JAR: Virus silně zasáhl ekonomiku

Jihoafrická ekonomika nezažívá vinou pandemie zrovna nejlepší období, nicméně prezident Cyril Ramaphosa vidí obrovský potenciál v její kompletní restrukturalizaci a vybudování nových pilířů, také bude nutné vytvořit nová pracovní místa pro ty, kteří o práci přišli.

Koronavirus se objevil i v zemích Jižní Afriky a ty se k situaci postavily leckdy jinak než zbytek světa. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa oznámil obavy z nákazy virem Covid-19 zejména v nejchudší částech země, proto bez ohledu na to, jaké to bude mít ekonomické dopady, vyhlásil, že se JAR 26. března na 21 dní úplně uzavře A nastane tzv. lockdown. Cíl byl jediný – zamezit ztrátám na životech. Nakonec se JAR uzavřela na mnohem delší dobu…

Lockdown na neurčito

Země se nejdříve dostala do nejvyšší 5. úrovně uzavření, což znamenalo uzavření většiny podniků a firem, ale také hranic. Miliony lidí tedy přišly ze dne na den o práci a zdroj peněz. Všem, kdo mohli, byla doporučena práce z domova. Cestování mezi provinciemi bylo zakázáno vyjma transportu zboží.

Všechny obchody se uzavřely, otevřeny zůstaly pouze supermarkety, ve kterých se směly prodávat pouze potraviny, nealkoholické nápoje a základní hygienické a čisticí prostředky, tzv. essential products.

Ostatní zboží (non-essential products) jako elektronika, alkohol, cigarety, dekorativní kosmetika atd. se prodávat nesměly. V online prostředí se smělo prodávat také pouze základní zboží. Totéž platí pro byznys – podniky se také rozdělily na essential (zdravotníci, záchranné složky, zásobovači potravin, lékárníci, prodavači potravin…) a non-essential (všichni ostatní).

Školy, kosmetické salony, tělocvičny, některé specializované ordinace, kurýrní služby, bary a restaurace byly uzavřeny.  Úřady i banky přestaly víceméně ze dne na den fungovat a nikdo neměl odpověď na otázku, kdy se země vrátí do normálu. Nesmělo se vycházet z domova, pouze k lékaři nebo nakoupit nezbytnosti, dokonce ani psi se nesměli venčit. Nicméně všechna tato opatření měla velký úspěch – šíření nemoci se drasticky zpomalilo, po 14 dnech od počátku lockdownu (10. dubna) bylo v zemi méně než dva tisíce nakažených a zemřelo „jen“ 24 lidí. Z toho důvodu vláda rozhodla o dalším prodloužení a schválila balíček pomoci malým a středním podnikům ve výši 500 miliard randů. V ostatních zemích jižní Afriky je nakaženo také velmi málo lidí a úmrtí jsou spíše výjimečná.

Od 1. května se JAR posunula do úrovně 4. Znovuotevřely některé podniky, kam se směla vrátit až třetina zaměstnanců. V obchodech se smí prodávat téměř vše, dokonce byly otevřeny i obchody se zimním oblečením a obuví a hobbymarkety, ovšem za přísných podmínek – vstup pouze se zakrytými ústy a nosem, určitým počtem osob v jednu chvíli uvnitř a neustálé dezinfikování rukou a vozíků.

Alkohol a cigarety na černém trhu

V zemi však nadále platí zákaz prodeje alkoholu a cigaret – některé tabákové společnosti podaly žalobu na stát, stát na dani z tabákových výrobků tratí několik desítek milionů randů denně. Lidé začínají být zoufalí a prodeji cigaret i alkoholu se dobře daří na černém trhu – cena produktů se tu zvedla i o stovky procent. Začala fungovat dovážková služba pro restaurace, otevřely se i některé kurýrní služby. Lidé smějí chodit ráno mezi 6 a 9 hodinou ven až 5 km od domova – běhat, jezdit na kole, cvičit, venčit psy. Ovšem s rouškou a nesmí tvořit skupinky. Hranice zůstávají uzavřeny, ovšem proběhlo několik repatriačních letů.

Od začátku června by se některé provincie v JAR mohly dostat do 3. úrovně – po více než dvou měsících od úplného uzamčení země. Měly by se otevřít školy, bude se prodávat v určitých hodinách alkohol a cigarety, otevřou se další podniky. Přesné datum, provincie, kterých se to bude týkat, ani přesný popis zatím nebyly ze strany vlády upřesněny.

K dnešnímu dni je v JAR necelých 9 tisíc osob aktivně nakažených, dosud se jich téměř 8 tisíc vyléčilo a zemřelo 312 lidí. Nejhorší situace je v provincii Západní Kapsko, obecně lze říct, že nejvíc nakažených je ve velkých městech. Bohužel počet nakažených začal s uvolňováním pravidel mírně stoupat, také to ale souvisí s tím, že lidé jsou dlouhodobě nespokojeni a začínají vládní nařízení porušovat – chodí ven, potkávají se s ostatními, dostatečně nedodržují hygienu atd.

Ekonomická situace není dobrá

Jihoafrická ekonomika nezažívá vinou pandemie zrovna nejlepší období, nicméně prezident Cyril Ramaphosa vidí obrovský potenciál v její kompletní restrukturalizaci a vybudování nových pilířů. Dále bude nutné vytvořit nová pracovní místa pro ty, kteří o práci přišli.

Míra nezaměstnanosti v Jihoafrické republice se v roce 2019 mírně zvýšila a dosáhla 28,7 % oproti 27,1 % v roce 2018. MMF však očekává, že tento trend bude silně ovlivněn negativním ekonomickým dopadem pandemie covid-19, přičemž se v současnosti odhaduje, že se počet lidí bez práce zvýší na 35,3 % v roce 2020 a mírně se sníží na 34,1 % v roce 2021.

Míra nezaměstnanosti v zemi zůstává vysoká, zejména pokud je brána v úvahu nezaměstnaná populace, která již nehledá práci. Míra nezaměstnanosti je navíc mnohem vyšší u mladé populace a černé většiny Jihoafričanů, což dále zvyšuje nerovnosti v zemi považované za jednu z nejnerovnoprávnějších na světě, kde menší část populace stále žije za jedno euro denně a odhadem 7,2 milionu lidí (asi 19% populace) je nakaženo virem HIV. Průměrná délka života se však zvyšuje a očekává se, že se sníží míra nakažených HIV.

Některé subjekty už začaly čerpat R500miliardovou vládní pomoc (to odpovídá zhruba 10 % HDP země). Tento plán zahrnuje „mimořádný“ rozpočet na zdravotnictví, boj proti hladovění obyvatelstva a sociální podporu ve formě grantů; podpora firem a pracovníků, zejména majitelů obchodů, středních a malých podniků; a daňové úlevy pro podniky v nouzi.

Tento balík je financován částečně mezinárodními finančními institucemi a přesměrováním prostředků již přidělených prostředků v současném rozpočtu:

  • R20 miliard přímo na boj s pandemií.
  • R20 miliard pro obce na zajištění nouzového zásobování vodou, dezinfikování veřejné dopravy a na potravu a ubytování bezdomovců.
  • R50 miliard na nové granty, dotace a další opatření na zmírnění sociálních potíží.
  • R100 miliard na ochranu pracovních míst a vytváření pracovních míst.
  • R40 miliard pro zajištění příjmu pro pracovníky, jejichž zaměstnavatelé nemohou platit mzdy.
  • R2 miliardy na pomoc majitelům obchodů a malým podnikům.
  • Systém záruk na půjčky ve výši 200 miliard od bank, státní pokladny a rezervní banky SA.
  • R70 miliard v systémech daňových úlev pro podniky v nouzi.

Kromě toho si daňoví poplatníci, kteří přispějí do Fondu solidarity, budou moci nárokovat 10 procent jako zdanitelný příjem.

Záchranný program ve výši  R500 miliard je financován částkou 130 miliard ze současného rozpočtu. Zbývající peníze pocházejí od mezinárodních finančních institucí, jako je Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Nová rozvojová banka BRICS a Africká rozvojová banka.

Ramaphosa řekl, že vládní „naléhavé a dramatické kroky“ podniknuté k zastavení covid-19 zachránily desítky tisíc životů a byly „naprosto nezbytné“. Dodal však, že to mělo devastující dopad na ekonomiku. Existují obavy, že toto opatření nebude dostačující k tomu, aby se ekonomicky zranitelné domácnosti dostaly pod hranici chudoby. Odhaduje se, že podniknuté kroky způsobily propad ekonomiky mezi 10 a 17 procenty a ztrátu 7 milionů pracovních míst.

Vláda rovněž upozornila, že nejlépe se podpoří místní ekonomika, pokud lidé budou kupovat jihoafrické produkty.

Pád a vzestup

Prezident Cyril Ramaphosa investoval do významných zlepšení politiky s cílem obnovit makroekonomickou stabilitu v zemi. Přestože však Ramaphosa uvedl, že podpora hospodářského růstu, snížení nezaměstnanosti a zabránění snížení ratingu ratingovými agenturami představovaly klíčové ekonomické priority jeho vlády, Jižní Afrika stále čelí rostoucímu veřejnému dluhu, nehospodárným podnikům se státní účastí a výdajovým tlakům, které snížily globální konkurenceschopnost země. Přesto má Jihoafrická republika vysoce rozvinutou ekonomiku a vyspělou ekonomickou infrastrukturu, díky čemuž je tato země přední africkou ekonomikou a domovem 75 % největších afrických společností. Ekonomika v roce 2019 vzrostla o 0,2 % oproti 0,8 % v roce 2018 a očekává se, že v roce 2020 klesne na -5,8 %. Podle aktualizovaných prognóz MMF se v roce 2021 zvýší asi o 4 %.

Jižní Afrika byla nedávno nahrazena Nigérií jako největší ekonomikou subsaharské Afriky, ale tato země je i nadále regionálním lídrem. Tvorba a řízení hospodářské politiky současné vlády byla obecně pozitivní. Tyto politické strategie však nebyly schopny vyřešit některé strukturální problémy země. Vládní dluh jako takový je stále vysoký (59, 9 %) a náklady na dluhovou službu – téměř 14 % příjmů – by měly i nadále zatěžovat výdaje.

Očekává se, že v příštích několika letech se veřejný dluh zvýší a v roce 2020 dosáhne 64,2 % a v roce 2021 67,9 %. Přestože vláda investuje do ekonomických reforem, představuje finanční situace veřejných společností – zejména Eskom (provozovatel sítě elektrické energie)- riziko. Vláda proto byla povinna zvýšit svou finanční podporu pro elektroenergetickou společnost, aby umožnila společnosti zůstat solventní. V důsledku toho se očekává, že dluhové břemeno bude dále růst. Deficit rozpočtu země navíc do konce roku 2019 dosáhl 4,8 %. MMF předpokládá schodek rozpočtu na rok 2020 4,9 %, o kterém se očekává, že v roce 2021 vzroste na 5,1 %. V průběhu téhož období inflace klesla na 4,1 % – ve srovnání se 4,6 % v roce 2018 – ale v roce 2020 by se měla snížit na 2,4 % a zvýšit na 3,2 % v roce 2021 podle nejnovějšího Světového ekonomického výhledu MMF z dubna 2020.

Nicméně platí, že lidé začínají být zoufalí a čím dál častěji vyjadřují svoji nespokojenost v ulicích, kdy útočí na policisty, kteří museli být posíleni armádou. Zejména ti nejchudší totiž ztratili práci. Řada z nich dosáhla na finanční podporu v přepočtu pár set korun od státu, ale leckdy na ni čekají v několikakilometrových frontách mnoho hodin, stejně tak jako na potravinové balíčky.

Turistika je od března na bodu mrazu. Turisté se nedostanou do země a ti, kteří tu už byli, zase mají problém dostat se zpět do své země. Zakázané je i cestování mezi provinciemi, takže ani domácí turistika nepřináší peníze do státní kasy. Plné otevření hranic se očekává až příští rok.

Jihoafrické aerolinky (South African Airways) trápí dlouholeté problémy, v letech 2018 a 2019 měly ztrátu přes 5 miliard randů. Uzavření hranic a přerušení letecké dopravy jsou tak nejspíš pomyslným posledním hřebíkem do rakve této instituce. Jihoafrická vláda nyní pracuje na plánu kompletní restrukturalizace aerolinek, která by odhadem stála 7,7 miliardy randů.

Obecné informace o JAR

Jižní Afrika je bohatá na nerostné zdroje. Země je největším světovým producentem a vývozcem zlata, platiny, chromu a manganu, druhým největším producentem palladia a čtvrtým největším výrobcem diamantů. Platina a uhlí se nyní těží více než zlato – JAR produkuje 80 % světové platiny a má 60 % světových zásob uhlí. Uhlí hraje důležitou roli jako zdroj energie a významně přispívá k hospodářství, a to jak vytvářením příjmů z vývozu, tak zaměstnaností.

Průmyslový sektor zaměstnává téměř jednu čtvrtinu pracovní síly (23,1 %) a představuje 25,8  % HDP země. Zemědělství představuje malou část HDP země (2,1 %) a zaměstnává 5 % pracovní síly v zemi, což je ve srovnání s ostatními africkými zeměmi relativně nízká úroveň. Jihoafrická zemědělská ekonomika je velmi diverzifikovaná a tržně orientovaná. Země je šestým největším producentem vína na světě a největším producentem kukuřice a cukru na kontinentu. Zrna a obiloviny – například kukuřice, pšenice, ječmen a sójové boby – jsou nejdůležitějšími plodinami v kraji. Sektor služeb vzkvétá. Zaměstnává 71,7 % pracovní síly a představuje 61 % HDP země. Hlavními odvětvími ekonomiky jsou finance, nemovitosti a obchodní služby, následované vládními službami. Jižní Afrika má sofistikovanou finanční strukturu s aktivní burzou, která patří z hlediska tržní kapitalizace mezi 20 nejlepších na světě. Odvětví cestovního ruchu se snažilo vytěžit co nejvíc po Mistrovství světa ve fotbale 2010.

Zahraniční kancelář Johannesburg omezila osobní kontakt s partnery v JAR. Nicméně veškerá komunikace pokračuje i nadále v e-mailové a telefonické podobě. Avšak očekáváme, že ZK Johannesburg by se mohla v průběhu června začít potkávat s obchodními partnery i osobně. Nicméně situace se každým dnem vyvíjí a ZK Johannesburg ji online sleduje. Co se týká ochranných pomůcek, tak místní výrobci začali produkovat 15x více než před příchodem koronaviru.

Petr Haramul, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Johannesburg

Aktuální informace přímo z teritoria Vám poskytne zahraniční kancelář CzechTrade Johannesburg

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Související zprávy z Afriky

Pravidelné novinky e-mailem