Ekonomiky pobaltských států se v roce 2020 propadly, mzdy ale rostly

Zvládla pandemický rok 2020 lépe Litva, Lotyšsko nebo Estonsko? A kde nejvíce rostly mzdy?

Všechny státy Pobaltí zaznamenaly dle očekávání v roce 2020 propad svých ekonomik. Pandemii koronaviru a přijatá restriktivní opatření nejlépe zvládla Litva. Její HDP se v meziročním srovnání snížil o 1,3 procenta. Podobně jako v jiných zemích za propadem stojí především sektor ubytování a stravování. Výrazné ztráty však zaznamenal i sektor přepravy a skladování. Hlubšímu propadu naštěstí zabránily dobré výsledky litevského průmyslu, energetiky a IT sektoru.

Litva napříč Pobaltím zaznamenala zároveň nejrychlejší růst mezd. Podle údajů litevské Správy sociálního zabezpečení (SoDra) se oproti roku 2019 průměrná měsíční mzda zvýšila přibližně o 13 procent. Ve čtvrtém kvartálu roku 2020 činila průměrná hrubá měsíční mzda 1467 eur, čistá 935 eur. Litevský statistický úřad dokonce uvádí pro čtvrtý kvartál loňského roku průměrnou hrubou měsíční mzdu ve výši 1524 eur.*

Největší propad ekonomiky naopak loni zažilo Lotyšsko. Jeho HDP se snížil o 3,6 procenta. Zatímco sektor výroby dokonce nepatrně vzrostl o 0,4 procenta, ekonomiku táhl dolů sektor služeb (propad o 4,8 %). Nejcitelnější vliv měla pandemie na sektor ubytování a stravovacích služeb, kde došlo k propadu o 38,1 %. Tragické byly důsledky i pro sektor dopravy a skladování, které zaznamenaly pokles 14,9 %. Na druhé straně v roce 2020 Lotyšsko sklidilo historicky nejvíce obilí (3,5 mil. tun).

S ohledem na nepříliš příznivý vývoj HDP byl poněkud překvapující růst mezd v Lotyšsku, a to přibližně o šest procent. Průměrná hrubá měsíční mzda se vyšplhala na 1143 eur. Pro srovnání, zajímavým ukazatelem je mediánová hrubá měsíční mzda, jež loni dosáhla částky 893 eur, čistá 664 eur.

Estonská ekonomika si za rok 2020 meziročně pohoršila o 2,9 procenta. Důvody propadu jsou podobné jako v Litvě a Lotyšsku, nicméně Estonsko navíc potrápil i výrobní sektor a v posledním kvartálu loňského roku rovněž sektor zemědělství, lesnictví a rybolovu. Navzdory omezením, které koronavirus připravil transportu, se Estonsko těšilo z rekordního exportu a importu zboží. Rovněž zde evidujeme změnu mezd s plusovým znaménkem. Ve srovnání s Litvou a Lotyšskem byl růst sice nejpomalejší, přesto činil téměř tři procenta.

Podle údajů estonského statistického úřadu byla vloni průměrná hrubá měsíční mzda v zemi 1448 eur. Pro Estonce se přitom jedná o nárůst střídmý, neboť za posledních 10 let se tempo růstu mezd nedostalo pod pět procent, spíše překračovalo hranici sedmi procent. Konečné bilanci pomohly výsledky ze sektoru IT a komunikace, dále finančnictví a pojišťovnictví, ale také z oblasti energetiky.

*Pozn. Zahraniční kanceláře CzechTrade Pobaltí – od ledna 2019 Litva přenesla výraznou část platby povinného sociálního pojištění ze zaměstnavatele na zaměstnance. Těm se tak zvýšily odvody na sociálním pojištění ze 3 na 19,5 procenta. Daňová reforma přinesla rovněž zvýšení daně z příjmu fyzických osob (z 15 na 20 %). Obojí výrazně zvýšilo absolutní hodnotu hrubé měsíční mzdy.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Pobaltí.
Zdroje: LRT, ERR, BNN NEWS, Statistics Lithuania, Central Statistical Bureau of Latvia, Statistics Estonia

Pravidelné novinky e-mailem