Minimální mzda jako noční můra firem: Přidávání nejchudším láme rekordy

V Česku se v roce 2020 minimální mzda zvýší nejvíc v historii. Od ledna naroste o 1250 už na 14600 korun. Odbory a Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom prosazovaly ještě výraznější navýšení.



Vládní strany – tedy hnutí ANO a ČSSD – se na přidání peněz nejhůře placeným pracovníkům dohodly koncem listopadu.

Zaměstnavatelé a odbory shodu nenašli, vláda ale označuje výsledek za dobrý kompromis.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) má mít každý pracovník důstojnou mzdu. „S její pomocí lze tlačit na růst výdělků a platů obecně,“ komentovala Maláčová přijetí vládního nařízení.

S minimální mzdou, za kterou pracuje v Česku asi 150 000 lidí, se zvedá i takzvaná zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek pro ty, kteří dělají kvalifikovanou práci a týká se širšího okruhu zaměstnanců. Vyplácí se v osmi stupních podle obtížnosti a odpovědnosti práce. Od ledna by se měla zvednout na 14 600 až 29 200 korun (v roce 2019 se pohybovala v rozmezí 13 350 až 26 700 korun).

Podle minimálního platu se upravuje například i výše školkovného – tedy slevy na dani pro rodiče dětí umístěných do mateřské školy.

Hrozba pro firmy?

Podnikatelé rychlý růst minima odmítají. Problém není podle zaměstnavatelů v tom, že zvednete plat těm, kteří mají minimum. „Jde o mizivé procento pracovníků a výrazný dopad na hospodaření firem by to mít být nemělo. Jenže i když přidáte třeba jen dvěma lidem, chtějí víc peněz všichni. Tlak na zaměstnavatele je enormní,“ říká poradce Pavel Frühauf.

Podle zaměstnavatelů růst o devět procent neodpovídá realitě a mohl by být pro podniky nebezpečný.

Ambiciózní návrh odborů z letošního léta předpokládal, že se v roce 2020 zvýší minimální měsíční mzda v Česku dokonce o 1650 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí chtělo zvednout strop o 1350 na 14 700 korun. Tempo růstu od nástupu Sobotkovy vlády akceleruje každoročně, loni si nejchudší pracovníci polepšili o 1150 korun měsíčně.

Odbory i ministerstvo argumentují tím, že je vyšší minimální mzda nejen v západní Evropě, ale například i na Slovensku. To v HDP na hlavu za Českem zaostává, ale práce těch, co mají nejnižší příjmy, je tu zaplacena lépe.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula opakuje, že díky zvyšování minimální mzdy roste spotřeba českých domácností a to podporuje ekonomický růst.

Ideál? Dvě pětiny průměru

Stejným evergreenem jako argumenty odborářů je odpor zaměstnavatelů k pravidelnému zvyšování nejnižších možných platů. „Pro malé a střední podniky je takové zvýšení naprosto neopodstatněné a odmítají jej. Pro nárůst minimální mzdy v České republice neexistuje ekonomický důvod,“ uvedla ještě před přijetím nařízení Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR).

Podle AMSP ČR je metou a nepsaným pravidlem v Evropě oscilace minima kolem 40 % průměrných výdělků. Podle Asociace je navíc odvozování minimální mzdy od průměrné zavádějící a ekonomicky škodlivé. Většina odborníků podporuje názor podnikatelů, že by se mělo vycházet z takzvaného mediánu, to jest průměrného platu, na který dosahuje většinová ekonomicky činná populace.

„Stát tu dosud podporoval příliv korporací s malou přidanou hodnotou. Na ty se logicky navázaly menší české firmy. Obrat k vyšší přidané hodnotě je samozřejmě možný, ale zdaleka ne v tempu současného růstu platů. Pokud budeme dál tlačit na růst mezd včetně té minimální, ve finále budou tratit všichni. S případným evropským ekonomickým poklesem by to byl velmi rychlý pád,“ obává se generální ředitelka AMSP ČR Eva Svobodová.

Dopady zvýšení minimální mzdy do dalších zákonů

  • zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění zaměstnanců (částka 14 600 Kč). Navýšit odvod pojistného budou muset i pojištěnci evidovaní v kategorii osob bez zdanitelných příjmů (OBZP)
  • zvýšení slevy na dani za umístění dítěte, tzv. školkovného, za rok 2020 na 14 600 Kč
  • nárůst hranice příjmů, které musí být dosaženy pro nárok na výplatu daňového bonusu na dítě, tj. šestinásobek minimální mzdy (příští rok tedy 87 600 Kč), resp. měsíčně polovina minimální mzdy (příští rok tedy 7300 Kč) pro nárok na měsíční daňový bonus u zaměstnavatele.
  • zvýšení limitu pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů (ročně je osvobozena částka do 36násobku minimální mzdy) na 525 600 Kč (pouze u nadstandardních důchodů – měsíční důchod by musel přesahovat částku 43 800 Kč).


Jakub Procházka

Pravidelné novinky e-mailem