Může za boom bankrotů na Slovensku špatný zákon?



Od počátku roku do konce září zbankrotovalo v zemi pod Tatrami 12 665 dlužníků. „Jen pro srovnání: ve dvakrát lidnatějším Česku se loni tímto způsobem pokusilo uniknout z dluhové pasti třináct tisíc lidí,“ připomíná Věra Kameníčková z CRIF – Czech Credit Bureau.

„Koncem října už bude počet osobních bankrotů na Slovensku (vyhlášených od ledna 2019) vyšší než za celý loňský rok, kdy čelilo konkurzu celkem 13 848 lidí,“ prozrazuje hlavní analytička společnosti CRIF – Slovak Credit Bureau Jana Marková. Jen ve třetím čtvrtletí narostl počet osobních bankrotů (OB) ve srovnání s loňskem o více než 22 procent.

Kde hledat důvody? Podle Jany Glasové z Poštovní banky hrozí, že budou tato čísla ještě daleko vyšší v důsledku zhoršování ekonomického vývoje. Slovenská ekonomika šlape na brzdu a ve druhém čtvrtletí se tamní HDP meziročně zvýšil jen o dvě procenta. K nejvýraznějším externím rizikům pak patří brexit a obchodní války mezi Washingtonem, Pekingem a Bruselem, řekla Glasová agentuře SITA.

V čem je jádro pudla

Hlavní příčiny jsou ale jinde, upozorňují odborníci. Podle finančního analytika OVB Allfinanz Slovensko Mariána Búlika je vysoký počet osobních bankrotů způsoben zásadním uvolněním pravidel v roce 2017.

Búlik to řekl serveru sme.sk: „Zmíněná vysoká čísla zahrnují i podvodníky, kteří využívají možnosti zbavit se lehce dluhů jen na základě vyhlášení bankrotu, aniž by je někdo prověřoval.“

Velkým nedostatkem legislativy prý je, že státní Centrum právní pomoci před vyhlášením neprověřuje, zda si situace dlužníků toto krajní řešení skutečně vyžaduje, nebo jde o čistou spekulaci. „Úředníci nedělají svou práci a vymlouvají se na příliš vysoké pracovní vytížení,“ mračí se Búlik.

0 22,2 procenta narostl v SR v září 2019 meziročně počet osobních bankrotů.

Zatímco před rokem 2017 povolovaly soudy konkurz jen desítkám Slováků měsíčně, zjednodušení pravidel nastartovalo rozmach osobních bankrotů. Slováci nyní již například nemusejí vlastnit majetek, aby mohli požádat o konkurz, po kterém je soud zbaví až na výjimky všech dluhů. Odpadlo také povinné zkušební období, během kterého musel dlužník po prodeji majetku věřitelům ještě nějaký čas odvádět část ze svých příjmů.

Aktuálně jsou podle Glasové nejčastějšími důvody OB to, že dlužník nemá žádné úspory, které by mohl na splácení použít.

Díky benevolentním pravidlům se dá podle Bulíka uniknout z dluhové pasti podstatně dříve, než vám na dveře zaklepe exekutor. To podle Búlika motivuje část lidí, aby se záměrně výrazně zadlužovali a následně využili zmíněný institut a měli zase čistý stůl.

„Když ale chcete lidem skutečně pomoci, musíte je zbavit nejenom nadměrných dluhů, ale i špatných finančních návyků. Protože jinak opět podlehnou svodům velké osobní spotřeby a skončí opět špatně,“ varuje Búlik v rozhovoru pro server sme.sk.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka. Foto: Martin Siebert.