Odvody u příležitostných prací: Jaké daně a kdy platí brigádníci?

Zájem o brigády v Česku v posledních letech klesá a nezměnila to ani dramatická inflace a příliv ukrajinských uprchlíků. Také letos tedy překoná nabídka brigád poptávku, přestože jsou firmy ochotné platit více než v předchozích letech. Přivýdělek formou letní brigády hledají letos zejména studenti, nejvíce je lákají administrativní pozice.

A jaké daně z příjmu odvádějí brigádníci státu? Záleží na tom, na jakou smlouvu pracují a jak vysokou hrubou mzdu či odměnu mají. Studenti nejsou nijak limitováni, mohou mít libovolný příjem, ať už pracují na dohodu nebo standardní pracovní smlouvu.

Sezonní práce jsou sjednávány na dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V čem je tato forma spolupráce výhodná a na jaká úskalí si dát pozor?

Co je nejvýhodnější?

Brigády fungují na bázi dohod mimo pracovní poměr. Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohoda o provedení práce (DPP) jsou brigádníkům ušity na míru, protože respektují krátkodobý charakter zaměstnání.

„Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti jsou koncipovány právě pro krátkodobá zaměstnání. Obě je nutné rozlišovat, protože pracují s odlišnými podmínkami. Po jejich správném splnění mohou pracovníci čerpat řadu výhod,“ potvrzuje ředitel projektu pracovních příležitostí Robeeto Stanislav Koukal.

Při krátkodobé brigádě s měsíční mzdou do 10 tisíc korun je ideální dohoda o provedení práce.

Tento režim je výhodný nejen z hlediska pojistných odvodů, ale za určitých podmínek i z pohledu zdanění. „Pokud jste ale podepsali již dříve s jiným zaměstnavatelem takzvané „růžové prohlášení“ (prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) druhé už podepsat nelze a měsíční slevy na dani nebo daňová zvýhodnění vám uplatní pouze první zaměstnavatel,“ vysvětluje daňový poradce KODAP Jan Kašpar.

Letní brigády: Hlídejte si smlouvu a pracovní podmínky

V situaci, kdy nebylo podepsáno prohlášení, a dosáhli jste příjmů v maximální výši 10 000 korun za měsíc, bude vám z příjmu odečtena srážková daň ve výši 15 procent. Pokud toto splněno nebude, uplatní se daň zálohová, a to rovněž ve výši 15 procent. Zálohová daň se snižuje o slevy a daňové zvýhodnění a v mnohých případech tedy bude nulová.

„Smlouva je omezena 300 hodinami za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Pokud je ale měsíční odměna do 10 tisíc korun, je tato dohoda výhodná pro obě strany,“ říká daňová poradkyně společnosti TaxVision Blanka Štarmanová.

Uzavře-li brigádník se zaměstnavatelem DPP, nemusí totiž platit státu z výdělku do 10 000 zdravotní ani sociální pojištění. Pokud je příjem vyšší než deset tisíc, odvádí 6,5 procenta z něj na sociální a 4,5 procenta na zdravotní pojištění.

Pozor! Zdravotní pojištění je povinné a musí ho tedy platit každý (pokud ho za něj neodvádí zaměstnavatel) ve všech případech, tedy i pokud jde o „osobu bez zdanitelného příjmu“. Výše minimálního pojistného pro rok 2022 je 2 187 korun měsíčně.

Zpět na začátek

DPČ stále výhodnější

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) není tak výrazně omezena počtem hodin jako v případě DPP. U těchto smluv ovšem pojištění „dohodáři“ platit v drtivé většině musí.

Pozitivní změna nastala už v roce 2019, kdy se zvýšila hranice výdělku, ze kterého brigádníci ještě zákonné pojištění neodvádějí. Výjimka nastala v případě, že byl jejich výdělek nižší než 3 tisíce korun. Pak sociální a zdravotní pojištění neplatili, a osvobozen byl i zaměstnavatel.

Od ledna 2021 je tato dohoda ještě výhodnější. Částka započitatelného příjmu se zvýšila až na 3500 korun. Navíc je tu zrušení superhrubé mzdy. A úspora je tak ještě výraznější.

„Brigádníci by si měli nicméně uvědomit, že podmínkou DPČ je práce na dobu nejdéle 52 týdnů s maximálním rozsahem poloviny plné pracovní doby,“ doplňuje Blanka Štarmanová.

Z částky 3500 korun tedy již zaměstnavatel platí odvody, ale stále je účtována srážková daň. Zálohová daň (bez možnosti uplatnění slev na dani při neučiněném prohlášení k dani) bude zúčtována až z měsíční odměny 3501 Kč.

V případě obou dohod lze uplatnit tradiční daňovou slevu na poplatníka a v případě studentů případnou slevu 4 020 korun za rok.

Zaměstnaní studenti mají na slevu nárok, podepíší-li u zaměstnavatele zmíněné prohlášení k dani. Při uplatnění slevy na studenta se neplatí daň z příjmu při hrubé mzdě do 17 700 Kč (viz tabulku).

Zpět na začátek

Brigádníci a daňové přiznání. Ano či ne?

Daňové přiznání mají povinnost odevzdat na finanční úřad jen ti, kteří pracují pro více zaměstnavatelů současně.

Před nástupem do práce mohou brigádníci podepsat Prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – tedy takzvaný růžový papír. V takovém případě daňové přiznání podávají a daň platí v každém případě. V daném měsíci ovšem nesmí růžový papír podepsat u jiného zaměstnavatele.

„Brigádníci pak dostanou od zaměstnavatele potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, nebo si jej vyžádají,“ říká Blanka Štarmanová. To pak předloží finančnímu úřadu kvůli výpočtu daně.

Jestliže prohlášení nepodepíše, dostane na ruku méně peněz, protože za něj odvede daň z příjmu (15 %) zaměstnavatel. Po skončení kalendářního roku může také požádat firmu, pro níž pracoval, o roční zúčtování, ale opět jen v případě, že nepracuje pro více podniků najednou.

Část nebo celou zaplacenou zálohovou daň (podle slev, na které má nárok) mu poté firma vrátí. Nevrací jen takzvanou srážkovou daň, jež se uplatňuje na příjmy do 10 tisíc korun, případně (od ledna 2021) do 3500 korun, pokud má student ještě další příjmy.

Co se v posledních letech změnilo?

Částečnou změnu přinesla už novela zákona platná od ledna 2018. Srážková daň se předtím uplatňovala pouze u příjmů do 10 tisíc korun (v souhrnné výši). Nyní jsou limity dva: již zmíněná maximální měsíční odměna z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele 10 000 Kč a nižší částka pro ostatní příjmy v měsíčním úhrnu (opět u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele). Jedná se o dva samostatné základy daně. Ten druhý byl loni posunut na 3500 korun.

I srážkovou daň ale může dostat brigádník zpět, i když ne od zaměstnavatele – a to právě v případě, že přiznání podá. Vyměřenou daň mu doplatí stát, a ještě pracovníkům ve většině případů vznikne přeplatek vzhledem k daňovým slevám, které mohou uplatnit.

Zpět na začátek

Slevy pro studenty a další výhody

Každý plátce daně z příjmů může uplatnit základní daňovou slevu, která činí 27 840 korun za rok, za měsíc tedy 2 320 korun (od roku 2022 se zvyšuje na 30 840 korun).

„Specifickou skupinu tvoří právě studující, kteří kromě slevy na poplatníka mají nárok na slevu na studenta. V praxi jim tak často vychází nulová daň a ve výsledku pak dostanou částku, kterou si skutečně vydělali,“ uvádí Dana Trezziová z poradenské společnosti BDO.

Studenti si mohou odečíst z daně 4 020 korun za rok, to jest 335 korun měsíčně. Tento bonus zůstává i letos stejný jako v předchozích letech. Nárok na slevu mají mladí lidé do 26 let, případně až do 28 roku věku, pokud absolvují denní studium v doktorském programu.

„Při práci pro více zaměstnavatelů je možné uplatnit slevu pouze jednou. Slevu na studenta je možné uplatnit i při práci na dohodu. Vždy je ovšem potřeba doručit mzdové účetní potvrzení od školy,“ upozorňuje daňový expert Petr Gola.

Studenti jsou v tomto případě značně zvýhodněni a ti, kteří podepsali u zaměstnavatele prohlášení k dani, neplatí díky slevám nic až do hrubé měsíční mzdy či odměny ve výši 17 700 korun (viz tabulka).

Někteří splňují podmínku pro slevy pouze po část roku, např. pokud ukončí studium na střední nebo vysoké škole. Přestože během studia nepracovali a pracovní smlouvu uzavřou až po absolvování školy, tak jim v ročním zúčtování nebo daňovém přiznání náleží poměrná sleva na studenta za první měsíce roku.

Slevu na poplatníka uplatní i senioři

O letní práce je zájem i mezi seniory. A kdy se jejich příjem daní?

„Důchodci nemají žádné zvláštní postavení, pokud se týká podávání daňových přiznání a zdanění jejich výdělků. Jejich činnost se z hlediska sociálního a zdravotního pojištění považuje za vedlejší činnost. Pokud bude práce vykonávána na základě živnostenského listu, podléhá tento příjem zdanění i odvodu sociálního a zdravotního pojištění,“ doplňuje Blanka Štarmanová.

V takovém případě mají také brigádníci – penzisté nárok na slevu na poplatníka ve výši 2 320 korun měsíčně.

Pokud důchodce vykoná takzvanou příležitostnou činnost, například jednorázovou výpomoc v sousedství, pak je příjem osvobozen od daně z příjmů, jestliže nepřesáhne hranici 30 tisíc korun za rok. Z takového příjmu se neodvádí ani sociální a zdravotní pojištění.

Zpět na začátek

Úskalí dohod o provedení práce

U dohod o provedení práce mohou nastat tři varianty

1. Výdělek je u dohody nižší než zákonný limit – Při výdělku do 3,5 respektive 10 tisíc nejsou placeny odvody na sociální ani zdravotní pojištění. V takovém případě jsou zaměstnanci na tyto dohody z pohledu placení zdravotního pojištění vnímány jako OBZP a musí si platit minimální výši pojistného, tedy výše zmíněných 2187 korun.

Pro účely placení zdravotního pojištění jsou OBZP samoplátci a každý měsíc musí platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy tedy v roce 2022 ze 16 200 Kč (2187 korun)

1. Výdělek za práci na dohodu je vyšší než limit, ale nižší než minimální mzda. Minimální mzda pro rok 2022 je stanovena 16 200 Kč. Pokud si při práci na dohodu vyděláte méně, je vaší povinností doplatit zdravotní pojištění do minimální výše. Pokud tedy pracujete na některou z dohod, výdělek máte nad limitem, ale také pod výší minimální mzdy, bude vám od nového roku zaměstnavatel strhávat více na zdravotním pojištění a vaše čistá mzda bude nižší.
2. Pokud si na některou z dohod vydělají brigádníci více než 16 200 Kč, tak se na jejich daních, sociálních ani zdravotních odvodech nic nemění. Jejich čistá mzda bude stejná jako o rok dříve.

Jakub Procházka

Zpět na začátek