací již před 1. 7. 2024, musejí postupovat podle nového stavebního zákona. A pokud stavebníci již musí postupovat podle nové prováděcí vyhlášky o projektové dokumentaci, musejí k žádosti o povolení záměru (stavby) přikládat velmi redukovanou výkresovou část. Tato dokumentace pro rozhodnutí o umístění stavby ovšem neumožňuje navrhnout nejefektivnější ani nejbezpečnější řešení v řadě klíčových parametrů,“ popisuje Robert Špalek.

Bez širších znalostí od specialistů prý nelze často vyřešit dispozice, spočítat statiku, navrhnout požárně bezpečnostní řešení, zodpovědně vyřešit dopady na životní prostředí či optimalizovat budoucí provoz.

„Ani dotčené orgány státní správy se při nedostatečně podrobné dokumentaci vlastně nemají k čemu vyjadřovat. Kromě jiných negativních dopadů se autorizované osoby-projektanti obávají, že se u takto povolených staveb při zpracování dalšího stupně projektové dokumentace pro provedení stavby ukáže, že stavbu není možné realizovat v navrženém objemu či podobě. Je to opravdu chaos, který projektantům zbytečně přidělává práci a zbytečně prodražuje realizaci staveb,“ uzavírá předseda ČKAIT.

Jakub Procházka