Okruh činností společností na Kubě je však omezen, obchodování je umožněno pouze přes státní firmu. Autorizované společnosti se nacházejí v 11 z 15 provincií země a zahrnují odvětví jako jsou výroba potravin, manufaktura a recyklační činnosti technologického charakteru a projekty místního rozvoje. Zákon také stanovuje limity pro profesionální činnosti. Účetní, právníci, architekti a inženýři, se nemohou sdružovat a zakládat společnosti, aby poskytovali své služby. Soukromé firmy tak nesmí působit například v oblasti zdravotnictví, telekomunikacích, energetice či médiích.
Novinkou je, že soukromé firmy mohou mít až sto zaměstnanců. Musí být však zřízeny jako společnosti s ručením omezeným a budou mít právo na přístup k úvěrům a zdrojům financování, ale jejich dovozní a vývozní činnosti musí být prováděny prostřednictvím zprostředkování státní společností. Poslední takové podniky na Kubě existovaly v 60. letech minulého století.
Ekonomický restrukturalizační plán, který Kuba začala realizovat na začátku roku, má za cíl podpořit práci, zvýšit mzdy a posílit dolarizaci. Inflace však v zemi raketově vzrostla a zhoršila se situace s nedostatek potravin, energií, léků a základního zboží. Také v posledních měsících došlo ke zdražování. Souběžně se ostrov potýkal také s nárůstem případů covid-19 a choulostivou situací ve zdravotnictví. Požadovanou otevřenost a ekonomické uvolnění ze strany vlády čekalo mnoho Kubánců.
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Mexiko.
Zdroj: www.elpais.com
