Energetika bez hranic: v Evropě bují výstavba podmořských kabelů

Díky masivní výstavbě větrných a fotovoltaických elektráren disponují některé země střední a západní Evropy při vhodném počasí nadbytkem elektřiny.



Skandinávské země v čele s Norskem zase mají dostatek přečerpávacích elektráren, kam je elektřinu možné uskladnit a v případě potřeby ji zase poslat zpět. To je zjednodušeně řečeno hlavní důvod, proč kvapem přibývá projektů výstavby elektrického propojení pod Severním a Baltským mořem.

Pokládání vedení vysokého napětí po dně baltského moře zažívá boom. Do pěti let se má kapacita podmořských elektrických dálnic zvýšit o 60 procent.

„Energie půjde tam, kde bude potřeba, může jít oběma směry v závislosti na počasí,“ vysvětluje Jane Amilhatová z ředitelství Evropské komise pro energetiku (DG Energy), která má na starosti rozvoj přenosových soustav v Evropě a koordinaci mezi jednotlivými regiony.

Aktuálně je ve výstavbě nebo v pokročilé fázi plánování sedm projektů o celkové kapacitě 7 tisíc megawattů. V závislosti na kapacitě a délce se náklady na jejich zbudování pohybují mezi 600 miliony a dvěma miliardami eur.

Třeba interkonektor COBRAcable propojí Dánsko s nizozemským pobřežím, NordLink bude transportovat elektřinu mezi Norskem a Německem, NordSeaLink zase napojí Norsko na elektrickou síť Velké Británie. Do roku 2025 tak má kapacita kabelů mezi severem a kontinentální Evropou vzrůst o 60 procent.

Intekonektory mezi dvěma státy však nejsou jedinými kabely, které na dně Baltu aktuálně vznikají. Další vedení propojují pobřeží s četnými větrnými parky, které se nacházejí i sto kilometrů od pevniny.

„Každý rok proběhne aukce na výstavbu větrných parků a Tennet k ní postaví připojení,“ vysvětluje Saskia Jaarsmaová z provozovatele přenosové soustavy Tennet.

Společnost spravuje 22,5 tisíce kilometrů sítí v Nizozemsku a části Německa, a odpovídá tedy i za napojení rozsáhlého území mezi dánským, německým a nizozemským pobřežím, kde se v budoucnu očekává masivní rozvoj větrné energetiky. Počítá se například i s výstavbou umělých ostrovů s větrnými turbínami, které budou propojené s pevninou kabelem vysokého napětí. Některé projekty kombinují obojí. Propojení s názvem Kriegers Flak Combined Grid Solution spojuje dánské pobřeží s německým a dvěma větrnými farmami v Baltském moři. Jde o první vedení podobného typu.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: Jan Brož

Pravidelné novinky e-mailem