English version
To zjišťují pravidelné průzkumy veřejného mínění realizované pro Autorizovanou obalovou společnost EKO‑KOM, která má tuzemský systém třídění na starosti.
Poslední průzkum potvrdil, že třídění odpadů se stalo samozřejmostí pro většinu obyvatel ČR. Zatímco v předchozích letech třídilo odpad 73 % z nás, v roce 2022 se k třídění hlásilo 75 % dotazovaných. Od roku 1999, kdy se v ČR třídění odpadů pomalu rozjíždělo, se tak podíl obyvatel třídících odpad zvýšil zhruba o třetinu.
Doma se třídění věnuje 95 % třídičů. V práci je to však již o poznání slabší, když procenta třídičů klesají na hodnotu 42. A na procházce či výletě v přírodě vzniklý odpad k barevným kontejnerům donese jen 40 % respondentů, kteří se ke třídění jinak poctivě hlásí. Z dalších údajů lze vyčíst, že pravidelně třídí odpad hlavně lidé ve středním věku, kterým není lhostejný stav životního prostředí.
Profil respondentů, kteří skutečně třídí komunální odpad
- z vyšší třídy (86 %)
- pravicově orientovaní (79 %)
- vlastnící zahradu (79 %)
- žijící ve vlastní nemovitosti (78 %)
- environmentalisté (96 %)
- mající vlastní popelnice na tříděný odpad (87 %)
Profil respondentů, kteří netřídí komunální odpad
- muži (25 %)
- respondenti ve věku 60 a více let (30 %)
- respondenti z třídy sociálně slabých (38 %)
- levicově orientovaní respondenti (28 %)
- přednostové domácnosti zajišťující její chod (30 %)
- respondenti žijící v pronájmu (27 %)
- respondenti žijící v bytě panelového domu (25 %)
- ignoranti (59 %)
Počet barevných kontejnerů narůstá
A znovu se potvrzuje, že třídění je ovlivněno i dostupností kontejnerů na separovaný odpad. Aktuálně je v ČR více než 838 tisíc barevných nádob na tříděný odpad. Že to k nim není daleko, potvrdili i respondenti. Z jejich odpovědí vyplývá, že průměrná docházková vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům je 87 metrů, oproti roku 2021 se tedy zkrátila o 2 metry. S tříděným odpadem by přitom byli lidé ochotni ujít více než dvojnásobnou vzdálenost, zhruba 215 metrů. Bohužel, 8 z 10 respondentů má zkušenost s nepořádkem kolem barevných kontejnerů.
Třídění nám jde
Díky dobrým podmínkám, které pro třídění v ČR máme, a také díky tomu, že aktivně třídí již tři čtvrtiny obyvatel, každý z nás za rok vytřídil 78 kilogramů odpadu. Nejvíce se dařilo s 23,7 kilogramu třídit papír. Dále 21,5 kilogramu kovů, 17,2 kilogramu plastu, 15,5 kilogramu skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů. Ze zhruba 1,3 milionu tun obalových odpadů vzniklých v ČR se loni podařilo 81 % vytřídit a předat k recyklaci nebo energetickému využití.
Respondenti v průzkumu však uvádějí, že netřídí veškerý odpad z domácnosti. Podle nich všechno vytřídit nelze, protože je odpad špinavý, případně složený z více materiálů. Mezi dalšími důvody uvádějí neochotu vymývat obaly, opomenutí, další využití odpadu v domácnosti či netřídění drobného odpadu. Celkem 66 % respondentů v souvislosti se skladováním odpadu pak uvedlo, že mají v domácnosti na tříděný odpad málo místa.
Bez třídění by nebyla recyklace
Prvním a nejdůležitějším krokem k úspěšné recyklaci je vytřídění odpadu. Díky tomu, že se třídění aktivně věnuje většina z nás, můžou shromážděné odpady v barevných kontejnerech putovat dál na třídicí linku. Zde jsou dotříděny a upraveny na druhotnou surovinu pro recyklační průmysl. Zároveň s nimi ale vznikají i složky odpadů, které jsou zatím materiálově nevyužitelné. Ty se pak v lepších případech využívají na výrobu certifikovaných alternativních paliv nahrazujících fosilní zdroje, nebo jsou využity energeticky, v horším případě jsou skládkovány.
Převzato z časopisu Komora. Autorka článku: Lucie Müllerová
