Hlavní výzvy pro Peru a Latinskou Ameriku v roce 2021

Pandemie v minulém roce Latinskou Ameriku značně poznamenala. Jaké z toho plynou ponaučení, tendence a výzvy pro region na letošní rok.

Loňský rok představoval nejen pro Peru, nýbrž pro celou Latinskou Ameriku obrovský zásah, který narušil místní ekonomiku a plnění potřebných reforem i plány na zmenšování rozdílu mezi domácím regionem a vyspělými ekonomikami. Jaké jsou tedy hlavní výzvy, kterým bude region čelit v roce 2021?

  • Obnovení stability rozpočtu a růstu – opatření, která implementovala vláda za účelem zmenšení dopadu pandemie na ekonomiku, způsobila zářez ve veřejném rozpočtu, dle FMI převýší mezi roky 2020 a 2025 regionální dluh 80 % HDP (v roce 2012 byl na úrovni 47 %). Veřejný deficit překročí tento rok 5%. Očekává se, že v roce 2021 se bude situace lepšit, ale i přesto budou latinskoamerické ekonomiky na úrovni nižší než před pandemií.
  • Zintenzivnění spolupráce mezi státní a soukromou sférou – Latinská Amerika musí každoročně za posledních pár desetiletí alokovat procento z HDP na zlepšení infrastruktury (od železniční a silniční, přes digitální, po energetickou a nemocniční), aby se vyrovnala ostatním vyspělým zemím. Vzhledem k aktuálním potížím s rozpočtem a propadem investic ze zahraničí se budou muset státy obracet na soukromé subjekty a spolupracovat s nimi, aby se tempo rozvoje infrastruktury udrželo.
  • Přilákání zahraničních investorů – Ekonomická komise pro Latinskou Ameriku a Karibik (CEPAL) předpovídá propad investic ze zahraničí v regionu o 45-55 % a doporučuje soustředit se na sektory propagující technologické změny, jako například obnovitelné zdroje, udržitelná mobilita, digitální a zdravotnický průmysl, nebo udržitelný cestovní ruch.
  • Vzkříšení turismu – cestovní ruch činil v roce 2019 deset procent PBI a deset procent zaměstnaneckých příležitostí v regionu (s rozdíly v jednotlivých zemích), což bylo pozastavením letů a námořní turistické dopravy v loňském roce značně poznamenáno. Státy aplikovaly strategie na udržení pracovních míst a záchranu menších a středních firem z oblasti, CEPAL však požaduje větší spolupráci na úrovni regionu, například sjednocení protokolů na umožnění cestování, výměnu zdravotních informací a praktik mezi státy.
  • Minimalizace šedé ekonomiky – pandemie poukázala více než kdykoliv dřív na problémy s šedou ekonomikou, kdy mnoho lidí zůstalo vzhledem ke karanténě bez práce, bez příjmu a bez nároku na pomoc od státu. CEPAL odhaduje, že do poloviny loňského roku přišlo o práci v regionu 47 milionů lidí a varuje, že návrat trhu do původního stavu bude pomalý vzhledem k tomu, že zaniklo i velké množství firem.
  • Druhá šance pro firmy – pandemie představuje pro mnoho firem s nevelkým kapitálem problém a vyžaduje legislativní změny, aby firmy fungující před pandemií přežily. Legislativa se v jednotlivých zemí regionu značně liší, ale existují doporučení, která vydala Banka pro rozvoj Latinské Ameriky (CAF) a která mají platit pro všechny.
  • Příprava na příští ekonomické šoky – odhadovaný pokles exportu v regionu za rok 2020 činí 23 %, u importu je to pokles o 18 %. Některé multilaterální organismy vidí cestu ve zmenšení vzájemné závislosti na produkci mezi velkými ekonomickými bloky a v tendenci regionalizace obchodu.
  • Větší regionální integrace – regionální obchod představuje pouhých 15 % podílu na rozdíl od zón jako je Evropa, která se pohybuje na 60-70 %. Latinská Amerika je trh s 650 miliony obyvatel, který rozhodně má potenciál pro růst a záchranu místní ekonomiky při případné externí krizi poptávek či nabídek.

Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Peru.




• Teritorium: Amerika | Peru | Zahraničí