Nizozemská ekonomika v roce 2020 zaznamenala nebývalý pokles i růst

Vláda podnikatelům vyplatila 20 miliard eur kvůli zacelení ekonomických ztrát.

V důsledku koronavirové krize dominovala nizozemská ekonomika v roce 2020 nebývalým poklesem, ale i růstem. Růst však nebyl ani zdaleka dostatečně silný, aby vyrovnal kontrakci, a poslední měsíce roku 2020 to nezvrátily.

Hrubý domácí produkt se v prvních třech čtvrtletích roku 2020 snížil o 4,1 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019, uvádí Centrální statistický úřad (CBS). Za pokles byli zodpovědní hlavně spotřebitelé, kteří utráceli méně. Nebyla to však svobodná volba, protože vládními opatřeními došlo k omezení možností spotřeby (např. zavření stravovacích zařízení). Také poklesly investice.

Před vypuknutím pandemie covid-19 byla nizozemská ekonomika v dobré kondici. V březnu se to náhle změnilo. Na jaře a v létě přibylo 150 000 nezaměstnaných, převážně mladých lidí.

Komerční společnosti utrpěly také rány, nejhůře dopadlo letectví. Ihned po vypuknutí pandemie se počet cestujících propadl a letecký provoz byl v dubnu prakticky zastaven. V daném měsíci bylo evidováno pouze 134 000 cestujících, oproti skoro sedmi milionům o rok dříve. Od té doby je na letištích trochu rušněji, ale nikdy nedošlo k vyššímu než třetinovému navýšení oproti stavu před pandemií.
Také veřejná doprava zaznamenala nebývalý pokles, částečně kvůli práci z domova. V dubnu a květnu využilo MHD pouze 20 procent cestujících. V průběhu roku se tyto počty navýšily minimálně.

Dalšími ovlivněnými průmyslovými odvětvími bylo pohostinství ( pokles o 33 %) a společnosti poskytující služby, včetně společností v kulturním sektoru (pokles o 23 %). Po březnovém vypuknutí korony kabinet připravil balíček podpory. Propadu ekonomiky měla mimo jiné zabránit mzdová podpora, příspěvek na fixní náklady a dávka pro samostatně výdělečně činné osoby. Od března do konce září 2020 na tyto aktivity vláda vynaložila již 20 miliard eur.

Přestože prázdninový turistický průmysl byl pandemií zasažen, Nizozemci během letních prázdnin neseděli doma a cestovali do bungalovů, hotelů a kempů ve své vlastní zemi. Ubytování tak v létě využilo jen o osm procent méně domácích hostů. Počet zahraničních cestovatelů však poklesl o více než 50 procent.

Je zarážející, že trh s bydlením navzdory všemu rostl. Ceny nemovitostí se zvýšily o 7,7 %. Kromě toho změnilo majitele více domů než loni. Za posledních jedenáct měsíců změnilo 206 000 domů stávající vlastníky, což je o 5,5 % více než rok předtím.

Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Benelux.
Zdroj: www.nu.nl




• Témata: Zahraniční obchod
• Teritorium: Evropa | Nizozemsko | Zahraničí