Konkurs

Konečná zpráva

V závěru zpeněžení majetkové podstaty je insolvenční správce povinen předložit insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. Tato konečná zpráva musí podat celkovou charakteristiku činnosti insolvenčního správce, musí obsahovat zejména:

  • přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které insolvenční správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá;
  • přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé;
  • přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo;
  • uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, z jakého důvodu toto nastalo;
  • výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo;
  • přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu;
  • přehled jednání a právních úkonů, významných pro průběh insolvenčního řízení.

Konečná zpráva musí vyústit v konkrétní částku, jež má být rozdělena mezi věřitele, musí rovněž obsahovat označení těchto věřitelů s údajem o výši jejich podílů na této částce.

Vypracování konečné zprávy není na překážku, jestliže:

  • dosud nejsou ukončeny incidenční spory, pokud jejich výsledek nemůže podstatně ovlivnit závěr konečné zprávy;
  • se nepodařilo zpeněžit všechen majetek náležející do majetkové podstaty, pokud dosud nezpeněžený majetek může být z majetkové podstaty vyňat.

Spolu s konečnou zprávou předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu též vyúčtování své odměny a výdajů. Ke dni sestavení konečné zprávy je insolvenční správce povinen též sestavit účetní závěrku.

Soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a vyúčtování jeho odměny a výdajů. V případě, že soud v konečné zprávě objeví chyby či nejasnosti, vyzve insolvenčního správce k jejich odstranění. Finální verze konečné zprávy se zveřejňuje vyhláškou na úřední desce soudu a v insolvenčním rejstříku.

Do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy proti ní mohou účastníci řízení (dlužník a věřitelé) podat námitky. Jsou-li námitky podány, vyjadřuje se k nim insolvenční správce.

Soud nařídí jednání k projednání konečné zprávy insolvenčního správce. Na tomto jednání se insolvenční soud bude zabývat též námitkami proti konečné zprávě, pokud byly podány. Insolvenční soud po projednání konečné zprávy rozhodne jedním z následujících způsobů:

  • schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné,
  • nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah;
  • odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí.

V případě, že nebyly proti konečné zprávě námitky podány, může insolvenční soud vydat výše uvedené rozhodnutí i bez nařízení jednání.

Proti rozhodnutí insolvenčního soudu je možno podat odvolání; toto právo má insolvenční správce, dlužník a věřitelé, jejichž námitkám nebylo vyhověno.

Rozvrh

Další fází konkursního řízení je tzv. rozvrh. Ještě před rozvrhem však je třeba uspokojit dosud nezaplacené pohledávky, které se uspokojují kdykoliv v průběhu konkursního řízení, tedy pohledávky za majetkovou podstatou, pohledávky jim postavené na roveň a zajištěné pohledávky do výše čistého výtěžku zpeněžení věcí, práv, pohledávek či jiných majetkových hodnot, jimiž jsou tyto pohledávky zajištěny.

V případě, že výtěžek zpeněžení majetkové podstaty nepostačuje k uspokojení všech pohledávek, které lze uspokojit kdykoliv v průběhu konkursu, budou tyto pohledávky uspokojovány v následujícím pořadí:

  1. odměna a hotové výdaje insolvenčního správce;
  2. pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle ust. § 122 odst. 2 insolvenčního zákona (jde o pohledávky ze smluv na dodávky energií a surovin, jakož i dalších smluv o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců a druhý účastník smlouvy je nemohl vypovědět, nebo od nich odstoupit);
  3. pohledávky věřitelů z úvěrového financování;
  4. náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty;
  5. pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, které vznikly po rozhodnutí o úpadku;
  6. pohledávky věřitelů na výživném ze zákona;
  7. pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví;
  8. ostatní pohledávky se uspokojí jen poměrně.

Ještě před rozvrhem vyčlení insolvenční správce z výtěžku zpeněžení částku na předpokládané výlohy spojené s ukončením řízení.

Po nabytí právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. Na základě toho vydá insolvenční soud rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny.

Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich zjištěné pohledávky.

Soud může vydat rozvrhové usnesení i přes to, že některá pohledávka ze seznamu přihlášených pohledávek nesplňuje podmínky pro výplatu, popř. se jedná o pohledávku spornou. Jedná se především o následující pohledávky:

  • ohledně některých pohledávek bylo podáno odvolání proti konečné zprávě,
  • ohledně některých pohledávek nebyl dosud ukončen incidenční spor.

Částky, které by mohly připadnout na plnění těchto pohledávek insolvenční správce složí do úschovy u insolvenčního soudu. Jakmile odpadne překážka k výplatě těchto částek, vydá o nich insolvenční soud další rozvrhové usnesení; v případě, že se ukáže, že ohledně takové částky nebyly splněny podmínky pro její zařazení do rozvrhu, insolvenční soud takovou částku z rozvrhu vyloučí.

Rozvrhové usnesení se doručuje:

  • insolvenčnímu správci,
  • dlužníku,
  • věřitelům, jejichž pohledávek se toto usnesení týká.

Uvedené osoby jsou oprávněny proti rozvrhovému usnesení podat odvolání. Rozvrhové usnesení musí obsahovat určení lhůty insolvenčnímu správci k jeho splnění, tato lhůta nesmí být delší než 2 měsíce od právní moci tohoto usnesení.

Částky určené pro jednotlivé věřitele jim insolvenční správce proplácí na jejich náklad. Částky, které nepřesahují 500 Kč, a rovněž částky, jež nebyly vyplaceny do 30 dnů od rozvrhového usnesení pro překážku na straně jednotlivých věřitelů, mohou být složeny do soudní úschovy; o tom jsou dotčení věřitelé písemně vyrozuměni. V okamžiku, kdy dojde ke splnění rozvrhového usnesení, podává o něm insolvenční správce zprávu insolvenčnímu soudu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem