English version
Vyplývá to z údajů, které do Bruselu reportovaly jednotlivé země ohledně klimaticko-energetických cílů pro rok 2030 a zveřejnilo je ministerstvo průmyslu. Evropa se shodla, že do té doby musí podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie dosáhnout 32 procent, jde ovšem o cíl pro společenství jako celek. Jednotlivé státy navrhly za sebe svůj příspěvek a úředníci v Bruselu nyní posuzují, zda to celé vychází.
Česko si stanovilo cíl 20,8 procenta, stejně jako Maďarsko, Belgie a Kypr. Méně zelené energie chce dosáhnout jen Lucembursko (17,6 procenta) a Malta (16 procent). Jde však o státy, které jsou svou malou rozlohou poměrně specifické, a nelze se s nimi dost dobře srovnávat.
Nejambicióznější jsou naopak Švédové (78,4 procenta), Lotyši (64 procent), Finové (60,8 procenta) a Rakušané (54,4 procenta). Tradičně zeleně smýšlející jižní sousedé s dostatečnými vodními zdroji podmínkám střední Evropy trochu vymykají, ovšem více fotovoltaik, větrníků, elektromobilů či biomasy si pro konec příští dekády naplánovali i Poláci (24 procent) a Slováci (22,4 procenta).
Tuzemský cíl jako příliš nízký proto kritizují zastánci obnovitelných zdrojů, podle kterých má Česko potenciál dosáhnout k 25 procentům. Stát naopak argumentuje, že cíle pro rok 2020 dosáhl se sedmiletým předstihem a nyní tedy pokračuje stejným tempem jako dosud.
Je pravda, že co se týče dosažení mety 2020, bylo by možno Česko opravdu označit za vzorové. Podle dat za rok 2016 jsme měli splněno stejně poctivě, jako třeba skandinávské státy, což se však nedá říct o jindy příkladných Rakušanech či Němcích. Je však třeba dodat, že německy mluvící sousedé si – na rozdíl od Česka – stanovili poměrně vysoké cíle už pro příští rok.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: Jan Brož
