Covid-19 v Africe: příležitosti pro české exportéry a investory

Pandemie covidu-19 výrazným způsobem změnila naše nahlížení na mezinárodní obchodní systém a síť pozitivních a negativních závislostí mezi jeho aktéry. Pracovníci Odboru zahraničně ekonomických politik II Ministerstva průmyslu a obchodu ČR proto připravují souhrn situace v jednotlivých zemích.

Přehled situace v jednotlivých zemích Afriky:

Aktuální situace v Africe

V Africe bylo k 7. 10. 2020 oficiálně zaznamenáno přes 1,5 milionu potvrzených případů covidu-19 (v červenci to byla jen polovina) z toho je aktuálně 225 tis. nemocných. To představuje 3,4 % potvrzených případů covidu-19 a 2,4 % úmrtí hlášených po celém světě. Jihoafrická republika zůstává nejvíce postiženou zemí na africkém kontinentu a je celosvětově na desátém místě, i když s relativně nízkým počtem úmrtí.

První úmrtí na africkém kontinentě byla zaznamenána v únoru v Egyptě, Alžírsku a Nigérii. V dubnu bylo na 10 tisíc případů a 500 mrtvých, v květnu již více než 1000 mrtvých a 100 tisíc nemocných, v červnu 200 tisíc případů, v červenci 500 tisíc a hranice 1 milionu padla 23. srpna. Na kontinentě žije 1,3 mld. lidí.

Jihoafrická republika soustavně registruje více než polovinu, 57 % (683 242), ze všech hlášených potvrzených případů v regionu. Mezi další země, které nahlásily velký počet případů, patří Etiopie (80 003), Nigérie (59 583), Alžírsko (52 399), Ghana (46 829), Keňa (39 586), Kamerun (20 924), Pobřeží slonoviny (19 885), Madagaskar (16 570) a Senegal (15 141). Těchto deset zemí dohromady představuje 86 % (1 034 191) všech hlášených případů. Země začaly pomalu zaznamenávat pokles nových případů.

Většina úmrtí jsou hlášena z: Jihoafrické republiky 65 % (17 103), Alžírska 6,7 % (1 773), Etiopie 4,7 % (1 238), Nigérie 4,2 % (1 113) a Keni 2,8 % (743).

Africké vlády rychle přijaly opatření v oblasti veřejného zdraví v souladu s pokyny WHO a zavedly další omezení, jako jsou výluky a zákazy vycházení. Zatímco většina zemí byla ušetřena exponenciálního růstu zaznamenaného v jiných regionech, tato opatření přišla s vysokými sociálními a ekonomickými náklady. Navíc africké státy bojují s nedostatečným testováním. Neoficiální odhady nemocných jsou několikanásobně vyšší.

Globální organizace se obávají dopadu na zdravotní systémy, apelují na ekonomické a sociální problémy (propad ekonomiky o 2,6 %, nárůst extrémní chudoby, nepokoje atd.). Velkou roli hraje i propad v příjmech z vývozu ropy (např.: Nigérie, Angola) a rovněž pokles cen afrických komodit. Ohrožen je také vývoz afrického textilu a příjem z cestovního ruchu (9 % HDP Afriky, dokonce 12 % Egypta).

Renomované organizace predikují pokles růstu ekonomik srovnatelný s nejnižší úrovní začátku 90. let. Současná globální recese vede k redukci obchodů, zahraničních investic, přílivu turistů, odlivu remitencí a v případě Egypta i k poklesu příjmů z provozu Suezského kanálu.

Kvůli pandemii byly zavřeny hranice a posunuty plánované akce (na podzim roku 2020, respektive začátek roku 2021 např. zasedání ministrů obchodu Středomoří nebo Africké unie).

Afrika představuje pro Českou republiku 1 % jak obratu celkového zahraničního obchodu, tak i destinace pro český vývoz. V roce 2019 byl obrat zahraničního obchodu s Afrikou 3 885 mil. USD a vývoz 2 204 mil. USD). Mezi nejdůležitější trhy se řadí (podle pořadí našeho exportu): Jihoafrická republika (32.), Maroko (40.), Egypt (43.), Tunisko (55.) a Nigérie (64.).

Zpět na začátek

Přehled situace v jednotlivých zemích

Egypt

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 7. 10. 2020 bylo dle oficiálních statistik v Egyptské arabské republice zaznamenáno 103 902 případů onemocnění a 6 000 úmrtí. V zemi je ale dle odhadů až trojnásobný počet nakažených.

Od července, více než tři měsíce po jejich zavedení, začal Egypt rušit mnohá omezení (1. 7. otevřel vybrané destinace pro mezinárodní leteckou dopravu). Pandemie může mít pro Egypt devastující dopady. Už teď je jasné, že příjmy z turistického průmyslu (12 % HDP), nedosáhnou očekávané výše téměř 13 miliard dolarů. Rovněž příjmy od Egypťanů ze zahraničí se velmi omezí kvůli zastaveným letům do Ománu, Kataru, Kuvajtu a Saúdské Arábie.

Současná globální recese vede k redukci obchodů, zahraničních investic, odlivu remitencí a v případě Egypta i k poklesu příjmů z provozu Suezského kanálu. Egypt nevypnul svoje hospodářství na rozdíl od mnoha jiných zemí. Továrny i zemědělské podniky stále produkují. Dle vyjádření ministra financí M. Maaita Egypt ztratil za poslední 3 měsíce 125 mld. EGP tržeb v důsledku utlumení ekonomiky.

Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu bude růst HDP v roce 2020 2 %, v roce 2021 pak 2,8 %. V roce 2019 to bylo 5,6 %.

Obrat zahraničního obchodu mezi ČR a Egyptem za sledované období od ledna do srpna 2020 činil 319 mil. USD a vzrostl o 6 % v porovnání se stejným obdobím v roce 2019. Český export dosáhl 256 mil. USD, což prozatím představuje nárůst o 14,7 %. Obchodní výměna mezi ČR a EAR vykazuje trvale vysoké aktivní saldo ve prospěch české strany.

Vládní reakce a opatření

Egyptská vláda už zkraje oznámila sadu pobídek na podporu ekonomiky. Prezident Sísí vyhlásil plán, jak zvýšit produkci nutných medicínských prostředků o 75 % (do výroby byly zapojeny i vojenské továrny). Dále oznámil opatření na podporu nejvíce ovlivněných odvětví (výstavba nových bytů a udržení turistického průmyslu, obě odvětví budou moci žádat prostřednictvím bank o podporu 50 mld. EGP).

V rámci balíčku na podporu ekonomiky vláda např. poskytne miliardu EGP exportérům. Vláda snižuje cenu zemního plynu pro všechna průmyslová odvětví a cenu elektřiny pro průmysl nejméně na tři roky. Továrny a turistické resorty budou platit daň z nemovitosti v odloženém termínu ve splátkách.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

České firmy se v uplynulých desetiletích aktivně podílely na realizaci celé řady rozvojových projektů a dodávek investičních celků. Jednalo se zejména o oblast energetiky, zavlažovacích systémů, cukrovarů, mlýnů a cementárenského průmyslu. Egypt je stále jedním z největších českých obchodních partnerů nejen na africkém kontinentu, ale v celé oblasti Blízkého východu. Jedná se jak o přímé vývozy českého zboží, tak i reexportů do dalších zemí Blízkého východu a Afriky. Mezi perspektivní obory se řadí: potravinářský průmysl, strojírenství, výroba strojů, energetika, voda, odpady a životní prostředí.

Zpět na přehled zemí

Jihoafrická republika

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 6. 10. 2020 bylo dle oficiálních statistik v Jižní Africe zaznamenáno 672 572 případů onemocnění a 16 667 úmrtí. JAR patří mezi nejvíce koronavirem postižené země v Africe.

Dne 1. 10. se země opětovně po více než půl roce otevřela turistům (jen z málo rizikových zemí), původní předpoklad byl až rok 2021.

Jihoafrická vláda vyhlásila pandemii koronaviru jako stav národní katastrofy. Bez ohledu na ekonomické dopady bylo dne 26. března vyhlášeno úplné uzavření (tzv. lockdown) země. Od 20. 9. JAR přešla na nejnižší bezpečnostní stupeň 1. Došlo k devastujícímu dopadu na hospodářství: propadu ekonomiky až o 8 %, ekonomické krizi, restrikcím a ztrátě milionu pracovních míst. Lze očekávat prohloubení i tak vysoké míry chudoby a sociální nepokoje.

Prezident Cyril Ramaphosa vidí obrovský potenciál v kompletní restrukturalizaci ekonomiky včetně vybudování jejích nových pilířů a vytvoření nových pracovních míst. Mezi klíčové priority vlády patří: podpora hospodářského růstu, snížení nezaměstnanosti a zabránění snížení ratingu ratingovými agenturami.

Jihoafrická republika stále čelí rostoucímu veřejnému dluhu, nehospodárným podnikům se státní účastí a výdajovým tlakům, snižujícím globální konkurenceschopnost země. JAR má ale vysoce rozvinutou ekonomiku a vyspělou ekonomickou infrastrukturu, díky čemuž je přední africkou ekonomikou.

Ekonomika v roce 2019 vzrostla o 0,2 % a očekává se, že v roce 2020 klesne o 5,8 %. Podle aktualizovaných prognóz Mezinárodního měnového fondu se v roce 2021 zvýší asi o 4 %.

V roce 2019 byl obrat obchodní výměny ČR s JAR 1 509 mil. USD, což znamenalo nárůst o 34 % oproti předcházejícímu roku (ČR vyvezla do JAR zboží v hodnotě 719 mil. USD, bilance obchodu je pro ČR mírně negativní, a sice -56 mil. USD, kvůli 65% nárůstu dovozu). Za období do srpna 2020 byl zaznamenán obrat vzájemného obchodu ve výši 687 mil. USD (vývoz 296,2 mil. USD oproti 499,4 mil. USD v roce 2019). Jde o pokles 35 % oproti roku 2019.

Vládní reakce a opatření

Prezident Ramaphosa nastínil masivní plán sociálních a ekonomických výdajů ve výši 500 mld. ZAR. Jedná se o cca 10 % HDP a zahrnuje „mimořádný“ rozpočet na zdravotnictví, boj proti hladovění obyvatelstva a sociální podporu ve formě grantů; podporu firem a pracovníků, zejména majitelů obchodů, středních a malých podniků; a daňové úlevy pro podniky v nouzi.

Tento balík bude financován vlastním rozpočtem a částečně mezinárodními finančními institucemi (Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Nová rozvojová banka BRICS a Africká rozvojová banka).

Mezi hlavní ohlášené zásahy vlády patří: zajištění nouzového zásobování vodou, dezinfikování veřejné dopravy, zmírnění sociálních potíží, ochrana pracovních míst, pomoc majitelům obchodů a malým podnikům, systém záruk na půjčky ve výši 200 mld. od bank, posílení státní pokladny a rezervní banky JAR, daňové úlevy pro podniky v nouzi. Kromě toho si daňoví poplatníci, kteří přispějí do Fondu solidarity, budou moci nárokovat 10 % pro odpočet daně.

I přes omezené možnosti místních firem je patrná jejich snaha o znovunastartování obchodních činností ve všech odvětvích. Místní společnosti se snaží navázat na aktuální potřeby obyvatelstva JAR v dodávkách: potravin (zemědělství), vody (vodohospodářství), energie z obnovitelných zdrojů, a to nezávisle na státním distributorovi elektrické energie.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Jihoafrická republika je naším největším obchodním partnerem a je branou do jižní Afriky. Jihoafrický trh je jednou velkou podnikatelskou příležitostí. Jako každý rozvojový trh však potřebuje zboží a služby, které reagují na konkrétní poptávku. V současné době se jihoafrická vláda soustřeďuje především na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů a dále na třídění odpadu a využití recyklovaného odpadu. Z tohoto záměru vychází i rostoucí poptávka po nových technologiích.

V posledních letech se zde znovu otevírají některé doly, které byly dlouhou dobu zakonzervovány, čímž vzniká nový potenciál pro těžební společnosti, jež potřebují vybavit provozy moderním zařízením a technologiemi. Jen na rok 2020 se plánuje otevření sedmi dolů. Těžební průmysl má v zemi dlouholetou tradici a je na něj navázáno mnoho dalších odvětví.

V neposlední řadě je potenciál také ve stavebnictví. Perspektivní oblasti jsou: energetika, vodohospodářství, zemědělská technika, elektro a digitální technika, automobilový, obranný a těžební průmysl, dále strojírenství, zdravotnictví a potravinářství.

Zpět na přehled zemí

Maroko

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 7. 10. 2020 bylo dle oficiálních statistik v Marockém království zaznamenáno 137 248 případů onemocnění covidem-19 a 2 410 úmrtí.

Dne 20. 3. byl v království vyhlášen mimořádný stav v souvislosti se šířením koronaviru, který znamenal kompletní uzavření země. Aktuálně je prodloužen do 10. října 2020.

Maroko se od března potýká se zastavením průmyslové výroby a útlumem obchodní činnosti. Země se ekonomicky de facto zcela zastavila. Došlo k uzavření řady firem a odvětví, mimo jiné odvětví cestovního ruchu a automobilového průmyslu. Podobné dopady pociťuje také textilní odvětví. Dopravní společnosti, průmyslové podniky i MSP zaznamenaly historické ztráty. Dovoz z asijských zemí a zejména z Číny byl značně omezen. Rovněž zájem v Evropě v zemích jako jsou Španělsko a Francie zaznamenal pokles. V této krizi hodně závisí na podpoře firmám a jejich schopnosti čelit důsledkům pandemie.

Dopad je z hospodářského hlediska značný, stejně tak je velmi vážná ekonomicko-finanční situace. Zemi se sice podařilo získat podporu z EU a ze zálivových zemí a jedná také s mezinárodními institucemi (Světová banka, Mezinárodní měnový fond), nicméně je jasné, že dopad bude velmi silný, a to zejména na zaměstnanost. Mnoho zahraničních společností zvažuje svoji činnost v Maroku utlumit (např. Renault/Dacia) a ambiciózní projekty (mj. v oblasti energetiky, technologií) budou pozastaveny na neurčito.

Studie o ekonomických dopadech pandemie covidu-19 na marocké hospodářství v roce 2020 očekává výrazný pokles tempa růstu. Půjde zejména o zastavení turistického ruchu, o pokles finančních převodů Maročanů z celého světa do Maroka a o pokles zahraničních investic.

Koronavirus negativně ovlivňuje ocelářský průmysl jako důsledek pozastavení výrobních procesů v automobilkách a poklesu poptávky po autodílech. Z důvodů koronavirové pandemie lze očekávat, že se příliv zahraničních investic zpomalí. Významné sektory, jako automobilový či letecký, jsou zasaženy nejvíce. Rovněž tak je velký dopad na turismus (stále je uzavřeno). V září došlo k umožnění cestování do Maroka představitelům obchodu, průmyslu a technickým pracovníkům.

Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu hospodářství v tomto roce zaznamená pokles o 3,7 %, v roce 2021 je odhadován růst HDP ve výši 4,8 %. V roce 2019 rostla marocká ekonomika tempem 2,9 %.

Vzájemný obchod mezi ČR a Marokem klesl za osm měsíců roku 2020 o 24 % oproti stejnému období v předcházejícím roce (obrat byl 326 mil. USD, respektive 427 mil. USD v roce 2019). Český export do Maroka se snížil dokonce o 32 % na 193,8 mil. USD (oproti 284 mil. USD).

Vládní reakce a opatření

Marocká vláda přijala řadu opatření a snaží se nastartovat zvýšenou produkci potřebného zdravotnického materiálu, roušek a respirátorů. Vláda se bude zaměřovat na prozíravém přístupu k zasaženým firmám, aby dokázala zajistit oživení národního hospodářství postupným restartem různých odvětví a hospodářských činností.

V duchu tradiční marocké sounáležitosti byl založen Fond solidarity (k zajištění sociálního smíru v době koronavirové krize a následnému usnadnění rozjezdu hospodářství). Došlo rovněž k zahájení programu na podporu vědeckého a technologického výzkumu v souvislosti s pandemií koronaviru v Maroku, řeší i sociální a ekonomické aspekty. Vláda se rozhodla vytvořit zvláštní fond na financování veřejných institucí a podniků zasažených v důsledku koronaviru, kdy byly úplně nebo částečně poškozeny jejich obchodní aktivity.

Marocké ministerstvo průmyslu, obchodu a zelené a digitální ekonomiky zahájilo program na podporu investic MSP investujících do výroby prostředků a zařízení používaných v souvislosti s pandemií. Jedná se o projekty „Dokonalost – technologie“ Národní agentury pro podporu MSP (příspěvek je až 30 % z celkové investice). Agentura pro digitální rozvoj zahájila iniciativy na podporu a usnadnění práce na dálku v marockých správách (ministerstva, úřady, podniky). Služba „e-rack“ umožní omezení standardní fyzické administrativy.

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Po odeznění krize a v rámci oživování marocké ekonomiky mohou čeští exportéři využít aktivních a dynamických vazeb marocké ekonomiky s evropskou (tradičně nejsilnější s Francií a se Španělskem). Marocký trh by mohl nabízet pro české firmy příležitosti zejména v oblasti energetiky (zařízení pro výrobu a rozvod elektrické energie s důrazem na fotovoltaiku a malé vodní elektrárny), v dovozu zemědělských strojů, čističek odpadních vod, zařízení na likvidaci komunálního odpadu či dodávek zboží a spolupráce při výstavbě turistických komplexů.

Maroko také obecně ve světě poptává chemické produkty, plasty, papír a kaučuk, rovněž i léčiva a farmaceutické výrobky. České zboží je vhodné spojovat jednak s vysokou evropskou kvalitou, jednak s konkurenčně nižšími cenami vůči zboží z Francie.

Mezi perspektivní obory se řadí: energetika, zařízení pro využití obnovitelných zdrojů, výrobky pro silno/slaboproud, subdodávky pro automobilový průmysl, dopravní infrastruktura (zařízení pro železniční a leteckou dopravu), čištění a úprava vody, výpočetní technika, zemědělské stroje, stroje, nástroje a nářadí k rukodělné výrobě, sklářské výrobky (zakázkové sklo), bižuterie, dodávky pro turistický průmysl (hotelový nábytek, zařízení hotelových kuchyní) a oběhové hospodářství.

Zpět na přehled zemí

Nigérie

Makroekonomické dopady covidu-19

Ke dni 7. 10. 2020 bylo v Nigérii oficiálně zaznamenáno 58 647 případů onemocnění a 1 111 úmrtí na covid-19. Je však stále velmi nízký počet testovaných. Situace v Nigérii není příznivá – ekonomicky ani epidemiologicky. Stále ještě nebyly obnoveny mezinárodní lety.

Ekonomika se po karanténě oživuje velmi pomalu. Přístav v Lagosu je otevřený a funguje normální pohyb zboží. Rok 2019 byl poznamenán několika razantními kroky prezidenta Buhariho k nastartování a diverzifikaci ekonomiky. Páteří hospodářství je ropný průmysl. Nigerijská vláda silně spoléhá právě na ropu jako na svůj hlavní zdroj devizových a vládních příjmů (až 90 %). Situace v Nigérii však není ekonomicky příznivá.

V roce 2020 se očekává největší hospodářská recese od roku 1983. Ta bude způsobena jednak propadem cen ropy a jednak pandemií. Lze předpokládat opětovnou devalvaci nairy, nárůst inflace na 19 %. Mezinárodní měnový fond odhaduje pokles HDP pro tento rok ve výši 3,4 % a pro rok 2021 růst 2,4 %. V roce 2019 byl růst 2,2 %.

Nigérie je dlouhodobě v první desítce největších světových producentů ropy. V současnosti patří k nejbohatším zemím Afriky. V rámci subsaharské Afriky zůstává dlouhodobě po JAR druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR (2. nejvyšší vývoz).

Český vývoz do této země neustále roste a pohybuje se na hranici 90 mil. V roce 2019 byl obrat rekordních 206 mil. USD (vývoz 105 mil. USD). Za období leden až srpen 2020 byl obrat 64,6 mil. USD, což znamená růst o cca 5 % oproti roku 2019.

Vládní reakce a opatření

Virus zasáhl i bezprostřední okolí prezidenta Buhariho a další špičky země, což vedlo mimo jiné k dočasnému oslabení řídicích mechanismů. Aba Kyari, šéf kabinetu prezidenta Buhariho a v podstatě nejmocnější muž nejlidnatější africké země, zemřel v květnu na covid-19.

Federální vláda uvolnila 200 mld. naira (cca 500 mil. eur) za účelem zkvalitnění nedostatečné distribuce elektřiny a současně došlo k obnově dodávek plynu do tepelných elektráren.

Federální vláda uvolnila 200 mld. naira (cca 500 mil. eur) za účelem zkvalitnění nedostatečné distribuce elektřiny a současně došlo k obnově dodávek plynu do tepelných elektráren. Centrální Banka Nigérie podporuje výzkumné pracovníky, vědecké instituce a biotechnologické firmy (grant 250 mil. USD) při hledání domácí vakcíny pro boj proti koronaviru. Bylo zřízeno Centrum pro testování, léčení, sledování a karanténu v Abuji, které má být podpořeno zahraničními technologiemi.

Federální vláda zavedla pobídky na podporu investic na národním kapitálovém trhu. Pobídky budou vztažené také směrem k zahraničním investorům, pro které se Nigérie stává velmi slibnou zemí na africkém kontinentu.

Sektor ropy a plynu se oživuje. V plánu je velký projekt na čistění ropovodů pro společnost TOTAL. Nadále zůstává zvýšená poptávka po zemědělské chemii a dopravních prostředcích. Vláda zatím nezakázala dovoz zboží a potravin ze zahraničí. Země v současnosti čelí problému s FOREXEM kvůli propadu ceny ropy a zemního plynu. Jsou zde poptávky po dovozovém zboží (potraviny, zemědělská chemie a léčiva), není ale zájem o zdravotnické vybavení – jsou to dary ze zahraničí v rámci boje proti covidu-19 od USA, EU a Číny).

Aktuální příležitosti pro české exportéry a investory

Nigérie je díky svému ropnému (a do budoucna plynovému) potenciálu navzdory ekonomickým problémům bonitní zemí a má jasně definované potřeby pro nadcházející období. Tyto potřeby se v řadě oblastí shodují s tradičními odvětvími českého průmyslu.

Nigérie je a dlouho ještě zůstane čistým importérem. Nigerijský trh je obrovský a dosud nenasycený a může skýtat velké zisky. Do budoucna je očekáván silný růst celé řady odvětví průmyslu a služeb, které skýtají jak dovozcům, tak investorům velké příležitosti. Je zde patrný odklon od čínského zboží. Hlavními obory pro investice jsou: zemědělství, průmysl a služby.

Perspektivní oblasti pro investice: využití nových ložisek surovin, výroba stavebních materiálů, výroba hnojiv a pesticidů, zpracování ropy, energetika, zpracování zemědělských produktů, zemědělství (včetně pěstování technických plodin), výroba mouky a těstovin, výroba nápojů (včetně minipivovarů), zásobování vodou, služby (stavební, IT, telekomunikace, bankovnictví), hotelový průmysl, nemovitosti. Mezi perspektivní položky pro dovoz do Nigérie patří armatury a zařízení pro těžbu ropy, vysílací zařízení, antény a parabolické antény, zbraně, střelivo, průmyslové výbušniny, luxusní zboží, tkací a soukací stroje, tkalcovské stavy, stroje na těžbu a třídění zemin a kamenů, obráběcí stroje.

Zpět na přehled zemí

Zpět na začátek

Pravidelné novinky e-mailem