Nizozemsko zůstává evropským inovačním lídrem

Důvěra nizozemské podnikatelské komunity ve vlastní inovační sílu je vysoká. Vyplývá to z poměrně vysokého počtu žádostí o práva duševního vlastnictví. Takové právo chrání vlastnictví vynálezu před použitím konkurenty.

Údaje jsou z nové evropské studie za období let 2017–2019. „Vzhledem ke zpoplatnění vlastnického práva je množství těchto žádostí ukazatelem důvěry společnosti v budoucí ziskovost svých inovací,“ řekl Victor Veefkind z Evropského patentového úřadu (EPO), který společně s Úřadem duševního vlastnictví Evropské unie shromáždil data.

Práva duševního vlastnictví (IPR) zahrnují patenty, ochranné známky, autorská práva a práva šlechtitelů rostlin. Ve srovnání s jinými zeměmi má Nizozemsko mnoho žádostí, a je dokonce na evropské špičce spolu se Švédskem, Dánskem a Finskem.

Světelný tunel nebo les ze skla. Česká svítidla září za mořem i v Arábii

Nizozemsko je nad evropským průměrem téměř ve všech odvětvích podnikání. Počet žádostí o IPR na tisíc obyvatel je v Nizozemsku vyšší než ve Francii, Německu a Belgii. V Nizozemsku o mnoho práv duševního vlastnictví žádají především společnosti v oblasti zahradnictví a velkoobchodu s květinami, zdravotnického vybavení, chemických produktů, potravinářského průmyslu a kosmetiky. 

Zejména v registraci plodin Nizozemsko vede. Je tu podáváno desetkrát více registrací, než je evropský průměr. „Nizozemsko má mnoho skleníků, kde se provádí experimenty,“ říká Veefkind. Nizozemské společnosti žádají o relativně málo patentů v oblasti digitální komunikace a výpočetní techniky. Tento trend je pozorovatelný i v jiných evropských zemích, říká Veefkind. „Obecně jsou na tomto trhu aktivní hlavně asijské společnosti jako Samsung a Huawei.“

Žádost o patent může trvat klidně dva až pět let. Tyto údaje jsou tedy ukazatelem současného stavu ekonomiky. „Můžete rozšířit počet patentových přihlášek z minulosti do současnosti. Z toho můžete usoudit, že nizozemská ekonomika ještě neztratila svou inovační sílu.“

Práva duševního vlastnictví zaujímají v nizozemské ekonomice přední místo. Odvětví, která využívají IPR nadprůměrně, tvoří 2,2 milionu pracovních míst a 41,9 % HDP. Údaje EPO také ukazují, že téměř třetinu nizozemských pracovních míst v patentově náročných sektorech vytvářejí zahraniční společnosti. „Nizozemsko je exportně orientovaná země, a proto více těží z duševní ochrany,“ říká Veefkind.

Patenty jsou pobídkou k inovacím, namísto kopírování jiných společností, říká Veefkind. Rychlá žádost o patent, získání a udržení patentu stojí 10 000 až 20 000 eur. Pokud si společnost chce ponechat IPR po dobu deseti let, může to podle Veefkinda dosáhnout až 30 000 eur. Obnova je také každým rokem dražší, dokud nárok na vynález v určitém okamžiku nevyprší.

To je částečně nákladné, protože přihláška k EPO musí být přeložena do všech členských zemí. Jde o členské státy Evropské unie a řadu dalších zemí jako Turecko, Norsko a Švýcarsko. Patent může v zásadě nabýt platnosti u všech členů, ale jeho převod do jednotlivé země je drahý a obnáší spoustu byrokratických potíží. To se brzy změní, protože pak bude evropský patent, který je automaticky platný v mnoha zemích EU. „Určitě to malým společnostem nabízí mnoho příležitostí,“ říká Veefkind.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Nizozemsko.
Zdroj: www.fd.nl