Inflace překročila stanovenou metu pro rok 2021 téměř dvojnásobně. Index spotřebitelských cen byl centrální bankou stanoven na 3,75 procenta, přičemž, aby mohl být cíl považován za splněný, smí se hodnota lišit až o 1,5 procenta, ať už směrem nahoru či dolů. Horní hranice 5,25 % se tedy nepodařilo dosáhnout o téměř celých pět procent.
Největšího nárůstu dosáhla míra inflace v odvětví dopravy, kde se vyšplhala až na 21,03 procenta. Právě pohonné hmoty přispěly k inflaci největší měrou, etanol zdražil o 62,23 %, benzin o 47,49 % a nafta o 46,04 %. Na dalších příčkách jsou pak bydlení, domácí potřeby, oblečení, potraviny (nejvíce podražila káva a cukr), osobní výdaje, výdaje v oblasti zdraví, vzdělání a komunikace.
Latinská Amerika se také potýká s nejvyšší mírou nezaměstnanosti od roku 1990. Dle výzkumu s výsledky zveřejněnými na brazilském CNN činí počet nezaměstnaných až 33 milionů, na prvním místě se umístila právě Brazílie společně s Kolumbií.
Výrazně také oslabila domácí měna. Real je nejvíce znehodnocenou měnou na kontinentu, od dubna roku 2020 se dolar stále drží nad pět realů. K devalvaci latinskoamerických měn přispěly kromě samotných problémů každé země i změny globální. Jednou z nich bylo i zvýšení úrokových sazeb ve Spojených státech amerických, které se potýkaly s nutností zvýšit úrokovou sazbu, protože se samy začaly potýkat s problémem rostoucí inflace. Samotná devalvace měny má tendenci vytvářet tlak na inflaci.
Loni se však přidal další komponent, a to globální růst cen komodit. Vzrostly ceny ropy, železné rudy, sóji, kukuřice, masa, pomerančů, kávy a dalších komodit na burzách po celém světě.