Až 34 % skládek v Kolumbii není autorizováno, protože nesplňují normy pro zamezení poškození životního prostředí a veřejného zdraví. Naopak jsou zdrojem znečištění půdy a vody a emisí metanu. Bolívar, Chocó, Magdalena a Nariño jsou departementy s největším počtem skládek tohoto typu.
Přibližně 7 % obcí a měst v zemi likviduje odpad na nepovolených místech. Jejich změna na povolené skládky není schůdnou alternativou, protože úřady naráží na odpor tamních komunit. Například v městech Bucaramanga, Quibdó a Santa Marta se nepodařilo zajistit přesunutí nebo uzavření skládky, přestože existuje soudní příkaz.
Situace u povolených sanitárních skládek v zemi začíná být kritická, neboť se dramaticky zkracuje jejich životnost. Pouze 40 % kolumbijských skládek odpadu má životnost delší než 9 let. Dalších 30 % dokončilo svůj cyklus nebo jim zbývají méně než 3 roky a u 20 % se počítá s uzavřením do 6 let.
ExportMag: Světelný tunel nebo les ze skla. Česká svítidla září za mořem i v Arábii
Jinými slovy, do roku 2029 by měl skončil provoz polovině skládkám v Kolumbii. Kritická situace hrozí především v hlavních městech 7 departementů, mezi kterými jsou Bogota, Ibagué nebo Cartagena. Těm všem zbývá méně než 3 roky životaschopnosti. Hledání nových pozemků i zde naráží na odpor místních úřadů nebo okolních obcí.
Dalším problém je neustále stoupající množství odpadu. Mezi lety 2020 a 2021 v průměru o 4,16 %. V některých městech je situace ještě více znepokojivá. V Cartageně se množství odpadků za poslední rok zvýšil o 10 %.
Podle odborníků může za nezvladatelnou situaci nedostatečná implementace politiky odpadového hospodářství. Vláda se toto snaží napravit a nastolit pokrok v Národním rozvojovém plánu 2022-2026 vytvořením programu tzv. nulového odpadu (zero waste), který má zvýšit využívání pevného odpadu a podporu oběhového hospodářství.
Metou je minimalizovat ukládání na skládky a pokročit v realizace projektů na ekologickou likvidaci odpadu, která by měla vést k postupnému uzavření smetišť. Pomoci z odpadové krize by měla také reforma zákona o veřejných službách, kterou připravuje národní vláda a která má přehodnotit současnou odpadovou politiku.