Kam se sutí? České firmy znají řešení

Pokud jde o opravy silnic a dálnic, řeší se v Česku především nedostatek peněz, termíny dokončení, boj obcí či aktivistů se stavaři a státem. Po opravách ale zůstávají hromady stavebního odpadu, který není jednoduché zlikvidovat. A tuzemské firmy vědí, co s tím.



Velké množství stavebního odpadu vznikajícího při rekonstrukci nepatřilo donedávna k tématům, která by budila pozornost. S tím, jak ubývá zdrojů surovin a zároveň se plní skládky, se ale oblast stavební suti dostává do popředí. A české firmy přicházejí s nápaditými inovacemi, jak ji využít.

Perpetuum mobile

Brněnská společnost HT Road představila v roce 2015 novou technologii v oblasti frézování vozovek. Ta umožňuje zapracovat vyfrézovaný materiál přímo na místě. Dosud bylo běžným postupem vybourání vozovky v celé její šíři a následný odvoz původního materiálu na skládku. Tento postup byl ale časově i finančně velmi náročný, a navíc znamenal značnou ekologickou zátěž.

„Nová technologie je velmi šetrná k životnímu prostředí, protože šetří nutné energie, nově použité materiály, přírodní zdroje a eliminuje emise skleníkových plynů do ovzduší,“ shrnuje výhody nového postupu Jaromír Stiblík, jeden ze společníků HT Road.

Moderní silniční frézy, které šetrný postup umožňují, využívají takzvanou 3D nivelační technologii. Díky ní jsou firmy schopné rekonstruovat silnice opětovným využitím stavebního materiálu přímo na místě, bez nutnosti jeho odvozu a likvidace. Staré podkladové vrstvy se stávají druhotnou surovinou pro okamžité využití přímo při opravě silnice. Odpadá nutnost těžit pro podkladové vrstvy velké množství lomového kamene.

Společnost s patnácti zaměstnanci a ročním obratem okolo 43 milionů korun převzala za svoji inovaci prestižní ocenění za podnikatelský projekt roku 2018. To uděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Agenturou pro podnikání a inovace nejlepším projektům podpořeným z OP PIK.

„Přibližně 90 procent druhotných surovinových zdrojů ze stavebnictví
se nevyužívá a končí na deponiích nebo skládkách,“ Pavel Gorecky, ERC-TECH

Recyklace materiálu získaného při frézování vozovky však není jedinou inovací, kterou v HT Road vyvinul. Představil také novou technologii oprav krajnic. V jejím rámci se provádí rekonstrukce jen skutečně narušené krajnice, minimalizuje se přesun materiálu a dochází k úsporám času i nákladů.

Přeplněné skládky

Jinou cestou se pustila k podobnému cíli pražská firma ER-TECH. Ta vznikla v roce 2018 a mohla se opřít o dvacetileté zkušenosti svých zakladatelů nabytých v oboru. Díky vlastnímu celosvětovému patentu dnes dokáže vyrábět beton se stoprocentním využitím stavební suti.

Materiál ze stavebních demolic tak nahrazuje primární zdroje surovin. Umožňuje také budovat například vozovky s betonovým povrchem ze stavebně demoličních odpadů, zejména z betonu, cihel, dlažeb, keramiky, sanitárních výrobků, směsí betonu a cihel, střešních tašek a keramických výrobků, malty a podobně.

„Přibližně 90 procent druhotných surovinových zdrojů ze stavebnictví se nevyužívá a končí na deponiích nebo skládkách, což představuje mezi 4 až 5 miliony tun ročně. Tyto surovinové zdroje se přitom dají znovu efektivně využít,“ popisuje Pavel Gorecky, šéf společnosti ERC-TECH, současnou situaci v Česku, kde stavební demoliční odpady představují zhruba 40 až 45 procent objemu všech odpadů vyprodukovaných v tuzemsku.

Recyklace stavební suti do betonových směsí omezuje nutnost skládkování i objem těžby surovin pro výrobu cementu. „Místo těžby nerostných surovin a růstu skládek zakládá ERC-TECH svoje aktivity na opětovném využití odpadních stavebních materiálů s cílem výroby takových produktů, které svojí kvalitou a přidanou hodnotou nahradí primární stavební materiály,“ zmiňuje Pavel Gorecky.

Na beton vyrobený s pomocí technologie ERC-TECH se díky využití stavební suti spotřebuje až o 30 procent méně cementu. Využívá se přitom také nanomateriálů. Díky nim se zlepšují fyzikální vlastnosti recyklovaných kameniv a vytváří se velmi pevná mřížka pro jejich vzájemné zpevnění.

„U recyklovaných kameniv ošetřených přísadou nano filler se tak dosahuje stejných vlastností, jako u přírodních kameniv, a tím prvořadých parametrů pro vynikající výsledné chování betonových směsí,“ popisuje Pavel Gorecky.

Věčný beton

V České republice by mohlo mít použití technologie výrazný přínos. „Pokud by se plně využilo našich znalostí a technologické inovace, kterou přinášíme, ušetřilo by se v České republice ročně více než 3,5 miliardy korun a došlo by ke snížení objemu emisí CO2 o více jak jeden milion tun, což pro Českou republiku představuje finanční zátěž více jak 20 milionů euro každý rok,“ dodává Pavel Gorecky.

V celosvětovém měřítku by mohl být přínos českého patentu ještě větší. Pokud by se zpracovaly 2,4 miliardy tun v současnosti nevyužitého inertního materiálu z demoličního odpadu, snížila by se stopa CO2 o 620 milionů tun každý rok a finanční úspory by dosáhly více než 115 miliard amerických dolarů ročně.

„Nová technologie je velmi šetrná k životnímu prostředí, protože šetří nutné energie,
nově použité materiály, přírodní zdroje a eliminuje emise skleníkových plynů do ovzduší,“
Jaromír Stiblík, HT Road

Důležité je, že technologie využití recyklovaných stavebních surovin lze využít opakovaně. „ERC-TECH a jeho lidem se podařilo vymyslet systém nekonečného kruhu využití materiálového toku, protože stavby a stavební materiály po ukončení své životnosti lze znovu a znovu efektivně použít, což se dnes nikde nevyužívá,“ uzavírá Pavel Gorecky. Materiál z betonových silnic tak lze používat neustále dokola.

Také v případě ER-TECH nejde o jedinou inovaci, s níž firma přišla. Mezi ty další patří například využití 3D tisku ve stavebnictví. Vzhledem k nastupující robotizaci tohoto odvětví má tato metoda před sebou velkou budoucnost.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.

Doporučujeme