Neplatičům daní a opozdilcům s přiznáním hrozí přísné postihy. Jak se sankcím vyhnout?

Na jaké pokuty a postihy si musejí dát OSVČ u různých typů daní pozor a jak se jim vyhnout si přečtěte v následujícím textu.

Každá aktivní osoba samostatně výdělečně činná odvádí státu minimálně daň z příjmů ve výši 15 procent. Ať už majitel živnostenského oprávnění platí zálohy nebo jednou ročně doplácí celou daň, pravidelně odevzdává daňové přiznání. Daň přiznávají i právnické osoby. Sazba daně z příjmů právnických osob je v ČR devatenáct procent.

Podnikatelů, kteří nemusejí plnit každoroční povinnost vůči berňáku, je naprosté minimum.

„Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP) jsou OSVČ za normálních okolností ze zákona povinny podat do 1. dubna respektive 1. května (elektronicky), a to v případě, že jejich roční příjmy přesáhly 15 tisíc korun. Pokud měl podnikatel v daném roce příjmy i ze zaměstnání, příjmový limit se snižuje na šest tisíc korun,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Ti, kteří využívají služeb daňového poradce, nebo mají ze zákona povinný audit účetní závěrky, mají na přiznání a zaplacení daně čas do prvního červencového pracovního dne.

Komu se vyplatí paušální daň? Přihlásit se k ní můžete každoročně do ledna

Výjimka (nejen) s paušálem

Výjimkou jsou od roku 2021 ti, kteří se v lednu přihlásí k paušální dani. Těchto podnikatelů se daňové přiznání netýká a pevně stanovenou minimální daň odvádějí v měsíčních intervalech.

Další výjimky mohou samozřejmě z rozhodnutí správce daně nastat v neobvyklých případech jako byla například předloňská a loňská pandemie covid-19, kdy byly opakovaně posunuty termíny pro přiznání i zaplacení daně z příjmů. Za určitých okolností může případné postihy odpustit přímo ministr financí.

Výše zmíněná daňová exekuce hrozí daňovým poplatníkům za dlouhodobé neplacení nedoplatků a dluhů.

Co vám hrozí, když se opozdíte

Za normálních okolností jsou poplatníci sankcionováni, opozdí-li se s přiznáním či placením o více než pět pracovních dnů. V případě delšího zdržení dostanou pokutu a následně jim naskakují úroky z prodlení.

Příklad:
OSVČ pan Novák bude mít v roce 2022 povinnost odevzdat daňové přiznání 1. dubna. Následující dva dny jsou víkendové, má tedy čas bez postihu zaplatit a přiznat daň ve výši 10 000 korun do pátku 8. dubna. Pokud tento termín nestihne, finanční úřad jej vyzve k nápravě. Každý další den, kdy nejsou peníze na účtu FÚ, opozdilci naskakují úroky z prodlení (viz níže). Pokud navíc dojde k doměření daně ze strany finančního úřadu (plátce nezaplatí žádnou nebo nižší daň), čeká na poplatníka tučné jednorázové penále ve výši dvaceti procent z daně. V tomto případě by tedy zaplatil pan Novák minimálně 2 000 korun.

Finanční úřad může mimochodem do tří let od nepodání daňového přiznání zahájit daňovou kontrolu. V některých případech si může posvítit dokonce i na starší hříchy. Podrobnosti najdete v daňovém řádu

Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta ztráty). Maximální postih se může vyšplhat na pět procent z vyměřené daně.

Pokud vůbec nepodáte daňové přiznání, a to ani dodatečně na výzvu berňáku, pokuta bude minimálně 500 korun. Stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň.

Z loňské novely daňového řádu nicméně vyplývá, že bude Finanční správa ČR vymáhat jen pokuty vyšší než 1000 korun.

Maximem je stále 300 tisíc korun

Zákon stanovuje minimální a maximální pokutu, kterou můžete obdržet v rámci úroků z prodlení. Minimum je 500 a maximum 300 000 korun. Důležité je vědět, že poplatník je vždy finančním úřadem vyzván, aby přiznání podal a daň zaplatil. Dostane tedy šanci svou chybu napravit.

Opozdilcům neustále naskakuje úrok z prodlení, a to o několik desetin promile za 24 hodin. Roční penále činí repo sazba ČNB, tradičně navýšená o 14 procentních bodů. Aktuálně je tato sazba už na 7 procentech kvůli rychle rostoucí inflaci, roční pokuta je tedy už 21 procent.

Daňová expertka Blanka Štarmanová připomíná těm, kteří využívají služeb daňového poradce, ještě jedno úskalí: „Poradce sice o nutnosti provedení platby, její výši a způsobu jejího provedení podnikatele informuje, peníze na účet za něj ale nepošle.“ Pokud tedy podnikatel platbu neprovede, případné sankce bude platit on.

Daň platíte vždy s přiznáním

Daň má být vždy zaplacena společně s podáním daňového přiznání. V případě následného doměření daně finančním úřadem očekávejte již zmíněné penále ve výši 20 procent z vypočtené daně, jedno procento bude hříšník platit u snižování daňové ztráty.

Promlčecí lhůta je šest let, v praxi ale k promlčení prakticky nedochází. „Dluh je totiž promlčen jen za předpokladu, že během zmíněných šesti let nedostanete žádnou upomínku k zaplacení od finančního úřadu a ani nebudete k nápravě jakkoli vyzvání,“ popisuje Dvořáček.

Pořádková pokuta

Za nesplnění „povinnosti nepeněžité povahy“ můžete dostat pořádkovou pokutu podle § 247 daňového řádu, a to až do výše 50 tisíc korun.

OSVČ, které mají povinnost odevzdat daňové přiznání elektronicky, ale podají jej v papírové formě, dostanou automaticky pokutu 2000 korun.

Majitelům datových schránek připomínáme, že právě oni musejí podávat přiznání jejich prostřednictvím, tedy výhradně elektronickou cestou. Tato povinnost platí oficiálně už šest let.

Pokud se nicméně chtějí majitelé datových schránek vrátit ke klasickým růžovým tiskopisům, postačí jim datovou schránku deaktivovat. Požádat o to mohou na každé pobočce CzechPointu a deaktivace trvá tři dny. Od roku 2023 budou ovšem datové schránky pro všechny OSVČ povinné!

Výše zmíněné postihy ve stejné výši vás čekají i v případě, že včas nepřiznáte a nezaplatíte jinou daň, ke které jste za zákona povinni (silniční daň, DPH, daň z nemovitých věcí).

Kdo a kdy platí zálohy na povinná pojištění. Jaké hrozí sankce opozdilcům?

V případě placení záloh na povinná pojištění (sociální a zdravotní) je systém sankcí ze strany příslušné zdravotní pojišťovny či České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) poněkud odlišný.

Nenapravitelným hříšníkům, kteří se správcem daně nekomunikují nebo své chyby odmítají napravit, hrozí výše zmíněná daňová exekuce. K jejímu nařízení a vymáhání musí být nicméně naplněno mnoho právních předpokladů.

U povinností k DPH je berňák přísnější

Také v případě neplacení daně z přidané hodnoty (DPH) jsou základní sankce totožné, u této nepřímé daně mají ovšem plátci či identifikované osoby i další povinnosti, jejichž neplnění je trestáno přísněji.

Zcela specifické sankce čekají plátce daně z přidané hodnoty, pokud neodevzdají včas takzvané kontrolní hlášení (KH). „Základní pokutu ve výši tisíc korun dostanete vždy, pokud neodevzdáte kontrolní hlášení včas, a to dokonce i v případě, že se opozdíte o jediný den,“ upozorňuje daňový poradce.

Na rozdíl od přiznání k DPH případně k dalším daním, kde berní úředníci vždy tolerují zpoždění do pěti pracovních dní, u kontrolního hlášení taková benevolence – až na výjimky – neexistuje.

Vyšší pokutě 10 000 korun se plátce nevyhne, pokud podá kontrolní hlášení až na základě výzvy ze strany berňáku. Dochází k tomu v případě, že poplatník kontrolní hlášení v zákonné lhůtě vůbec nepodá, případně jej pošle s chybami a není uznáno za platné. Pozor! Po výzvě musíte stihnout napravit svou chybu do pěti pracovních dnů.

Pozor na pokuty. Při neplnění povinností k DPH jsou sankce nejpřísnější

„Plátci by si měli své povinnosti bedlivě hlídat. Pokud to nestihnou do pěti pracovních dní od přijetí výzvy, dostanou pětkrát vyšší pokutu,“ připomíná daňová poradkyně Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision.

Čtenářům připomínáme, že se vždy počítají pouze pracovní dny. Například v červenci, kde jsou v úterý a ve středu 5. a 6. 7. svátky, by tedy měl plátce možnost reagovat na výzvu z pátku 2. července až do úterý 14. 7.

Stejný postih se bude týkat i plátce, který správně kontrolní hlášení nepodal, ale nestihl v opravné lhůtě podat takzvané negativní (nulové) kontrolní hlášení.

„A pak je tu ještě jedna méně obvyklá sankce, kterou úředníci ukládají v případě vaší pozdní reakce na výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení nejasných údajů v řádně odevzdaném KH.  Úředníci mohou najít chybu například v DIČ odběratele či dodavatele, čísle dokladu, částce, datu plnění a podobně,“ popisuje poradce.

Pokud není chyba u vás, ale špatné údaje dodal váš obchodní partner, musíte to správci daně neprodleně sdělit (a potvrdit, že na vaší straně jsou údaje bezchybné). Pokud výzva zůstane bez reakce, zhubne vaše peněženka o 30 tisíc.

Jak sankce zmírnit?

Ani hříšníci ale nejsou bez šance dosáhnout na zmírnění pokuty nebo penále.  Berní úředníci vám rozhodně neodpustí sankci automaticky, musíte si na váš místně příslušný FÚ podat žádost, za níž zaplatíte správní poplatek 1000 korun.

„Možností, jak sankce zmírnit, je tradičně institut individuálního promíjení příslušenství daně. Od 1. ledna 2021 byla navíc nově do daňového řádu zakotvena možnost prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně,“ připomíná poradce.

„Samotné prominutí je podmíněno existencí ospravedlnitelného důvodu a splněním formálních náležitostí, např. úhradou daňového doměrku, dodržením lhůty pro podání žádosti nebo podáním daňového tvrzení, se kterým byl daňový subjekt v prodlení. Prominutí příslušenství daně není možné, pokud daňový subjekt nebo jeho statutární orgán závažným způsobem porušil daňové nebo účetní předpisy,“ upozorňuje v metodickém pokynu Generální finanční ředitelství.

Nový metodický pokyn GFŘ  – D- 47 k promíjení příslušenství daně

Prostřednictvím žádosti o prominutí lze zredukovat penále až o 75 procent. U úroku z prodlení, případně posečkání a pokuty za „opožděné tvrzení daně“ se můžete teoreticky postihu zbavit úplně. „Jinak řečeno: Správce daně může prominout až 75 % penále a až 100 % úroku,“ potvrzuje Dvořáček.

Tyto případy jsou však výjimečné, většina z těch, kteří dokáží přesvědčit správce daně o oprávněných důvodech prodlení, se dočká snížení pokuty či penále o 20 až 75 procent.

„Své resty vyřešte co nejrychleji, ať se vyhnete úrokům a zbytečným pokutám. Pokud jste v tíživé finanční situaci, kontaktujte ihned správce daně a domluvte se na splátkovém kalendáři. Domluvit se dá i na posečkání dluhu. To ale musí být oprávněné. Úhrada dluhu by totiž musela pro poplatníka znamenat ukončení podnikání anebo vážnou finanční újmu, kdy by byla ohrožena výživa jeho nebo vyživovaných osob. Na každý případ se nahlíží individuálně,“ dodává ještě poradce.

Jakub Procházka