Minimální mzda opět roste. Kvůli covidu pomaleji

V Česku se pro rok 2021 minimální mzda zvýší méně než loni. Od ledna naroste o 600 na 15 200 korun. Odbory a Ministerstvo práce a sociálních věcí prosazovaly ještě výraznější navýšení.

V roce, kdy jsou firmy výrazně postižené dopadem pandemie covid-19, se ale nakonec vláda rozhodla zvýšit minimum jen nepatrně.

S minimální mzdou, za kterou pracuje v Česku asi 150 000 lidí, se zvedá i takzvaná zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek pro ty, kteří dělají kvalifikovanou práci a týká se širšího okruhu zaměstnanců. Vyplácí se v osmi stupních podle obtížnosti a odpovědnosti práce. Od ledna by se měla zvednout na 15 200 až 30 400 korun.

Podle minimálního platu se upravuje například i výše školkovného – tedy slevy na dani pro rodiče dětí umístěných do mateřské školy.

Hrozba pro firmy?

Podnikatelé růst minima tradičně odmítají. Problém není podle zaměstnavatelů v tom, že zvednete plat těm, kteří mají nejméně, ale v tom, že roste tlak na přidávání peněz i ostatním zaměstnancům. Letos rozhodování ovlivnily dopady pandemie.

Ambiciózní návrh odborů předpokládal, že se minimální měsíční mzda v Česku zvýší dokonce na 16 000 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí chtělo zvednout strop v optimálním případě až na 16 400 korun, ale navrhlo i kompromisní variantu (15 500 korun za měsíc). Nakonec rozhodly hlasy ministrů za ANO. Tempo růstu přitom od nástupu Sobotkovy vlády každoročně akcelerovalo, předloni si nejchudší pracovníci polepšili o 1150 a loni dokonce o 1250 korun měsíčně.

Odbory i ministerstvo do loňska argumentovaly tím, že je vyšší minimální mzda nejen v západní Evropě, ale například i na Slovensku. To v HDP na hlavu za Českem zaostává, ale práce těch, co mají nejnižší příjmy, je tu zaplacena lépe.

Letos do celého procesu zasáhl koronavirus. Vyšší minimální mzda v krizovém čase zcela ztrácí své opodstatnění a její obhajoba je čirým populistickým nátlakem bez špetky ekonomické racionality,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.

Do výdělku zaměstnanců by se příští rok mělo promítnout i zrušení superhrubé mzdy. Ti, kteří pobírají nejméně, si polepší o několik set korun měsíčně, zaměstnavatelé to ale na rozdíl od státní pokladny nepocítí.

Ideál? Dvě pětiny průměru

Stejným evergreenem jako argumenty odborářů je odpor zaměstnavatelů k pravidelnému zvyšování nejnižších možných platů. „Pro malé a střední podniky je zvýšení neopodstatněné a odmítají jej. Pro nárůst minimální mzdy v České republice neexistuje ekonomický důvod,“ potvrzuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR).

Podle AMSP ČR je metou a nepsaným pravidlem v Evropě oscilace minima kolem 40 % průměrných výdělků. Asociace navíc zmiňuje, že odvozování minimální mzdy od průměrné zavádějící a ekonomicky škodlivé.

Dopady zvýšení minimální mzdy do dalších zákonů

  • zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění zaměstnanců (částka 15 200 Kč). Navýšit odvod pojistného budou muset i pojištěnci evidovaní v kategorii osob bez zdanitelných příjmů (OBZP). Ti zaplatí od 1. 1. 2021 pojistné na zdravotní pojištění ve výši 2 052 korun měsíčně (v roce 2020 činí měsíční platba 1 971 korun)
  • zvýšení slevy na dani za umístění dítěte, tzv. školkovného, za rok 2021 na 15 200 Kč
  • nárůst hranice příjmů, které musí být dosaženy pro nárok na výplatu daňového bonusu na dítě, tj. šestinásobek minimální mzdy (příští rok tedy 91 200 Kč), resp. měsíčně polovina minimální mzdy (příští rok tedy 7600 Kč)
  • zvýšení limitu pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů (ročně je osvobozena částka do 36násobku minimální mzdy) na 547 200 Kč (pouze u nadstandardních důchodů – měsíční důchod by musel přesahovat částku 45 600 Kč)

Jakub Procházka




• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění
• Teritorium: Česká republika