Ve svých makroekonomických projekcích zveřejněných v úterý 21. června se Francouzská centrální banka (FCB) rozhodla zohlednit dva scénáře.
První z nich, označovaný jako centrální, protože je považován za nejpravděpodobnější, předpokládá růst HDP o 2,3 % v roce 2022 a o 1,2 % v roce 2023, přičemž růst bude omezen trvale vysokou inflací (5,6 % v roce 2022 a 3,4 % v roce 2023), která sníží kupní sílu o 1 % v roce 2022 a která by měla za následek zvýšení míry nezaměstnanosti ze současných 7,3 % na 7,9 % v roce 2024.
Francouzská centrální banka však také předpokládá nepříznivý scénář v případě prodloužení Ruskem vedené války na Ukrajině, který by byl doprovázen nárůstem nejistoty ovlivňující domácí poptávku a také mezinárodní obchod, finanční podmínky a ceny potravin.
Priorita při českém předsednictví v Radě EU? Východní partnerství
Tento černý scénář vychází z předpokladu úplného zastavení evropského dovozu ruské ropy a plynu od třetího čtvrtletí roku 2022 a dalších tlaků na ceny ropy a plynu zcela mimořádného rozsahu. Cena barelu ropy by tak od čtvrtého čtvrtletí roku 2022 vzrostla o dalších 67 dolarů, což by byl šok, který by v průběhu času přetrvával, navýšení ceny o 31 dolarů za barel do konce roku 2024.
Za těchto podmínek by inflace v roce 2022 dosáhla 6,1 % a v roce 2023 by dále rostla až na 7 %, což by francouzskou ekonomiku uvrhlo do silné recese (pokles o 1,3 % v příštím roce) a v roce 2024 by se opět vrátila k slabému růstu o 1,3 %. Tento nepříznivý scénář by nakonec vedl k jasnému zhoršení stavu veřejných financí, přičemž deficit by v roce 2024 dosáhl 5 % HDP a dluh by k tomuto datu činil 117 % HDP.