Dle průzkumu agentury Reuters chystá letos mimořádné jednorázové navýšení základní mzdy až 24 % firem. Jejich zaměstnanci si tak v nadcházejících měsících finančně přilepší hned dvakrát, standardní japonské pracovní smlouvy totiž garantují růst mzdy společně s přibývajícími léty strávenými v dané firmě, a to bez ohledu na výkony daného zaměstnance.
O mediální rozruch se pak v posledních dnech sice postaralo oznámení módní značky Uniqlo, jež od dubna chystá skokové navýšení mezd o 40 %, reálně se však u většiny firem hodnota chystaného zvýšení pohybuje v nižších jednotkách procent. I tak se jedná pro japonský pracovní trh, kde se nominální hodnota mezd pohybuje posledních 30 let na stejných hodnotách o nevídaný trend, který dává naději na zmírnění dopadů rekordní inflace na domácí spotřebu.
Pro většinu středních a malých podniků však i pouhé několikaprocentní navýšení nákladů na mzdy znamená obrovskou finanční zátěž, a především z řad malých výrobních firem, které tvoří páteř japonského průmyslu, se tak ozývají hlasy, že jen stěží budou schopny v dohledné době vyslyšet volání japonské vlády a odborů o plošné navýšení platů. A to obzvláště za situace, kdy se jim afektivně nedaří promítat růst nákladů na výrobu do finálních cen a kdy je strach ze ztráty odběratelů, ostatně jak ukazují vládní statistiky z loňského září, nutí nést více jak 50 % z nově vzniknuvší finanční zátěže na vlastních bedrech.