Každý obyvatel Česka v roce 2018 vytřídil 49 kilogramů odpadu



A k tomu ještě každý odevzdal skoro 14 kilogramů kovů. Rekord z roku 2017 byl tak loni znovu pokořen. Vyplývá to ze statistik o množství vytříděného odpadu za rok 2018, které zveřejnila AOS EKO-KOM.

V České republice aktivně třídí odpad 73 % lidí. Každý obyvatel pak loni do barevných kontejnerů vytřídil v průměru 21 kilogramů papíru, 14 kilogramů plastů, 13 kilogramů skla a zhruba půl kilogramu nápojových kartonů. I s kovy se tedy dostáváme na bezmála 63 kilogramů vytříděného odpadu na osobu za rok, což je o 3 kilogramy více než v roce 2017.

Prostřednictvím sběrných systémů obcí se loni vytřídilo přes 665 tisíc tun odpadů, z toho více než polovinu tvořily vytříděné obaly. Spolu s živnostenskými obaly se loni v ČR vytřídilo přes 841 tisíc tun obalových odpadů. V praxi to znamená, že z více než 1,187 milionu tun jednorázových obalů uvedených loni na tuzemský trh, se podařilo v systému EKO-KOM vytřídit a předat k dalšímu využití a recyklaci 71 %.

Vytříděný odpad z kontejnerů je surovinou

Na vytříděné odpady je nutné nahlížet podobně jako na nerostné suroviny. Stejně jako třeba vytěžená železná ruda musí i odpady projít procesem úpravy, než se z nich stane surovina využitelná ve výrobě. Tříděný odpad v barevných kontejnerech je tedy teprve surovinou pro další úpravu formou dotřídění, která probíhá na třídicích linkách.

Zde se rozhoduje na základě požadavků zpracovatelů, jaké materiály a jaké druhy odpadu budou dotříděny. Z nich vznikají druhotné suroviny pro recyklační průmysl a při dotřídění zároveň složky odpadu, které nejsou pro materiálové využití vhodné.

Obecně jsou velmi obtížně recyklovatelné např. měkké kompozitní obaly skládající se z více druhů od sebe neoddělitelných materiálů. U plastových lahví mohou být problematické tzv. shrink sleeves. Problematické jsou i materiály obsahující různá aditiva či velký podíl barviv a laminované materiály.

Třídění odpadu je v Česku pohodlné a dostupné

V Česku mají lidé pro třídění odpadů podmínky, které jim mohou mnozí Evropané závidět. Celý systém je totiž velmi komfortní. Barevné kontejnery na tříděný odpad jsou už doslova na každém rohu, po celé ČR je jich rozmístěno více než 413 tisíc.

Jedno sběrné místo tak slouží v průměru 124 lidem, v některých evropských zemích to jsou i tisíce lidí na jedno kontejnerové místo. A s vytříděným odpadem to nemáme vůbec daleko – v průměru musíme k nejbližšímu barevnému kontejneru ujít jen 91 metrů, tedy sotva 2 minuty chůze.

Více informací o třídění a recyklaci odpadů naleznete na webu JakTridit.cz

Nádobový sběr bývá zejména v menších obcích ČR doplněn ještě o sběr pytlový a odpady lze také třídit prostřednictvím sběrných dvorů a výkupen surovin. Díky této kombinaci je třídění odpadů pro občany pohodlné a dostupné.

Všechny takto vytříděné odpady, jak jsme již naznačili, se dále dotřiďují na třídicích linkách, kde se rozhoduje o tom, jakým způsobem a jaké množství vytříděných odpadů bude dále využito – pro výrobu nových produktů nebo energeticky.

Tím vším jednak zamezujeme rozšiřování skládek a jednak pomáháme snížit zátěž životního prostředí. Tříděním a recyklací odpadů například zachráníme ročně přes 2,2 milionu vzrostlých stromů, to je zhruba 29 km2 přírody.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Simon, foto: EKOKOM.