Odhady z loňského roku před nástupem prezidenta Trumpa do funkce naznačovaly deficit zhruba 1,5 miliardy kanadských dolarů. Po uvalení cel na velký ontarijský automobilový průmysl, ocel a hliník se však předpovědi výrazně zhoršily. Provincie stále očekává mírný růst HDP, nicméně místo 1,8 % růstu se aktuální odhady pohybují kolem 0,8 % růstu.
Vysoký schodek pro letošní rok je doplněn třímiliardovým rezervním fondem, který se v příštích letech ještě zvýší. V prognózách je rovněž zahrnut dvoumiliardový rezervní fond, který má každoročně zmírnit výsledek hospodaření vlády. Celkově provincie plánuje v letech 2025–2026 utratit rekordních 235,7 miliardy kanadských dolarů.
Součástí rozpočtu je také nouzový záložní fond ve výši až 5 miliard dolarů nazvaný Protecting Ontario Account, který by podle vlády ve spolupráci s Ottawou poskytl společnostem, které jsou těžce zasažené cly a vyčerpají jiné zdroje pomoci. V rozpočtu zůstávají také plány na rozvoj infrastruktury – 200 miliard kanadských dolarů na investice do veřejné dopravy, dálnic, nemocnic a škol.
Ontarijská vláda kvůli předčasným volbám představuje svůj rozpočet výrazně později než ostatní provincie Kanady, nicméně predikce ve velmi turbulentní době u většiny provincií předpokládají významně vysoké deficity.