Exportmag.cz: Honduras po volbách vykročil doleva. V zemi se mezitím rozrůstá česká komunita

V listopadu se ve středoamerickém Hondurasu po čtyřech letech konaly všeobecné volby, kde si lidé zvolili novou prezidentku, 128 poslanců, starosty všech 298 obcí a radní. Jednalo se de facto o referendum o dvanáctileté vládě konzervativní Národní strany, jež je pro mnohé symbolem spojení politiky s korupcí a drogovým byznysem.

Očekávané drama se nakonec nekonalo, volby skončily bez jakýchkoli nepokojů přesvědčivým vítězstvím opoziční strany LIBRE (Partido Libertad y Refundación), která získala post prezidenta, nejvíce křesel v Národním kongresu a starostu jak v hlavním městě Tegucigalpě, tak v ekonomickém centru země San Pedro Sula. Dobrou zprávou je vysoká volební účast přesahující 69 procent.

Korupce a kriminalita tvoří začarovaný kruh

Desetimilionová Honduraská republika, která letos oslavila 200 let nezávislosti, patří k nejchudším zemím západní polokoule. Trpí všudypřítomnou korupcí, vysokou mírou kriminality a násilí, obrovskými sociálními nerovnostmi a nedostatkem pracovních příležitostí. Ve velkých městech je nebezpečné chodit pěšky po ulici i za bílého dne, v mnoha čtvrtích vládnou gangy (takzvané maras), které vybírají výpalné.

To vše jsou důvody, proč lidé odcházejí za lepší budoucností. Migrace má v posledních letech vzestupnou tendenci – známé jsou záběry pochodujících karavan mířících na sever až do Spojených států. Přes milion Hondurasanů dnes žije v USA a posílají peníze domů příbuzným. Remitence tvořily v minulém roce rekordních 23 procent honduraského HDP.

Kvůli problematické bezpečnostní situaci a politické nestabilitě se do Hondurasu bojí investoři a vzniká tak začarovaný kruh. V letech 2011 až 2012 se jednalo dokonce o nejnebezpečnější zemi světa mimo válečné zóny: podle statistiky projektu InSight Crime připadalo 86 vražd na 100 tisíc obyvatel. Dnes je toto číslo poloviční, což se dá označit za vládní úspěch, přesto však Honduras zůstává v první pětce této nelichotivé statistiky. Je to tradiční tranzitní země pro kokain mířící na americký trh, většina vražd se proto děje mezi soupeřícími gangy zapletenými do drogového byznysu.

Volby menšího zla

Honduras má prezidentský systém jako většina zemí Latinské Ameriky. O nejvyšší post se utkali tři hlavní kandidáti: dlouholetý starosta hlavního města Tegucigalpy Nasry „Tito“ Asfura za pravicovou Národní stranu (PN), bývalá první dáma Xiomara Castrová za levicovou LIBRE a Yani Rosenthal za středovou Liberální stranu. Všichni tři vítězové březnových stranických primárek mají za sebou zajímavou historii. Asfura, údajná loutka dosluhujícího prezidenta Hernándeze, čelí obvinění z korupčních podvodů a Rosenthal si dokonce odseděl tři roky ve vězení v USA za korupci a praní špinavých peněz v souvislosti s obchodem s drogami. Castrová je ženou bývalého prezidenta Manuela Zelayi, přítele autoritářských prezidentů Venezuely a Nikaraguy Madura a Ortegy, jehož vládu ukončila v červnu 2009 armáda státním převratem, který mají lidé stále v živé paměti.

První prezidentka slibuje změnu

Xiomara Castrová se stane první ženou v čele Hondurasu. Jako zásadní krok pro vítězství se ukázala dohoda se Salvadorem Nasrallou, druhým na pásce v roce 2017, který odstoupil v její prospěch a od ledna bude viceprezidentem. Dlouho to totiž vypadalo, že PN jednokolovou prezidentskou volbu opět vyhraje, protože rozdrobená opozice se nedokázala shodnout na společném kandidátovi.

Kritici budoucí prezidentky se bojí výrazného směřování země doleva, zaznívá také strašení Venezuelou. Tisíce Hondurasanů ji přesto volilo jako „menší zlo“ reprezentující jedinou reálnou šanci porazit PN, která je velmi dobře organizovaná a hojně využívala vládní peníze na svou předvolební kampaň.

Martin Tušl / Oddělení Amerik, Odbor zahraničně ekonomických politik II, Ministerstvo průmyslu a obchodu