Japonská vláda přijala novou hospodářskou strategii zeleného růstu

Na konci června 2021 přijala vláda premiéra Jošihide Sugy hospodářskou strategii, tzv. strategii zeleného růstu, která má stanovit nejen priority pro postpandemické ekonomické oživení, ale také reagovat na globální změny.

To také odpovídá jejímu širokému záběru, který pokrývá jak prioritní témata současné vlády – dekarbonizaci a digitalizaci – tak stanovuje plány v dalších oblastech národního hospodářství.

Podstatná část navrhovaných kroků samozřejmě bezprostředně reaguje na pandemickou situaci. Mezi stanovené cíle tak patří proočkování populace do listopadu 2021, financování výzkumu a vývoje vlastních vakcín, posílení prevenčních a kontrolních mechanismů proti příštím epidemiím a pokračování vybraných podpůrných opatření pro udržení zaměstnanosti a podniků.

Dále se strategie zaměřuje na dlouhodobé trendy a prioritní oblasti, které se mají stát motory budoucího hospodářského růst růstu. Ty budou státem podporovány přímou finanční podporou nebo jinými formami státní pomoci a budou rovněž nabízet nové příležitosti pro partnery ze zahraničí.

Digitalizace a dekarbonizace

Od nástupu J. Sugy do premiérského úřadu je jednou z jeho hlavních ambicí zrychlení digitalizace státu i soukromého sektoru. Jejím ztělesněním je na podzim tohoto roku vytvořit státní Agentury pro digitalizaci, která bude mít za úkol digitalizaci státní správy. Dalšími prioritami je nejen rozvoj 5G sítí, ale také posílení digitálních dovedností ve vzdělávání. Zvláštní důraz je kladen na kybernetickou bezpečnost a budování kapacit v této oblasti, včetně podpory spolupráce mezi státem, firmami a univerzitami.

Druhým nosným tématem budoucího hospodářského rozvoje země je zelená společnost při dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, kterou si podobně jako Evropská unie také Japonsko vytyčilo v minulém roce. Tomu má pomoci nejen zpoplatnění emisí skleníkových plynů, ale především zřízení inovačního fondu na podporu energické tranzice v hodnotě dvou miliard jenů.

A je to především rozvoj ekotechnologií, do kterých chce Japonsko masivně investovat a jejich prostřednictvím dosáhnout ambiciózních klimatických cílů. Velké pozornosti se tak např. v energetice dostává vodíkovým technologiím nebo vývoji malých modulárních jaderných reaktorů.

Důležitost volného obchodu

Pro českého exportéra je také pozitivní vědět, že japonská vláda ve svém dokumentu uznává důležitost volného obchodu a potvrzuje pokračující zájem na jeho liberalizaci. Obchod s Evropskou unií od roku 2019 upravuje Dohoda o hospodářském partnerství, která odstranila řadu bariér, a Japonsko v posledních letech úspěšně vyjednalo i další obchodní dohody, především v regionu východní Asie a Tichomoří.

Japonská vláda navíc deklaruje zájem na vytvoření mnohostranných mezinárodních pravidel pro zelený a digitální obchod na půdě Světové obchodní organizace. I to je z pohledu České republiky vítaný postoj, protože ta patří mezi aktivní podporovatele nastavení pravidel v e-commerce a vidí v tom značný potenciál i pro české obchodníky.

Futuristický výhled

Nelze ani opomenout, že strategie má futuristický ráz, kdy se při vypořádávání s ekonomickými i demografickými problémy ve zvýšené míře optimisticky spoléhá na budoucí technologický rozvoj. Zmiňovány jsou v této souvislosti především umělá inteligence, internet věcí, robotika, fintech nebo big data. Nová technologická řešení nejen v těchto oblastech tak zůstávají cenným artiklem na japonském trhu.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Tokiu
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade/CzechInvest Japonsko.




• Témata: Ekonomika ve světě
• Teritorium: Asie | Japonsko | Zahraničí