English version
Italský trh práce se sice zlepšuje v oblasti participace, ale zůstává daleko od průměrů OECD. Dalším problémem je vysoká míra podzaměstnanosti. Znamená to, že vysoké procento pracovníků je nuceno snížit svou produktivitu, pracovat na méně kvalifikovaných pracovních místech či pracovat méně hodin, aby se vyhnulo nezaměstnanosti.
Prudký nárůst inflace v zemích OECD nebyl doprovázen odpovídajícím růstem nominálních mezd a v důsledku se reálné mzdy snížily prakticky ve všech zemích OECD, ale na Apeninském poloostrově ve větší míře. Itálie je dokonce zemí, která zaznamenala nejprudší pokles reálných mezd mezi hlavními ekonomikami OECD. Na konci roku 2022 se italské reálné mzdy snížily o 7,5 % ve srovnání s dobou před pandemií covidu-19.
Ztráta italské kupní síly má větší dopad na nízkopříjmové domácnosti, které se hůře vyrovnávají se s rostoucími cenami. Pokles mezd byl největší na nejnižších úrovních mezd, kde v Itálii mezi 1. čtvrtletím 2022 a 1. čtvrtletím letošního roku dosáhl 10,3 %. Obyvatelé s průměrným příjmem zaznamenali pokles o 7,5 % a skupiny s vyšším příjmem o 6 %.
Průměrný pokles reálných mezd v zemích OECD je 2,2 %. Například v Německu dosáhl pokles hodnoty o 3,2 %, ve Španělsku o 4 % a v USA o 2,3 %. Francie vykazuje reálný nárůst o 1,5 %. V roce 2023 by však měly podle projekcí OECD vzrůst nominální mzdy v Itálii v roce 2023 o 3,7 % a v roce 2024 o 3,5 %, přičemž inflace by se měla v roce 2023 ustálit na 6,4 % a v roce 2024 na třech procentech.
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Itálie.
Zdroj: Il Sole 24 Ore
