English version
Namísto několika málo tisícovek Čechů, kteří dnes komunikují s úřady přes Portál občana pomocí datových schránek či elektronické občanky, by díky projektu Sonia rázem získaly přístup ke službám e-governmentu miliony lidí.
„Z hlediska dopadu se jedná o velmi rozsáhlý projekt, který u nás nemá obdobu, co se týče přínosů pro občany. Vaši elektronickou bankovní identitu, kterou se nyní přihlašujete do internetového bankovnictví, budete moci použít na mnohem větší portfolio služeb než dnes. Například na čerpání služeb e-governementu, nahlížení do katastru, placení poplatků za psa, komunikaci s finančním úřadem apod.,“ řekl týdeníku Euro Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace, která je hlavním tvůrcem projektu Sonia (soukromoprávní bod pro identifikaci a autentizaci).
Inspirací pro projekt, jímž nyní tuzemská bankovní komunita žije, je švédská firma BankID, která funguje už od roku 2003. Vlastní ji tamní bankovní domy v čele s Danske Bank či Nordea a v současnosti ho pravidelně používá 7,5 milionu lidí. Elektronická identifikace má ve Švédsku stejnou váhu jako pas, řidičský průkaz či jiné fyzické dokumenty.
Podobnou firmu plánují založit největší banky (Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, plus případně další instituce), které by následně z vlastních prostředků investovaly do infrastruktury umožňující elektronickou identifikaci občanů a komunikaci se státem. O výši kapitálu, který by banky vložily do nové firmy, zatím Česká bankovní asociace nechce mluvit, nicméně stát by za infrastrukturu neměl nic platit.
Projekt má širokou podporu
Podle Štěpánka má projekt mezi bankami, státními úřady či Českou národní bankou nebývalou podporu. „Sledujeme stejný cíl a současně si z něho každý z nás může něco odnést, jak my, tak ministerstvo vnitra, ministerstvo financí, finančně-analytický úřad, ČNB i vládní zmocněnci,“ říká.
Banky si z projektu odnesou nový, potenciálně obrovský byznys. Autoři projektu Sonia totiž počítají s tím, že se zapojí i soukromí poskytovatelé služeb, například firmy poskytující plyn, elektřinu či internetové obchody. Banky pro ně budou za poplatek ověřovat identitu potenciálních zákazníků, což firmám výrazně sníží náklady. Když bude například člověk chtít uzavřít smlouvu s plynařem, nebude muset nic podepisovat fyzicky a ukazovat občanku, aby se identifikoval, ale celý proces proběhne elektronicky.
Dříve než společnou firmu banky vytvoří, musí poslanci schválit tři novely zákonů, které už bankovní asociace připravila a nyní je státní instituce připomínkují. První je zákon o bankách, kdy je nutné rozšíření kompetence bankovních domů, které dosud mohou pracovat s elektronickou identitou jen omezeně (týká se ČNB). Druhý je zákon o praní špinavých peněz týkající se FAU (respektive ministerstva financí), třetí je novela zákona o elektronické identifikaci, kterou má v gesci ministerstvo vnitra. Bankéři jsou zatím optimističtí a věří, že potřebné změny mohou být schváleny „v řádu měsíců“.
Optimismem hýří i vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla. „Neuvěřitelná výhoda je ta, že bychom mohli utilitní služby, které nabízí například ČEZ a další, dostat do portálu občana a lidé je budou pak moci využívat online, protože ztotožnění už proběhlo přes banku. Pro banky je to strašně velká věc a pro nás taky,“ říká.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: Jiří Zatloukal
