Kdy a kdo musí během roku platit zálohy na daň z příjmů?

Většina plátců daně z příjmů se živnostenským listem zálohy na daně z příjmů v průběhu roku neplatí. Tato povinnost se týká pouze jednotek procent OSVČ s vyššími příjmy. Kdo a jak často zálohy odvádí a jak se započítávají do výsledné daně si přečtěte v tomto textu.

Zjednodušeně řečeno zálohy neplatí ti, kteří v předcházejícím roce odvedli státu na dani z příjmů méně než 30 tisíc korun, případně ti, kteří podnikají první rokem.

Ilustrační fotografie

Pravidelné zálohy nehradí ani takzvaní zůstavitelé po poplatníkovi, který zemře. Povinnost se samozřejmě netýká ani zaměstnanců.

Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období, které opět definuje zákon v paragrafu 38a. V případě, že podáváte daňové přiznání tradičně k 1. dubnu, pak je tímto obdobím míněno následujících dvanáct měsíců (až do posledního dne pro podání daňového přiznání ve zdaňovacím období následujícím).

Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání, řádek po řádku

„Výše záloh neovlivňují příjmy podle paragrafu 10 zákona o dani z příjmů. Mezi takzvané ostatní příjmy patří například výživné, důchody, výhry v loterii, peníze získané z prodeje nemovitosti či pronájmu movitých věcí,“ připomíná daňová poradkyně Gabriela Ivanco.

Pokud podáváte přiznání za rok 2021, výsledná daň za toto období bude podkladem pro stanovení výše záloh a periodicity platby v letošním roce. Při stanovení výše záloh se nicméně vychází z takzvané poslední daňové povinnosti. Zákon za ni považuje i daň, kterou si poplatník sám vypočte a uvede v dodatečném (nikoli řádném) přiznání.

Co říká zákon?

V závislosti na výši daňové povinnosti, která se zjistí vynásobením sazby daně se zjištěným základem daně, může vzniknout povinnost hradit zálohy na daň z příjmů.

Upozorňujeme, že přestože se povinnost netýká zaměstnanců, u podnikatelů, kteří mají i příjmy ze závislé činnosti podle paragrafu 6, je situace složitější.

Základ daně jim totiž tvoří dvě položky – za a) ze samostatně výdělečné činnosti a za b) z činnosti závislé.

„Pokud je jejich základ ze závislé činnosti vyšší než 50 procent celkového základu (příjmy minimálně stejné jako z podnikání), zálohy na daň z příjmů tito poplatníci v průběhu roku nehradí,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Pokud příjmy ze závislé činnosti představují více než 15 ale méně než 50 procent základu daně, platí se zálohy v poloviční výši.

Zálohy se netýkají ani těch, kteří ukončili činnost, z níž jim plynuly zdanitelné příjmy. Poslední splátka následuje po tomto „ukončení činnosti“ a dál už se povinnost na poplatníka nevztahuje.

U firem (tedy právnických osob) je placení záloh de facto totožné jako u osob fyzických. Podrobnosti k placení dani z příjmu právnických osob.

Vše potřebné k podání daňového přiznání za rok 2021 v daňovém speciálu

Výše záloh a četnost placení

Podnikatelé s vysokými příjmy platí buď pololetní nebo čtvrtletní zálohy, opět v závislosti na výši daně zaplacené za uplynulý rok

1) Pololetní zálohy

Hradí je všichni ti, kteří v uplynulém roce zaplatili na dani z příjmu více než 30 tisíc, ale zároveň méně než 150 tisíc korun. V tomto případě odvádějí dvě zálohy ročně, každou ve výši 40 procent z poslední zaplacené (roční) daně.

Ve většině případů je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, zálohy jsou tedy splatné 15. června a 15. prosince (respektive k prvnímu pracovnímu dni po tomto datu).

Připomínáme, že sazba daně z příjmů fyzických osob je v Česku stále 15 procent, daň z příjmu právnických osob 19 procent (s výjimkou podílových a penzijních fondů).

Příklad:

Podnikatel Dvořák vydělal v roce 2021 více než milion korun, proto nemůže využít výhod paušální daně. Na dani z příjmu zaplatí po slevách a odpočtech 80 tisíc korun. V roce 2022 tedy uhradí dvě zálohy – do středy 15. června 32 000 a do čtvrtka 15. prosince opět 32 000 korun. Zbylou vypočtenou daň (z daňového základu pro rok 2022, sníženou o 64 tisíc) uhradí při odevzdání přiznání na letošek na jaře příštího roku.

2) Čtvrtletní zálohy

Týkají se pouze lidí s nejvyššími příjmy, kteří zaplatili za uplynulý rok na dani z příjmů více než 150 tisíc korun ročně.

Tyto poplatníky čekají čtyři platby v průběhu celého roku, a to ve výši 25 procent z poslední zaplacené daně z příjmů. Na zálohách tak letos odvedou stejnou částku jako zaplatili celkově na dani v roce uplynulém. Splatnost je 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince, respektive první pracovní dny následující po těchto datech (letos vycházejí všechny termíny na pracovní dny). Částky se automaticky zaokrouhlují na stokoruny nahoru.

Při vyplňování daňového přiznání pak poplatníci přiznají zálohy, jež uhradili a samozřejmě jsou ve výsledku zohledněny (daň se o ně snižuje). Pokud je v následujícím roce daň nižší než v předchozím, poplatník nedoplácí nic.

Podnikáte jen část roku. Co s tím?

Pokud máte daňovou povinnost pouze za část zdaňovacího období, musíte ji přepočítat pro účely vyčíslení záloh na daň z příjmů tak, jako by se týkala celého období (dlouhého dvanáct měsíců).

Přepočtení daňové povinnosti je poměrně jednoduché. Výslednou částku pouze vydělíte počtem měsíců, ve kterých jste měli příjmy podléhající dani a následně vynásobíte dvanácti (jako byste měli stejné příjmy celé zdaňovací období).

„Pokud budete mít zdanitelné příjmy například jen od dubna do září a výsledná daň by odpovídala 60 tisíci korunám, musíte tuto částku vydělit šesti (počet měsíců) a následně vynásobit dvanácti,“ upřesňuje poradce.

Pro výpočet záloh pak tedy nebude určující částka 60 tisíc ale 120 tisíc korun, a proto následující rok odvedete dvě pololetní zálohy ve výši 48 000 kč.

Vliv záloh na výslednou daň

Při podání daňového přiznání se samozřejmě započítají zaplacené zálohy, které měly splatnost v jeho průběhu, do výsledné daně. Podmínkou ovšem je, abyste tyto zálohy uhradili v průběhu zdaňovacího období (nikoli dodatečně například na výzvu berňáku). 

Zálohy zaplacené dodatečně se vám bohužel do výsledné daně nepromítnou. Proto podnikatelům doporučujeme, aby si jejich placení pečlivě hlídali.

Co je zdaňovací období

Za zdaňovací období považuje zákon o daních z příjmů u fyzických osob kalendářní rok.

Pokud se jedná o právnické osoby, může být zdaňovacím obdobím kalendářní nebo takzvaný hospodářský rok. U firem je ovšem situace poněkud složitější a zákon zná ještě další dvě další varianty.

Může jít o období „od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace případně převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými“.

Poslední variantou je u právnických osob „účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců“. 

Zdroj: FS ČR
Jakub Procházka

• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění
• Teritorium: Česká republika