Konec těžby uhlí: v EU zanikne 160 tisíc pracovních míst, Česko bude mezi nejvíce postiženými

Důraz na ekologii a vysoké ceny emisních povolenek postupně tlumí v Evropě těžbu uhlí. Do roku 2030 by tak podle studie Evropské unie mělo v dolech a na ně navazujících provozech zaniknout zhruba 160 tisíc míst. V první polovině příští dekády budou mizet především v regionech Česka, Polska a Německa.

Mezi lety 1990 a 2017 klesla spotřeba uhlí v zemích Evropské uniez 1,3 miliardy tun na 678 milionů tun, ukazují data Eurostatu. Nejvíce ohroženým regionem v České republice je severozápad. Kvůli postupnému útlumu těžby hnědého uhlí by v příštích letech mělo přijít jen na Sokolovsku o práci až tisíc lidí. Sokolovská uhelná zde patří mezi největší zaměstnavatele.

Podobná situace je na Mostecku, kde probíhá útlum například v Lomu ČSA společnosti Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače. „K dotěžení v Lomu ČSA zbývá zhruba patnáct milionů tun, těžba skrývky už byla ukončena v roce 2016, těžba bude pokračovat v závislosti na ročním objemu někam k roku 2024,“ uvedla mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová. Z lomu by mělo v souvislosti s útlumem těžby podle dřívějších odhadů postupně odejít 1769 zaměstnanců.

Zatímco těžba na Lomu ČSA skončí, pokračovat za limity bude například na dole Bílina, jejímž vlastníkem jsou Severočeské doly.

„Na území dnešního Česka kulminovala těžba hnědého uhlí v roce 1984, kdy dosáhla 97 milionů tun. To bylo o 58 milionů tun více než loni, jak ukazují data statistického úřadu a České geologické služby,“ uvádí Jan Krupička z analytického projektu Evropa v datech. Černého uhlí se vytěžilo nejvíce v roce 1971, kdy produkce dosáhla 29 milionů tun, tedy o 25 milionů tun více než loni.

Česko má v EU třetí největší podíl horníků

Tři čtvrtiny pracovních míst v uhelném průmyslu tvoří samotná těžba uhlí. Česko v tomto ohledu patří v Evropě s 18 tisíci horníky na třetí příčku po Polsku (99 tisíc) a Německu (25 tisíc). „S uhlím souvisejí i další pracovní místa v energetice, ve firmách dodávajících vybavení, ve službách nebo výzkumu a vývoji. V Evropě takových nepřímých pracovních míst bylo v roce 2015 zhruba 215 tisíc,“ dodává Krupička .

Počet lidí zaměstnaných v uhelném sektoru se vzhledem ke klesající těžbě postupně snižuje. Celkový úbytek pracovních míst spojený s útlumem těžby by měl v celé EU do roku 2025 dosáhnout 77 tisíc, do konce roku 2030 zhruba 160 tisíc.

„V prvních polovině příští dekády budou pracovní místa mizet hlavně v regionech Česka, Polska a Německa, mezi lety 2025 a 2030 pak budou ohroženy hlavně polské Slezsko a jihovýchodní Bulharsko. Celkově může největší úbytek míst očekávat právě Slezské vojvodství, kde by mohlo do roku 2030 zaniknout až 41 tisíc míst,“ uvádí Krupička.

Další tři regiony mohou mezi lety 2020 a 2030 přijít o 5 až 10 tisíc pracovních míst. Vedle jihozápadního Rumunska a jihovýchodního Bulharska mězi ně patří i severozápadní Čechy.

Převzato z webu E15.cz. Autor článku: Michal Nosek

Pravidelné novinky e-mailem