Také pokračuje výstavba závodu na výrobu satelitů a příprava vyslání a provozování satelitů. Maďarsko schválilo v roce 2021 vesmírnou strategii, v rámci které byl vytvořen národní program výzkumného kosmonauta Hungarian to Orbit (HUNOR).

Tentýž rok vláda schválila smlouvu o přípravě maďarské vesmírné průzkumné mise a opatření pro rozvoj domácího průmyslu a přijetí požadavků na zdroje související s proveditelností mise.

ExportMag.cz: Digitrony slaví comeback. Český startup uspěl s technickou stavebnicí

Loni byl na pozici operátora výzkumné kosmické lodi vybrán 31letý strojní inženýr Tibor Kapu, který se nakonec zúčastnil vesmírné mise Axiom 4 letos v červnu a červenci. Mise proběhla ve spolupráci společností Axiom Space, SpaceX a NASA. Její velitelkou byla Američanka Peggy Whitsonová, dalšími členy pak Ind Shubhanshu Shukla a Polák Sławosz Uznański-Wiśniewski.

Posádka provedla 60 vědeckých experimentů, oblasti zkoumání zahrnovaly například medicínu, materiálovou vědu, fyziologii, zemědělství a výzkum radiace. Maďarský zástupce realizoval 25 experimentů připravených maďarskými univerzitami, výzkumnými ústavy a firmami.

Bohatá historie

Vesmírnými aktivitami se Maďarsko zabývalo i v minulosti. Jako počátek a první milník lze zařadit experiment s radarovými odrazy Měsíce, které uskutečnil fyzik Zoltán Bay v roce 1946. V roce 1967 se Maďarsko připojilo k programu Interkosmos. V roce 1978 byla uvedena do provozu stanice pro sledování vesmírných satelitů a telekomunikaci v maďarském Taliándörögdu. Maďarský vynález Pille (speciální vesmírný dozimetr) poprvé vyzkoušel „v praxi“ první maďarský kosmonaut Bertalan Farkas v roce 1980 na palubě Saljut-6 v rámci programu Interkosmos.

Maďarsko se podílelo na vývoji přistávací jednotky Philae v rámci mise Rosetta realizované v roce 2004 pod hlavičkou Evropské vesmírné agentury. V roce 2012 byl vypuštěn první maďarský satelit Masat-1 vyvinutý týmem Technické univerzity Budapešť. V roce 2015 se země stala členem Evropské vesmírné agentury (jako 22. stát v pořadí).

Ambice ve světě satelitů

Zajímavostí ve firemní sféře je pod taktovkou maďarské společnosti 4iG (a její dceřiné firmy Remred) probíhající výstavba REMTECH Space Center v Mártonvásáru, tedy závodu na výrobu a testování vesmírných satelitů, který by měl být dokončen v roce 2026. Loni v listopadu pak společnost 4iG Space and Defence Technologies zahájila program HUSAT, jehož cílem je vyslat do roku 2032 a nadále provozovat jeden geostacionární (HUGEO) a osm satelitů na nízké oběžné dráze (HULEO).

Na vesmírné agendě se v Maďarsku podílí více ministerstev – Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu, Ministerstvo národního hospodářství a Ministerstvo kultury a inovací. Vzdělávací roli hraje Maďarská astronautická společnost. Do kosmického výzkumu je například zapojena maďarská výzkumná síť HUN-REN a Výzkumný ústav atomového jádra.

V červenci 2025 byla založena Hungarian Spacelab Network – mimo jiné s cílem navázat na výsledky výzkumu maďarského kosmonauta Tibora Kapua, a to mezi devíti univerzitami, dvěma ministerstvy a HUN-REN. Univerzity také spolupracují v rámci Unispace programu. Existuje rovněž Klastr maďarského vesmírného průmyslu HUNSPACE.

Spolupráce v oblasti „space“ má potenciál na společné česko-maďarské úrovni, a to i s ohledem na české zkušenosti a plánovaný projekt „Česká cesta do vesmíru“. Maďarské firmy se také pravidelně účastní Czech Space Week, největšího festivalu kosmických aktivit v Česku. V Budapešti se naopak konal v květnu 2025 Space & Defence Summit. Maďarské subjekty při těchto akcích hledají zahraniční partnery ke spolupráci.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Budapešti (Maďarsko). Autorka: Pavla Kačenová, ekonomická diplomatka.