V období mezi červnem až zářím se třetí největší světová ekonomika propadla meziročně o 1,2 %, mezičtvrtletně pak o 0,3 %; a to navzdory predikcím většiny odborníků, jejichž odhady se pohybovaly okolo 1% meziročního růstu.
Na kondici japonského hospodářství se výrazně podepsal především růst cen komodit na globálních trzích, kdy náklady vynaložené na import vzrostly oproti předchozímu čtvrtletí o 5,2 % (export ve stejném období vzrostl pouze o 1,9 %). Vše bylo navíc umocněno rekordně slabým jenem, jehož hodnota setrvala klesala napříč celým sledovaným období (v polovině října pak dokonce oproti dolaru dosáhla 32letého minima).
Situaci nenapomohl ani pouhý 0,3% růst domácí spotřeby, jenž byl přibrzděn v Japonsku doposavad rekordními nárůstem případů nakažených koronavirem v letních měsících.
Od třetího čtvrtletí tohoto fiskálního roku si nicméně odborníci slibují opětovný návrat k růstu, a to především díky pozitivnějšímu vývoji v obchodní bilanci (jen oproti dolaru v posledních týdnech posílil) a návratu zahraničních turistů. Ostatně japonská vláda si před říjnovým kompletním otevřením hranic stanovila cíl dosažení roční spotřeby zahraničních návštěvníků na 5 bilionů jenů; byť této hodnoty se bez brzkého návratu turistů ze stále světu uzavřené Číny bude dosahovat jen s velkými obtížemi.