Konečné výsledky sice nenaplnily odhady analytiků, kteří s ohledem na stav vlnou omikronu zasaženého sektoru služeb a nadále rostoucí ceny vstupních surovin předpovídali až 1,8% meziroční pokles, i tak se jedná o zásadní komplikaci v cestě za postcovidovým hospodářským oživením.
V období mezi dubnem až červnem pak sice odborníci očekávají návrat do plusových hodnot, kvůli slabému jenu, válce na Ukrajině či stále trvajícímu lockdownu v Číně ale nelze očekávat, že by došlo k výraznějšímu růstu, jenž by zcela vymazal propad z počátku roku.
Za celý fiskální rok (duben 2021 až březen 2020) nakonec japonské HDP vzrostlo o 2,1 % a jednalo se tak o první fiskální růst za tři roky. Dle ministra ekonomiky Daišira Jamagiwy však návrat na předpandemické hodnoty bude ještě velmi dlouhý, a byť po zbytek roku již neočekává žádný propad, rostoucí inflace zapříčiněná výše zmíněnými externími jevy bude růst v následujících měsících setrvale přidušovat. Ostatně špatná nálada panuje i mezi japonskými výrobci, pravidelný průzkum agentury Reuters optimismu v růst, totiž ukázal nejnižší hodnoty za poslední rok.
Jak dopadá na brazilskou ekonomiku vláda prezidenta Bolsonara?
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře agentur CzechTrade a CzechInvest Japonsko.
Zdroj: Nikkei Asian Review, Reuters
