English version
Pára z hrnce unikla, ale tlak je stále vysoký. Tak by se dal popsat aktuální vývoj inflace v Rakousku. Inflace, která šla jak v Rakousku, tak v eurozóně už řadu měsíců od rekordu k rekordu, poprvé mírně oslabila.
Podle prvních odhadů Statistics Austria dosáhla míra inflace meziročně 10,6 procenta (konečná čísla budou potvrzena 16. prosince). Ještě v říjnu se ale vyšplhala na 11,0 procenta, nejvyšší úroveň za sedm desetiletí.
K mírnému snížení inflace v celé eurozóně v listopadu vedl i fakt, že v poslední době klesají ceny největších tahounů inflace – energií pro domácnosti a pohonných hmot. Podle prvního odhadu Eurostatu klesla průměrná sazba na 10,0 procenta poté, co v říjnu vzrostla na 10,6 procenta, což je nejvyšší úroveň ve více než 20leté historii eura.
Priorita při českém předsednictví v Radě EU? Východní partnerství
„Poprvé od června 2021 se míra inflace v eurozóně dále nezvýšila. Ovšem o jejím zvolnění nemůže být řeč,“ říká Ulrike Kastensová, ekonomka DWS, správce aktiv Deutsche Bank. I v listopadu byla míra inflace dvouciferná. Podle Kastens je obzvlášť znepokojující další zvýšení cen potravin o 13,6 procenta. „Pocitová inflace se tak jeví ještě vyšší,“ zdůrazňuje ekonom zodpovědný za Evropu.
S ohledem na listopadová čísla proto hovoří o krátkodobém oddechu. Inflace by však podle Kastens měla vrcholit až na přelomu roku, ovlivněná bržděním cen plynu a elektřiny v mnoha zemích, které by mělo mít úlevový účinek. Podle jejího názoru by se ale těžiště zájmu Evropské centrální banky (ECB) poté mělo přesunout k jádrové inflaci, která nezohledňuje ceny potravin a energií.
Kastens je každopádně přesvědčena, že míra jádrové inflace, která v listopadu v eurozóně zůstávala na 5,0 procentech, zůstane vysoká kvůli růstu mezd, nedostatku na trhu práce a zvýšením cen vyvolanými vyššími náklady.
„V tomto ohledu je ECB stále povinna zvýšit klíčové úrokové sazby do restriktivní oblasti,“ říká ekonom DWS. „V nadcházejících měsících očekáváme zvýšení základní úrokové sazby o dalších 150 bazických bodů (1,5 procentního bodu, pozn. red.).“ Depozitní sazba, kterou banky dostávají od ECB za parkování přebytečné likvidity a která je v současnosti považována za relevantní úrokovou sazbu na finančním trhu, by pak byla 3,00 procenta.
Podle ECB inflace nyní dosáhla vrcholu. „Myslím, že jsme dosáhli vrcholu, možná s desetinnou čárkou více či méně,“ řekl před pár dny viceprezident ECB Luis des Guindos. V příštích několika měsících se očekává, že se míra inflace bude pohybovat kolem současné úrovně. Pokles přijde až v první polovině roku 2023.
Boj s rychle rostoucími spotřebitelskými cenami samozřejmě pro strážce eura nekončí. ECB považuje ceny za stabilní při inflaci 2 procenta a k tomuto cíli má ještě hodně daleko. Proto také připouští, že je nutné další zvyšování úrokových sazeb s cílem zdražit úvěry a omezit spotřebitelskou poptávku, aby se dostala pod kontrolu nekontrolovaná inflace. I za cenu utlumené ekonomické aktivity.
V červenci ECB ukončila politiku nulových úrokových sazeb na podporu ekonomiky a kvůli pandemii covidu-19. Od té doby zvýšila své klíčové sazby ve třech krocích celkem o 2,0 procentní body. Naposledy v září a říjnu zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu v neobvykle vysokých přírůstcích.
Příští zasedání Rady ECB pro úrokové sazby je naplánováno na 15. prosince. Skutečnost, že inflace v měnové oblasti v listopadu poprvé po dlouhé době klesla z předchozí rekordní úrovně, by měla být argumentem pro ty členy Rady, kteří jsou pro méně výrazné zvýšení úrokových sazeb.
Robert Holzmann, šéf Oesterreichische Nationalbank, nedávno novinářům řekl, že se diskutuje o dalším zvýšení o 0,50 nebo 0,75 procentního bodu. Na finančních trzích se nyní očekává, že během prosincového zasedání ECB bude schválen nárůst úrokových sazeb o 50 bazických bodů.
Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Rakousko.
Zdroj: www.wienerzeitung.at
