Digitalizace nezdigitalizovatelného?



Digitalizace je takříkajíc vaším „denním chlebem“. V čem je podle vás její největší výhoda? 
Lidstvo dokáže editovat DNA, může si dovolit vystřelit automobil na oběžnou dráhu Marsu, malá firma z Prahy se může podílet na misi k asteroidu a většina z nás denně používá univerzální kus elektroniky, který nahrazuje dříve samostatná zařízení, od telefonu přes kalendář, kalkulátor, fotoaparát, přehrávač hudby, záznamník zvuku, slovník, svítilnu až po budík. To vše díky digitalizaci. Space Systems Czech nyní digitalizuje i obor, který se jeví na první pohled čistě analogový, a to archeologii.

Dnes se digitalizace možná častěji skloňuje v souvislosti se zefektivňováním výroby a datovou analytikou vedoucí k úsporám. Mně osobně by potěšilo, kdybych, když přijdu k lékaři, nemusel ručně vyplnit žádný formulář a sestra nebyla zatížená nesmyslným ručním přepisováním  údajů a další administrativou, která není produktivní. Obzvláště při nedostatku zdravotního personálu jde o trestuhodné plýtvání a nemocniční software ze století páry by měl skončit v muzeu.

Vaše firma se věnuje systémovému inženýrství a vyvíjení softwarů v nejrůznějších průmyslových oborech. V jakých konkrétních oblastech vidíte její největší potenciál a proč?
Z oblastí, ve kterých působíme, může mít největší přínos využívání zdrojů z vesmíru, transformace automobilového průmyslu na poskytovatele mobility a již zmíněný software pro zdravotnictví. Vesmír tvoří poslední velmi zřetelnou hranici, za kterou lidstvo obtížně proniká. Přitom například znalost polohy, kterou nám dnes s naprostou samozřejmostí poskytuje družicový systém GPS a nově i evropský systém Galileo, je zcela zásadní pro náš moderní svět. A naše mise k asteroidu má dokonce jako jeden z cílů experiment zahrnující odklon asteroidu, aby tato technologie byla dostupná v případě velmi, velmi nepravděpodobné události ohrožení Země tělesem z vesmíru. V žertu bych mohl prohlásit, že kdyby dinosauři měli vesmírnou agenturu a Space Systems Czech, mohli by dále rozvíjet svoji velkou civilizaci.

Transformace výrobců aut na poskytovatele mobility je nyní často skloňována. Při odklonu od automobilu jako statusového symbolu a při problematickém parkování ve větších městech (kde si minimálně někteří politici myslí, že problém se vyřeší ohraničením modrou čárou na vozovce), přestává být zajímavý samotný automobil a začne být zajímavá rychlost přemístění, kdy vhodný mód přepravy závisí na konkrétní situaci.

Dodavatelský řetězec od výroby šroubku přes dodávku řídící jednotky až po přistavení vozidla, jeho údržbu a pojištění se tím dále komplikuje. To je na jedné straně dobrá věc, protože Henry Ford také docílil masové produkce tím, že nevyráběl celý vůz, jak bylo na začátku 20. století zvykem, ale začal dohromady montovat části od jednotlivých dodavatelů.

Je třeba, abychom se všichni zamýšleli nad tím, kterou rutinní činnost nechceme dělat 
a jak nás může nahradit počítač.

Na začátku 21. století je k úspěchu třeba kombinovat nejen mnohem větší množství hotových dílů, ale i služby, a to vše mnohem rychleji. Zde vidím velkou příležitost pro nezávislého výrobce softwaru jako jsme my. Obzvláště povede-li se změna paradigmatu, strany, které si doposud nevěřily a k vzájemné interakci potřebovaly určitou autoritu, začnou kooperovat pomocí blockchainu a vše automatizovat tzv. chytrými kontrakty.

Blockchain bude mít zásadní význam i v digitalizaci zdravotnictví. Nyní už většina zdravotní agendy sice běží digitálně, ale i tak je ke vzájemné důvěře potřeba podpis a razítko. Pošlete-li v rámci nemocnice vzorek krve do laboratoře, lékařka či sestra musí obvykle zadat požadavek do nějakého laboratorního systému a zároveň vystavit, podepsata orazítkovat papírovou žádanku, která se dále zpracovává a hlavně archivuje. V roce 2018 máme k dispozici skvělou technologii, která nutnosti dvojitého zpracování nepotřebuje.Blockchain je díky neměnnosti záznamů, jejich důvěryhodnosti a decentralizaci pro zdravotnictví ideální, ale odhaduji, že bude chvíli trvat, než se nasazení takové databáze od nás někdo odváží objednat.

Konkrétně v České republice jsou nemocniční informační systémy velmi zastaralé, protože omezený počet firem s již nasazenými systémy aktivně brání otevření API pro připojení, tedy konkurenci, a nemusí řešit rozvoj ani uživatelskou přívětivost systému. Pokud byste například čekali, že po zpracování žádanky a vyhodnocení vzorku v laboratoři se lékař dozví o dostupnosti výsledku, spletli byste se. Většina systémů takto „pokročilou“ notifikaci neumí. Dokonce ani v tzv. režimu STATIM, který označuje nejvyšší urgenci.

Proto jsme cíleně začali vyvíjet nemocniční informační systémy. Máme již hotový pokročilý rezervační systém GalaxyMD s moderní architekturou a uživatelským rozhraním v podobě webové aplikace fungující i na telefonech. První nemocnice, ve které jsme ho nasadili, si jej velmi pochvaluje. Systém umí plánování rehabilitační péče s neomezeným množstvím konfigurovatelných závislostí i obecné ambulance a automaticky nabízí optimální varianty.

Zvládli jsme i připojení se do existující nemocniční databáze. I takováto relativně jednoduchá změna zvýší efektivitu pracoviště, ušetří administrativu rehabilitačnímu personálu, zvýší komfort pacientů a díky management modulu poskytne přehled managementu nemocnice.

Vaše společnost se nachází nejen v České republice, ale také ve finském Espoo. Je velký rozdíl v českém a finském přístupu k novým technologiím a digitalizaci ze strany (odborné) veřejnosti?
Finsko poskytuje učebnicové příklady správného rozvoje využití technologií, ale i ukázkové pády. Mnozí patrně znají příklad Nokie s centrálou také v Espoo, společnosti vyrábějící gumu, která dokázala dominovat trhu s mobilními telefony, ale zaspala, včas dostatečně neotevřela svůj systém externím vývojářům a upadla do zapomnění. I tak je ale dnes prosperující společností dodávající telekomunikační infrastrukturu. Když jsme s finskými kolegy zakládali pražskou Space Systems Czech, zvládli jsme celý proces v řádu několika týdnů. Z mého pohledu tedy přiměřeně rychle, ale digitalizovaní Finové se podivovali, proč mluvím o týdnech a ne dnech.

Vesmír tvoří poslední zřetelnou hranici, za kterou lidstvo obtížně proniká.
Daniel Štefl, Co-founder

Digitalizaci nelze provést tak, že velká firma zřídí nové oddělení a zavelí: „Digitalizujte!”. Je třeba, abychom se všichni zamýšleli nad tím, kterou rutinní činnost nechceme dělat a jak nás může nahradit počítač a pak se nebáli na její odstranění najmout menší externí firmu. Přirozeně ideálně nás.

Myslíte si, že by si Češi měli z finského přístupu vzít nějaký příklad? Pokud ano, tak jaký?
Ano, po sauně nemusíme skákat do ledové vody, ale stačí se projít po břehu jezera. Můžeme se učit vzájemně. Mně osobně dělá radost finská transparentnost a s chutí tuto hodnotu do Space Systems Czech přejímáme. A patrně bychom také neměli přehlížet vzdělávací systém, kdy se děti dokážou naučit více při menším počtu hodin strávených ve škole. Nicméně jde o oblast, které nerozumím a nemohu se pouštět do srovnání. Finové se od nás mohou učit, že běžná konverzace s lidmi není nic divného, přirozeně totiž mají tendenci příliš nemluvit.

Převzato z magazínu TA.Di vydávaném Technologickou agenturou ČR, autor: Veronika Dostálová.