Zájem o příležitostné práce opět roste: Jaké daně a kdy platí brigádníci?

Zájem o brigády v Česku až do loňského roku dlouhodobě klesal. Změnil to až pokles reálných mezd (loni o více než 7 procent) a příliv ukrajinských uprchlíků.

Firmy jsou sice ochotné platit více než v předchozích letech, problém je ovšem v tom, že podniky mnohem častěji hledají pracovníky na celé směny, a ty se lidem špatně kombinují se stávajícím zaměstnáním. Přivýdělek formou letní brigády hledají letos zejména ukrajinské ženy a čeští studenti, které nejvíce lákají administrativní pozice.

Jaké daně z příjmu platí brigádníci? Záleží na smlouvě

A jaké daně z příjmu odvádějí brigádníci státu? Záleží na tom, na jakou smlouvu pracují a jak vysokou hrubou mzdu či odměnu mají. Studenti nejsou nijak limitováni, mohou mít libovolný příjem, ať už pracují na dohodu nebo standardní pracovní smlouvu.

Sezonní práce jsou sjednávány na dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V čem je tato forma spolupráce výhodná a na jaká úskalí si dát pozor?

Daňové přiznání s poradcem odevzdejte do 3. července. Škod se neobávejte, experti jsou pojištěni

Brigády fungují na bázi dohod mimo pracovní poměr. Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohoda o provedení práce (DPP) jsou brigádníkům ušity na míru, protože respektují krátkodobý charakter zaměstnání.

„Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti jsou koncipovány právě pro krátkodobá zaměstnání. Obě je nutné rozlišovat, protože pracují s odlišnými podmínkami. Po jejich správném splnění mohou pracovníci čerpat řadu výhod,“ potvrzuje ředitel projektu pracovních příležitostí Robeeto Stanislav Koukal.

Při krátkodobé brigádě s měsíční mzdou do 10 tisíc korun je ideální dohoda o provedení práce.

Tento režim je výhodný nejen z hlediska pojistných odvodů, ale za určitých podmínek i z pohledu zdanění. „Pokud jste ale podepsali již dříve s jiným zaměstnavatelem takzvané „růžové prohlášení“ (prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) druhé už podepsat nelze a měsíční slevy na dani nebo daňová zvýhodnění vám uplatní pouze první zaměstnavatel,“ vysvětluje daňový poradce KODAP Jan Kašpar.

Letní brigády: Hlídejte si pracovní podmínky

V situaci, kdy nebylo podepsáno prohlášení, a dosáhli jste na dohodu o provedení práce (DPP) příjmů v maximální výši 10 000 korun za měsíc, bude vám z příjmu odečtena srážková daň ve výši 15 procent. Pokud toto splněno nebude, uplatní se daň zálohová, a to rovněž ve výši 15 procent. Zálohová daň se snižuje o slevy a daňové zvýhodnění a v mnohých případech tedy bude nulová.

„Smlouva je omezena 300 hodinami za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Pokud je ale měsíční odměna do 10 tisíc korun, je tato dohoda výhodná pro obě strany,“ říká daňová poradkyně společnosti TaxVision Blanka Štarmanová.

Uzavřou-li brigádníci se zaměstnavatelem DPP, nemusejí totiž platit státu z výdělku do 10 000 zdravotní ani sociální pojištění. Pokud je příjem vyšší než deset tisíc, odvádějí 6,5 procenta z něj na sociální a 4,5 procenta na zdravotní pojištění.

Pozor! Zdravotní pojištění je povinné a musí ho tedy platit každý (pokud ho za něj neodvádí zaměstnavatel) ve všech případech, tedy i pokud jde o „osobu bez zdanitelného příjmu“. Výše minimálního pojistného pro rok 2022 je 2 336 korun měsíčně.

DPČ stále výhodnější

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) není tak výrazně omezena počtem hodin jako v případě DPP. Přesto na jejím základě může zaměstnanec pro zaměstnavatele pracovat maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby (tedy nejvíce 20 hodin týdně). U těchto smluv navíc pojištění „dohodáři“ platit v drtivé většině musí.

„Brigádníci by si nicméně uvědomit, že podmínkou DPČ je práce na dobu nejdéle 52 týdnů s maximálním rozsahem poloviny plné pracovní doby,“ potvrzuje Blanka Štarmanová.

Pozitivní změna nastala už v roce 2019, kdy se zvýšila hranice výdělku, ze kterého brigádníci ještě zákonné pojištění neodvádějí. Výjimka nastala v případě, že byl jejich výdělek nižší než tři tisíce korun. Pak sociální a zdravotní pojištění neplatili, a osvobozen byl i zaměstnavatel.

Aktuálně je tato dohoda ještě výhodnější. Částka započitatelného příjmu se zvýšila až na 4000 korun. Z částky 3999 korun tedy již zaměstnavatel platí odvody, ale stále je účtována srážková daň. Zálohová daň (bez možnosti uplatnění slev na dani při neučiněném prohlášení k dani) bude zúčtována až z měsíční odměny 4001 Kč (viz tabulku).

V případě obou dohod lze uplatnit tradiční daňovou slevu na poplatníka. V případě studentů bylo až dosud možné uplatnit případnou slevu 4 020 korun za rok. Vláda se ovšem rozhodla v rámci konsolidačního balíčku tuto slevu od příštího roku zrušit.

V tomto případě je podle vládních legislativců důvodem nízká efektivita vůči klasickým studentům, kterým údajně postačuje standardní sleva na poplatníka. Ta při patnáctiprocentní dani z příjmu fyzických osob vylučuje zdanění u výdělku nad 205 600 korun ročně.

Zaměstnaní studenti měli dosud na slevu nárok, podepsali-li u zaměstnavatele zmíněné prohlášení k dani.

Brigádníci a daňové přiznání. Ano či ne?

Daňové přiznání mají povinnost odevzdat na finanční úřad jen ti, kteří pracují pro více zaměstnavatelů současně.

Před nástupem do práce mohou brigádníci podepsat Prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – tedy takzvaný růžový papír. V takovém případě daňové přiznání podávají a daň platí v každém případě. V daném měsíci ovšem nesmí růžový papír podepsat u jiného zaměstnavatele.

„Brigádníci pak dostanou od zaměstnavatele potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, nebo si jej vyžádají,“ říká Blanka Štarmanová. To pak předloží finančnímu úřadu kvůli výpočtu daně.

Jestliže prohlášení nepodepíše, dostane poplatník na ruku méně peněz, protože za něj odvede daň z příjmu (15 %) zaměstnavatel. Po skončení kalendářního roku může také požádat firmu, pro níž pracoval, o roční zúčtování, ale opět jen v případě, že nepracuje pro více podniků najednou.

Část nebo celou zaplacenou zálohovou daň (podle slev, na které má nárok) mu poté firma vrátí. Nevrací jen takzvanou srážkovou daň, jež se uplatňuje na příjmy do 10 tisíc korun, případně (od ledna 2021) do 3500 korun, pokud má student ještě další příjmy.

Příklady

Podepsané prohlášení k dani a práce na DPP

Pan Dvořák pracuje pouze pro jednoho zaměstnavatele a má s ním podepsánu dohodu o provedení práce (DPP). Hrubá měsíční odměna je 10 tisíc a pracovník podepsal u zaměstnavatele růžový papír. Při výpočtu čisté odměny uplatní základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun a daň z příjmu fyzických osob je tedy rovna nule. V případě DPP s výdělkem do 10 tisíc neplatí brigádník z hrubé odměny sociální ani zdravotní pojištění. Pan Dvořák tedy dostane čistou odměnu 10 tisíc korun.

Nepodepsané prohlášení k dani (odměna do 10 tisíc)

Pan Novotný, který pracuje na HPP u zaměstnavatele A, si u firmy B sezónně přivydělává opět na dohodu o provedení práce (DPP). Jeho hrubý měsíční příjem z této brigády je 10 tisíc korun. Zdravotní a sociální pojištění tedy neplatí. Je mu ale sražena daň z příjmu fyzických osob – obvyklých patnáct procent. Čistá odměna tedy činí 8 500 korun. Zaměstnanec má prohlášení k dani (na které by mohl uplatnit slevu na dani) podepsáno u firmy A. U firmy B, kde je na brigádě, už tuto výhodu využít nemůže.

Podepsané prohlášení k dani (odměna nad 10 tisíc)

Studentka pracuje opět na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 30 000 korun. U zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k dani a uplatňuje daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun a slevu na studenta (do letošního roku) ve výši 335 Kč. Hrubá odměna je nad limit deset tisíc, tudíž se z hrubého příjmu odvádí sociální pojištění (6,5 % z výdělku – 1950 Kč) a zdravotní pojištění (4,5 % – 1350 korun). U DPP je možné platit takto vysoké odměny, je ovšem omezena počtem hodin za rok. Na dani z příjmu pak odvede státu 1595 korun (300 x 15 (patnáct procent z výdělku) minus 2570 minus 335). Po stržení daně z příjmu a sociálního a zdravotního pojištění bude její čistý příjem 24 855 korun.

Pokud je růžový papír podepsaný, mohou i brigádníci samozřejmě uplatnit i další slevy například na děti.

Nabízíme přehled slev na daních. Opět se zvýší základní sleva na poplatníka

Co se v posledních letech změnilo?

Částečnou změnu přinesla už novela zákona platná od ledna 2018. Srážková daň se předtím uplatňovala pouze u souhrnných příjmů do 10 tisíc korun. Nyní jsou limity dva: již zmíněná maximální měsíční odměna z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele 10 000 Kč a nižší částka pro ostatní příjmy v měsíčním úhrnu (opět u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele). Jedná se o dva samostatné základy daně. Ten druhý byl letos posunut na 4000 korun.

I srážkovou daň ale může dostat brigádník zpět, i když ne od zaměstnavatele – a to právě v případě, že přiznání podá. Vyměřenou daň mu doplatí stát, a ještě pracovníkům ve většině případů vznikne přeplatek vzhledem k daňovým slevám, které mohou uplatnit.

Končící slevy pro studenty či další výhody

Každý plátce daně z příjmů může uplatnit základní daňovou slevu, která činí 30 840 korun za rok, za měsíc tedy 2 570 korun.

Specifickou skupinu tvoří právě studující, kteří kromě slevy na poplatníka měli dosud nárok na slevu na studenta. V praxi jim tak často vychází nulová daň a ve výsledku pak dostanou částku, kterou si skutečně vydělali.

Studenti si skutečně mohli odečíst z daně 4 020 korun za rok, to jest 335 korun měsíčně. Tento bonus zůstal i letos stejný jako v předchozích letech, příští rok už bude pravděpodobně zrušen (viz výše)

Slevu na poplatníka uplatní i senioři

O letní práce je zájem i mezi seniory. A kdy se jejich příjem daní?

„Důchodci nemají žádné zvláštní postavení, pokud se týká podávání daňových přiznání a zdanění jejich výdělků. Jejich činnost se z hlediska sociálního a zdravotního pojištění považuje za vedlejší činnost. Pokud bude práce vykonávána na základě živnostenského listu, podléhá tento příjem zdanění i odvodu sociálního a zdravotního pojištění,“ doplňuje Blanka Štarmanová.

V takovém případě mají také brigádníci – penzisté nárok na slevu na poplatníka ve výši 2 320 korun měsíčně.

Pokud důchodce vykoná takzvanou příležitostnou činnost, například jednorázovou výpomoc v sousedství, pak je příjem osvobozen od daně z příjmů, jestliže nepřesáhne hranici 30 tisíc korun za rok. Z takového příjmu se neodvádí ani sociální a zdravotní pojištění.

Jakub Procházka