Digitalizace účetnictví kulhá. Daňové informační schránky vyvolávají zmatek



Digitalizace státní správy v Česku zaostává za vyspělými zeměmi. Projevuje se to v mnoha oblastech, včetně účetnictví. Přestože úřady i v této oblasti v řadě případů striktně vyžadují elektronický přístup, jeho funkčnost značně pokulhává.

„Digitální komunikace se státní správou je pro účetní náročná, protože s ní, na rozdíl od většiny lidí, pracují v zásadě denně. Příkladem je Daňová informační schránka (DIS), jejíž použití je v tuhle chvíli spíš matoucí. Koncem roku by snad mělo dojít k novelizaci související legislativy. Je totiž předložen návrh zákona, kterým se mění daňový řád a dotýká se též DIS. V tomto ohledu Komora podporuje rozšiřování elektronizace správy daní, stejně tak zavedení a spuštění projektu Moje daně,“ říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Podle jeho slov byl dlouho jedním z hlavních problémů přístup účetních do Daňové informační schránky. „Neboť do DIS se dostane jen samotný podnikatel, případně statutární zástupce společnosti, přes svoji datovou schránku. Účetní musela mít generální plnou moc, což bylo v zásadě nerealizovatelné. V současnosti již plná moc nemusí být generální. Došlo ke změně, ke zmírnění, takže někteří ji využívají, ale je třeba se domluvit s podnikatelem. Každopádně přihlášení přes daňovou schránku oprávněné osoby je nepraktické,“ upozorňuje Libor Vašek.

Zmetek za státní finance

Negativní reakce účetních eviduje komora také na obsah, podobu a strukturu informací, které jsou v DIS k dispozici. Kritiku vyvolává především nejčastěji využívaná rubrika „Přehled stavu osobních daňových účtů“, kde by účetní očekávali přehled o zaplacení, případně nezaplacení, jednotlivých daní.

„Bohužel informace nebývají aktuální, mění se i zpětně, a to dost často. Takže když se dnes podíváme na stav účtu k dnešku, tak tam zítra může být něco jiného. Na portálu je vyloženě uvedeno ‚Upozornění na platnost zobrazených dat‘ neboli ‚Zobrazená data mají pouze informativní charakter a v žádném případě nenahrazují potvrzení o stavu osobního daňového účtu vystaveného správcem daně na místně příslušném finančním úřadě. Zobrazená data nemusí být úplná a nemusí také obsahovat všechny aktuální a dostupné údaje.‘ Vypovídací schopnost je tedy prakticky nulová…“ upozorňuje Libor Vašek na jednu z absurdit systému, který byl uhrazen z veřejných prostředků a především převzat ze strany Finanční správy.

Zmatek místo jistoty

Navíc ze zobrazovaného přehledu není na první pohled jasné, jestli se jedná o přeplatek nebo nedoplatek. Je uvedena pouze hodnota ve sloupci zůstatek. „Po rozkliknutí detailu je možné vidět pohyby ‘má dáti‘ a ‘dal‘, takže je potřeba mít účetní průpravu, aby člověk zobrazovaným datům porozuměl. DIS má sloužit daňovým subjektům, je tak zarážející, proč je zobrazované MD a DAL z účetnictví Finančního úřadu. Pohled by měl být ze strany daňového subjektu a použitá terminologie by mohla být jednoznačnější,“ poukazuje předseda Komory certifikovaných účetních.

V DIS je podle něj i další absurdní rubrika pojmenovaná „Přehled písemností“. Ani ta nefunguje tak, jak by očekávala logika a zdravý rozum. „Zobrazí se jen číslo jednací a předměty písemností, které byly doručeny na Finanční úřad nebo z Finančního úřadu. Ale to je vše. Na samotné písemnosti se nedá prokliknout. Bylo by užitečné dostat se až na samotný dokument a jeho obsah. Přitom právnické osoby musí komunikovat s Finančním úřadem pouze elektronicky, takže všechny písemnosti musí být na Finančním úřadu někde v elektronické podobě uloženy. Mohly by být tedy i v DIS zobrazovány. Stejně tak Finanční úřad doručuje jen elektronicky,“ zdůrazňuje Libor Vašek.

Podstatné informace chybí

Výhrady má také k další záložce „Daňový kalendář“, v němž se zobrazují jen povinnosti, kdy je termín podání. „Není žádná další informace například o částce k platbě, o tom, zda povinnost byla nebo nebyla splněna. Prostě je jen uvedeno, co se má kdy podat…“ doplňuje Libor Vašek. Daňové informační schránky jsou přitom jen vrcholkem ledovce ukazujícím, jaké nepříjemnosti a absurdity elektronická komunikace účetních se státní správou v Česku provází.

Z průzkumu, který si komora nechala vypracovat, vyplývá, že podle účetních jsou hlavní problémy digitální komunikace se státní správou způsobeny těžkopádnosti a složitosti. Systém je pomalý a neefektivní, protože chybí i takové triviality, jako je například propojenost mezi úřady nebo možnost stáhnout již jednou odeslaná data třeba ve formátu PDF.

Skutečnost, že jednotlivé registry nejsou propojené, vede podle účetních k přebíhání z jedné kanceláře úřadu do druhé s vytištěnými formuláři v ruce. Zrychlení komunikace ze strany státní správy a možnost komunikovat jedním „kanálem“ je tak požadavkem nejen účetních.

Z odpovědí na dotazy, které portál BusinessInfo.cz zaslal Finanční správě, přitom vyplývá, že o vážných nedostatcích nemá tušení. „Takové signály nemáme,“ potvrdil Lukáš Heřtus, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

O problémech úřad neví

Podle jeho slov Daňové informační schránky fungují od roku 2006 a mají pro takzvané autorizované uživatele přinášet informace z osobních daňových účtů a veřejné části spisu vedených Finanční správou ČR.

Kromě tristního stavu portálu DIS podle účetních digitalizaci málo zohledňuje i současná daňová legislativa. Klasický příklad, se kterým se účetní v souvislosti s digitalizací potýkají, začíná podle zástupců komory již u tak jednoduché otázky: „Co je originál dokladu (faktury), který účetní obdrží jako přílohu ve formátu PDF mailem?“ V praxi odpoví až 80 procent účetních, že vytištěné PDF, což je špatně. Přitom tyto otázky související s každodenní praxí účetních, které navíc nejsou žádnou novinkou několika posledních let, nejsou nijak legislativně řešeny.

Účetní se nyní obávají, aby podobně zmatečný a uživatelsky nepřátelský, jako je nyní portál Daňové informační schránky, nebyl také plánovaný portál Moje daně. „Vyčkáváme na to, jaká bude finální podoba. Velmi by ale pomohlo, kdyby na příslušném portálu byly k dispozici aktuální informace o daňovém subjektu, který by účetní mohli využívat ve své agendě, například zaručené stavy daňových účtů, tedy nedoplatky a přeplatky, nikoliv jen informativní. Dále archivace dokumentace komunikace s Finančním úřadem, včetně například daňových přiznání, což by velmi pomohlo i při přebírání klientů mezi účetními,“ zmiňuje Libor Vašek.

Podle Finanční správy by měl být portál Moje daně modernizovaným systémem pro komunikaci s Finanční správou, který by svým charakterem měl být podobný prostředí elektronického bankovnictví. „Nabídne mnoho nových funkcionalit, jako je automatické předvyplňování daňových formulářů, osobní daňový kalendář na míru či jednoduchý přístup bez zdlouhavých autorizací,“ zmiňuje Lukáš Heřtus výhody chystaného systému.

Zapojí internetové bankovnictví

Podle něj se uživatelé budou moci přihlásit prostřednictvím takzvané e-identity, tedy nových občanských průkazů vybavených kontaktním čipem, zároveň ale Finanční správa jedná i o možnosti využít identitu pro přihlašování do internetového bankovnictví, čímž by se přihlašování zpřístupnilo více než 5,5 milionům uživatelů, kteří internetové bankovnictví běžně využívají. Samozřejmostí bude také přihlášení prostřednictvím datových schránek či běžných přístupových údajů vydaných Finanční správou.

Uživatelé budou moci dále odesílat přiznání a žádosti z Daňové informační schránky bez nutnosti podání například autorizovat uznávaným elektronickým podpisem. „Na samotný závěr se uživateli zobrazí všechny potřebné platební informace včetně možnosti platby pomocí QR kódu,“ dodává Lukáš Heřtus. Se spuštěním modernizovaného daňového portálu počítá Finanční správa v první fázi na konci roku 2020, poté předpokládá postupné rozšiřování jeho funkcí.

Na skutečnost, že v Česku digitalizace účetnictví příliš nefunguje, nepřímo ukazují i statistiky. Počet účetních vzrostl za posledních 10 let o 20 procent, konkrétně z 69 tisíc na více než 83 tisíc, zatímco podnikatelů za stejné období jen o necelých 8 procent. Kromě většího zájmu o outsourcing účetních služeb je dalším důvodem vysoký objem „ruční“ práce účetních a velký objem „papírování“, který neumožňuje účetním pracovat efektivněji a zvládnout větší množství klientů.

Zlepšení přinesou IT inovace

Kromě efektivnějšího fungování digitálních nástrojů státu v oblasti účetnictví a daní by mohl zlepšení přinést také vývoji IT systémů pro tento obor. „Velké společnosti uvolňují nemalé prostředky do nástrojů jako je business intelligence, automatizace či digitalizace. Tím se celý proces zpřesňuje a zrychluje. Více podnikatelům se zároveň zpřístupní kvalitní odborné poradenství při finančním řízení. Velké poradenské společnosti také mohou nastavit ceny srovnatelné s účetními podnikajícími samostatně,“ doplňuje partnerka poradenské skupiny BDO Edita Ševcovicová. K novinkám patří i nasazení umělé inteligence do účetnictví.

Nárůst počtu firem působících v oboru kromě větší konkurence přinesl i rostoucí množství nepoctivých podnikatelů v oblasti účetnictví. To působí problémy především živnostníkům a malým firmám, kteří jsou většinou na externí služby v této oblasti odkázáni.

Dalibor Dostál